Historie pojišťovnictví v českých zemích – Seminární práce

 

Otázka: Historie pojišťovnictví v českých zemích

Předmět: Bankovnictví a pojišťovnictví

Přidal(a): Klára

 

Téma seminární práce ,,Historie pojišťovnictví v českých zemích“ jsem zvolila z toho důvodu, že oblast pojišťovnictví zaznamenává obrovský rozvoj. V současné době stále rostou potřeby a zájem obyvatel o služby v oblasti pojišťovnictví. Může se tedy předpokládat, že vývoj v této oblasti bude i do budoucna.

 

Co je to vlastně pojišťovnictví?

V dnešní době lidé získávají nové zkušenosti, nové vědomosti a nové věci, kterým se učí. Vždy se ale může stát nějaká náhodná situace, kterou nikdo nečekal a přesně díky těmto událostem cítí lidé nejistotu, ve všem, co dělají. Může se jim přihodit nějaká škoda, nebo ztráta, která může například vzniknout kvůli nemoci, úrazu, havárii.. Ztráta tedy nemusí být pouze peněžní, ale může být i ztráta na životě. Proto lidé hledali nějaké opatření, nějakou jistotu, aby nepřišli díky nepříjemné události například o celý majetek. Škodám se lidé snažili samozřejmě vyhýbat, ale ne vždy se jim to podařilo. Vytvářely se rezervy, které sloužily k obnově zničených nebo poškozených věcí a k finančnímu odškodnění za poškozené věci a zdraví. Tyto rezervy vznikaly z prostředků pojištěných subjektů, takže z pojistného. Pojistné je tedy cena za poskytování pojistné ochrany, která lidi chrání.

 

Pojišťovnictví je jedním z nejdůležitějších odvětví tržní ekonomiky, jehož význam neustále roste. Od dávných dob starověku, kdy jsou prokazatelně doloženy první dohody se závazkem pojistného plnění, došlo v rámci společnosti k obrovskému a neudržitelnému politickému, sociálnímu a technickému růstu.

 

Oblast pojišťovnictví tvoří:

  • Pojišťovací činnost
  • Zajišťovací činnost
  • Činnosti související s pojišťovací a zajišťovací činností
  • Správa speciálních peněžních fondů

 

Pojišťovací činností můžeme chápat uzavírání pojistných smluv, správu pojištění a poskytování plnění z pojistných smluv.

Povolení k provozování pojišťovací činnosti je dáno podle pojistných odvětví, které rozlišujeme na pojistná odvětví životních nebo neživotních pojištění.

Do první skupiny – skupiny životních pojištění můžeme zařadit např. pojištění pro případ smrti, pro případ dožití a další.

Do druhé skupiny – skupiny neživotních pojištění řadíme např. úrazové pojištění, pojištění nemoci, pojištění škod na majetku, pojištění úvěru, cestovní pojištění a další.

 

Zajišťovací činnost je činnost, která souvisí s uzavíráním smluv mezi pojišťovnou a zajišťovnou. Zajišťovnou může být pouze právnická osoba. Cílem smlouvy je závazek zajišťovny poskytnout pojišťovně pojistné plnění, pokud nastane nahodilá událost, která je v dané smlouvě blíže rozebrána a také povinnost pojišťovny platit zajišťovně pojistné. Jde tedyo  pojištění pojištění.

 

Cílem mé seminární práce je zabývat se začátečním vývojem pojišťovnictví, především v českých zemích. Práce by měla ukázat, jak se pojišťovnictví vyvíjelo a jaké dělalo pokroky.

 

1  Historický vývoj pojišťovnictví ve světě

 1.1 První zmínky o existenci pojištění

Lidé již v minulosti cítili strach, obavy i nejistotu, proto vzniklo pojištění, které zabezpečuje občanům právo na výplatu peněz k úhradě potřeb, které vznikají z náhodných událostí. Jsou dochovány zmínky o zájmových skupinách lidí, kteří se finančně zabezpečovali pro případy invalidity, úmrtí a pohřbů. Již ve starověkém Egyptě si lidé uvědomili, že společná ochrana před některými riziky se může vyplatit. Šlo tady o stavitele pyramid, což byla práce značně riziková. Kameníci se tak dohodli, že pokud některý z nich při stavbě zemře, ostatní uhradí jeho pohřeb. Bylo tu patrné, že lidé si pojišťovali vždy hlavně to nejdůležitější, což ve starověkém Egyptě byl právě posmrtný život, do kterého musel být člověk náležitě vypraven.

