Daňová evidence – otázka z účetnictví (5)

Otázka: Daňová evidence

Předmět: Účetnictví

Přidal(a): Bobanek29

Zahájení podnikání

Vyčlenění majetku
Při zahájení podnikání občan musí mít v závislosti na druhu podnikatelské činnosti odpovídající majetek (budovy, stroje, zásoby, peníze, atd.). Některé složky tohoto majetku dříve využíval pro vlastní potřebu.

Majetek pro podnikání musí být určen jednoznačně, proto je vhodné vést soupis majetku ke dni zahájení podnikatelské činnosti. Dále je využit k založení evidence majetku.

DLHM bývá starší a opotřebený, podnikatel je zpravidla ocení reprodukční pořizovací cenou stanovenou dle soudního znalce.

Kdo vede daňovou evidenci
FO – podnikatelé, kteří:

nejsou účetní jednotkou dle zákona o účetnictví
neuplatňují výdaje procentem z příjmu

-> Výdaje procentem

– když FO neuplatní výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může uplatnit výdaje procentem z příjmů
– uplatní-li výdaje % z příjmů, má se za to, že v částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje
– při uplatňování výdajů % z příjmů vede podnikatel evidenci příjmů a pohledávek

-> Účetní jednotky

– zákon o účetnictví v § 1 vymezuje osoby, na které se vztahuje povinnost vést účetnictví a tyto osoby označuje jako účetní jednotky
– FO jsou ÚJ v těchto případech:
a) FO, kteří jsou zapsány v obchodním rejstříku a účetnictví vedou od dne zápisu do obch. rejstříku do dne výmazu z obch. rejstříku
b) Ostatní FO, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat dle zákona o DPH, přesáhl za bezprostředně přecházející kalendářní rok částku 25 000 000,– a to od prvního dne kalendářního roku (Pokud FO překročí limit 25 mil. Kč, hned následující rok od 1. dne se stává ÚJ a má povinnost vést účetnictví)
c) Ost. FO, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí
d) Ost. FO, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis

– Ukončit vedení účetnictví mohou nejdříve po uplynutí 5 po sobě jdoucích účetních období, ve kterých vedly účetnictví.

Zápis o veřejných rejstřících PO nebo FO

V § 45 jsou uvedeny podmínky pro povinný zápis do obchodního rejstříku.
FO, která je podnikatelem, se zapíše do obch. rejstříku vždy, jestliže výše jejich výnosů nebo příjmů snížených o daň z přidané hodnoty, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla nebo přesáhla za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru částku 120 000 000 Kč.
FO, která přestala splňovat podmínky, na jejichž základě byla povinna podat návrh na zápis do obch. rejstříku, může podat návrh na výmaz zápisu u obch. rejstříku.

Obsah daňové evidence

– Zákon o daních z příjmů stanoví obsah daňové evidence, nikoliv způsob nebo formu jejího vedení.

– Podle § 7b Zákona o daních z příjmů daňová evidence zajišťuje zjištění ZD z příjmů, obsahuje údaje o:

příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění ZD
majetku a závazcích

– Příjmy a výdaje pro zjištění ZD je třeba evidovat na:

Daňové příjmy a výdaje
Nedaňové příjmy a výdaje
(z daňových zjišťujeme ZD)

– Pro obsahové vymezení složek majetku v DE se použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví (zákon o účetnictví, vyhlášky)

– Zjištění skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků provede poplatník k poslednímu dni zdaňovacího období. O tomto zjištění provede zápis. O případné rozdíly upraví ZD.

-Poplatník je povinen uchovávat DE za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně. (10 let)

– Podnikatel může vedením DE pověřit i jinou osobu, odpovědný je ale stále on.

