Ekonomické systémy – otázka z ekonomie (2)

 

Otázka: Ekonomické systémy

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): vrr

 

Tržní ekonomika

Ekonomický systém – model fungování ekonomiky

 

Je hodnocen podle toho, jak řeší tři základní otázky: co? jak? pro koho?

3 základní otázky (problémy):

• Co a jaké množství výrobků se bude vyrábět /nabízet/?
• Z jakých zdrojů, jaké technologie, výrobní postupy jsou využívány? (práce, půda,kapitál)
• Pro koho?

 

Alternativní ekonomické systémy

zvykový – historicky nejstarší

       založený na kmenových tradicích, zvyklostech

není předpokladem ekonomického vývoje

 

příkazový – centrálně, direktivně řízený ek. systém

• je spjat s nedemokratickým systémem – o všem rozhoduje stát a centrální orgány na základě plánu. Podniky jsou státní a nemohou samy rozhodovat o tom, co budou nabízet, v jakém množství, kvalitě a za jakou cenu – vše je direktivně centrem stanoveno. Podniky nejsou motivovány ke kvalitní výrobě, jejich výrobky nejsou konkurenceschopné ve vyspělém světě.
• U nás tento systém v letech 1948-1989

 

tržní – založen na volném, svobodném působení trhu, na volném podnikání

• typické je volné působení nabídky a poptávky na trhu, tvorba tržních volných cen
• firmy si samy určují, co budou nabízet, v jakém množství, kvalitě a za jakou cenu
• každá firma musí provádět důkladný průzkum potřeb lidí, průzkum konkurence a nabízet skutečně to, co je na trhu žádáno

 

Každá reálná ekonomika je kombinací těchto tří základních ekonomických systémů – jde o smíšenou ekonomiku, smíšený ekonomický systém.

 

Tržní ekonomika – smíšený ekonomický systém

Vedle tržního systému jsou zde zastoupeny i prvky direktivního, resp. zvykového systému.

I v tržních podmínkách jsou nezbytné státní zásahy v určitých oblastech.

 

Centrální zásahy státu:

• tvorba legislativy – vláda předkládá zákony, které schvaluje parlament
  • kontrola nad dodržováním zákonů

• v oblasti sociální politiky – regulace sociálních dávek, podpor v nezvěstnosti
• v oblasti měnové a cenové politiky
• v oblasti zahraničně-obchodní politiky – proexportní politika státu
• v oblasti antimonopolní politiky

 

Cíle centrálních zásahů – stabilita a vývoj ekonomiky, odstranění negativních průvodních jevů tržní ekonomiky (nezaměstnanosti, inflace, zadlužování, poklesu ekonomiky)

 

Konkurence v tržní ekonomice

• vzájemné protikladné působení subjektů na trhu, vzájemné protikladné vztahy mezi účastníky trhu, které vyplývají z jejich postavení na trhu

 

Konkurence na straně:

• nabídky
  • konkurují si nabízející
  • soutěží o to, kdo víc prodá (když je vyšší nabídka)
• poptávky
  • konkurují si kupující, kdo koupí (zboží je nedostatkové)
  • když je vyšší poptávka
• mezi nabídkou a poptávkou
  • konkurují si nabízející i kupující
  • prodávající chtějí prodat za co nejvyšší cenu a kupující za co nejnižší cenu chtějí koupit

 

Nabídka – SUPPLY 

• množství výrobků, které jsou prodávající ochotni a schopni prodat za určitou cenu
• mezní nabídka – nabídka, která je prodávajícím ještě akceptována za přijatelnou cenu, tedy co nejnižší

 

Druhy:

– osobní  – nabídka 1 nabízejícího /1 firmy/

– dílčí –  souhrn nabídek jednotlivců na daném trhu

– agregátní – nabídka trhu (osobní+dílčí) – veškerá

 

faktory ovlivňující nabídku:

– cena nabízeného výrobku

– cena zastupitelných výrobků

– cena výrobních faktorů

 

Vlivy působící na nabídku:

• cena zboží a služeb (výstupy)
• cena vstupu (energie, materiál, suroviny) – zvýší ceny výstupů
• očekávání budoucího vývoje na trhu (v celé ekonomice a tedy i ve firmě) – jak moc si mohu zvednout ziskovou marži

 

Poptávka = Demand

• množství zboží, které jsou kupující ochotni při určité ceně koupit

– osobní  – poptávka 1 kupujícího

– dílčí – poptávka po  1 druhu výrobku

– agregátní – poptávka celého trhu (osobní+dílčí)

 

Faktory ovlivňující poptávku:

– cena nabízeného výrobku

– cena zastupitelných výrobků

– mzdy

– cena komplementu (pohonných hmot u aut)