Když se vrátíme k podloženým informacím o prvních pojišťovacích vztazích, musíme přes starověké Středozemní moře do antického Řecka, které si výrazně cenilo ochrany státu, v tomto případě proslulých Athén, kde měli vojáci zranění v bitvě nárok na náhradu škody. V Řecku se cca před 400 lety př.n.l. objevují první náznaky sociálního pojištění spojené s velmi nebezpečným a velmi uznávaným řemeslem antického světa – válečnictvím.

Postupně si výhody společného ručení uvědomili i ostatní národy a povolání. Hlavně obchodníci, ale i řemeslníci a zemědělci, kteří poznali, že výkyvy a nahodilé události postihnou jednou každého, takže je lepší se na případné škody „složit“. Každá skupina ručila za svá rizika a to jí stačilo. Až později se pojišťovnictví stalo i výdělečným obchodem.

Dále např. ve staré Indii existovalo pojišťování úvěrů a určité kasty obchodníků (asi 1000 let př. n. l.). Staří Féničané zase vymysleli dopravní pojištění lodí i nákladů. Světová Říše římská, která byla vybudována na politické a finanční moci, se v době stěhování národů rozpadla. S jejím zánikem zanikly i naděje pojišťování a další vývoj v této oblasti se bohužel zastavil.

 

  • Vývoj pojišťovnictví od středověku

V Evropě na přelomu 11. a 12. století začaly s rozvojem obchodu a řemesel vznikat větší skupiny, které cítily potřebu se sdružovat, aby přežily. Tvořily se různé rodinné svazky, které se nazývaly gildy. Tyto gildy zabezpečovaly výplatu pojistných plnění ze společné pokladny k v případě pojistné události.  Z nich časem vzešly řemeslnické cechy. Cechy byly zakládány za účelem podpory členů v nemoci a poskytování pohřebného, tímto byly opět dány základy pojišťovnictví. Kupecké gildy poskytovaly právní ochranu a také do určité míry provozovaly i pojištění lodní dopravy a požární pojištění. První pojistná smlouva, která byla dochována je ze dne 13. dubna 1379. Byla podepsána v Pise, v Itálii a zahajuje námořní pojištění. První požární pojišťovna vznikla v Hamburku v roce 1676 jako ,,Generální požární pokladna“.

Největší pojišťovací systém LLOYDS vznikl v roce 1687 z kavárny pana Edwarda Klouda,

kde se scházeli kupci, makléři a námořníci a on jim připravoval výměnu informací o námořní přepravě. Díky těmto informacím vybudoval pan Lloyd největší informační centrum o pohybu lidí, zboží, o haváriích a jejich pojišťování. Ve spojení s rozvojem pozemní dopravy vznikalo v Evropě pojištění odpovědnosti za škody. Na počátku 15. století se začínají uzavírat i smlouvy zajišťující rizika spojená s lidským životem, zdravím a ekonomickou schopností ve stáří. V 16.století vznikají smlouvy, které se podobají dnešnímu důchodovému pojištění.

První komerční pojišťovna: Společnost pro pojištění vdov a sirotků byla založena roku 1699 v Londýně.