V daňové evidenci je vhodné vést:

a) peněžní deník
b) nepeněžní deník (pro evidenci nepeněžních operací)
c) evidence pohledávek a závazků
d) evidence o ostatních složkách majetku

Evidence o ostatních složkách majetku

Dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek
Zákonné rezervy
Časové rozlišení výdajů
Nepřímé daně (např. DPH)
Finanční majetek
Zásoby
Ceniny
Mzdová evidence (mzdové listy)

Evidence majetku a závazků

1) Kniha pohledávek a závazků

– pohledávky a závazky lze vést v knize pohledávek a závazků, nebo i v několika knihách
– je třeba evidovat všechny pohledávky a všechny závazky
– kniha pohledávek a závazků obsahuje informace o:

pohledávkách z obchodních vztahů
pohledávkách z poskytnutých záloh
pohledávkách z poskytnutých půjček
závazcích z obchodních vztahů
závazcích z přijatých záloh
závazcích z přijatých půjček a úvěrů
pohledávkách a závazcích z daně z příjmů, z daně z přidané hodnoty
pohledávkách a závazcích z pojistného na OSSZ a ZP
ostatních pohledávkách a závazcích

V případě, že je podnikatel plátcem DPH, je vhodné v těchto knihách kromě celkové částky uvádět cenu bez DPH a částku DPH v rozdělení podle druhu zdanitelného plnění a podle sazeb daně.

2) Evidence dlouhodobého majetku

uvádí se:

název nebo popis dlouhodobého majetku, popř. číselné označení
ocenění
datum a způsob pořízení
datum uvedení do užívání
údaje o zvoleném způsobu daňových odpisů
částky daňových odpisů zdaňovacího období a zůstatková cena po odpočtu daňových odpisů
datum a způsob vyřazení

3) Drobný hmotný majetek

– Zvláštní postavení má DRHM, který je v užívání (nečeká na skladě na výdej do užívání), a který není součástí dlouhodobého hmotného majetku ani zásob.
– Evidence DRHM po uvedení do užívání je doporučována z důvodu oprav a údržby.

4) Evidence zásob

považují se:

a) materiál
b) nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky, zvířata
c) zboží

– Evidence je možná na kartách nebo v knihách zásob.

Mzdy, ZP, OSSZ

1) Mzdy

– Podnikatel k propočtu mez potřebuje pomocnou evidenci, kde jsou zaznamenávány údaje o výkonu pracovníka, o počtu odpracovaných hodin a další potřebné údaje (např. Kniha docházky nebo úkolové lístky). Tuto evidenci si zakládá podle vlastních potřeb.
– Jednotlivé vypočtené složky mezd lze uspořádat do soupisek mezd.
-> Dle soupisek lze sestavit zúčtovací a výplatní listinu.
-> Vypočtené mzdy zaznamenává každému pracovníkovi do mzdového listu. (obsah mzdového listu upravuje §38j zákona o daních z příjmů)

Mzdový list se uschovává po dobu 30 let
– pro každého pracovníka musí podnikatel vést evidenční list důchodového pojištění (jde o doklad o době zaměstnání a výdělku pro nárok pracovníka na důchod), za každý kalendářní rok je třeba ELDP vyplnit. Originál podepsaný zaměstnancem odevzdá zaměstnavatel OSSZ, jeden si ponechá a třetí předá zaměstnanci.
– před výplatou mezd lze vyhotovit výplatní listinu (uvádí se vyplacené částky jednotlivým pracovníkům a jejich podpisy)
– ne celkovou částku vyplacených mezd se vystaví výdajový pokladní doklad a zaeviduje se v peněžním deníku!
– zaměstnavatel má za povinnost vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy za dočasnou neschopnost, která mu náleží v době prvních 21 kalendářních dní trvání pracovní neschopnosti (od r. 2014 za prvních 14 kalendářních dní) a to pouze za pracovní dny a až od 4. pracovního dne

2) ZP a OSSZ zaměstnanců

Podnikatel = Zaměstnavatel

-> Jako zaměstnavatel:

Zdravotní pojištění

– má pokrýt výdaje na léky, ošetření u lékaře, pobyt v nemocnici
– zaměstnavatel je povinen oznámit ZP vstup zaměstnance do pracovního poměru do 8 dnů
– zaměstnavatel sráží na ZP 4,5 % z vyměřovacího základu, za každého svého zaměstnance pak odvádí 9 % (pojistné se zaokrouhluje na celé Kč nahoru a vyměřovacím základem je HM)
– zaměstnavatel uhradí ZP v celkové výši 13,5 % v termínu od 1. – 20. dne následujícího kalendářního měsíce
– každý měsíc předkládá ZP „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“

Sociální zabezpečení

zahrnuje:

– nemocenské pojištění
– důchodové pojištění
– příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

– zaměstnanci sráží 6,5 % z vyměřovacího základu, za své zaměstnance odvádí pojistné ve výši 25 % (pojistné se zaokrouhluje na celé Kč nahoru a vyměřovacím základem je HM)
– zaměstnavatel uhradí OSSZ v celkové výši 31,5 % v termínu od 1. – 20. dne následujícího kalendářního měsíce
– každý měsíc předkládá OSSZ „Přehled o výši pojistného“

-> Jako podnikatel = OSVČ

Vyměřovací základ

– na ZP a DP pro podnikatele je 50 % z příjmů z podnikání snížených o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů
– pojistné platí měsíčně zálohově
– výše záloh se počítá z VZ za minulé zdaňovací období
– pokud je skutečný VZ nižší než minimální, počítá se záloha na pojistné z minimálního VZ

Zdravotní pojištění

– sazba pro ZP je 13,5 % z VZ
– minimální měsíční VZ pro ZP je pro rok:
2013 – 12 942,- Kč, takže min. měsíční záloha je 1748,- Kč
2014 – 12 971,- Kč, takže min. měsíční záloha je 1 752,- Kč
2015 – min. měsíční záloha je 1 797,- Kč
– zálohy na ZP jsou splatné od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce

Důchodové pojištění

– sazba je 29,2 % z vyměřovacího základu
– pro DP a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je pro rok:
2013 – min. měsíční záloha je 1 890,- Kč
2014 – min. měsíční záloha je 1 894,- Kč
2015 – min. měsíční záloha je 1 943,- Kč …atd., každý rok se zvyšuje

Doplatek/přeplatek ZP a DP

– po skončení roku se porovnávají zaplacené zálohy s výší pojistného, která se vypočítá ze skutečného VZ
– doplatek podnikatel doplatí a přeplatek mu je vrácen
– pokud je skutečný VZ menší než minimální -> počítá se pojistné z minimálního ročního VZ
– pro výpočet doplatku nebo přeplatku pojistného musí podnikatel do 30. 4. předložit ZP „Přehled o příjmech a výdajích“
– doplatek je splatný do 8 dnů po podání „Přehledu“
– OSSZ je povinen podnikatel předložit „Přehled o příjmech a výdajích“ také nejpozději do 30. 4.
– nejpozději do 8 dnů od předložení „Přehledu“ je povinen zaplatit doplatek na DP a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Nemocenské pojištění

– podnikatel se může rozhodnout, zda bude platit OSSZ pojistné na nemocenské pojištění
– sazba je 2,3 % z VZ
– VZ -> jeho výši si OSVČ určí
– minimální VZ pro rok 2013 a 2014 je 5 000 Kč -> nejnižší pojistné pro r. 2013, 2014 je 115 Kč
– měsíční VZ pro NP nemůže být vyšší než měsíční VZ pro DP
– platí se samostatně na jiný účet než záloha na pojistné na DP
– je splatné do 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce
– pokud si OSVČ neplatí pojistné na NP, nevzniká ji pak nárok na dávky z nemocenského pojištění
– pokud si platí, má v případě nemoci nárok na nemocenské od 22. kalendářního dne nemoci
– neplatí se zálohy, ale přímo pojistné, a proto nevzniká ani přeplatek ani doplatek

Peněžní deník

Evidence v peněžním deníku

peněžní deník je určen pro evidenci:

a) příjmů a výdajů provedených v hotovosti
b) příjmů a výdajů provedených bankou
c) průběžných položek

– veškeré zápisy v deníku se provádějí v časovém sledu podle jednotlivých dokladů
– v deníku se neevidují operace charakteru předpisu plateb, odvodů, vystavených a přijatých faktur, apod.

