Otázka: Časové rozlišení nákladů a výnosů
Předmět: Účetnictví
Přidal(a): Tereza P.
ČASOVÉ ROZLIŠENÍ NÁKLADŮ A VÝNOSŮ V UŽŠÍM I ŠIRŠÍM POJETÍ
PODSTATA A VÝZNAM ČASOVÉHO ROZLIŠENÍ NÁKLADŮ A VÝNOSŮ:
– účetní jednotka musí při výpočtu hospodářského výsledku porovnávat výnosy a náklady, aby zjistila jeho správnost a věcnost
VÝNOSY = jsou to výkony účetní jednotky v peněžním vyjádření, okamžik jejich vzniku nemusí být stejný jako vznik příjmů
• příklady časového nesouladu mezi výnosy a příjmy:
1) výnos je dříve než příjem (vystavená faktura -> výnos -> přijatá úhrada od odběratele -> příjem)
2) příjem je dříve než výnos (přijatá záloha od odběratele -> příjem -> vystavena faktura odběrateli -> výnos)
3) příjem a výnos současně (tržby v hotovosti na prodejně za prodané zboží)
NÁKLADY = představují peněžní vyjádření spotřeby (spotřeba nakoupených služeb, mzdy zaměstnanců, opotřebení dlouhodobého majetku), také jejich okamžik vzniku nemusí být stejný jako vznik výdajů
• příklady časového nesouladu mezi náklady a výdaji:
1) náklad dříve než výdaj (výplatní listina mezd zaměstnanců za květen -> náklad -> výplata květnových mezd v průběhu měsíce června -> výdaj)
2) výdaj je dříve než náklad (poskytnutá záloha dodavateli za energii -> výdaj -> přijatá faktura za energii -> náklad)
3) náklad a výdaj současně (v hotovosti zaplaceno za dopravu firemního auta)
– náklady a výnosy je nutno zaúčtovat do jednotlivých období, podle časové a věcné souvislosti -> nástrojem ke splnění těchto požadavků je časové rozlišení, které představuje rozlišení nákladů a výnosů do těch účetních období, s nimiž časově a věcně souvisejí
– rozeznáváme časové rozlišení v užším a širším pojetí
ČASOVÉ ROZLIŠENÍ NÁKLADŮ A VÝNOSŮ V UŽŠÍM POJETÍ:
– pro toto časové rozlišení je charakteristické, že účetní jednotce jsou známé tři parametry:
• účel – na co byl nebo bude vynaložen náklad respektive, z čeho vznikl nebo vznikne výnos
• částka – jaká je hodnota nákladu nebo výnosu, který musí účetní jednotka časově rozlišovat
• období – do kterých účetních období a v jakém poměru se musí příslušný náklad nebo výnos rozdělit
– účetní jednotky používají tyto účty: 381 – náklady příštích období; 382 – komplexní náklady příštích období; 383 – výdaje příštích období; 384 – výnosy příštích období; 385 – příjmy příštích období
NÁKLADY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ – 381 (AKTIVNÍ):
– výdaj je v běžném období; náklad až v příštím
– například placené nájemné, náklady na zařazení většího rozsahu DHM do užívání
• př.: v dubnu 2014 bylo zaplaceno předplatné časopisu na období od června 2014 do března 2015 12 000 Kč.
účtování u účetní jednotky:
2014
1) VBÚ – úhrada předplatného 381/221 12 000 Kč
2) podíl roku 2014 501/381 8 400 Kč (7*1 200)
2015
3) podíl roku 2015 501/381 3 600 Kč (3*1 200)
KOMPLEXNÍ NÁKLADY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ – 382 (AKTIVNÍ):
– má obdobný charakter jako 381, použije se však pouze v případě, kdy předmětem časového rozlišení je několik nákladových druhů v souvislosti s určitou akcí (příprava a náběh nové výroby; na výzkum a vývoj)
– aby se nemusel časově rozlišovat jeden náklad po druhém, přeúčtuje se souhrn všech těchto nákladů na účet 382 prostřednictvím účtu 555 – tvorba a zúčtování komplexních nákladů příštích období -> pak se na tomto účtu komplexní náklady postupně rozpouštějí
• př.: na dlouhodobou propagaci účetní jednotka vynaložila 360 000 Kč. Tato částka je součtem z několika účtů (501, 512, 518, 521, 524, 538). Účinnost reklamy se předpokládá 2 roky (od 1. 7. 2013 až do 30. 6. 2015)
– podíl nákladu na jeden měsíc činí 15 000 Kč (360 000/24)
1) přeúčtování celkové částky N na účet 382 382/555 360 000 Kč
2) časové rozlišení za rok 2013 555/382 90 000 Kč
3) časové rozlišení za rok 2014 555/382 180 000 Kč
4) časové rozlišení za rok 2015 555/382 90 000 Kč
VÝDAJE PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ 383 (pasivní):
– výdaj příštích období; náklad v běžném období
– zahrnujeme se například nájemné placené pozadu
• př.: daňový poradce provedl službu v roce 2014, faktura vystavená až v roce 2015 za 10 000 Kč
2014
1) výkon daňového poradce 518/383 10 000 Kč
2015
2) faktura přijatá 383/221 10 000 Kč
VÝNOSY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ 384 (pasivní):
– výnos příštích období; příjem v běžném období
– předem přijaté nájemné, částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb, přijaté předplatné
• př.:
2014
1) příjem nájemného za květen 2014 – říjen 2015 221/384 12 000 Kč
2) podíl z roku 2014 (8 měsíců) 384/602 8 000 Kč
2015
3) podíl z roku 2015 (4 měsíce) 384/602 4 000 Kč
PŘÍJMY PŘÍŠTÍCH OBDOBÍ 385 (AKTIVNÍ):
– příjem příštím období; výnos v běžném období
– výkon byl třeba proveden, ale faktura nebyla do konce roku vystavená – bude se řešit přes příští období
• př.: nájemné přijaté pozadu
2014
1) podíl výnosů z roku 2014 (květen – prosinec) 385/602 8 000 Kč
2015
2) podíl výnosů z roku 2015 (leden – duben) 385/602 4 000 Kč
3) příjem nájemného za (květen 2014 – duben 2015) 221/602 12 000 Kč
ČASOVÉ ROZLIŠENÍ NÁKLADŮ A VÝNOSŮ V ŠIRŠÍM POJETÍ:
– zahrnuje situace, kdy neznáme přesně všechny tři výše uvedené parametry (účel, částka a období)
– výčet účtů pro časové rozlišení se pak rozšíří o účty dohadných položek a rezerv
a) dohadné účty aktivní 388
– slouží pro zaznamenání pohledávek (během roku došlo k pojistné události, ale pojišťovna se dosud nevyjádřila -> vznik pohledávky za pojišťovnou
2014: 549/112 (škoda na skladě mat.) -> 388/648 (odhad výše k 31. 12.)
2015: 378/388 -> 221/378 (pojišťovna se po novém roce vyjádřila)
– výnosové úroky, které nebyly zahrnuty do bankovního vyúčtování za běžné období (388/662 -> 221/388)
b) dohadné účty pasivní 389
– slouží k zachycení závazků (dodavatelem do konce roku nevyfakturovaná dodávka majetku či služeb – závazek vůči dodavateli v odhadované výši)
2014: 112/111 (příjemka materiálu na sklad) -> 111/389 (odhad výše závazku k 31. 12.)
2015: 389/321 + 343/321 (faktura v dalším období)
– nákladové úroky s úvěrem 2014: 562/389 -> 2015: 389/221
REZERVY 451 (PASIVNÍ):
– účetní jednotka si může vytvářet zdroje krytí v budoucnu očekávaných výdajů
– v účetnictví se rezervy považují za dlouhodobé cizí zdroje
– smyslem rezerv je rozložit částku nákladů, které se objeví za několik let, do účetních období, které předcházejí očekávanému vzniku nákladů
– jedná se o časové rozlišení v širším pojetí – neznámé všechny tři parametry (většinou částku a období vzniku nákladu odhadujeme) -> známý zůstal pouze účel, a to oprava dlouhodobého majetku (jen toto daňové uznatelné)
– čerpání lze až při uskutečnění opravy
• př.: v roce 2017 se uskuteční oprava dlouhodobého majetku – střechy
rozpočet – 600 000 Kč
plán tvorby rezerv:
2014 – 200 000 Kč 552/451
2015 – 200 000 Kč 552/451
2016 – 200 000 Kč 552/451
2017 – přijatá faktura + DPH 620 000 Kč 511/321 + 343/321
čerpání rezervy – 600 000 Kč 451/552
710: (511) 620 000 – (552) 600 000 = 20 000 – oprava byla dražší
• zákon o rezervách
– minimální doba tvorby rezervy musí být více jak 1 rok
– maximální doba = době odepisování majetku
– účetní jednotka musí být vlastníkem
– musí se jednat o opravu a ne o technické zhodnocení nebo opakované opravy či odstranění následků škod
– majetek musí mít dobu odepisování 5 a více let
– rezerva musí být rozpuštěna 451/552, pokud oprava není zahájená nejpozději v období, které následuje po období v němž bylo předpokládáno zahájení opravy
• ostatní rezervy
– rezervy například na: opravy HM, zatříděného do 1. odpisové skupiny; rizika a ztráty podnikání
– předkontace: 554/459 (daňové neuznatelné)