 

Historický vývoj pojišťovnictví v českých zemích

2.1 Počátky pojišťovnictví v habsburské monarchii

Historie pojišťovnictví v českých zemích se datuje do dob, kdy byly české země součástí Habsburské monarchie. V tomto období lidé považovali za největší nebezpečí požáry. Požáry ohrožovaly majetek bohatých i chudých bez rozdílu, ale také často lidé díky nim ztráceli pracovní příležitosti. Především zemědělství, které zajišťovalo většinu příjmů nutně potřebovalo ochranu. 20. února 1726 vznikl Dekret císařovny Marie Terezie, obsahující nařízení, podle kterého měly všechny zemské úřady podat vyjádření k možnosti zřízení požárních pojišťoven. Tato její snaha však narazila na odpor, který poukázal na to, že platby pojistného by výrazně zhoršily již tak tíživou situaci poddaných.  Císařovna od té snahy dočasně ustoupila v roce 1765. Marie Terezie podněcovala zakládání pojišťoven. Nejdříve se snažila poškozeným pomáhat dobročinnými akcemi. Jednou z nejvýznamnější bylo založení Fondu na úhradu škod vzniklých požáry, povodněmi a nepřízní počasí. Na konci 18. století začaly vznikat i vdovské a sirotčí penzijní ústavy. Nejstarší z nich byl Olomoucký všeobecný vdovský a sirotčí penzijní ústav, který byl založený roku 1793.

 

2.2 Vznik prvních pojišťovacích společností

V roce 1777 byla založena první pojišťovna na našem území: Pojišťovna proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytku v Brandýse nad Labem. V českých zemích byla právní úprava pojištění a pojišťovnictví upravena patentem císaře Františka I. ze dne 4. září 1819, kterým se povolovalo pojištění jako soukromé podnikání. Vznikly pojišťovací společnosti Přístav Komárno, Zemská požární pojišťovna a Vzájemná požární pojišťovna pro Horní Rakousy se sídlem v Linci. Dále pak roku 1822 Azienda Assicuratrice v Terstu. Nejvýznamnější z prvních novodobých životních pojišťoven v Habsburské monarchii byl „Všeobecný zaopatřovací ústav pro poddané rakouského císařského státu“, který vznikl 1.března 1823. Do této první fáze zakládání „domácích“ pojišťoven spadá i založení První české vzájemné pojišťovny (1827) v Praze a Moravskoslezské vzájemné pojišťovny Brno (1830).

 

K mnohem výraznějšímu nárůstu vzniku nových pojišťoven a pojišťovacích spolků došlo až ve druhé polovině 19. století. K významným ústavům patřily např.:

  • Asekurační spolek cukrovarníků – 1862
  • Pražská městská pojišťovna – 1865
  • Pojišťovací požární spolek sv. Florian v Chebu – 1868
  • Praha, vzájemná pojišťovna – 1869
  • Rolnická vzájemná pojišťovna v Praze – 1869

Vzájemně pojišťovací banka Slavia, která vznikla v roce 1869, patřila mezi nejvýznamnější české pojišťovny této doby. V roce 1871 zahájila svou činnost Plaňanská vzájemná pojišťovna.

 

2.3 Pojišťovna Praha a Slávia

Vzájemná pojišťovací banka Slávia (r. 1869) a Pojišťovna Praha (r. 1869) byly národnostně české pojišťovny, které se zabývaly životním pojištěním. Vznik ryze české pojišťovny měl velký význam nejen v oblasti pojišťovnictví, ale i historický význam z hlediska národního uvědomění (období národního obrození).

Slávia dostala podporu nejvýznamnějších osobností českého veřejného a politického života, např. „otce vlasti“ Františka Palackého i politického činitele dr. Josefa Friče. Svou činnost zahájila jako ryze životní pojišťovna (organizována do tří oborů – pojištění na dožití, pojištění na úmrtí a spolky pro vzájemné dědění), později rozšířila svou činnost i na pojištění majetku. Slavie měla snahy rozšiřovat teritoriální hranice svého působení. Již v roce 1869 začala Slavia pracovat mimo Čechy. Vedle Moravy a Slezska se vedoucí představitelé pojišťovny zaměřili i na slovanský jihovýchod Evropy, na Srbsko a Rusko. (kapitálová bariéra pro vstup)

Praha vznikla jako ryze životní pojišťovna a na rozdíl od Slávie jí zůstala až do konce své existence. Zaměřovala se na vybraný okruh osob, kterým nabízela pojištění, proto obchod nerostl tak rychle jako Slávii, která se zaměřovala na nejširší veřejnost.