Průběžné položky
– převody mezi pokladnou a bankovním účtem nebo převod mezi bankovními účty
– Na vybranou hotovost z BÚ vystaví PPD a zaeviduje v peněžním deníku v položkách Pokladna – příjem a Průběžné položky – výdaj. Po obdržení výpisu z BÚ zaeviduje na Běžný účet – výdaj a Průběžné položky – příjem. Tak se průběžné položky vyrovnávají

– obdobně se postupuje při odbodu hotovosti z pokladny na BÚ

Obsah používaného peněžního deníku
– zápisy se provádí způsobem, který umožňuje zjištění ZD (dílčích ZD), z toho vyplývá, že stačí evidovat zvlášť daňové příjmy a nedaňové příjmy a daňové výdaje a nedaňové výdaje.
– podnikatelé však často potřebují podrobnější informace o příjmech a výdajích – to se zajistí v peněžním deníku např. samostatnými sloupci nebo kódováním

Příklad podrobnějšího členění příjmů a výdajů v používaném peněžním deníku

Příjmy zahrnované do základu daně (sl. č. 9) se člení na:

a) příjmy z prodeje zboží, výrobků, služeb

b) příjmy ostatní
– např. vrácení přeplatku elektrické energie, příjmy z prodeje majetku, úhrada pojistného plnění od pojišťovny apod.
– úroky z běžného účtu

Poznámka k úrokům z BÚ
– Úroky z běžného účtu (určeného pro podnikání) podléhají dani z příjmů, ale nepatří do DZD z podnikání, ale náleží do DZD z kapitálového majetku. Příjmy zahrnované do ZK však budou obsahovat jak příjmy z podnikání tak i úroky z BÚ. Je proto vodné úroky z BÚ při evidenci vhodným způsobem označit, aby bylo možné snadno zjistit jejich výši a vyloučit je ze součtu příjmů zahrnovaných do ZK a tím zjistit příjmy z podnikání.

Výdaje zahrnované do základu daně (sl. č. 10) se člení na:

a) nákup materiálu a zboží – sl. č. 11
– nákup DRHM
– náklady na pořízení nakoupeného materiálu a zboží, např. přeprava

b) mzdy – sl. č. 14
– vyplacené mzdy (zálohy, doplatky)
– úhrada zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti zaměstnanců
– úhrada ostatních srážek ze mzdy (např. spoření)

c) platby pojistného
– úhrada pojistného na OSSZ a ZP sražené zaměstnancům ze mzdy a pojistného hrazené zaměstnavatelem za zaměstnance

d) provozní režie – sl. č. 15
– ostatní výdaji, pro které není náplň v předchozích položkách, např. cenin, nákup drobného režijního materiálu, který není skladován a po nákupu je vydán ihned do spotřeby, nájemné, opravy, energie, apod.

Příjmy nezahrnované do základu daně (sl. č. 18 a 20):

– příjmy DPH – od odběratele (daň na výstupu) – sl. 18
– příjmy zdaněné u zdroje srážkou (např. dividendy)
– úvěry, dotace, přijaté peněžní dary, půjčky
– peněžní vklad podnikatele
– vrácení nadměrného odpočtu DPH od finančního úřadu
– ostatní

Výdaje nezahrnované do základu daně (sl. č. 19 a 21):

– platba DPH – dodavateli (daň na vstupu) – sl. 19
– nákup DLM, finančního majetku
– úhrada pojistného za ZP, DP a NP podnikatele (OSVČ)
– platba daně z příjmů (podnikatele)
– výdaje na účely, na které byla vytvořena zákonná rezerva
– výdaje na osobní spotřebu podnikatele
– poskytnuté peněžní dary, splátky úvěrů a půjček
– platba DPH finančnímu úřadu (vlastní daňová povinnost)
– ostatní

