Bezhotovostní platební styk – účetnictví

 

Otázka: Bezhotovostní platební styk

Předmět: Účetnictví

Přidal(a): Lilinka5

 

Založení a vedení účtů

Bezhotovostní platby podnikatelů probíhají přes běžný (bankovní) nebo úvěrový účet. Při založení bankovního účtu klient podepíše s bankou smlouvu o běžném účtu, jejíž součástí je podpisový vzor osob oprávněných manipulovat s penězi na účtu.

 

Účet slouží k:

– bezhotovostnímu přijímání plateb (úhrady od odběratelů apod.)

– úhradě závazků klienta (úhrady dodavatelům, odvod peněz FÚ, ZP, SSZ apod.)

 

Výhody:

– pohodlnost platby (provádí banka)

– určitá bezpečnost peněz

– výnosové úroky

 

Nevýhody:

– zkrachování banky (proto se peníze ukládají do více bank)

– delší čas posílání peněz (neprobíhá ihned)

– placení služeb banky (za vedení účtu,…) 568/221 (ostatní finanční náklady)

O pohybech na účtu je klient informován formou výpisu z běžného účtu. Účetní jednotka účtuje pohyb peněz na bankovních účtech zásadně podle těchto výpisů a to na účet 221 – bankovní účet,     R. A. účet

Výpis z účtu dostává klient většinou s určitým časovým zpožděním. K překlenutí této doby se v účetnictví používá účet 261 –  peníze na cestě.

 

Druhy bankovních účtů

1. vkladové

– běžný účet

– kontokorentní účet

– devizový účet

– termínované vklady

2. úvěrové účty

– krátkodobé

– dlouhodobé

 

Běžný účet

– je peněžní účet u banky, na který podnik ukládá své peníze s tím, aby je využíval ke svému běžnému hospodaření. Na tento účet přicházejí příjmy podniku a podnik z něho běžně provádí peněžní úhrady.

 

Kontokorentní účet

– pokud má klient s bankou sjednaný kontokorentní účet (kombinace vkladového účtu s úvěrovým – možnost čerpat krátkodobý bankovní úvěr), může být zůstatek na účtu záporný. Ve smlouvě o kontokorentním účtu se sjednává tzv. úvěrový rámec = do jaké výše může být úvěr čerpán.

 

Devizový účet

– devizové účty jsou účty, kde jsou peněžní prostředky v cizích měnách (v účetnictví se vede v zahraniční i domácí měně)

 

Termínované vklady

musejí mít výpovědní lhůtu je do 1 roku.

 

Platební prostředky pro bezhotovostní platby

– příkaz k úhradě – vystavuje dlužník a přikazuje tak své bance, aby z jeho účtu převedla peníze na účet věřitele (úhrada PFA, odvod daně, pojistného…)

– příkaz k inkasu – vystavuje věřitel (příjemce peněz), který má písemné povolení od dlužníka, že si smí z dlužníkova účtu sám převést dlužnou částku. Toto písemné povolení dává dlužník své bance při podpisu smlouvy. (méně používaná forma)

Oba tyto příkazy nejsou účetními doklady, protože nepotvrzují, že platba skutečně proběhla.

 

Můžou být:

• jednotlivé (na jednu položky)
• hromadné (až na 25 položek, v písemné formě)
• trvalé (na trvale se opakující platby – placení obědů, spoření…)

 

účtování:

1. VBÚ – z pokladny odvedeno      2 000,-      221/261
2. VBÚ – úhrada VFA      3 000,-      221/311
3. VBÚ – úhrada PFA      5 000,-      321/221
4. VBÚ – odvod peněz do pokladny      1 000,-      261/221
5. VPD – z pokladny odvedeno (viz 1.)      2 000,-      261/211
6. PPD – do pokladny (viz 4.)      1 000,-      211/261

 

Úroky

– všechny bankovní úroky a poplatky se účtují na běžném účtu

– placené úroky jsou nákladem, přijaté zas výnosem

a) nákladové – úroky z úvěru 562/221

b) výnosové – úroky z účtu 221/662

 

Úvěrové účty

Při financování svých potřeb ÚJ většinou nevystačí s peněžními prostředky vlastních zdrojů. Využívají proto často úvěry. Úvěry se splácejí z prostředků běžného účtu.

a) Krátkodobý úvěr

– krátkodobé úvěry jsou poskytnuté bankou na dobu kratší než 1 rok

– jsou evidovány na účtu 231 – Krátkodobé bankovní úvěry, R. P. účet

 

b) Dlouhodobý úvěr

– splatnost dlouhodobého úvěru je delší než 1 rok

– účtuje se o nich na účtu 461 – Bankovní úvěry, R. P. účet

Stejně jako u vkladových účtů, tak i u úvěrových účtů jsou podkladem pro účtování bankovní výpisy (výpisy z úvěrového účtu – VÚÚ)

 

Účtování:

1. VBÚ – převod krátkodobého b. úvěru na BÚ      50 000,-      221/261
2. VÚÚ – převod krátkodobého b. úvěru (viz 1.)      50 000,-               261/231
3. VBÚ – úrok z úvěru     20,-     562/221
4. VBÚ – splátka úvěru     13 000,-     261/221
5. VBÚ – úrok z účtu     40,-     221/662
6. VÚÚ – splátka úvěru (viz4.)     13 000,-     231/261

 

Směnky

Směnka je cenný papír vyhotovený v předepsané formě, jehož podepsáním se dlužní zavazuje věřiteli uhradit svůj závazek.

Směnka v platebním styku může být k úhradě pohledávek i závazků. (nejčastěji faktur)

Ocenění: Směnky se při pořízení oceňují pořizovací cenou (původní vztah), poté narůstají o úrok => přecenění na reálnou hodnotu.

Směnky jako platební prostředek:

–  účet 256 – výstavcem je věřitel (má nárok na majetek) = směnka k inkasu. R. A. účet

– účet 322 – výstavce je dlužník (trasant), který musí zaplatit směnečnou částku = směnka k úhradě.   R. P. účet

Směnečná částka – původní vztah mezi dodavatelem a odběratelem (z 311 a 321), která je zvýšena o úrok = pro majitele směnky výnos

Placení směnek – splatné v den splatnosti na místě placení (banka směnečníka – dlužníka)

 

Účtování:

a) směnky k inkasu – dodavatel jsem já -> účet 256

1. VFA – výrobky          40 000,-                311/601

DPH                     8 400,-                 311/343

Celkem                 48 400,-                —-/—-

2. VÚD – akcept směnky 48 400,-                256₁/311
3. VÚD – úrok (hodnota směnky 50 000) 1 600,-              256₂/662
4. VBÚ – splatnost směnky 50 000,-                221/256_1,2

 

b) směnky k úhradě – odběratel jsem já -> účet 322

1. PFA – materiál                                    40 000,-                111/321

DPH                                                 8 400,-                343/321

Celkem                                              48 400                   —-/—-

2. VÚD – akcept směnky 48 400,-                321/322
3. VÚD – úrok (hodnota směnky 50 000) 1 600,-              562/322
4. VBÚ – úhrada směnky                             50 000,-                322/221