Otázka: České ekonomické myšlení
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Lenka
a. Zakladatelská generace (1882 vznik české univerzity)
Josef Kaizl
- je považován za prvního českého národohospodáře
- poslanec českého sněmu, člen říšské rady, 1898 ministr financí
Albín Bráf
- 1909 se stal ministrem orby
- podílel se na zrodu českého bankovnictví (1888 byl u zrodu Zemské banky království českého)
- od r. 1907 člen Mezinárodního statistického úřadu
- v r. 1888 podal návrh na zřízení zemského pojišťovacího fondu
b. Meziválečné období
Čtyři základní problémy:
- poválečná bída, nedostatek potravin, vázne zásobování
- nedostatek surovin
- znehodnocení měny
- úbytek přirozených odbytišť
Alois Rašín
- měnová reforma (kolkování bankovek)
- stoupenec deflační politiky (silné měny)
Karel Engliš se podílel na založení MU
- vytvořil teleologickou teorii (hledá účel chování ekonomických subjektů)
- ekonomie věda o řádu, který uspokojuje potřeby
- rozlišoval 2 ekonomické systémy: individualismus (soutěž) x solidarismus (donucení)
Josef Macek byl levicově orientován
- odmítal třídní boj i státní monopol
- jeho představa byla socialismus založený na družstevním vlastnictví (soutěž)
- ceny určovány konkurencí, trhem
c. Cesta k centrálnímu plánování
- Mezinárodní ekonomické myšlení po 2. světové válce bylo levicově orientováno
Důvody:
- a) hospodářská krize r.1929 zpochybnila klasický liberalismus
- b) úspěch zaznamenalo nové učení keynesianství (v Americe v podobě Rooseveeltova programu New Deal)
- c) celkově zaznamenalo řízené válečné hospodaření konjunkturu
- český ekonomický vývoj měl po válce navázat na prvorepublikové snahy (budování smíšeného ekonomického systému, soutěž, konkurence, trh)
- v r. 1946 byl přijat dvouletý ekonomický plán NS
- po komunistickém převratu r. 1948 nastoupil etatismus, přímé řízení podniků ze strany státu
d. Marxismus (50. – 80. léta)
a) dogmatismus (50. léta)
- procesy (odsouzení významných ekonomů)
- zákaz přednášet na VŠ, emigrace
- změna po odhalení kultu osobnosti Stalina r. 1956,
Kurt Rozsypal
- chystá reformu, neprosadila se
b) reformní doba (60. léta)
- kritika ekonomického centralismu, myšlenka řízeného socialistického trhu
Ota Šik
- ředitel ekonomického ústavu ČSAV
- snaha prosadit tržní socialismus do praxe
- Intervence vojsk varšavské smlouvy, potlačení Pražského jara, konec reforem
c) normalizační úsilí (70. léta)
- temné období, dogmatický marxismus – leninismus
d) předreformní úsilí (80. léta)
- v zemích socialistického bloku se objevují snahy o reformu
- M. Gorbačov odstartoval v Sovětském svazu tzv. Perestrojku
- u nás se centrem reformního myšlení stává Kabinet prognóz (1986) a Prognostický ústav ČSAV (1987)
Valtr Komárek
- druhé centrum tvořil Ekonomický ústav ČSAV
Josef Zieleniec
e. Ekonomické reformy (90. léta)
- po revoluci r. 1989 se otevřela cesta k tržnímu hospodářství
- bylo potřeba odstátnit majetek, provést cenovou liberalizaci
- vznikly 2 scénáře, jak potřebné ekonomické reformy provést:
- a) radikální a rychlé kroky i v otázce privatizace prosazoval Václav Klaus jako ministr financi
- b) na vládní úrovni převažovala snaha provádět privatizaci postupně, pomalými plány
Výsledek?
- zvítězila okamžitá (šoková) cenová liberalizace a rychlá privatizace v podobě kupónové privatizace
Přechod české CPE k ekonomice tržní
- Klíčovým opatřením transformace ekonomiky je privatizace, tj. přeměna státního majetku na majetek soukromý
Privatizace může probíhat v několika formách:
- a) restituce – návrat majetku dřívějším vlastníkům
- b) přímý prodej podniků formou veřejných aukcí
- c) přeměna státních podniků na akciové společnosti a prodej akcií těchto společností
- d) kupónová privatizace – rozdělení části státního majetku mezi obyvatelstvo prostřednictvím zvláštních investičních kupónů.
