Historie vývoje managementu – maturitní otázka

 

Otázka: Historie vývoje managementu

Předmět: Ekonomie a management

Přidal(a): Kateřina Mikolášková, El

 

První práce v oblasti teorie managementu se objevují na začátku 20. století.

 

I. etapa (začátek 20. století)

• Americký proud – zaměřen na zefektivnění výroby, důraz na bezprostřední řízení výroby a na dostání co nejvyššího výkonu z pracovníků (H. Ford, F. W. Taylor)
• Evropský proud – důraz na lidi, vymezení úlohy manažerů (T. Baťa, Max Weber)

 

a) Klasický management (první 3 desetiletí 20. století)

VĚDECKÉ ŘÍZENÍ

• Frederick Winslow Taylor (1856 – 1912)
  • otec vědeckého managementu – největší zásluha na raném rozvoji managementu
  • technik v ocelářském podniku – na základě své praxe doporučoval zavést do výroby řadu opatření:
    • úloha disciplíny
    • motivace pracovníků, hmotná stimulace pracovníků – úkolová mzda
    • výběr pracovníků nejvhodnějších k výkonu určité práce, kvalifikace pracovníků, školení pracovníků
    • normování práce (výkonové normy -> kontrola výkonů)
    • zvyšování produktivity práce
  • publikoval knížku ,, Teorie vědeckého řízení“
• Henry Ford (1863 – 1947)
  • ředitel Ford Motor Company, praktický realizátor myšlenek vědeckého řízení
  • v roce 1913 zavedl pásovou výrobu
    • masová produkce výrobků. obrovské zvýšení produktivity
    • FORD-T Plechová Líza,  cena aut klesla na polovinu -> automobily nejen pro bohaté
  • 14 klíčových principů řízení:
    • dělba práce, pravomoc a odpovědnost, pracovní disciplína, jednota přikazování, jednota řízení, podřízenost osobních zájmů prospěchu celku, odměňování, centralizace, hierarchická linie řízení, pořádek, rovnost, stabilita personálu, iniciativa, morálka kolektivu

 

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

• Henri Fayol (1841 – 1921)
  • tvůrce vertikální organizace podniku
  • jako první vymezil 4 manažerské funkce:
    • plánování
    • organizování
    • vedení lidí
    • rozhodování
  • podnikové činnosti rozdělil do šesti skupin
    • technické, komerční, finanční, bezpečnostní, účetní. manažerské
  • všeobecně známými se staly Fayolovy obecné principy managementu (rozebráno do detailu v jeho knize, celkem 14)

 

BYROKRATICKÉ ŘÍZENÍ

• Max Weber
  • principy byrokratické organizace
    • 1) dělba práce
    • 2) jasný vztah nadřízených a podřízených
    • 3) přesné vymezení práv a povinností pracovníků
    • 4) soubor pravidel (normy, směrnice)
    • 5) striktní dodržování daných pravidel
    • 6) řízení neosobní a spravedlivé

 

b) škola psychologicko-sociální (od 20. let 20. století)

• Elton Mayo (1880 – 1949)
  • americko-australský psycholog a sociolog
  • kritizuje koncepci vědeckého řízení (tvrdé), měkké faktory řízení) – reakce na to, že v předchozím období byl zcela opomíjen lidský faktor
  • zlepšení pracovních podmínek vede ke zvýšení produktivity práce
  • psychologické-sociální faktory – uznání, pochvala, vztahy na pracovišti
  • měkké faktory –  nehmotné motivace = vychází z předpokladu, že velký vliv na výkon mají psychol. sociální faktory
  • Hawrtovský experiment = zkoumal vliv nehmotných stimulů na vliv výkonu pracovníků
    • výsledek : nehmotné mají větší vliv
• následovníci E. Maya
  • Douglas McGregor
    • Teorie X a teorie Y – rozděluje pracovníky a manažery v organizaci do dvou typických skupin podle toho jak manažeři vedou své podřízené, respektive jak se podřízení chovají (krátké a dlouhé vodítko).
      • Charakter odpovídající teorii X: nerad pracuje a vyhýbá se práci, motivace založena na donucovacích faktorech pomocí vnějších stimulů (tresty, odměny), vyhýbají se odpovědnosti, práce zaměstnanců musí být kontrolována, nechuť ke změnám, jsou raději řízeni a vedeni
      •  Charakter odpovídající teorii Y: práce stejně přirozenou aktivitou jako zábava či odpočinek, samostatnost a odpovědnost (dokonce ji aktivně vyhledává), ztotožňuje se s cíli organizace a činí v souladu s nimi, sebekázeň a sebeřízení k plnění cílů organizace, tvořivý a inovační přístup
  • Abraham Harold Maslow
    • Pyramida potřeb
      • motivace je dána potřebami člověka.  Tyto potřeby má každý člověk jiné. Nicméně něco společného v nich můžeme najít.
      • Nejdříve se musí uspokojit potřeby na nižší úrovni, než ho začnou zajímat potřeby vyšší.
        • Fyziologické potřeby
        • Potřeby existenční jistoty a bezpečí
        • Sociální potřeby
        • Potřeby uznání a uspokojení z práce
        • Potřeby seberealizace

• Tomáš Baťa st. (1876 – 1932)
  • narozen v rodině ševce, vyučil se obuvníkem, se sourozenci založil obuvnickou dílnu
  • v USA se seznamuje se strojní výrobou obuvi -> po návratu postavil novou budovu a zrekonstruoval ji -> snížením cen r. 1922 ovládá trh -> o rok později starostou Zlína
  • znaky Baťova systému řízení:
    • plánování veškeré činnosti – pololetí
    • hospodářská střediska
    • samospráva dílen
    • pravomoc a odpovědnost vedoucích pracovníků
    • účast na zisku – THP i dělníků
    • pořádek a disciplína
  • Baťův přínos navenek
    • výstavba města, sociální vymoženosti
    • Ve Zlíně buduje obchodní domy, hotel, kino, nemocnici, školy, vědecké ústavy, filmové ateliéry, nové byty
    • vyráběl si vše co bylo potřeba na výrobu bot
  • Baťova filosofie – vlastnit a vyrábět vše, co je třeba k výrobě, zainteresovat zaměstnance na výrobě (zajistit, aby se jim v práci líbilo)
  • umírá při leteckém neštěstí v 56 letech

 

II. etapa

• 2. Světová válka a po ní
• plánování v makro i v mikro měřítka
• rozvoj skupinových forem soukromého vlastnictví
• spoluúčast zaměstnanců na řízení
• hybná síla podnikání je manažer

 

1) procesní přístupy (40. a 50. léta)

• vychází z klasického managementu, je opomíjen lidský faktor
• hlavně z prací Fayola a Webera
• rozpracování manažerských funkcí a jejich odlišení od ostatních odborných činností
• jednotliví představitelé se liší vymezením manažerských funkcí
• L. Gulick a L. Urwick prezentovali manažerské funkce pod zkratkou POSDCORB:
  • planning plánování, organizing organizování, staffing personální zajištění, directing přikazování, coordinatig koordinace, reporting evidence, budgeting rozpočtování

 

2) systémové přístupy (50. a 60. léta)

• komplexní pohled na realitu, celek je více než jen součet jeho částí -> dbá se na propojenost
• vnitřní vazby, ale i vnější vazby podniku s okolím -> podnik jako ucelený systém
• stimulace hmotná i nehmotná
• Chester Bernard (1887 – 1961)
  • snažil se vytvořit ucelenou teorii organizace řízení firem
  • zdůrazňoval aristotelovský názor, že celek je více než suma jeho částí

 

3) kvantitativní (matematické) přístupy (60. -70. léta)

• důraz je kladen na exantnost ( přesné postupy) kvantifikaci jevů
• management je chápán jako logický proces, který lze vyjádřit matematicky -> vznik matematických modelů

 

III. etapa

• od konce 70. let 20. století

Charakteristika období:

• zvyšování kvalifikace pracovníků
• snaha o širokou účast zaměstnanců na řízení – partnerské vztahy v podnicích
• zvyšující se konkurenční boj
• spolupráce ( manažerů + vlastníků + zaměstnanců) x konkurence

 

Empirické (pragmatické) přístupy

• 70. léta 20. století
• Zkušenost (empirie), praktické poznatky (pragmatismus) – tyto přístupy jsou založeny na analýze, zhodnocení a zevšeobecnění poznatků manažerské praxe. Shrnovány poznatky z minulosti.
• Management je chápán jako umění řídit. Podávání návodů na řešení konkrétních problémů, tzv. případové studie.
• Peter F. Drucker (1909 – 2005)
  • Management je umění a soubor znalostí řídit podnikovou činnost. Kritérium úspěchu manažera je výsledek – úspěch.
  • Řízení podle cílů (anglicky Management by Objectives, zkratka MBO) Metoda založená na stanovení a vzájemném odsouhlasení cílů a vyhodnocování úspěšnosti jejich dosahování.
  • Také rozebírá japonský zázrak.
• Koncepce dokonalého podniku – konec 80. let 20. století
• vychází kniha J. Peterse a R. Watermana ,, Hledání dokonalosti“ – lekce z nejlépe řízených amerických společností“ – rok 1982.
• Od roku 1961 až 1980 zkoumá management 62 nejvýznamnějších amerických firem a 13 evropských firem, tyto poznatky pak byly zevšeobecněny a bylo odvozeno 8 charakteristických rysů.( diferenciace odběratelů, organizační struktura)

 

IV. etapa

• od 90. let 20. století  dosud

Charakteristika období:

• zapojování výpočetní techniky
• předávání informací mezi podniky
• nástup automatizace a robotizace
• samosprávné firmy

 

Současné podnikatelské trendy

• Filosofie podnikání:
  • Dříve preferovaná okamžitá ziskovost je nahrazována snahou o zabezpečení dlouhodobých příjmů a posilování tržní pozice. Cestou je využívání konkurenční výhody následujícími nástroji:  – snižování nákladů ( produkovat bez vad, bez přerušení, bez zdržení)
  • jakost výrobků (forma prodeje, náhradní díly, )
  • zkracování času ( pohotovost, rychlost dodávek)

• samostatnost a podnikavost
  • kvalifikovaní pracovníci → více rozhodovacích pravomocí a odpovědnosti

• ústup od hromadné výroby
  • masová výroba je nahrazována různorodou produkcí pro konkrétní zákaznické segmenty

• rozvíjení tvořivosti
  • je náročné sladit normativní přístupy ( rutinní činnosti, které zavádějí disciplínu) a tvůrčí přístupy ( více týmové práce)
  • inovace, vynalézavost a tvořivost jsou pro každou firmu důležité ve vztahu ke konkurenci

 

Nové výzvy pro management

• Free hub – sdílený kancelářským prostor pro více společností
• Cloudová řešení – velké spoleþnosti nabízí své
  serverové kapacity ostatním, včetně softwarového vybavení a technické podpory
• Home office – vykonávání práce z domova
• Manažerský informační systém – systém sbírání a třídění dat z firemních databáze. Základním úkolem je poskytnout managementu kdykoli přehled jednotlivých činností, stavu a
  výsledků.