Zápis příjmů a výdajů

Každý příjem se zapíše:

– pokladna příjem nebo běžný účet příjem
– příjmy zahrnované do ZD v členění viz peněžní deník nebo Příjmy nezahrnované do ZD v členění viz peněžní deník
– průběžné položky – výdaj

Každý výdaj se zapíše:

– pokladna výdaj nebo běžný účet výdaj
– výdaje zahrnované do základu daně v členění viz peněžní deník nebo výdaje nezahrnované do ZD v členění viz peněžní deník
– průběžné položky – příjem

Osobní vklady a výběry
– podnikatel může kdykoliv bez omezení převádět peněžní prostředky pro svoji osobní potřebu a také kdykoliv vložit své soukromé peněžní prostředky
– není to limitování žádným předpisem
– osobní vklady a výběry budou na základě pokladního dokladu nebo výpisu z BÚ zaevidovány v peněžním deníku do příjmů nezahrnovaných do ZD (osobní vklady) nebo do výdajů nezahrnovaných do ZD (osobní výběry)

Částečná úhrada
– pohledávky nebo závazku u plátce DPH se v deníku přednostně vypořádá s pohledávkou či závazkem z titulu DPH a až zbylá část se zahrne do příjmů či výdajů, které ovlivňují ZD z příjmů

Zálohy

a) Poskytnuté
– záloha např. na nákup materiálu, nákup zboží, dodávky služeb – se považuje v okamžiku vydání peněžních prostředků na základě VBÚ či VPD za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů (výdaje daňově uznané)
– zálohy poskytnuté zaměstnancům na výdaje spojené se služební cestou se také považují za daňový výdaj, vrácení zálohy (např. přeplatek) se považuje za příjem podléhající zdanění
– záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti zaměstnanců podnikatele je při jejím zaplacení FÚ pro podnikatele výdajem daňově uznaným (jedná se o část mzdy zaměstnance)
– zálohy na DLM a na daň z příjmů FO (=podnikatele) se považují za výdaj daňově neuznaným
– zálohy na SP a ZP placené podnikatelem za svoji osobu se považují jako výdaj daňově neuznaný (za zaměstnance to uznané je)

b) Přijaté
– zálohy přijaté na dodávky výrobků, zboží nebo služeb se považují za příjmy podléhající zdanění (příjmy ovlivňující ZD)

Kontrola správnosti účtování v peněžním deníku
– při převedení částek z jedné strany peněžního deníku na druhou je třeba (při ručně vedeném účetnictví) provést vždy následující kontrolou:

a) kontrola zůstatku v pokladně
PZ k 1. 1. + pokladna příjmy – pokladna výdaje = zůstatek pokladny při převodu

b) kontrola zůstatku na účtě
PZ k 1. 1. + účet příjmy – účet výdaje = zůstatek účtu při převodu

c) kontrola příjmů zahrnovaných
příjmy zahrnované = prodej zboží, výrobků a služeb + ostatní

d) kontrola výdajů zahrnovaných
výdaje zahrnované = materiál a zboží + mzdy + pojistné na OSSZ a ZP + provozní režie

e) celková kontrola
pokladna PZ k 1. 1. + účet PZ k 1. 1. + příjmy zahrnované – výdaje zahrnované průběžné položky příjmy + průběžné položky výdaje + příjem DPH = platba DPH + příjmy nezahrnované – výdaje nezahrnované = SOUČET 1

pokladna zůstatek při převodu + účet zůstatek při převodu = SOUČET 2

SOUČET 1 = SOUČET 2

Ukládání písemností
– po zaevidování v peněžním deníku je dokladům přiděleno číslo a doklady je vhodné pořadově za sebou založit do pořadačů – menší doklady nalepit
– doklady, které byly podkladem pro zápis v ostatních evidencích (např. evidence závazků – přijaté faktury) je vhodné ukládat samostatně a číslovat samostatnou číselnou řadou
– celou daňovou evidenci vč. dokladů je třeba přehledně a bezpečně uložit, protože je podkladem při provádění daňových kontrol

