Otázka: Daňová soustava
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Dudis
Základní pojmy
– Daň = je nevratná finanční částka, kterou stát vymáhá periodicky od svých subjektů a neposkytuje za ni žádné proti plnění
– Poplatník = je osoba, které daň snižuje prostředky, jež má k dispozici, leží na ní daňové břemeno
– Plátce = je osoba, která daň skutečně platí
– Správce daně = je příslušný finanční úřad
– Základ daně = je to částka příjmů, která přesahuje výdaje nutné na jeho dosažení, zajištění a udržení
Daňová soustava
– tvoří provázaný systém, který má tyto důvody:
- fiskální důvod = hlavně zajistit dostatečná přísun do fiskálu
- zdravotní důvod = stát záměrně zatěžuje některé výrobky vyšší daní, pokud tyto škodí zdraví
- ekologický důvod = v zájmu ochrany životního prostředí jsou některé výrobky výrazně zdaněny (př. hnědé uhlí)
– přesto však musí Daňová soustava respektovat některé daňové principy:
- Daňové neutrality – daň nesmí ovlivňovat podnikatelské rozhodnutí
- Daňové universality – daň má platit universálně s minimem výjimek po delší dobu
- Daňové výnosnosti – musí zajistit dostatečná přísun do fiskálu
- Daňové únosnosti – daňové břemeno musí být „snesitelné“
- Daňové spravovatelnosti – správa a výběr daní byly co nejjednodušší a daly se snadno počítat a vymáhat
Daně Přímé
Paušální daň
– Paušální daň je jednou z možností, jak optimalizovat svoje daňové povinnosti.
– O paušální daň lze požádat na FU do 31. Března běžného roku a při stanovení její výše se obvykle postupuje tak, jako by žádný minimální daňový základ neexistoval. Minimální částka paušální daně ovšem po slevách na dani z příjmů činí 600 kč. Poplatník, který předpokládá, že mu v průběhu zdaňovacího období vznikne nárok na daňový bonus, nemůže tento bonus uplatnit při stanovení daně paušální částkou. Daň pak stanoví běžným způsobem a v daňovém přiznání uplatní celé daňové zvýhodnění, na které má podle §35c zákona nárok.
– Kdo může žádat o stanovení Paušální daně:
- poplatník, jehož roční příjmy v posledních 3 letech nepřesáhly 5 mil. kč
- plátce i neplátce DPH
- podnikatel bez zaměstnanců apod.
Daň z nemovitosti
– tato daň se dělí na:
- daň z pozemků
- daň ze staveb
Daň z pozemků
– pozemek se rozumí ohraničená část zemského povrchu, která je vymezena příslušnými právními normami
– poplatníkem daně je osoba, která je zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník
– jsou pozemky, které nespadají pod tuto daň (chovné rybníky, lesy, pozemky určené pro ochranu státu, …)
– další skupina pozemku je od daně osvobozena to jsou např. hřbitovy, pozemky určené pro veřejnou dopravu městské parky, veřejná sportoviště apod.
– základem daně je výměra a cena pozemku stanovena podle platných předpisů (pozemková mapa)
Daň ze staveb
– stavbou se rozumí nemovitost, která je spjata základem se zemí
– předmětem daně jsou stavby podléhající kolaudačnímu rozhodnutí a dále také stavby, které byli postavena před tímto zákonným rozhodnutím
– týká se rovněž bytů včetně podílů na společných částech nemovitostí
– je-li však v budově, kde je více bytů více než 3 byty v soukromém vlastnictví, musí tito vlastníci založit bytové družstvo, které odvádí jednotně daň z nemovitosti
– poplatníky daně jsou osoby zapsány v katastru nemovitostí jako vlastníci
– osvobozené jsou stavby, které jsou ve vlastnictví státu (obecní úřad apod.), stavby ve vlastnictví církví, stavby sloužící školám, galeriím, muzeím, knihovnám, sloužící obecně prospěšnému zájmu ( rybářská klubovna apod.)
– poplatníci jsou povinni vyplnit daňové přiznání do konce měsíce ledna a daň zaplatit do konce měsíce května, nenastane-li žádná změna, která by měla vliv na výpočet daně již se nemusí opět vyplňovat daňové přiznání, ale daň se musí platit každoročně
– sazba daně činí: zastavěna plocha x cena + koeficient zahrnující další nadzemní podlaží x koeficient stanovený dle velikosti obce
Daň silniční
– předmětem daně jsou motorová silniční vozidla včetně přípojných vozidel, která jsou registrována na území ČR a jsou využívána k podnikatelské činnosti
– poplatníkem daně je držitel vozidla zapsaný v technickém průkazu
– nevztahuje se na vozidlo provozující zemědělskou činnost, lesnickou činnost, elektrické motorová vozidla, 1 a 3 stopová vozidla motorová vozidla
– osvobozena jsou vozidla provozující městskou a příměstskou osobní dopravu, vozidla s právem přednosti jízdy, vojska ministerstva obrany, poštovní vozidla
– sazba se počítá u osobních vozidel podle objemu válce a u nákladních motorových vozidel podle tlaku na nápravu
– daň se platí jednorázově nebo ve čtyřech splátkách
Daň dědická, darovací a z převodu nemovitosti
– jedná se o daň, která je upravena zákonem a je rozdělena na tři samostatné části:
- dědická daň
- darovací daň
- daň z převodu nemovitosti
Dědická daň
– u nás se může dělit:
- ze závěti
- ze zákona
– dědictví se vypořádá vždy na základě příslušného pravomocného rozhodnutí soudce
– předmětem daně je majetek nemovitá i movitý v hodnotě, kterou má ke dni smrti zůstavitele
– hodnota dědictví se snižuje o dluhy zůstavitele, náklady na pohřeb a odměny pro notáře či jiných úkonů spojených s dědictvím
– dnes jsou od placení této daně osvobozeni dědicové v první linií
Darovací daň
– zde se musí rozlišovat, jedná-li se o darování Z, anebo DO tuzemska či ciziny
– při darování v rámci ČR je plátcem daně nabyvatel
– při darování do ciziny je plátcem daně dárce
Daň z převodu nemovitosti
– jedná se o jednorázová úplatný převod vlastnictví z nemovitosti z jedné osoby na druhou
– výše daně činí 3% z hodnoty měňovaného pozemku
– jedná-li se o vzájemná převod dvou nemovitostí, posuzuje se to jako převod jeden, s tím že poplatek se počítá z té větší výměry
– poplatníkem je převodce a kupující je ručitelem
Nepřímé daně
DPH
– jedná se o zvláštní formu spotřební daně
– daňovými subjekty u nás jsou:
- osoby povinné k dani
- jsou to FO či PO jejichž obrat za nejvýše 12 předcházejících kalendářních měsíců přesáhl částku 1 milion kč
- plátcem se stávají do nejpozději 25 dne následujícího měsíce, ve kterém došlo k překročení obratu
- osoby osvobozené od daně
- jejich obrat nepřesáhl 1 milion kč
- osoby identifikované k dani
- tyto nemají postavení plátců, pro daňové účely jim bude přiděleno DIČ
- osoby dobrovolně účastné
– zdaňovací období
- kalendářní měsíc
- u plátců jejichž obrat za nejvýše 12 předchozích kalendářních měsíců přesáhl 10 milionů kč
- kalendářní čtvrtletí
- pro všechny ostatní
– předmět daně
- dodání zboží
- poskytnutí služby v tuzemsku
- pořízení zboží ze zemí EU
- poskytnutí služby z EU
- pořízení zboží ze třetí země (mimo EU)
– daň na vstupu a výstupu
- daň na vstupu
- je částka, kterou podnikatel zaplatí v ceně nákupu za přijaté zdanitelné plnění
- daň na výstupu
- je částka, kterou podnikatel musí přirazit ke své produkci, kterou dále prodává
- daňová povinnost pak činí:
- daň na vstupu – daň na výstupu
– sazby daně
- sazba základní
- je 20% na většinu výrobků mimo ty, které jsou v příloze 1 (základní suroviny 10%)
- sazba snížená
- je 10% na většinu služeb
– intakomunitární DPH
- zdanitelným plněním se rozumí:
- dodání zboží, převod nemovitosti, poskytnutí služby v místě plnění v tuzemsku
- pořízení zboží z jiného členského státu EU
- dovoz zboží ze třetích zemí
- jsou některá plnění, která jsou od daně osvobozena, avšak i mezi nimi je rozdíl, protože z některých můžeme nárokovat vrácení daně na vstupu, proto tato plnění dělíme na:
I. osvobozená od daně bez nároků na odpočet:
- poštovní služby
- provozování rozhlasového a televizního vysílání mimo komerční reklamy
- finanční činnosti
- pojišťovací činnost
- převod a nájem pozemků, bytů a nebytových prostor
- výchova a vzdělání
- zdravotnické služby a zboží
- sociální pomoc
- provozování loterií
II. osvobozená od daně s nárokem na odpočet:
- dodání zboží do jiného členského státu
- pořízení zboží z jiného členského státu
- vývoz zboží do třetí země
- poskytnutí služby do třetí země
- osvobozená plnění ve zvláštních případech (diplomatické mise, dodávka paliva,…)
- přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží
- přeprava osob
- dovoz zboží při zvláštních případech (dovoz zlata do ČNB)
– intrakomunitární dodávky
- jsou dodávky mezi členskými zeměmi EU
I. dodání
1. náš plátce dodává, plátci do jiné země
- plátce si musí ověřit registraci obchodního partnera druhé strany
- vystaví fakturu bez DPH
- uvede vše do daňového přiznání
2. plátci si musí ověřit jaké je limit dovozu zboží
- vystaví fakturu s DPH
- odvede daň v ČR
- jedná-li se o dovoz nad limit vystaví fakturu s DPH a daň zaplatí v cizí zemi
II. pořízení zboží
1. náš plátce DPH pořizuje od plátce DPH
- obdrží fakturu v eurech (bez DPH)
- přepočítá podle platného kurzu a připočítá DPH
- DPH pak v přiznání uvede na straně vstupu i výstupu
2. náš plátce DPH pořizuje od neplátce DPH
- obdrží fakturu v eurech (bez DPH)
- přepočítá podle platného kurzu a zaplatí
Spotřební daň
– stát záměrně zatěžuje některé skupinu zboží z důvodů zdravotního (ochrana zdraví), ekologického
– jedná se o dobře prodejné zboží a to:
- uhlovodíková paliva a maziva
- pivo
- lihoviny
- víno
- tabák a tabákové várobky
– i když se jedná o dobře prodejné zboží, stát je záměrně zatěžuje, aby snížil jejich spotřebu, správcem této daně jsou příslušné celní úřady a zboží je zdaňováno pouze jednou při vstupu na trh
– jsou určité skupiny, které jsou od daně osvobozeny či se jich netýkají (např. líh pro lékařské účely, tabák na vykuřování skleníku apod.)
Ekologické daně
– od roku 2008 je u nás v rámci harmonizace daňové soustavy s daněmi EU zavedena Ekologická daň, která v sobě zahrnuje tři typy daní a to:
- daň z plynu
- daň z pevných paliv
- daň z elektřiny
Daň z plynu
– mají povinnost platit dodavatele a provozovatele distribučních a přepravních soustav
Daň z pevných paliv
– předmětem jsou černé, hnědé uhlí, koks a polokoks
– osvobozena jsou pouze paliva určena k výrobě elektřiny
Daň z elektřiny
– platí všichni dodavatelé
