Otázka: Dějiny managementu – od počátku až po moderní management
Předmět: Ekonomie a management
Přidal(a): Seze
Klasický management (konec 19.stol. – 30.léta 20.stol.)
- 1) Americký proud – zaměřen na zefektivnění výroby, důraz na bezprostřední řízení výroby a na dostání co nejvyššího výkonu z pracovníků (H. Ford, F. W. Taylor)
- 2) Evropský proud – důraz na lidi, vymezení úlohy manažerů (T. Baťa, Max Weber)
Sociální management – (psychologicko-sociální management)
- Klade důraz na jedince v organizaci, člověk má nějak potřeby, není stroj, podnikový kolektiv není vzájemně homogenní (zkoumání cílů, zájmů apod.) a integrace se zájmy vedení. (A. Maslow)
Procesní management
- Kladl důraz na základní manažerské funkce a jejich klasifikaci (Luther Gulick)
Systémový management
- Snaží se vše chápat jako systém, všechny jevy a procesy mají souvislosti. (Herbert Simon)
Pragmatický přístup
- Založený na analýze, zevšeobecnění a zhodnocení poznatků manažerské praxe, nejvíce je rozšířen v USA. (Drucker, Waterman)
Moderní směry managementu
- Znamenají směry v dnešním světě, jak se dnes vypořádáváme s otázkami a problémy v oblasti managementu.
Japonský management
- Japonská škola managementu vznikla jako protipól západního managementu. Podniky zde spolupracují s vládou a jedná se o kolektivizaci cílů. Pokud jde o řízení podniku v japonském stylu, platí zde „každému své místo“, čili každý zaměstnanec je posuzován podle svého umu, zároveň má však i pocit sociální jistoty a závaznosti.
Filosofie podniku
- Jedná se o jakýsi typ „plánu“, který udává cíle firmy, její plány, strategické řízení, kam a jak chce firma směřovat, konkurenční odlišnosti od ostatních firem apod. Často se také jedná o vizitku pro veřejnost.
Krácení pracovní doby
- Zákon uvádí případy, kdy zaměstnavatel může snížit délku pracovní doby, s tím i výši platu, nesmí to však ovlivnit výši průměrného hodinového výdělku. Může ovlivnit výši průměrného měsíčního výdělku, pokud však bude snížení pracovní doby pouze na určitou dobu, měl vy zaměstnavatel za poslední čtvrtletí vycházet (např. při odstupném, nebo podpoře v nezaměstnanosti) z 40hodinové pracovní doby.
Ústup od hromadné výroby
- Od hromadné výroby a následného prodeje se ustupuje k vyřizování konkrétních zakázek podle specifických přání zákazníků.