 

Vlivy působící na poptávku:

• cena zboží a služeb ( cenová pružnost)
• cena substitutů (náhradních výrobků) – při zvýšení ceny původního výrobku se může zvýšit poptávka po substitutu a naopak
• cena komplementů (doplňků k hlavnímu výrobku – je hlavní pro užívání výrobku) – sníží-li se cena komplementu, zvýší se poptávka po hlavním výrobku
• úroveň propagace, kvality
• živelní vlivy, neúroda
• potřeby domácností
• příjmy lidí – příjmová (důchodová) pružnost, čím vyšší příjmy lidí, tím vyšší poptávka i po kvalitnějším zboží

 

Tržní mechanismus

• jde o vzájemné interaktivní působení mezi nabídkou a poptávkou

Rovnováha na trhu     Poptávka = Nabídka         

                                                                     

Je-li nabídka větší jak poptávka, cena klesá. Poptávka se tak zvětšuje, nabídka snižuje, protože to už nebude tak výhodné pro nabízejícího.

Je-li poptávka vyšší než nabídka, cena se zvyšuje. Poptávka pak klesá, nabídka se zvyšuje. Vyšší cena je lákavější pro prodávajícího.

 

Konkurence:

• vzájemné soutěživé působení mezi subjekty na trhu
• cílem je minimalizovat vliv těch druhých

 

Druhy konkurence:

• dokonalá
  • všechny firmy na trhu si konkurují (v té určité oblasti)
  • není zde žádný subjekt, který by mohl ovlivnit tržní cenu
• nedokonalá
  • na trhu je subjekt, který může ovlivnit cenu
    • monopol – na trhu je 1 subjekt, který cenu může ovlivnit (firmy)
    • oligopol – na trhu je 2 nebo více subjektů, kteří mohou cenu ovlivnit (jsou to ty, které mají dominantní postavení na trhu)

 

druhy monopolu:

• kartel – několik právně samostatných subjektů se mezi sebou dohodne na rozdělení trhu, na ceně apod.

                 Jde  o    cenové dohody typické např. u čerpacích stanic, pekáren, stavebních spořitelen apod.

• syndikát – právně samostatné subjekty, které vystupují jako jeden celek, při nákupu nebo prodeji svých výrobků, typickým příkladem je spolupráce samostatných obchodních firem sdružených do dobrovolných nákupních a prodejních řetězců \Ahold – Hypermarket Albert + Albert…./
• trust – vyšší forma propojení konkurentů – zde již dochází k propojování i v oblasti výrobní kooperace a firmy jsou již na sobě velmi závislé, stále si však ještě zachovávají svou právní subjektivitu
  • bývá to propojení podniků ve stejném oboru
• koncern – nejvyšší forma existence monopolu, firmy se propojují v celém rozsahu činností, ztrácí původní právní subjektivitu.
  • patří sem fúze (spojení dvou rovnocenných partnerů) nebo akvizice (větší koupí menší)

 

Stav dokonalé konkurence je téměř v praxi nedosažitelný.

 

„Neviditelná ruka trhu“

V počátcích ekonomické vědy převládal názor, že trh řeší všechny problémy nejlepším způsobem. Z toho vznikl názor, že stát nemá zasahovat do ekonomiky a má tedy nechat volný průběh jednotlivým subjektům na trhu.

V dalším vývoji se však ukázalo, že tržní mechanismus vcelku dobře působí v podmínkách dokonalé konkurence, která je však v praxi téměř nemožná.¨

Naopak při nedokonalé konkurenci dochází k selhání trhu, na které stát reaguje svými zásahy /např. antimonopolní zásahy – Úřad pro hospodářskou soutěž/. Dochází zde k tržnímu selhání – čili k selhání neviditelné ruky trhu.

 

Trh

Hlavní znaky:

• dochází zde ke střetu nabídky a poptávky v určitém prostoru, spoluúčast tržních institucí (reklamní , personální agentury,  RM-Systém, BCP)
• předmětem obchodu = zboží a služby, směna probíhá prostřednictvím peněz
• vytváří se tržní ceny
• na trhu se prověřuje potřebnost (účelnost) výkonu prodávajícího
• na trhu musí platit zákony a být dodržovány právní předpisy ( Obchodní zákoník, Občanský zákoník, Živnostenský zákon, Zákon na ochranu spotřebitele…)

 

Druhy trhu:

• finanční
  • kapitálový (akcie, dluhopisy – obligace, HZL, …)
  • peněžní (směnky, šeky, …)
  • devizový
• komoditní – zboží a služeb
  • spotřebních statků – pro osobní konečnou spotřebu
  • kapitálových statků – nákupy firem a institucí, DM a OM¨
• práce
  • nabídka – člověk se svou kvalifikací
  • poptávka – firmy – zaměstnavatelé
    • vytváří se cena práce = mzda

 

subjekty trhu

• domácnosti
  • cíl účasti na trhu : uspokojení potřeb lidí
  • poptávka – zboží, služby
  • nabídka – práce, volné peníze, nemovitosti
• firma, instituce
  • nabídka – zboží, služby
  • poptávka – práce, kapitál, nemovitosti
  • cílem účásti firem = zisk
• stát
  • cíl účasti na trhnu: stabilita a vývoj ekonomiky, regulace a snižování negativních dopadů trhu (zadluženost, nezaměstnanost, hospodářská kriminalita, …)
  • nabídka = státní instituce (státní servis – státní správa, bezpečnost, školství, zdravotnictví, …) – zboží a služby, respektive státní podniky
  • poptávka = po zboží a službách (veřejné zakázky) = specifická úloha

 

REFORMNÍ PROCESY – EKONOMICKÁ TRASFORMACE V ČR

• u nás 90. léta 20. století
• 11. 1989 – proběhla „ sametová revoluce“ – start k podstatným politickým změnám – přechod od totalitního nedemokratického politického systému (vláda 1 strany – KSČ) k demokratickému politickému pluralitnímu systému – předpoklad k ekonomické transformaci

 

Ekonomická transformace

• přeměna od direktivního centrálně plánovaného ekonomického systému k tržní ekonomice (smíšený ekonomický systém – podstava v tržním)

 

3  pilíře ekonomické transformace

– změna vlastnických poměrů – státní vlastnictví přechází do soukromého

– nová legislativa – harmonizace s právem EU  /nové zákony/

– institucionální přeměna – nové tržní instituce v celé ekonomice

 

Transformační procesy

• privatizace
• restituce
• liberalizace cen
• restrukturalizace
• změny v zahraničním obchodě
• konvertibilita měny
• změny v daňovém systému
• otevřenost ekonomiky světu
• změny v sociální politice
• změny v bankovním systému

 

Privatizace

• převod státního majetku do rukou soukromých vlastníků

 

metody:

• kuponová privatizace
• veřejné soutěže
• veřejné dražby
• přímé prodeje majetku
• prodeje akcií

 

druhy:

• velká
  • kuponová – větší podniky, proběhla podle schválených privatizačních projektů (Fond národního majetku)
• malá
  • veřejné dražby – menší podniky, provozovny, obchody

 

„velká privatizace“

• státní podnik
• zrušen bez likvidace – přechod státního podniku do Fondu národního majetku – správce privatizovaného majetku, který přebírá státní majetek

• FNM – Fond národního majetku
• soukromé subjekty – > a. s.

 

„kuponová privatizace“

• nestandardní metoda v rámci velké privatizace
• využily se investiční kupony (kuponové knížky)
  • CP na jméno
  • opravňují majitele k nákupu akcií ne za skutečnou hodnotu akcií, ale za symbolickou cenu = 1 000 Kč
• zapojit se mohli lidé zletilí a s trvalým pobytem na území republiky
• 2 privatizační vlny

 

Efekt spočíval v rychlé radikální přeměně státního vlastnictví na soukromé.

Restituce

• navrácení násilně odebraného (zabaveného) majetku po roce 1948 (v rámci znárodňování po nástupu vlády KSČ)

 

Liberalizace cen

• uvolnění státem regulovaných cen – > tržní ceny
• rok 1991 – pádivá inflace – skokový nárůst cen spotřebního zboží

 

Restrukturalizace ekonomiky

• jde o přeorientaci v rámci sektorové struktury ekonomiky
• přesun od primárního sektoru ve prospěch sekundárního sektoru a terciárního sektoru

 

Změny v zahraničním obchodě

• demonopolizace v ZO
  • odstranění státního monopolu vybraných podniků zahraničního obchodu na vývoz a dovoz (PZO)
• liberalizace v ZO
  • jakýkoliv subjekt může vyvážet i dovážet

 

Konvertibilita měny

• v roce 1995 byl přijat nový devizový zákon – > úplná směnitelnost v KČ
• volný přístup k devizám

 

Změny v daňovém systému

• od roku 1993 – nová daňová soustava
• neustálé novelizace – harmonizace s právem EU

 

Otevřenost ekonomiky světu

• pružné znovuzačlenění do mezinárodního integračních ekonomických struktur MMF a SB, OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a vývoj), WTO (Světová obchodní organizace), CEFTA (Středoevropská zóna volného obchodu), vstup do EU