Zjištění základu daně
– při zjištění ZD (dílčích ZD) se vychází z příjmů a výdajů zaevidovaných v peněžním deníku
– rozdíl mezi příjmy a výdaji, které byly zjištěny z peněžního deníku, je však třeba v souladu se zákonem o daních z příjmů upravit o některé příjmy a výdaje, které nebyly evidovány v peněžním deníku
– jedná se o tzv. nepeněžní příjmy a nepeněžní výdaje, které lze evidovat např. v nepeněžním deníku

Příklady nepeněžních příjmů a nepeněžních výdajů

1. Odpisy DLHM
- daňové odpisy jsou výdajem zahrnovaným do ZD

2. Vyřazení DLHM
- Zůstatková cena vyřazeného DLHM ve výši uznané zákonem o daních z příjmu patří mezi výdaje zahrnované do ZD

3. Věcný vklad – zásoby
- – jedná se o zásoby pořízené před zahájením podnikání (dle zákona o dani z příjmů zásoby pořízené v roce předcházejícím roku, v němž podnikatel zahájil činnost)
- – při vložení těchto zásob do podnikání se tyto zásoby zapíší do evidence zásob (např. skladní karty)
- – hodnota těchto zásob (která je doložena doklady) je výdajem zahrnovaným do ZD

4. Darované zásoby
- – jde o nakoupené zásoby, které byly zapsány v peněžním deníku v průběhu roku do výdajů zahrnovaných, a které byly následně darovány
- – o darování se provede záznam na skladní kartě nebo v knize zásob a uvede se účel darování
- – o darované zásoby, protože dar není výdajem daňově uznaným, je třeba snížit výdaje zahrnované ZD, protože při zaplacení byly evidovány jako výdaj daňově uznaný
- – pokud dar splňuje podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů, lze ho uplatnit jako odpočitatelnou položku od ZD

5. Manka a škody
- – dle zákona o daních z příjmů:
  - a) nelze uznat za výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů manka a škody přesahující náhrady
  - b) za daňové výdaje se považují škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem
    - – jedná-li se o škodu na zásobách a škoda je daňovým výdajem, tato skutečnost se při zjišťování daně neprojeví (v daňové evidenci se do daňových výdajů zachycuje nákup zboží nebo materiálu už při úhradě těchto zásob, proto není možné, aby poplatník zahrnul škodu způsobenou živelní pohromou nebo podle potvrzení policie neznámým pachatelem ještě jednou)
    - – jedná-li se o škodu na zásobách a škoda není daňovým výdajem, je třeba o tuto hodnotu snížit výdaje zahrnované do ZD
    - – v evidenci zásob (skladní karty nebo kniha zásob) je však nutno vždy škodu poznamenat jako úbytek zásob
    - – dojde-li ke škodě na dlouhodobém hmotném majetku, lze v některých případech zůstatkovou cenu (celou nebo část v souladu se zákonem o daních z příjmů) zahrnout do výdajů daňově uznaných

6. Další příjmy a výdaje v souladu se zákonem o daních z příjmů
- a) snížit výdaje zahrnované do ZD o položky spotřeby zásob pro osobní potřebu
- b) snížit výdaje zahrnované do ZD o poměrnou část spotřeby pohonných hmot, oprav, odpisů a dalších výdajů zahrnutých v průběhu roku do výdajů zahrnovaných do ZD u vozidla, které je zahrnuto v obchodním majetku podnikatele, pokud podnikatel toto vozidlo použil pro soukromé jízdy (podkladem je evidence jízd)
- c) nájemné u finančního leasingu je výdajem daňově uznaným jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období (§ 24 odst. 2 písm. h + odst. 4 písm. a)