Otázka: Ekonomie jako společenská věda
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Jean
Základní ekonomická východiska, základní ekonomické pojmy, zákony tržního hospodářství, tržní ekonomika a konkurence, subjekty trhu, ekonomika a neziskový sektor, historický vývoj směny.
1. Ekonomie jako společenská věda
Předmět ekonomie:
Ekonomie je věda s tisíciletou tradicí, její název vychází z řeckého slova oikonomia (oikos = dům, nomas = zákpn, pravidlo), které poprvé použil athénský starověký filozof Xenofon, avšak za zakladatele samostatné vědní disciplíny ekonomie je považován Skot Adam Smith.
Ekonomie x ekonomika
Ekonomie je věda zabývající se ekonomikou neboli hospodářstvím. Ekonomie je věda, ekonomika je faktický stav.
Definice ekonomie:
Existují dva přístupy ekonomického myšlení:
- Pozitivní – vychází z reality a pracuje s daty tak, jak jsou,
- Normativní – zabývá se, jak by ekonomie měla vypadat, hledání ideálního stavu fungujícího ekonomického systému.
Pro ekonomické zákonitosti je typické, že neplatí v každém dílčím případě, ale prosazují se dlouhodobě.
Ekonomie makro a mikro:
Základní dělení ekonomy, které provedl významný britský ekonom John Maynard Keynes.
- makroekonomie – zkoumá ekonomické veličiny státu jako celku, zabývá se zejména národním nebo i nadnárodním hospodářství (ČR, EU), zkoumá např. inflaci, nezaměstnanost, ekonomický růst nebo stagnaci
- mikroekonomie – zabývá se chováním menších ekonomických subjektů – firmy, domácnosti, zkoumá např. výši mezd, plánování výroby či prodej
Ekonomie a jiné vědy:
Ekonomie je věda společenská, a hojně využívá poznatků z jiných společenských disciplín jako sociologie, psychologie a hospodářského zeměpisu, tak čerpá i z práva, politiky i filozofie. Potřebuje však i vědy přírodovědně, a to zejména matematiku a statistiku. V ekonomii se také často setkáme s grafy.
2. Základní ekonomické systémy
Základní subjekty trhu:
- DOMÁCNOSTI – vstupují na trh za účelem uspokojování svých potřeb
- FIRMY – nakupují výrobní faktory a přetvářejí je na produkty za účelem zisku
- STÁT – zamezuje negativní dopady na ekonomiku, stanovuje podmínky a reguluje
Základní toky mezi subjekty trhu:
- TOK VÝROBNÍCH FAKTORŮ
- TOK ZBOŽÍ A SLUŽEB
- TOK PANĚZ
Základní ekonomické otázky:
Základní ekonomické otázky jsou:
- Co a kolik se má vyrábět?
- Jakým způsobem a jakou technologií se má vyrábět?
- Jak se rozdělí to, co bylo vyrobeno.
Každý stát má jinou ekonomii, avšak tyto tři základní otázky řeší každá ekonomie, chudá či bohatá, vyspělá nebo zaostalá.
Základní ekonomické systémy:
- ZVYKOVÝ systém – nejstarší ekonomické uspořádání, založeno na kmenových vztazích. Co, jak a kolik bude vyráběno – o tom všem rozhoduje náčelník a rada starších na základě zkušeností. Měli omezený počet pracujících a většinou vypracovali jenom tolik, aby se uživili. Tento zvykový systém můžeme stále najít u domorodých kmenů v jižní Americe a Africe.
- PŘÍKAZOVÝ (CENTRÁLNĚ PLÁNOVANÝ) systém – založený na moci relativně úzké skupiny lidí, která rozhoduje o výrobě, jakým způsobem a jak se výsledek rozdělí. Své představy dodávají v podobě dlouholetého plánu. Příkladem jsou komunistické i fašistické státy. Výhodou tohoto systému je rychlost mobilizovat zdroje v případě katastrof. Velkou nevýhodou je však subjektivnost a zneužitelnost oři rozhodování společenské špičky. Extrémním příkladem je vláda rudách Khmerů mezi lety 1945 – 1979 v Kambodži.
- TRŽNÍ systém – výrobci a spotřebitelé jsou propojeni výhradně trhem, vše je řešeno tržními zákony nabídky a poptávky, bez zásahu státu. Výhodou je samoregulace trhu bez ohledu na subjektivní lidská rozhodnutí. Nevýhoda je že nejsme schopni řešit problém přerozdělování ani případy selhání trhu. Příkladem je například Anglie 19. století. V dnešním světě už tržní systém nenajdeme.
- SMÍŠENÝ systém – Kombinuje prvky tržního s příkazovým, trh je do určité míry řízen nabídkou a poptávkou, avšak stát má roli regulační a vytváří pravidla pro obchod na trhu. Dnes nejvíce rozšířený, používá ho většina vyspělého světa.
3. Základní ekonomické zákony, teorie potřeb a hospodářský proces
Zákon vzácnosti:
Vše, co nemůžeme mít kdykoliv v jakémkoliv množství, je pro nás vzácné, a musíme se s tím naučit zacházet ekonomicky. Omezení jsou nejen zdroje a lidská práce, ale i čas.
Zákon ekonomie času:
Úzce souvisí se zákonem vzácnosti. Zákon ekonomie času říká, že lidé musí šetřit svůj čas – snažit se v kratším čase dosáhnout stejné produkce nebo ve stejném čase dosáhnou produkce vyšší. Obecně se jedná o zvyšování produktivnosti práce.
Teorie potřeb:
Potřeba je pociťovaný nedostatek, a každý z nás má jiné potřeby. Potřeby dělíme na a) hmotné (jídlo, bydlení) a za b) nehmotné (sociální interakce, svoboda).
Služby:
Jsou to cizí činnosti, které uspokojují naše potřeby. Dělíme je na služby věcné (oprava obuvi, vymalování bytu) a na služby osobní – působící přímo na konkrétní osobu (kadeřnictví, lékař)
Hospodářský proces:
Hospodářský proces sledujeme v makroekonomické rovině. Má po sobě jsoucí fáze:
- Výroba – potřebujeme k ní výrobní faktory (práce, přírodní zdroje a kapitál) – všechny tyto zdroje jsou vzácné, společnost jako celek vyrábí efektivně, pokud se její produkce pohybuje na křivce produkčních možností
- Rozdělování a přerozdělování
- Směna – nabízející hledají kupce
- Spotřeba – proces uspokojení potřeb. A) Konečná (uspokojení potřeb lidí) B) Výrobní (uspokojení potřeb podniků, aby mohli dále podnikat)
Z pohledu ekonomie je nejzajímavější směna, která se odehrává na trhu.
4. Trh a jeho zákony
Historický vývoj směny:
V pravěku byla směna ojedinělá, nazýváme jí směnou naturální neboli barter, docházelo v ní za výměnu zboží za zboží. Výhoda v jednoduchosti. Poté přechod na speciální druh zboží (tkz. všeobecný ekvivalent.), nejvhodnějším ekvivalentem – drahé kovy – dostatečně vzácné, dobře se dělily, uchovávali se a nekazili se. Poté se začali razit mince, vydávané určitou autoritou, která je zaštitovala. Poté se začali tisknout první papírové bankovky, u kterých stát garantoval hodnotu státním zlatým pokladem. Dnešní doba je charakteristická bezhotovostní měnou, většina peněz jsou pouze čísla na účtech.
Zákony trhu:
V tržním systému se ekonomické subjekty řídí v podstatě sami, jsou ovlivněny neviditelnou rukou trhu. Základní zákony trhu:
Zákon nabídky = s rostoucí cenou roste i nabídka zboží
Faktory ovlivňující nabídku: cena, náklady výroby a obchodu, změny vnějších podmínek
Zákon poptávky = s rostoucí cenou klesá poptávka po zboží.
Faktory ovlivňující poptávku: cena, demografické změny, změny preferencí
Obě křivky se nám protnou v rovnovážném bodě, kdy nabídka = poptávka a tak i získáme rovnovážnou cenu.
5. Konkurence na trhu
Dokonalá konkurence:
Ideální stav trhu, kdy všichni mají rovné podmínky přístupu na trh, velký počet kupujících a prodávajících, nemůže dojít k jakémukoliv narušení od jedné firmy, takovýhle stav neexistuje.