 

2.4 Vliv 1. světové války na pojišťovnictví

V období před 1. světovou válkou dochází k dalšímu rozvoji pojišťoven a nárůstu jejich počtu. Vznikají např. Pražská městská, Rolnická, Plaňanská, Albrechtická, Hasičská, Koruna, Patria, Moldavia – Generali, atd.

První světová válka znamenala určité zakolísání v pojišťovnictví, ale po jejím skončení se pojištění začalo celkem dobře rozvíjet. V českých zemích zůstalo víceméně stejné. Válečná léta prokázala prozíravost vedení těch pojišťoven, které své přebytky ukládaly především v nemovitostech a ne v hotovosti, která tehdy podléhala rychlému znehodnocení. První světovou válkou byl přerušen úspěšný rozvoj pojišťovnictví z období přelomu 19. a 20. století. Svědčí o tom skutečnost, že v létech 1914-1918 nevznikla v českých zemích jediná pojišťovna.

Důsledky 1. světové války měly značný vliv na vznik dalších pojišťoven – Slovanská, Všeobecná, Čechoslavie, Slovenská, Legie, Merkur, Labe, Union, Národní, Prudencia, Atlas, Domov, Slovakia, Karpatia, Republikánská a další. V pozdější době stále více sloužily některé pojišťovny přímo zájmům určitých politických stran, a docházelo tak i k zneužívání jejich kapitálu. V pojišťovnictví dochází k rozšíření spolupráce se zahraničním kapitálem.

 

2.5 Vývoj pojišťovnictví v českých zemích v letech 1918 – 1948

V letech 1918-1938 působilo v českých zemích 39 velkých pojišťoven a 20 zahraničních pojišťoven. Na Slovensku v této době působilo 25 pojišťoven s ústředím v českých zemích a 16 zahraničních. Krizi a pokles českého pojišťovnictví přineslo až období druhé světové války. Také období okupace Československa hitlerovským Německem bylo pro české pojišťovnictví velkým pádem dolů. Hospodářská krize, která v letech 1929 – 1933 postihla celý svět, se pojišťoven dotkla minimálně. Projevila se pouze v počtu sepsaných smluv. Dekretem prezidenta republiky ze dne 19. května 1945 byla ve všech pojišťovnách zavedena nucená správa. Dne 24. října 1945 byl prezidentem Československé republiky vyhlášen dekret o znárodnění pojišťoven. Znárodnění se týkalo více jak 700 pojišťoven a pojišťovacích spolků. V roce 1948 se vytvořil monopol jediné pojišťovny, která měla název Československé pojišťovny n. p. Tak byl na několik desetiletí přerušen přirozený tržní vývoj pojišťovnictví. Tato pojišťovna byla po pěti letech zapsána pod názvem Státní pojišťovna – tzv. státní pojišťovací ústav. Její členění spočívalo v rozdělení Československa na Česko a Slovensko.

 

2.6 Vývoj pojišťovnictví v českých zemích v letech 1948 – 1989

V roce 1948 ve volbách zvítězila komunistická strana, což vedlo k převzetí veškeré moci KSČ a k vzniku totalitního režimu. Představitelé vlády, představitelé Komunistické strany Československa začali odstraňovat suverenity Československé republiky. Tento den byl jako „Vítězný Únor“ vyhlášen jedním z hlavních státních svátků, režimem byl oslavován až do roku 1989. Změna režimu a budování centrálně plánovaného hospodářství vneslo změny do struktury pojistných potřeb. Postupně nabývá na významu pojišťování motorových vozidel. Toto pojištění bylo dvojí – zákonné pojištění a pojištění pro případ poškození, zničení či odcizení (tzv. „havarijní pojištění“). V tomto období vznikají i nové pojistné produkty jako sdružené pojištění domácností, sdružené pojištění pracujících, pojištění národního majetku a jiné.

