Centrální banka (ČNB) – maturitní otázka

 

   Otázka: Centrální banka (ČNB)

   Předmět: Bankovnictví, Ekonomie

   Přidal(a): Natties

 

 

Bankovní systém ČR

  • Centrální banka ČR
  • Komerční (obchodní) banky (+ spolupráce s Evropskou centrální bankou = jednotný evropský systém centrálních bank)

 

ČNB = nezávislá instituce, je zřízena ústavou ČR, je to PO s vlastním majetkem

  • od roku 1993 se jmenuje ČNB a funguje
  • v čele ČNB je bankovní rada -> 7 členů
  • nejvyšší v čele je Guvernér + 2 viceguvernéři + 4 členové bankovní rady
  • první 3 nejvyšší jmenuje prezident
  • funkci mají na 6 let a maximálně 2x
  • pracuje se svým majetkem, nepotřebuje peníze od státu, cílem není zisk

 

Činnost ČNB:

  • a) Banka bank -> zajišťuje platební styk mezi bankami = CERTIS (systém převodu peněz mezi bankami)
    • banky si od ní můžou půjčovat a také ukládat finanční prostředky
  • b) Emise bankovek a mincí -> vydávání do oběhu bankovek
  • c) Spravuje měnové a zlaté rezervy
  • d) Vyhlašuje denně devizový kurz koruny
  • e) Má signální roli
  • f) Vede účet státního rozpočtu a spravuje státní dluh
  • g) Spolupracuje s mezinárodními měnovými institucemi (Mezinárodní měnový fond)
  • h) Provádí dohled na:
    • Komerční banky
    • Směnárny
    • Pojišťovny
    • Nad kapitálovým trhem, penzijním připojištěním
    • Dohled a zároveň možnost odebrat licenci
    • Poskytuje devizové licence bankám a povoluje činnost směnárnám a zároveň odebírá
    • ČNB vede centrální registru úvěrů = aby banky nepůjčovaly lidem, co už jsou zadlužený

 

Hlavní činnost ČNB:

Měnová politika

  • cílem je optimální inflace (2 %) + působení na ideální vývoj EKO ukazatelů (růst platební bilance, nízká nezaměstnanost, růst HDP)

 

Měnové – politické nástroje ČNB

1) Povinné minimální rezervy (PMR)

  • 2 % z depozit (vkladů od občanů a firem) bank, úročeny REPO sazbou

2) Operace na volném trhu ® REPO operace

  • doprovází ručení cennými papíry

 

Repo operace

  • 2 % sazba
    • při nich přijímá ČNB od bank přebytečnou likviditu (schopnost dostát svých fin. závazků) a předává jí za ní jako kolaterál (zástavu 0,25 %) dohodnuté
  • 14 denní operace => po 14 dnech ČNB likviditu vrací navýšenou o repo sazbu 2%
  • Americká aukční procedura => při velkém zájmu o repo operaci vybírá ČNB banky, které akceptují nejnižší sazbu
  • minimal: 900 mil. + 100 mil.

 

Automatické facility

  • krátkodobé operace ® overnight = permanentní vkládání a půjčování peněz

 

a) Diskontní sazba

  • 1% sazba
  • min. 10 mil.

 

b) Lombardní sazba

  • 3% sazba
  • sazba, za kterou si centrální banky půjčují
  • nejméně využívaná

 

c) Repo sazba

  • 2% sazba

 

Nástroje měnové politiky jsou nepřímé ® banka jimi pouze navádí, ale nediktuje

 

Přímé nástroje ČNB

  • Pravidla likvidity – ČNB nařizuje komerčním bankám poměr mezi aktivními a pasivními operacemi z hlediska pokladní hotovosti
  • Aktivní operace = půjčky
  • Pasivní operace = vkládání
  • 8% peněz musí mít banky připraveny k okamžitému výdeji

 

Úvěrové kontingenty (=úvěrové stropy)

Povinné vklady – povinné vedení běžných účtů státních institucí

 

ČNB provádí tzv. Gentlemanské dohody = provádí poradenské služby komerčním bankám, které vychází z měnové politiky

 

ČNB denně stanoví devizový kurz

  • posilováním koruny pomáhá dovozcům (v době růstu)
  • oslabováním koruny pomáhá vývozcům (v době krize)

 

Expanzivní měnová politika sleduje pokles úrokových sazeb prostřednictvím růstu nabídky peněz.

Restriktivní měnová politika je orientována opačným směrem prostřednictvím poklesu nabídky peněz.

 

 

Peníze – historie a vývoj

Zavedení peněz předcházela přírodní platidla, od mušlí po drahé kovy, která měla i svoji vlastní užitnou hodnotu. Peníze začínají ražbou, která měla zaručovat váhu a ryzost dané mince jako kousku kovu. Další vývoj směřoval jednak k normování měny státem, jednak k posilování nehmotné či hmotné povahy platidel, která vedla k zavedení mincí z obecných kovů a papírových platidel. V současné době je větší část peněžních zásob v ekonomice tvořena nehmotnými účetními či virtuálními penězi.

 

Prostá směna zboží za zboží čili barterový obchod narážela na problém „dvojí shody potřeb“ kdo chtěl směnit vajíčka za boty, musel najít někoho, kdo nejen měl boty na směnu, ale zároveň byl ochoten za ně přijmout vajíčka. Proto se už v předhistorických společnostech začal prosazovat zprostředkovaný obchod pomocí vzácných, žádoucích a trvanlivých předmětů, které byl každý ochoten přijmout, i když je právě nepotřeboval.

 

Mince

  • Mince patrně vznikly normováním kousků drahého kovu, aby je nebylo třeba vážit.
  • První mince v západní civilizaci vznikly koncem 7. století př. n. l.

 

Bankovky

  • Přechod na měnu bez obsahu kovu a založenou pouze na důvěře obchodníků připravil vznik směnek.
  • Z papírových směnek se v Číně vyvinuly státní bankovky s pevnými hodnotami už v 11. století, v Evropě se první bankovky objevily v roce 1661, kdy je z nedostatku stříbrných mincí začala vydávat stockholmská banka. Lidé je však přijímali dosti neochotně, zvlášť když se ukázalo, že je může postihnout „bankrot“, stav, kdy banka svůj závazek nechce nebo nemůže krýt.

 

Elektronické peníze

  • Na začátku 21. století s rozvojem informačních technologií a používání platebních karet se začaly objevovat návrhy na zrušení peněz ve formě hotovosti. Nicméně do roku 2018 k tomu zatím nedošlo v žádném státě na světě.
  • Zavedením a prosazením hotovostní měny založené pouze na zárukách bank a států, se sice odstranila hospodářská omezení díky nedostatku zlata, vzniklo však nové riziko znehodnocování peněz čili inflace.

 

Funkce peněz

  • 1) Míra hodnot -> výměna zboží za nějaké peníze
  • 2) Oběživo -> platidlo
  • 3) Poklad -> spoření
  • 4) Světové peníze -> vnořuje zahraniční obchod – nejvíce za eura a dolary

 

Cedulová banka -> byla centrální banka

 

Zlatý standard

  • směnitelnost peněz v oběhu za zlato
  • 20. stol. -> postupná ztráta hodnoty peněz
  • kovové (zlaté, stříbrné) peníze -> plnohodnotné
  • současnost -> neplnohodnotné

 

ALPARI

  • nominální hodnota bankovky byla skutečným vyjádřením příslušného množství zlata

 

Vývoj zlatého standartu

  • a) Standart zlaté mince -> konec 19. stol. = neomezená konvertibilita (měnitelnost)
  • b) Standart zlatého slitku -> po 1. sv. válce = 12,5 kg zlata za směnu za zlato
    • bylo třeba obrovské množství bankovek = omezená měnitelnost
  • c) Standart zlaté devize -> (1934 – 1971) ustálil se americký dolar, který byl zlatou devizou
    • velké objemy dolarů se dají směnit za zlato

 

Základní ochranné prvky bankovek

  • Vodoznak
  • Ochranný proužek
  • Materiál – barevná vlákna na bankovce
  • Soutisková značka
💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.