Otázka: Doprava a životní prostředí
Předmět: Logistika, Doprava
Přidal(a): Barbora Dvořáková
Ekologické aspekty dopravy
Mezi tradičně sledované vlivy dopravy na životní prostředí patří:
- nadměrný hluk
- vibrace a otřesy
- znečišťování ovzduší
- znečišťování vody
- zábor půdy a dělící účinky dopravy
- přetížení kapacit dopravních cest
- rizika při přepravě nebezpečných látek
Vlastní strategie ekologické šetrnosti dopravy je založena na:
a) aktivních opatřeních:
- jsou prováděna u zdroje účinku nebo u zdroje rizika
- týkají se technicko-technologického rozvoje dopravních prostředků, rozvoje ekologicky šetrné dopravy, případně vycházejí z rozvoje a uplatnění bezmotorové dopravy (cyklistická, pěší doprava)
b) pasivních opatřeních:
- sem patří podpora ekologicky orientovaných uživatelů dopravy a rozvoj prostředků ochrany před škodlivými účinky dopravy
jde o následující opatření:
a) technicko-technologická opatření:
- opatření týkající se dopravních prostředků (snižování obsahu škodlivin ve výfukových plynech, snižování hlučnosti atd.)
- opatření týkající se dopravní cesty (koordinace rozvoje dopravních sítí, optimální řízení dopravy atd.)
- komplexní přístup k řešení hybnosti (např. snaha o přesun z přetížených druhů dopravy na dopravy s přebytkem kapacit)
b) dopravně-urbanistická opatření:
- zvyšování atraktivity městské hromadné dopravy (zvýšení pravidelnosti, zvýšení komfortu, atraktivní tarifní systémy atd.)
- omezování škodlivých účinků individuální automobilové dopravy (účelným uspořádáním sítě dopravních cest, rozčleněním na komunikace tepnové, sběrné a obslužné)
- zásahy do systému dopravy v oblasti velkých měst, např. urychlením přestupů cestujících či vyloučením nákladní dopravy z obytných zón
- rozvoj cyklistické dopravy a rozšiřování pěších zón ve městech
- ovlivnění klidové dopravy vhodným rozmístěním a budováním parkovišť, garážovacích a odstavných ploch
c) provozně-technická opatření:
- týkají se širokého okruhu činností spjatých s organizací pohybu dopravních prostředků a s údržbou dopravních cest na odpovídající úrovni
- zabezpečují rychlost a plynulost pohybu dopravních prostředků, a tím i faktory ovlivňující zatížení prostředí dopravou
Negativní vlivy dopravy na životní prostředí
- Jednou z nejproblematičtějších oblastí z pohledu udržitelného rozvoje společnosti s ohledem na životní prostředí je odvětví doprava. Vliv dopravy na životní prostředí se stává v současné době globálním problémem.
- Lidé si začínají uvědomovat problémy spojené s negativními účinky dopravy na životní prostředí, ale stále jsou však tyto účinky podceňovány.
Negativní vlivy dopravy na životní prostředí:
- jsou dány fyzikálními zákonitostmi vyvolanými nutností uvést dopravní prostředky do pohybu, udržet je v pohybu, brzdit je a zastavovat
- jejich velikost je podmíněna zejména používanou technikou – tedy dopravními prostředky a dopravními cestami (komunikacemi)
Rozhodující význam mají:
- způsob pohonu dopravních prostředků
- vedení tras komunikací
- segregace (oddělení) dopravních tras
- technický stav komunikací
- technický stav dopravních prostředků
- způsob a technika řízení dopravního provozu
Negativní vlivy dopravy na životní prostředí můžeme rozdělit do dvou skupin:
a) Nepřímé vlivy:
- při nich se projevuje poškozování životního prostředí prostřednictvím nepřímých řetězových souvislostí (škody na zdraví obyvatelstva vyvolané potravinovými řetězci)
b) Přímé vlivy:
- ty bezprostředně ohrožují životní prostředí (znečištění ovzduší, vody, hlučnost, vibrace, prašnost, nehodovost, zábory půdy atd.)
Ochrana životního prostředí:
- šetrnost k životnímu prostředí je jednou z dominantních předností železniční dopravy
- železnice potřebuje k přemístění stejného množství zboží ve srovnání se silniční dopravou nejmenší zábor pozemků, spotřebuje méně energie, způsobuje méně exhalací a méně hluku
- České dráhy, a.s. věnují ochraně životního prostředí velkou pozornost. Jako jedna z mála organizací v České republice již mají zavedeno tzv. „Zelené účetnictví“, umožňující sledování nákladů na ochranu životního prostředí.
Pozornost Českých drah, a. s. je v oblasti ekologie zaměřena na tři oblasti:
- odstraňování minulých vlivů železnice na životní prostředí
- důraz na ochranu životního prostředí u připravovaných projektů
- snižování zátěže prostředí stávajícími zdroji znečištění
Exhalace
K nejškodlivějším negativním vlivům dopravy, jež přímo ohrožují zdraví lidí, patří:
- plynné i pevné škodliviny, vznikající nedokonalým spalováním pohonných hmot v motorech dopravních prostředků
- ve světě je již přes 500 mil. automobilů (z toho více než pětinu tvoří automobily nákladní), které patří v dopravě k hlavním zdrojům znečištění ovzduší
- na druhém místě to jsou letadla, zvláště nadzvuková, která létají ve velkých výškách (vytvářejí kondenzační jádra, zvyšují oblačnost a svými zplodinami narušují ozónovou vrstvu)
- celkem se doprava podílí asi dvěma třetinami na znečišťování krajinné sféry oxidem uhelnatým, dvěma pětinami uhlovodíky a jednou třetinou oxidy dusíku
Výfukové plyny motorů dopravních prostředků:
- obsahují na 200 různých látek, z nichž většina je jedovatých nebo lidskému organizmu škodlivých
mezi nejdůležitější škodliviny patří:
a) oxid uhelnatý:
- je hlavním toxickým produktem výfukových plynů
- vzniká nedokonalým spalováním paliva
- je absorbován plícemi, váže se na hemoglobin červených krvinek, čímž vzniká oxihemoglobin, jež zabraňuje okysličování tkání
- způsobuje zpomalování reflexů, zbavuje tělo kyslíku a zvyšuje výskyt bolestí hlavy (při velkých koncentracích může vést až k otravě)
b) oxidy dusíku:
- vyvolávají katary horních a dolních cest dýchacích, mohou vyvolat zápal plic, způsobují snižování odolnosti vůči virovým onemocněním podílejí se také na poškozování staveb a způsobují i škody na vegetaci
- v Evropě způsobují asi jednu třetinu okyselení dešťových srážek
c) oxidy síry:
- působí podráždění horních cest dýchacích a záněty očních spojivek
- působí na korozi kovů, poškozují lesní porosty a podílejí se i na snižování výnosů v zemědělství (způsobují okyselení dešťových srážek)
d) smog:
- může ve velkých městech s hustou automobilovou dopravou v důsledku specifických klimatických situací při nedostatečném provětrávání a s možností inverze již přímo ohrožovat životy lidí
e) pevné částice:
- při automobilovém provozu dochází při brždění k uvolňování částic z azbestového brzdového obložení, které jednak ohrožují zdraví lidí, jednak přispívají k znečišťování povrchových vod (jsou splachovány do kanalizace, odkud se dostávají do řek, případně do jezer)
f) prachové částice:
- hlavním zdrojem jsou dieselové motory
- jsou karcinogenní
Hluk a vibrace
Zdroje hluku:
- doprava
- výroba
Hluk:
- je jedním z nejškodlivějších negativních průvodních jevů moderní civilizace působí na člověka svojí intenzitou, délkou trvání, frekvencí, rozložením v průběhu dne a v neposlední řadě i individuální citlivostí každého člověka
- poškozuje nejen sluchové orgány, ale i cévní, srdeční, zažívací a zejména nervový systém člověka, dochází ke změnám krevního tlaku (sekundárním důsledkem je snížení produktivity práce a zvýšení nákladů na léčení postižených)
- odhaduje se, že doprava se podílí na celkové hlučnosti životního prostředí více než třetinou, přičemž tento podíl stále vzrůstá
- zatímco hluk z výroby je soustředěn prakticky jen na pracoviště a výjimečně blízké okolí, hluk z dopravy prostupuje celým územím
Zdroje hluku v dopravě:
- zdrojem hluku z dopravy jsou motory dopravních prostředků, styk vozidel s dopravní cestou a aerodynamické účinky karoserií
a) automobilová doprava:
- zdrojem hluku je vlastní pohonná jednotka motorových vozidel, valení pneumatik po vozovce a aerodynamické vlastnosti karosérie
- hlučnost je ovlivňována technickým stavem vozidel a stavem krytu vozovky
- jen v ČR je asi čtvrtina silniční sítě obestavěna domy
b) železniční doprava:
- hluk je způsobován pohybem ocelových kol vagónů a lokomotiv po ocelových kolejnicích, hlukem motorů lokomotiv, zvukovými návěštími
c) letecká doprava:
- hluk je způsobován především hlukem motoru
- dlouholetým a obtížně řešitelným problémem je hluk, jímž trpí lidé žijící v blízkosti velkých letišť (zejména při provozu nadzvukových letadel)
Hluková hladina:
- měří se v decibelech podle normy A (odpovídá citlivosti lidského ucha)
- dle norem činí základní povolená hladina hluku 50 dB ve dne a 40 dB v noci
- většina lidí hluk 25 až 30 dB vnímá jako ticho (např. tikot budíku)
- hluk běžného provozu v městských ulicích dosahuje 65 až 85 dB (může způsobovat poruchy neurovegetativního a krevního oběhu)
Vibrace:
- zdrojem vibrací, jež mají vliv jak na účastníky dopravy, tak i uživatele přilehlých budov (i na jejich životnost), jsou kolejová doprava (železniční, tramvajová) a nákladní a autobusová doprava
- vibrace staveb však způsobují i přelety proudových a zejména nadzvukových letadel
- účinky na populaci jsou srovnatelné s účinky hluku
Zábor půdy
Zábor půdy je u jednotlivých druhů dopravy:
- značně odlišný
- největší zábor půdy vykazuje silniční doprava
- menší zábory půdy vykazuje doprava železniční a nejmenší doprava letecká
Plocha světové silniční sítě:
- kolem 750 tisíc km čtverečních
- např. v USA se odhaduje, že 25 až 30 % rozlohy amerických měst (urbanizované oblasti zabírají 8,3 % rozlohy USA) zabírají ulice, dálnice, parkoviště a další plochy věnované automobilové dopravě – v důsledku toho se propaguje návrat k hromadné dopravě – v tomto případě železniční dopravě!!
Rozvoj dopravy je provázen:
- nepřetržitým růstem dopravních ploch, což je důsledek stále se zvyšujícího počtu dopravních prostředků (dochází k situaci, že zábor půdy pro dopravní účely se může stát limitujícím faktorem dopravní infrastruktury)
Na záboru krajiny se podílejí:
- dopravní prostředky
- dopravní síť a dopravní infrastruktura (např. silnice, železnice, letiště, přístavy, garáže, depa, autobusové a železniční stanice, lanovky, čerpací stanice pohonných hmot, opravny atd.)
Znečišťování vod a ostatní vlivy
Ochrana vod před znečišťováním:
- je jedním z nejdůležitějších úkolů ochrany a tvorby celého životního prostředí
- doprava má menší podíl na znečišťování povrchových a podzemních vod než průmysl
Hlavní příčiny znečišťování povrchových a podzemních vod:
- úniky pohonných hmot a mazadel při provozu dopravních prostředků (automobilů, lokomotiv, letadel, lodí) včetně nehod a havárií
- havárie ropovodů a produktovodů, nádrží pohonných hmot
- pouhý 1 litr pohonné hmoty nebo mazadla může znehodnotit v průměru až 1 mil. litrů pitné vody!!
- Velké nebezpečí pro světový oceán představuje námořní doprava, především provoz tankerů. Americký ekolog M. Mostert napsal: „Kdyby najednou havarovalo deset ropných supertankerů a všechen jejich náklad se vylil do vod světového oceánu, zahynulo by tam vše živé, protože by byla přerušena výměna kyslíku mezi oceánem a atmosférou“.
- Odhaduje se, že do světového oceánu se každoročně rozlévá přes 6 mil. tun ropy a jejích odpadů, z toho 2,1 mil. z tankerů. K většině havárií došlo v blízkosti pobřeží, kde pak došlo k rapidnímu zhoršení životních podmínek pro obyvatelstvo.
Ekologické narušování krajiny:
sítě komunikací rozčleňují krajinu:
- např. dálnice znemožňují přirozený pohyb zvěře – proto se v náspech budují tunely umožňující její přechod
značné škody na životním prostředí způsobuje zimní údržba komunikací:
- dříve používané inertní materiály jako (písek, škvára) byly v sedmdesátých letech vystřídány chemickými posypovými materiály (chlorid sodný, Tonacal)
- postupem doby se začaly projevovat jejich vedlejší účinky jako je například zvýšená koroze mostních konstrukcí a karosérií, změny v chemizmu půdy v okolí komunikací a změny v chemizmu podzemních vod a škody na vegetaci (ke změnám dochází především vlivem zvýšené koncentrace chlóru v půdě)
Pozitivní působení dopravy na životní prostředí
Hlavní přínos dopravy pro tvorbu životního prostředí:
- doprava je jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících vytváření územní struktury hospodářství
- doprava jak v minulosti, tak i dnes umožňuje efektivnější využívání krajiny, neboť podmiňuje rozmístění sídel i ekonomických objektů
- díky dopravě bylo možné osídlit a ekonomicky využít i vzdálené, dosud neobydlené oblasti (v minulosti například západ USA, dnes oblast Amazonie a Brazílie atd.)
- doprava podmiňuje územní a mezinárodní dělbu práce (bez dopravy by nedošlo k vytvoření světového trhu, ani k fungující ekonomice vyspělých států)
- doprava má značný podíl na zvyšování životní úrovně obyvatelstva a díky zvyšující se rychlosti přepravy se podílí na relativním zmenšování prostoru
Podíl dopravní technologie na zkracování cestovní doby:
a) rok 1500 až 1840:
- průměrná rychlost koňského povozu a plachetní lodi byla 16 km/hod.
b) rok 1850 až 1930:
- průměrná rychlost parních lokomotiv byla 100 km/hod., parních lodí 25 km/hod.
c) padesátá léta 20. stol.:
- turbovrtulová letadla dosáhla rychlosti 480 až 720 km/hod.
d) šedesátá léta 20. stol.:
- proudová letadla dosáhla rychlosti 800 až 1120 km/hod.
Environmentální politika v dopravě
Environment = z anglického slova, význam slova je:
- životní prostředí
- okolí člověka
- vnější podmínky pro život
Environmentální politika:
- je politika zaměřená na usměrňování chování společnosti v souladu s cílem zachování podmínek života na Zemi
Základní příčiny narůstajícího rozsahu znehodnocování životního prostředí:
- populační růst
- industrializace
- rozvoj urbanizace a vznik velkých aglomerací
- změny ve využívání půd
- odlesňování
Doprava:
- je v současnosti jedním z nejrychleji se rozvíjejících oborů lidské činnosti
- významně ovlivňuje život člověka a to jak v pozitivním, tak i v negativním směru
- zatímco negativní vlivy na životní prostředí u jiných odvětví v České republice klesají, u dopravy, zejména silniční, rostou
V dopravě uplatňovat především environmentální opatření s cílem:
- podporovat změnu podílu osobní a nákladní přepravy ve prospěch environmentálně šetrnějších druhů, jako je železniční, kombinovaná a dále veřejná osobní a cyklistická doprava
- při modernizaci silniční sítě využívat především stávající silnice, popř. jejich koridory a omezit tím fragmentaci (rozdělení) krajiny novými trasami a nesnižovat průchodnost krajiny pro živočichy
- podporovat vhodná opatření (silniční obchvaty měst, protihlukové bariéry podél silnic i železničních tratí) vedoucí k minimalizaci zdravotních rizik a negativních vlivů na životní prostředí
- podporovat výstavbu zařízení pro cyklistickou dopravu v kombinaci s veřejnou dopravou a pěší dopravou.
