Otázka: Financování podniku
Předmět: Ekonomie/Finance podniku
Přidal(a): natina254
Činnost podniku má 2 stránky – věcnou a peněžní.
Věcná stránka je spojena s tokem statků, skládá se ze 3 hlavních činností – zásobování, výroby a prodeje.
Každá z těchto činností musí být zabezpečena penězi. Tok peněz má formu plateb (příjmů nebo výdajů).
Tok peněz má obrácený směr než tok statků.
Kromě těchto pohybů peněz dochází v podniku i k dalším pohybům peněz spojených např. s rozdělováním zisku, investicemi atd.
Získání finančních zdrojů a jejich použití k obstarání potřebných statků a k úhradě výdajů na činnosti podniku nazýváme financováním
Finanční řízení je hlavní složkou řízení podniku.
Cílem finančního řízení je:
- zajistit platební schopnost podniku (aby podnik mohl dostát svým závazkům),
- zajistit likviditu,
- zajistit rentabilitu podniku (tj. ziskovost).
Finanční řízení má 2 stránky:
- a) řízení nákladů, výnosů a zisku
- b) řízení finančních zdrojů
Finanční plán má podobu
- – soustavy rozpočtů (rozpočet nákladů, výnosů a zisku, investiční rozpočet a rozpočet platební schopnosti),
- – plánových výkazů (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, cash flow).
Při rozhodování v rámci finančního řízení musíme posoudit výnos a současně i riziko, zda výnosu dosáhneme. Vysoký výnos znamená současně vysoké riziko, že jej nedosáhneme a opačně.
Posuzování výše výnosu je ovlivněno faktorem času.
Při hodnocení výnosu je důležité znát
- – výši výnosu
- – dobu, kdy výnosu dosáhneme.
Můžeme vyjadřovat budoucí hodnotu peněz nebo naopak současnou hodnotu budoucího výnosu. K převodu současné hodnoty peněz na jejich budoucí hodnotu používáme úročitele.
Stanovení současné hodnoty budoucích výnosů provádíme pomocí odúročitele.
!!! Projděte si k tomuto příklady z učebnice, kde jsou vzorečky (úročitel, odúročitel).
Majetková a finanční struktura podniku
Statický pohled na majetkovou a finanční strukturu dává rozvaha.
Majetková struktura = podrobná struktura majetku
– při členění majetku se uplatňuje jako kritérium doba upotřebitelnosti a likvidnost jednotlivých složek majetku, (likvidnost vyjadřuje, jak rychle a „bezproblémově“ jsou jednotlivé složky majetku schopny přeměnit se v peněžní prostředky)
– majetková struktura podniku je ovlivněna odvětvím (obchodní podnik – převažují zásoby, elektrárna – převažuje dlouhodobý majetek) a finanční politikou vedení podniku (nakupovat např. cenné papíry?)
Finanční struktura = struktura podnikového kapitálu
Kapitál
- vlastní
- cizí (dlouhodobý, krátkodobý)
Důvody pro použití cizího kapitálu:
- – vlastní kapitál nestačí (při založení podniku, při rozšiřování podniku),
- – použitím cizího kapitálu nevznikají jeho poskytovateli žádná práva na přímé řízení podniku,
- – cizí kapitál je levnější
- – cizí kapitál zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu
Příklad
Ukazatel Podnik A Podnik B
Celkový majetek 2 000 2 000
Celkový kapitál 2 000 2 000
z toho: vlastní kapitál 2 000 1 000
cizí kapitál — 1 000
Zisk (před odečtením úroků z cizího kapitálu) 400 400
Úrok z cizího kapitálu — 80
Zisk před zdaněním 400 320
Daň z příjmů /20 %) 80 64
Zisk po zdanění 320 256
Rentabilita vlastního kapitálu 16 % 25,6 %
Z uvedeného příkladu vyplývá:
- Použití cizího kapitálu zvyšuje výnosnost vlastního kapitálu. Cizí kapitál působí jako finanční páka.
- Působí zde také daňový efekt – úroky z cizího kapitálu snižují (většinou) daňový základ a tím snižují daňové zatížení podniku
POZOR!
Zapojení cizího kapitálu je výhodné, ale s růstem zadluženosti se cena cizího kapitálu zvyšuje, věřitel začne požadovat vyšší úrok (chce pokrýt vyšší riziko). Výkyvy ve výsledku hospoda- ření (viz v době krize) pak mohou způsobit neschopnost podniku uhradit úroky věřitelům.
Stanovení optimální finanční struktury
Použitý kapitál by měl odpovídat stupni likvidity jednotlivých skupin majetku, tzn.
– dlouhodobý majetek a trvale přítomná část oběžného majetku by měla být kryta
dlouhodobými zdroji,
– vysoce likvidní složky oběžného majetku by měly být kryty krátkodobými zdroji.
2 extrémy:
Překapitalizování podniku – dlouhodobé zdroje kryjí i krátkodobý majetek
Podkapitalizování podniku – krátkodobé zdroje kryjí i dlouhodobý majetek (zde hrozí riziko insolvence)
Pracovní kapitál = oběžný majetek – krátkodobé cizí zdroje
Čistý pracovní kapitál = oběžný majetek – dlouhodobé pohledávky – krátk. cizí zdroje
Čistý pracovní kapitál představuje část oběžného majetku, která je financována dlouhodobým kapitálem. Pokud má být podnik solventní, musí vykazovat přebytek krátkodobých likvidních aktiv (tj. oběžného majetku) nad krátkodobými cizími zdroji.
Finanční strukturu podniku hodnotíme pomocí ukazatelů zadluženosti
Ukazatel zadluženosti = cizí kapitál / celkový kapitál (= celková aktiva)
Ukazatel úrokového rizika = zisk (EBIT)/nákladové úroky
Kvóta vlastního kapitálu = (vlastní kapitál/celkový kapitál (pasiva) )* x 100
Dlouhodobé financování
– financování dlouhodobého majetku
Členění dlouhodobých zdrojů:
- vlastní – externí (vklady společníků, emise akcií)
– interní (zisk, odpisy)
- cizí – dlouhodobé úvěry
– emise dluhopisů
– leasing
– rezervy
Dlouhodobé zdroje (učebnice)
Krátkodobé financování
– financování s pomocí krátkodobých zdrojů
– financování oběžného majetku
Krátkodobé zdroje
- Krátkodobé závazky
- Krátkodobé bankovní úvěry
- kontokorentní úvěr
- eskontní úvěr
- Další krátkodobé zdroje
Řízení oběžného majetku
Jde o stanovení a udržování optimální výše a struktury oběžného majetku.
a) Řízení zásob
Cíl: zajistit plynulý chod výroby a prodeje potřebným množstvím zásob v odpovídající
struktuře, ve správné době, při minimálních nákladech, tj. aby zásoby byly co nejmenší,
ale přitom umožňovaly plynulou výrobu
Řešením je např. využití systému Just-in-time, který je ovšem vhodný jen např. pro velké podniky s hromadnou výrobou a dobrou organizací. Pro menší podniky je použitelná
metoda ABC (viz téma zásoby).
Hodnocení (pomocí ukazatelů:
Doba obratu zásob = (Ø stav zásob/tržby) x 360
b) Řízení pohledávek
Cíl:usměrňovat pohledávky – jejich výši, dobu splatnosti
Nástroje:
– využívání informací o odběratelích,
– volba podmínek prodeje (kdy stanovit okamžik úhrady, nabídnout slevy při rychlejší
úhradě),
– požadavky na zajištění pohledávek (např. směnkou, placení akreditivem)
Hodnocení:
Doba obratu pohledávek = (Ø stav pohledávek/tržby) x 360
Doba splatnosti závazků = (krátkodobé závazky/tržby) x 360
Doba obratu peněz = doba obratu zásob + doba obratu pohledávek – doba splatnosti závazků
Potřeba provozních prostředků = doba obratu peněz x průměrné denní náklady
c) Řízení peněžních prostředků
Cíl: zajistit platební schopnost podniku
Nástroj: platební kalendář (= přehled splatných závazků a pohledávek)
Nedostatek hotovosti můžeme řešit:
– rychlejším inkasem pohledávek,
– půjčkou
– prodejem nepotřebného majetku,
– využít forfaiting, faktoring (prodej pohledávek)
– využít zpětný leasing.
Hodnocení: ukazatele likvidity (čím mohu platit: co musím uhradit)
Běžná likvidita = oběžný majetek/krátkodobé závazky
Pohotová likvidita = (krátkodobé pohledávky + krátkodobý finanční majetek)/(krátkodobé závazky)
Okamžitá likvidita = krátkodobý finanční majetek/krátkodobé závazky
Cash flow
– charakterizuje pohyb peněžních prostředků za určité období
– udává, k jaké změně došlo a co bylo příčinou této změny
Struktura CF:
a) CF z provozní činnosti (provozní činnost se týká hlavní výdělečné činnosti podniku)
b) CF z investiční činnosti (týká se dlouhodobého majetku)
c) CF z finanční činnosti (pohyb peněz je vyvolán změnou velikosti vlastního kapitálu a dlouhodobých závazků)
Metody stanovení CF
- Přímá metoda
– sledují se příjmy a výdaje za určité období
– používá se v krátkodobém horizontu při plánování příjmů a výdajů na měsíc, čtvrtletí atd.
- Nepřímá metoda
– vychází se z výsledku hospodaření, který přeměníme na tok peněz, protože:
a) ne každý náklad současně znamená úbytek peněz (viz odpisy, tvorba rezerv, opravných položek)
Náklad, který není výdajem, byl do VH zahrnut. Protože ovšem není výdajem, musí být k VH přičten.
b) každý výdaj nemusí být současně nákladem (nákup DHM, splátka úvěru)
Výdaj, který není nákladem, se do VH vůbec nepromítl. Protože však peníze byly vydány, musí být od VH odečten.
c) každý výnos nemusí být současně přírůstkem peněz
Výnos, který není příjmem, byl do VH zahrnut. Protože však není příjmem, musí být od VH odečten.
d) každý příjem nemusí být také výnosem (přijaté zálohy, přijatý úvěr)
Příjem, který není výnosem, se do VH nepromítl. Protože však peníze byly přijaty, musí být k VH přičten.
Při posuzování změn jednotlivých položek se vychází z těchto zásad:
- U změny stavu aktivních položek platí, že je-li konečný stav vyšší než počáteční, vykazujeme tuto změnu záporně
- U změny stavu pasivních položek platí, že je-li konečný stav vyšší než počáteční vykazujeme tuto změnu kladně.
- Pokud vylučujeme výnosy, zachycujeme to do přehledu o peněžních tocích záporně.
- Pokud vylučujeme náklady, zachycujeme to do přehledu o peněžních tocích kladně.
Schéma výpočtu
Výsledek hospodaření běžného období
+ odpisy
+ tvorba dlouhodobých rezerv
– snížení dlouhodobých rezerv
+zvýšení krátkodobých závazků, krátkodobých bankovních úvěrů, časového rozlišení pasiv
– snížení krátkodobých závazků, krátkodobých bankovních úvěrů, časového rozlišení pasiv
+ snížení pohledávek, časového rozlišení aktiv
– zvýšení pohledávek, časového rozlišení aktiv
– zvýšení zásob
+ snížení zásob
= CASH FLOW Z PROVOZNÍ ČINNOSTI
– výdaje s pořízením dlouhodobého majetku
+ příjmy z prodeje dlouhodobého majetku
= CASH FLOW Z INVESTIČNÍ ČINNOSTI
+/- dlouhodobé závazky
+/- dopady změn vlastního kapitálu
CASH FLOW Z FINANČNÍ ČINNOSTI
Finanční analýza
– slouží ke komplexnímu hodnocení finanční situace podniku
– slouží k identifikaci problémů
– slouží jaké podklad pro rozhodování
Podklady:
– účetní výkazy
– vnitropodnikové výkazy
– tržní údaje (např. tržní cena akcií)
Příjemci výsledků finanční analýzy:
– manažeři,
– investoři
– banky (při posuzování žádosti o úvěr),
– obchodní partneři,
– konkurenti,
– burzovní makléři,
– státní orgány (např. při rozhodování o dotacích).
Ukazatele:
a) absolutní – ukazatele stavové (= jednotlivé položky rozvahy) a tokové (= položky výkazu zisku a ztráty)
b) rozdílové (čistý pracovní kapitál)
c) poměrové
Analýza absolutních ukazatelů
- horizontální analýza – sleduje vývoj určité veličiny v čase
- vertikální analýza – posuzujeme strukturu (např. struktura aktiv, struktura nákladů)
Analýza poměrových ukazatelů (probráno v předchozích částech otázky nebo v otázce Náklady, výnosy a VH)
- ukazatele rentability
- ukazatele aktivity (doby obratu)
- ukazatele zadluženosti
- ukazatele likvidity
- ukazatele kapitálového trhu
Ukazatel P/E = tržní cena akcie/čistý zisk na 1 akcii
(tento ukazatel se využívá v burzovních zprávách)
