Otázka: Evropská unie
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Vrr
Evropská unie – vztah ČR k EU, orgány EU a institucionální uspořádání
EU a ČR
Základní politickou prioritou již polistopadové ČSFR /po listopadu 1989/ a rovněž poté i nově vzniklé ČR /v r. 1993/ byl vstup země do ES, resp. EU. Proto byla již v prosinci 1991 sjednána první asociační dohoda mezi ČSFR a ES. Šlo tedy zatím o smlouvu o přidružení. Po rozdělení ČSFR na ČR a SR pak následuje:
1993 – podepsána „Evropská dohoda o přidružení České republiky a ES“. Touto dohodou byl položen právní rámec vztahů ČR a EU a na základě této dohody se ČR stává od r. 1995 oficiálně přidruženou zemí /tato smlouva totiž vstoupila v platnost od 1. 2. 1995/.
Cíl této dohody – zóna volného obchodu a sbližování právního řádu s acquis communautaire /právním řádem EU/.
1996 – 17. ledna – ČR oficiálně požádala o členství v EU
Již v r. 1997 se Evropská komise pozitivně vyjadřuje k plnění tzv. kodaňských kriterií členství ČR v EU.
Od roku 1998 – formální jednání o přistoupení k EU /negociace/
Tyto negociace řídil náš hlavní vyjednavač pro vstup do EU – Pavel Telička.
Probíhaly tzv. procesy:
- harmonizace – slaďování naší legislativy s evropskou
- screening – porovnávání
- twinning – intenzivní partnerská spolupráce mezi ministerstvy, školami, úřady
2003 – v dubnu 2003 byla v Aténách podepsána „Smlouva o přistoupení ČR k EU“, tzv. přístupová smlouva
2003 – červen – referendum o vstupu ČR do EU /účast 55 % oprávněných voličů, z toho
77 % PRO, 23 % PROTI/
2003 – podzim – poslední „monitorovací zpráva Evropské komise o připravenosti kandidátů pro vstup do EU“ – tedy i ČR
1.5. 2004 – Den D – Den vstupu ČR do EU /spolu s dalšími 9 státy/
červen 2004 – Volby do Evropského parlamentu (24 českých europoslanců)
od 1. 1. 2008 – resp. již 31. 12. 2007 se otevřely hranice zemí Schengenského prostoru volného po
hybu osob s ČR – čeští občané i obyvatelé dalších unijních nováčků budou moci překračovat hranice všech zemí EU vyjma Velké Británie a Irska bez předkládání pasů.
Jedná se o uplatnění 1 ze základních svobod volného pohybu – osob. VB a Irsko však součástí Schengenského prostoru nejsou. Do Schengenu naopak patří Norsko a Island, které nejsou členy EU. Hraniční kontroly se týkají jen osob, které cestují z nebo do zemí mimo schengenský protor. První Schengenská dohoda byla podepsána v r. 1985 v lucemburském městě Schengen.
ORGÁNY EU
EVROPSKÁ RADA (Evropský summit)
Jde o hlavní politický orgán EU. Jejího zasedání se účastní hlavy členských států , resp. premiéři. Schází se přibližně 3x do roka, a to obvykle v určitém městě toho státu, jehož představitel právě vykonává předsednictví. V 1. pololetí 2011 předsedá Maďarsko, ve 2. pololetí 2011 přebírá předsednictví Polsko.
Plní tato poslání:
- dává podněty pro další rozvoj EU
- definuje základní politické směry EU
ER nemá vlastní legislativní pravomoci.
Na základě Lisabonské smlouvy existuje stálý předseda Evropské rady („prezident EU“) – Herman van Rompuy /Belgičan/ – jeho hlavní fcí je řízení evropských summitů.
V současné době je aktuální „Záchranný mechanismus pro země Eurozóny v hospodářských potížích“ a německo-francouzský návrh na Pakt konkurenceschopnosti – předmět jednání na evr. summitech.
RADA EVROPSKÉ UNIE /Rada ministrů/
Je tvořena ministry vlád členských zemí pro určité resorty /finance, zahraniční politika, životní prostředí…/ Rada představuje hlavní rozhodovací orgán EU a s Evr. Parlamentem schvaluje rozpočet Unie. Koordinuje směry politik a aktivit čl. států. Rada EU zasedá v Bruselu a v Lucemburku. Jednotliví ministři hájí zájmy svých zemí! Každý z ministrů je zplnomocněn k závaznému jednání jménem své vlády. Tito ministři řeší zásadní otázky zákonodárství EU.
Scházejí se dle potřeby, pak se zase ministři vrací na svá národní místa ve vládách. Tento orgán se dá nazvat jako „hlavní rozhodovatel“.
EVROPSKÝ PARLAMENT
Tvoří ho přímo volení zástupci ze všech členských států, v současné době jde o 785 poslanců. Parlament není rozdělen dle národnosti poslanců, ale dle politické příslušnosti – sdružují se do příslušných klubů dle pol. příslušnosti. Zasedá v Bruselu a ve Štrasburku . Poslední volby do EP proběhly v červnu 2009. Poměr počtu zástupců odpovídá velikosti dané země – měřeno dle hustoty osídlení /ne dle geografické velikosti/. Nejvíce poslanců mají tedy Německo, Velká Británie, Francie, Itálie, nejméně pak Lucembursko. EP se usnáší prostou většinou.
Předsedou EP v červenci 2009 zvolen Polák Jerzy Buzek.
Úloha EP:
- kontrolní – kontroluje výkonnou moc – Evropskou komisi, může vyslovit nedůvěru EK a rozpustit ji, jmenuje na 5 let předsedu a členy Evropské komise
- legislativní – spolu s Radou EU rozhoduje o zákonech a přijímá je
- rozpočtová – schvaluje rozpočet EU spolu s Radou EU, navrhuje ho Evr. komise
EP též jmenuje evropského ombudsmana, který řeší stížnosti na instituce a orgány EU. Jde o veřejného ochránce lidských práv v rámci EU.
Schvaluje smlouvy o přistoupení nových členů do EU.
Rozpočet EU byl schválen na léta 2007 – 2013 – jednotlivé členské státy EU mají předepsanou velikost odvodů do společného rozpočtu /největší příspěvek do společné kasy dává Německo/. Tyto státy čerpají z prostředků ze svých státních rozpočtů, tedy 0,5 % z DPH, dále jde o všechna vybraná cla za dovoz do Unie z 3. zemí, zemědělská cla a maximálně 1,27 % z HDP. To jsou hlavní příjmy rozpočtu EU, které plynou z vlastních zdrojů, automaticky. U výdajů neplatí princip reciprocity, takže některé země do rozpočtu dávají více než dostávají zpět. U nás je tomu zatím naopak. Členské země nejsou na stejné ekonomické úrovni a slabší z nich Unie podporuje – např. formou strukturálních fondů.
Největší výdaje jdou na zemědělství, do strukturálních fondů, na vnitřní politiku, zahraniční aktivity, administrativu, předvstupní pomoc, výzkum a technologický vývoj, vzdělávání, energetiku, životní prostředí, SZBP. Rozpočet EU musí být vždy vyrovnaný.
Společná zemědělská politika funguje na principu dovozních subvencí – při dovozu do EU je na levnější zemědělské produkty uvaleno vyrovnávací clo a dotací při vývozu – chce-li výrobce své zboží vyvézt mimo Unii, dostává dotaci, aby na světových trzích mohl prodávat za srovnatelnou cenu. Nejvíce zem. dotací dostává Francie, Německo, Itálie, Španělsko.
Strukturální operace – 3 základní cíle:
- podpora rozvoje regionů, které výrazně zaostávají za ostatními /HDP na obyvatele méně než 75 % průměru EU/ – např. nově přijaté členské země
- podpora hospodářské a sociální konverze území postižených strukturálními problémy – oblasti s vysokou nezaměstnaností v důsledku restrukturalizace v průmyslu, službách…..Např. severní Čechy, severní Morava, území bývalé NDR, jih Itálie vč. Sardinie a Sicílie apod. Jediné země, které nečerpají dotace ze strukturálních fondů, jsou Dánsko, Finsko, Švédsko, Lucembursko
- podpora adaptace a modernizace politik a systémů vzdělávání, rekvalifikací a zaměstnanosti.
Společným znakem pro strukturální operace je tedy snaha, aby v Unii nebyly hospodářsky a sociálně zaostalé oblasti, které by byly potenciálním zdrojem problémů. Nástrojem uplatňování těchto záměrů jsou tzv. strukturální fondy a kohezní fond, ze kterých již od května 2004 čerpá i ČR.
EVROPSKÁ KOMISE
Jde o nadnárodní orgán a hájí zájmy EU jako celku. Komisaři nemají přihlížet k zájmům jednotlivých zemí. Zastává úlohu „evropské vlády“ – navrhuje oblasti, kterými se má EU zabývat, určuje agendu unijní politiky. EK má největší pravomoci v oblasti 1. pilíře, má právo iniciovat návrhy zákonů – je hlavní navrhovatel. Má úlohu reprezentační, zastupuje EU při mezinárodních jednáních a má právo sjednávat se 3. zeměmi dohody. Má významné pravomoci při přijímání nových členů do Unie a zajišťuje kontakty s nečlenskými státy EU.
Předseda EK je José Barroso /Portugalec/.
EK rozhoduje prostou většinou, sídlí v Bruselu.t
EVROPSKÝ SOUDNÍ DVUR
Je nejvyšším právním orgánem v rámci EU. Zasedá v Lucemburku. Skládá se z 27 soudců, každá členská země má 1. Řeší soudní spory členských států nebo jejich občanů s institucemi EU a vydává na požádání národních soudů předběžná opatření týkající se evropského práva. Je hlavním vykladačem evropského práva.
EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVUR
Každý členský stát má zde svého zástupce. EÚD je zodpovědný za dohled nad rozpočtem EU, který se musí spravovat v souladu s přísnými finančními pravidly. Dále kontroluje účetnictví orgánů EU.
EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA
Sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem a určuje měnovou politiku 13 zemí Eurozóny, stanovuje úrokové sazby, provádí devizové operace, spravuje rezervy a schvaluje vydávání eurobankovek. Řídící výbor ECB tvoří guvernéři všech centrálních bank zemí eurozóny a správní rada.
EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA
Sídlí v Lucemburku a poskytuje půjčky na projekty podporované EU, a to hlavně v méně rozvinutých oblastech.
EVROPSKÁ BANKA PRO OBNOVU A ROZVOJ
Sídlí v Londýně a byla založena v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Poskytuje půjčky na projekty ve střední a východní Evropě a v bývalém SSSR a financuje se z rozpočtu EU.
