Historie vývoje managementu – maturitní otázka

Otázka: Historie vývoje managementu

Předmět: Ekonomie a management

Přidal(a): Kateřina Mikolášková, El

První práce v oblasti teorie managementu se objevují na začátku 20. století.

I. etapa (začátek 20. století)

Americký proud – zaměřen na zefektivnění výroby, důraz na bezprostřední řízení výroby a na dostání co nejvyššího výkonu z pracovníků (H. Ford, F. W. Taylor)
Evropský proud – důraz na lidi, vymezení úlohy manažerů (T. Baťa, Max Weber)

a) Klasický management (první 3 desetiletí 20. století)

VĚDECKÉ ŘÍZENÍ

Frederick Winslow Taylor (1856 – 1912)
- otec vědeckého managementu – největší zásluha na raném rozvoji managementu
- technik v ocelářském podniku – na základě své praxe doporučoval zavést do výroby řadu opatření:
  - úloha disciplíny
  - motivace pracovníků, hmotná stimulace pracovníků – úkolová mzda
  - výběr pracovníků nejvhodnějších k výkonu určité práce, kvalifikace pracovníků, školení pracovníků
  - normování práce (výkonové normy -> kontrola výkonů)
  - zvyšování produktivity práce
- publikoval knížku ,, Teorie vědeckého řízení“
Henry Ford (1863 – 1947)
- ředitel Ford Motor Company, praktický realizátor myšlenek vědeckého řízení
- v roce 1913 zavedl pásovou výrobu
  - masová produkce výrobků. obrovské zvýšení produktivity
  - FORD-T Plechová Líza, cena aut klesla na polovinu -> automobily nejen pro bohaté
- 14 klíčových principů řízení:
  - dělba práce, pravomoc a odpovědnost, pracovní disciplína, jednota přikazování, jednota řízení, podřízenost osobních zájmů prospěchu celku, odměňování, centralizace, hierarchická linie řízení, pořádek, rovnost, stabilita personálu, iniciativa, morálka kolektivu

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

Henri Fayol (1841 – 1921)
- tvůrce vertikální organizace podniku
- jako první vymezil 4 manažerské funkce:
  - plánování
  - organizování
  - vedení lidí
  - rozhodování
- podnikové činnosti rozdělil do šesti skupin
  - technické, komerční, finanční, bezpečnostní, účetní. manažerské
- všeobecně známými se staly Fayolovy obecné principy managementu (rozebráno do detailu v jeho knize, celkem 14)

BYROKRATICKÉ ŘÍZENÍ

Max Weber
- principy byrokratické organizace
  - 1) dělba práce
  - 2) jasný vztah nadřízených a podřízených
  - 3) přesné vymezení práv a povinností pracovníků
  - 4) soubor pravidel (normy, směrnice)
  - 5) striktní dodržování daných pravidel
  - 6) řízení neosobní a spravedlivé

b) škola psychologicko-sociální (od 20. let 20. století)

Elton Mayo (1880 – 1949)
- americko-australský psycholog a sociolog
- kritizuje koncepci vědeckého řízení (tvrdé), měkké faktory řízení) – reakce na to, že v předchozím období byl zcela opomíjen lidský faktor
- zlepšení pracovních podmínek vede ke zvýšení produktivity práce
- psychologické-sociální faktory – uznání, pochvala, vztahy na pracovišti
- měkké faktory – nehmotné motivace = vychází z předpokladu, že velký vliv na výkon mají psychol. sociální faktory
- Hawrtovský experiment = zkoumal vliv nehmotných stimulů na vliv výkonu pracovníků
  - výsledek : nehmotné mají větší vliv
následovníci E. Maya
- Douglas McGregor
  - Teorie X a teorie Y – rozděluje pracovníky a manažery v organizaci do dvou typických skupin podle toho jak manažeři vedou své podřízené, respektive jak se podřízení chovají (krátké a dlouhé vodítko).
    - Charakter odpovídající teorii X: nerad pracuje a vyhýbá se práci, motivace založena na donucovacích faktorech pomocí vnějších stimulů (tresty, odměny), vyhýbají se odpovědnosti, práce zaměstnanců musí být kontrolována, nechuť ke změnám, jsou raději řízeni a vedeni
    - Charakter odpovídající teorii Y: práce stejně přirozenou aktivitou jako zábava či odpočinek, samostatnost a odpovědnost (dokonce ji aktivně vyhledává), ztotožňuje se s cíli organizace a činí v souladu s nimi, sebekázeň a sebeřízení k plnění cílů organizace, tvořivý a inovační přístup
- Abraham Harold Maslow
  - Pyramida potřeb
    - motivace je dána potřebami člověka. Tyto potřeby má každý člověk jiné. Nicméně něco společného v nich můžeme najít.
    - Nejdříve se musí uspokojit potřeby na nižší úrovni, než ho začnou zajímat potřeby vyšší.
      - Fyziologické potřeby
      - Potřeby existenční jistoty a bezpečí
      - Sociální potřeby
      - Potřeby uznání a uspokojení z práce
      - Potřeby seberealizace

