Otázka: Ekonomická rovnováha
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Diana
Ekonomická rovnováha je stav, ve kterém jsou ekonomické síly vyrovnané a bez vnějších vlivů se nabídka a poptávka nezmění. Je to bod, ve kterém je množství nabízeného a poptávaného zboží nebo služby v rovině. Ekonomickou rovnováhu lze rozdělit na Makroekonomickou a Mikroekonomickou rovnováhu.
Mikroekonomická rovnováha
- U mikroekonomiky mluvíme o tzv. tržní rovnováze. Při tomto stavu se množství konkrétního zboží nebo služeb, které lidé chtějí koupit (poptávka) rovná ceně množství, které podniky mají v plánu dodávat (nabídka). Jako rovnovážný bod se označuje rovnováha spotřebitele z hlediska jeho příjmů, nákladů a užitku.
- V ekonomice jde však pouze o teorii. V praxi tahle situace nastat nemůže, protože ji vychylují neustále se měnící podmínky trhu.
- Rovnovážná cena – cena, při které se poptávané množství zboží v daném časovém období rovná nabízenému množství zboží
- Tržní přebytek – množství, o které při dané ceně nabízené množství přesahuje poptávané množství – převis nabídky
- Tržní nedostatek – množství, o které poptávané množství přesahuje nabízené množství při dané ceně – převis poptávky
- Neviditelná ruka trhu – rovnovážnou cenu neurčuje konkrétní osoba či instituce, ale je určena kolektivním chováním kupujících a prodávajících, z nichž každý sleduje své vlastní potřeby
Makroekonomická rovnováha
- Makroekonomická rovnováha je ekonomická rovnováha z pohledu agregátní nabídky a agregátní poptávky. Bod rovnováhy vznikne, když se velikost nabízeného agregátního výstupu rovná velikosti poptávaného agregátního výstupu. Vznikají 2 rovnovážné body – v krátkém a v dlouhém období.
Hospodářský cyklus
Vývoj národního hospodářství podléhá řadě očekávaných i neočekávaných vlivů a změn. Žádná ekonomika se v praxi nevyvíjí rovnoměrně, dochází k rozdílům mezi výkonem skutečným a možným. Hospodářský cyklus je opakující se nesoulad mezi potenciálním a skutečným produktem národního hospodářství.
Potenciální produkt – produkt, který by mohl být vytvořen, pokud by všechny výrobní zdroje byly efektivně využívány
Skutečný produkt – reálný výkon národního hospodářství
Příčiny hospodářského cyklu
- Příčiny se dělí do dvou skupin.
- Příčiny vnitřní – ty, které jsou uvnitř tržní ekonomiky. Především je to omezování investic podnikateli, kteří očekávají nízké zisky. Omezení investic vede k omezení výroby, to k omezení poptávky, k poklesu hrubého domácího produktu a ke zvýšení nezaměstnanosti.
- Příčiny vnější – ty, které jsou do ekonomiky vnášené. Zejména je to nesprávná peněžní a úvěrová politika státu. Při zvýšení množství peněz v národním hospodářství dochází k poptávkovým šokům a prudkému růstu cen – inflaci.
Fáze hospodářského cyklu
- Vzestup – v této fázi ekonomika dobře funguje, rozvíjí se, výkonnost stoupá. Rostou zisky podniků i příjmy obyvatel, podniky mají odbyt a mohou investovat a rozšiřovat se.
- Vrchol – zde se začíná projevovat rozdíl mezi agregátní nabídkou, která je stále vysoká a agregátní poptávkou, která začíná klesat. Toto je signálem blížících se problémů.
- Recese (pokles) – tato fáze se vyznačuje tím, že agregátní nabídka vysoce převyšuje agregátní poptávku, podniky mají problémy s odbytem a jsou nuceny omezovat výrobu. Dochází k propouštění zaměstnanců, roste nezaměstnanost a v důsledku poklesu příjmů obyvatel klesá dále i poptávka. Recesí je označována situace, kdy výkon ekonomiky (HDP) klesá po dvě po sobě jdoucí čtvrtletí. Hluboká recese je nazývána deprese.
- Dno – vzhledem k omezování výroby v této fázi nabídka klesla a dochází k jejímu vyrovnání s poptávkou. Nezkrachovalé podniky mohou přijímat zaměstnance, ti potom mají vyšší příjmy a mohou nakupovat. V ekonomice nastává oživení, ekonomika má možnost se odrazit ode dna.
Důsledky hospodářského cyklu
- Ekonomické důsledky jsou např. ztráta nevyrobené produkce, růst inflace, růst nezaměstnanosti nebo ztráta postavení v mezinárodním obchodě. Kromě ekonomických důsledků má hospodářský cyklus i politické důsledky jako např. radikalizace některých skupin obyvatelstva díky vysoké nezaměstnanosti nebo ztráta pozice politických představitelů státu.