Zásadní změnu v potřebách pojištění vyvolala výstavba ropovodu a plynovodu na československém území a s ní spojená rizika. V listopadu roku 1989 v podstatné části střední Evropy vyvrcholil proces rozpadu komunismu. V Praze 17. listopadu 1989 se konala studentská demonstrace a tímto dnem započala tzv. „Sametová revoluce,“ tj. změny v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na demokratické principy. 29. prosince 1989 byl komunistickým Federálním shromážděním zvolen po 40 letech první československý nekomunistický prezident Václav Havel.

 

2.7 Vývoj českého pojišťovnictví od r. 1990 až po současnost

V letech 1990 – 1992 se Česká státní pojišťovna a Slovenská státní pojišťovna přeměnily na státní podniky a později na akciové společnosti. S tím vznikaly další pojišťovací subjekty v ČR i v SR. V roce 1992 po 44 letech došlo k faktické demonopolizaci československého pojišťovacího trhu vstupem zahraničních pojišťoven na náš trh.

Rozdělením federativního státu k 1.1. 1993 se vytvořily podmínky pro samostatný rozvoj českého pojistného trhu. Rozšířila se mezinárodní spolupráce jak na úrovni státu, tak i České asociace pojišťoven.

               Česká asociace pojišťoven je zájmovým sdružením komerčních pojišťoven, které zahájilo svou činnost k 1. lednu 1994. Kromě pojišťoven patří mezi přidružené členy asociace Česká sekce Mezinárodního sdružení pro pojistné právo (AIDA) a Česká kancelář pojistitelů (ČKP). Posláním asociace je zastupovat, hájit a prosazovat zájmy pojišťoven i jejich klientů ve vztahu k orgánům státní správy, dalším právním subjektům i ve vztahu k zahraničí a podporovat tak rozvoj pojišťovnictví a pojistného trhu v České republice.

 

Hlavními úkoly ČAP je:

  • zpracovávat připomínky k právním předpisům týkajících se pojišťovnictví, pojištění nebo jiných zájmů pojišťoven a prosazovat nezbytné úpravy, české i evropské legislativy,
  • vytvářet nástroje zábrany škod a pojistných podvodů,
  • přispívat k odborné informovanosti členů a zabezpečovat vzdělávání,
  • vytvářet pravidla etického chování v pojišťovnictví,

 

Pojistné zájmy nejvíce ovlivnil přírodní živel – voda. Povodně v roce 1997 a následně v roce 2002 způsobily velké škody. V roce 1997 pojišťovny proplatily 9,7 mld. Kč (z celkových 63 mld.), což je 15,4 % z celkového objemu škod. Celkové ekonomické škody z roku 2002 byly odhadnuty na 73 mld. Kč. Z toho pojištěné škody činily podle dostupných údajů cca 50%.  Rok 2002 v souvislosti s pojištěním a pojišťovnictvím zůstane natrvalo spojen s největší přírodní katastrofou. Poukázaly na to, že je nutno přeměnit způsob oceňování rizika, přehodnotit sazby i stávající pojistné produkty.

 

Použitá literatura

  1. http://www.cnb.cz
  2. http://www.cap.cz
  3. http://ekonomie-otazky.studentske.cz/2008/06/zaloen-prvn-esk-vzjemn-pojiovny.html
  4. http://poradci.sweb.cz/stranky/historie.htm
  5. http://www.zapojisteni.cz/historie-pojistovnictvi/
  6. http://www.brokerteam.cz/historie
  7. http://www.zapojisteni.cz/historie-pojistovnictvi/
  8. https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/102213/C_Historica_30-1983-1_8.pdf?sequence
  9. http://www.slavia-pojistovna.cz/cs/historie/
  10. https://theses.cz/id/pjh4qn/downloadPraceContent_adipIdno_9841
  11. Pfeifer: Odpovědnost subjektů veřejného pojišťovnického práva
  12. Ducháčková: Principy pojištění a pojišťovnictví
  13. Menšíkvá: Historie a vývoj pojišťovnictví

 

Příloha (Slavia, pojištění proti krádeži vloupáním z r. 1937)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: