Otázka: Destinační management
Předmět: Cestovní ruch a hotelnictví
Přidal(a): Kristýna Koutníková
DESTINAČNÍ MANAGEMENT
- Díky vlivům jako je velký konkurenční boj na trhu cestovního ruchu nebo neustále rostoucím nárokům návštěvníků dnes mohou obstát jen systémově řízené destinace.
- V pojetí managementu destinace je systém složený z jednotlivých poskytovatelů služeb cestovního ruchu (ubytovací zařízení, stravovací provozovny, dopravci, sportovní a kulturní zařízení, …) ovlivňovanými okolím, ve kterém působí (politické, ekonomické, společenské a jiné vlivy). Na základě výše uvedených vlivů jednotliví poskytovatelé služeb cestovního ruchu začali projevovat snahu sjednotit se a zapojit se do organizace poskytovatelů služeb, která zajišťuje efektivnější řízení nabídky a poptávky v příslušné turistické destinaci. =) * Destinačního managementu.
- Destinační management = soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování, organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci = Nejvyzrálejší forma řízení cestovního ruchu, protože všeobecně se dá říct, že destinační management je spolupráce a kooperace poskytovatelů služeb za účelem efektivnějšího řízení cestovního ruchu v oblasti na základě uplatňování nových a moderních forem řízení cestovního ruchu a marketingu.
- Rozdíl mezi podnikovým a destinačním managementem spočívá v tom, že podnikový management spočívá ve vnitřním řízení jednoho subjektu, kdežto destinační management ve vnějším vedení velkého počtu různorodých autonomních podniků, které mají vlastní právní subjektivitu. Řízení destinací – destinační management má následující specifika:
- někdy těžce dosažitelné až kontroverzní cíle v rámci destinace,
- omezené možnosti vlivu managementu destinace na jednotlivé subjekty (jejich nabídku),
- velký vliv zájmových skupin, které mohou mít protichůdné zájmy (hoteliéři x dopravci, živnostníci x ekologické organizace, …),
- nutnost legitimace v socio-politickém prostředí.
- Vzhledem k velkému počtu subjektů (poskytovatelů služeb) v destinacích provádí řízení destinací speciální organizace vytvořené k tomuto účelu nazývané destinační společnost.
- Destinační společnost je organizace, která má za úkol zajišťovat koordinaci a kooperaci poskytovatelů služeb cestovního ruchu na daném území (v destinaci) za účelem efektivnějšího řízení turismu v regionu.
Její základní činností je:
- zajištění udržitelného rozvoje území,
- konkurenceschopnost destinace na trhu CR s ucelenou nabídkou aktivit CR,
- spolupráce jednotlivých subjektů.
- Spolupráce a kooperace mezi subjekty cestovního ruchu, které jsou zapojené do destinačního managementu, musí být založena na důvěře, partnerství (spojenci ne konkurence) a na vzájemné výhodnosti a nalezení společných zájmů zúčastněných stran. =) Identifikace oblasti spolupráce a definování forem vzájemné kooperace mezi subjekty s vlastní právní subjektivitou.
Možnosti kooperace mezi subjekty v destinaci:
- horizontální kooperace – probíhá mezi podniky se stejným nebo podobným předmětem činnosti, cílem je dosažení vyšší efektivity činnosti prostřednictvím úspor z rozsahu, např.: společné praní prádla různých ubytovacích zařízení,
- vertikální kooperace – probíhá mezi podniky s různorodým předmětem činnosti, které produkují jednotlivé komponenty produktu v cestovním ruchu, cílem je optimalizace produktu (čas, náklady, kvalita), např.: spolupráce mezi leteckými společnostmi, hotely, restauracemi, …
- laterální kooperace – tento způsob kooperace je realizován mezi podniky z různorodých oborů s cílem výměny strategických zdrojů (kompetence, know-how, přístup na trhy, …), např.: spolupráce destinace s obchodními řetězci.
Podle druhu spolupracujících subjektů rozeznáváme tři typy kooperace:
- kooperace mezi podnikatelskými subjekty – vznik podnikatelských sítí – vytváření balíčků služeb =) větší tržní síla,
- kooperace veřejného a soukromého (podnikatelského) sektoru – uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu v destinaci závisí jak na nabídce služeb poskytovaných různými podnikatelskými subjekty tak i na kvalitě veřejných služeb, ale návštěvník nerozlišuje, kdo danou službu poskytuje – hodnotí ji jako celek, např.: kvalita dopravních služeb je závislá i na kvalitě silnic.
- kooperace mezi veřejno-právními subjekty – spolupráce mezi obcemi a dobrovolnými svazky obcí a to zejména na lokální a regionální úrovni.
- Vždy je nutné respektovat individuální zájem (podnikatelského) subjektu a jeho snahu o zisk.