Tomáš Baťa st. (1876 – 1932)
- narozen v rodině ševce, vyučil se obuvníkem, se sourozenci založil obuvnickou dílnu
- v USA se seznamuje se strojní výrobou obuvi -> po návratu postavil novou budovu a zrekonstruoval ji -> snížením cen r. 1922 ovládá trh -> o rok později starostou Zlína
- znaky Baťova systému řízení:
  - plánování veškeré činnosti – pololetí
  - hospodářská střediska
  - samospráva dílen
  - pravomoc a odpovědnost vedoucích pracovníků
  - účast na zisku – THP i dělníků
  - pořádek a disciplína
- Baťův přínos navenek
  - výstavba města, sociální vymoženosti
  - Ve Zlíně buduje obchodní domy, hotel, kino, nemocnici, školy, vědecké ústavy, filmové ateliéry, nové byty
  - vyráběl si vše co bylo potřeba na výrobu bot
- Baťova filosofie – vlastnit a vyrábět vše, co je třeba k výrobě, zainteresovat zaměstnance na výrobě (zajistit, aby se jim v práci líbilo)
- umírá při leteckém neštěstí v 56 letech

II. etapa

2. Světová válka a po ní
plánování v makro i v mikro měřítka
rozvoj skupinových forem soukromého vlastnictví
spoluúčast zaměstnanců na řízení
hybná síla podnikání je manažer

1) procesní přístupy (40. a 50. léta)

vychází z klasického managementu, je opomíjen lidský faktor
hlavně z prací Fayola a Webera
rozpracování manažerských funkcí a jejich odlišení od ostatních odborných činností
jednotliví představitelé se liší vymezením manažerských funkcí
L. Gulick a L. Urwick prezentovali manažerské funkce pod zkratkou POSDCORB:
- planning plánování, organizing organizování, staffing personální zajištění, directing přikazování, coordinatig koordinace, reporting evidence, budgeting rozpočtování

2) systémové přístupy (50. a 60. léta)

komplexní pohled na realitu, celek je více než jen součet jeho částí -> dbá se na propojenost
vnitřní vazby, ale i vnější vazby podniku s okolím -> podnik jako ucelený systém
stimulace hmotná i nehmotná
Chester Bernard (1887 – 1961)
- snažil se vytvořit ucelenou teorii organizace řízení firem
- zdůrazňoval aristotelovský názor, že celek je více než suma jeho částí

3) kvantitativní (matematické) přístupy (60. -70. léta)

důraz je kladen na exantnost ( přesné postupy) kvantifikaci jevů
management je chápán jako logický proces, který lze vyjádřit matematicky -> vznik matematických modelů

III. etapa

od konce 70. let 20. století

Charakteristika období:

zvyšování kvalifikace pracovníků
snaha o širokou účast zaměstnanců na řízení – partnerské vztahy v podnicích
zvyšující se konkurenční boj
spolupráce ( manažerů + vlastníků + zaměstnanců) x konkurence

Empirické (pragmatické) přístupy

70. léta 20. století
Zkušenost (empirie), praktické poznatky (pragmatismus) – tyto přístupy jsou založeny na analýze, zhodnocení a zevšeobecnění poznatků manažerské praxe. Shrnovány poznatky z minulosti.
Management je chápán jako umění řídit. Podávání návodů na řešení konkrétních problémů, tzv. případové studie.
Peter F. Drucker (1909 – 2005)
- Management je umění a soubor znalostí řídit podnikovou činnost. Kritérium úspěchu manažera je výsledek – úspěch.
- Řízení podle cílů (anglicky Management by Objectives, zkratka MBO) Metoda založená na stanovení a vzájemném odsouhlasení cílů a vyhodnocování úspěšnosti jejich dosahování.
- Také rozebírá japonský zázrak.
Koncepce dokonalého podniku – konec 80. let 20. století
vychází kniha J. Peterse a R. Watermana ,, Hledání dokonalosti“ – lekce z nejlépe řízených amerických společností“ – rok 1982.
Od roku 1961 až 1980 zkoumá management 62 nejvýznamnějších amerických firem a 13 evropských firem, tyto poznatky pak byly zevšeobecněny a bylo odvozeno 8 charakteristických rysů.( diferenciace odběratelů, organizační struktura)

IV. etapa

od 90. let 20. století dosud

Charakteristika období:

zapojování výpočetní techniky
předávání informací mezi podniky
nástup automatizace a robotizace
samosprávné firmy

Současné podnikatelské trendy

Filosofie podnikání:
- Dříve preferovaná okamžitá ziskovost je nahrazována snahou o zabezpečení dlouhodobých příjmů a posilování tržní pozice. Cestou je využívání konkurenční výhody následujícími nástroji: – snižování nákladů ( produkovat bez vad, bez přerušení, bez zdržení)
- jakost výrobků (forma prodeje, náhradní díly, )
- zkracování času ( pohotovost, rychlost dodávek)

samostatnost a podnikavost
- kvalifikovaní pracovníci → více rozhodovacích pravomocí a odpovědnosti

ústup od hromadné výroby
- masová výroba je nahrazována různorodou produkcí pro konkrétní zákaznické segmenty

rozvíjení tvořivosti
- je náročné sladit normativní přístupy ( rutinní činnosti, které zavádějí disciplínu) a tvůrčí přístupy ( více týmové práce)
- inovace, vynalézavost a tvořivost jsou pro každou firmu důležité ve vztahu ke konkurenci

Nové výzvy pro management

Free hub – sdílený kancelářským prostor pro více společností
Cloudová řešení – velké spoleþnosti nabízí své
serverové kapacity ostatním, včetně softwarového vybavení a technické podpory
Home office – vykonávání práce z domova
Manažerský informační systém – systém sbírání a třídění dat z firemních databáze. Základním úkolem je poskytnout managementu kdykoli přehled jednotlivých činností, stavu a
výsledků.

Další podobné materiály na webu: