Hospodaření s oběžným majetkem – ekonomie (2)

 

   Otázka: Hospodaření s oběžným majetkem

   Předmět: Ekonomie

   Přidal(a):  Vrr

 

Členění oběžného materiálu

3 skupiny OM

1. zásoby
2. pohledávky
3. peníze (krátkodobý finanční majetek)

• polotovar je v takové fázi rozpracovanosti, kdy už je prodejný (ohoblované prkno)
• nedokončená výroba není prodejná
• zboží (v užším slova smyslu) jsou výrobky, které jsme nakoupili, abychom je prodali
• hotové výrobky jsme si sami vyrobili
• pohledávka = nárok na zaplacení, vzniká z důvodu časového nesouladu mezi prodejem a placením

 

Zásoby

Materiál

1. základní materiál (základní suroviny) – stává se podstatnou součástí budoucího výrobku; např. látka na kalhoty
2. pomocný materiál – např. knoflíky, nitě, zipy
3. provozovací látky – jsou potřeba pro provoz podniku jako celku; např. pohonné látky, kancelářské potřeby, čistící prostředky
4. náhradní díly – slouží k opravám nikoli k další výrobě
5. obaly – např. krabice, obaly, láhve
6. DHM (drobný hmotný majetek) – déle než 1 rok, méně než 40 000; počítání odpisů (1 rok) – nábytek, nářadí, oblečení

• podnik ho může zařadit buď do oběžného majetku anebo do dlouhodobého

 

Zásoby vlastní výroby

1. polotovary (vlastní výroby)
2. nedokončená výroba
3. hotové výrobky (vlastní výroby)
4. zvířata – ne základní stádo a tažná zvířata; včelstva, slepice, husy

 

Zboží

• to co jsme nakoupili za účelem prodeje

 

Zásoby

• zvířata
• materiál
• nedokončená výroba
• polotovar
• výrobek (vlastní výroby)
• zboží

 

Pohledávky

1. za odběrateli – vzniká dnem odeslání faktury a zaniknou úhradou faktury (výpis z bankovního účtu)
2. za zaměstnanci a společníky – např. půjčka zaměstnancům nebo záloha na pracovní cestu
3. ostatní – např. pojišťovna – náhrada škody

 

Krátkodobý finanční majetek

• druhy peněz:

1. peníze v pokladně (hotovost) – mince a bankovky
2. peníze na bankovních účtech – příjmy připisuje banka na účet podniku, naopak z účtu uhrazuje závazky podniku a rozdíl mezi příjmy a výdaji je majetkem podniku
3. ceniny – poštovní známky, kolek, stravenky, telefonní karty
4. krátkodobý finanční majetek = vklady nebo cenné papíry, které si podnik zakoupil na dobu kratší než 1 rok (např. směnky = dlužní úpisy, vkladové listy = potvrzení našich vložených peněz)

 

Koloběh oběžného majetku

• většinou se spotřebovává jednorázově a v průběhu výroby mění svou podobu

 

Ukazatele rychlosti obratu

• OM představuje v podniku vysoké hodnoty, proto je nutno efektivně ho využívat, proto jsou důležité rychlosti obratu

 

počet obrátek

• kolikrát za sledované období proběhne koloběh OM (kolikrát se obrátí)
• celková spotřeba/průměrná zásoba = počet

 

doba obratu

• jak dlouho trvá jeden koloběh (obrátka)
• 360/PO = dny

 

cíl podnikatele: zvyšovat počet otáček a snižovat dobu obratu OM

 

Limity zásob

běžná zásoba

• zásob, ze které se běžně vydává podle požadavků výroby
• má své hranice:
  • minimální je těsně před novou dodávkou
  • maximální je těsně po dodávce materiálu

 

pojistná zásoba

• zásoba navíc nad běžnou zásobou např. pro případ zpoždění dodávky nebo zvýšení výroby podle poptávky

 

technická zásoba

• týká se specifických druhů materiálu, kdy je potřeba určitý čas, než můžeme materiál použít (např. dozrávání sýra, dosušování dřeva…)

 

příležitostná zásoba

• nepravidelná, výjimečná
• vzniká např. při využití množstevních slev, slev při výprodejích, nabídka nových materiálů, které nejsou běžně k dostání

 

celková zásoba = běžná + pojistná + technická + příležitostná

 

Kdy nakupovat?

• materiál se nakupuje postupně (ne najednou, na delší období, nebyly by dostatečné prostory, mohli by se zásoby znehodnotit…)
• optimální zásoba = v níž je vázáno přiměřené množství finančních prostředků tak, aby současně byla zajištěna plynulost výroby
• existují 2 způsoby, kdy objednávat:
  1. určíme si dolní mez zásoby (minimum), pod kterou by zásoba neměla klesnout, aby nebyla ohrožena plynulost výroby, blíží-li se zásoba k této hranici => signál pro objednávku matriálu (signální velikost zásoby)
  2. určíme si horní mez zásoby (maximum) a zároveň pevné termíny dodávek a pak objednáváme tolik materiálu, kolik činí rozdíl mezi maximem a současnou zásobou (doplnění do maxima), aby nebylo zbytečně mnoho finančních prostředků vázáno v zásobách

 

Metody pořízení zásob

• při pořizování lze použít následující metody

 

ABC

• na základě této metody se podnik rozděluje do třech skupin (podle důležitosti):

 

skupina A

• materiál, který tvoří 60-80 % celkové spotřeby, je důležitý pro plynulost výroby, měli bychom počítat min., max. a optimální zásobu
• např. dřevo

 

skupina B

• materiál tvoří 15-20 % celkové spotřeby, stačí počítat max. zásobu
• např. lak, šrouby

 

skupina C

• materiál tvoří cca 5 % celkové spotřeby, neskladuje se, ale nakupuje se ve chvíli, kdy je potřeba
• např. kancelářské potřeby

 

Just in time

• materiál se dodává přímo do výroby
• výhoda = odpadnou náklady na skladování, nebude vázáno tolik finančních prostředků v zásobách
• nevýhoda = možnost přerušení výroby, náročné na přesnost

 

Stanovení spotřeby (S)

• na určení spotřeby materiálu můžeme použít dva způsoby:

1. stanovení spotřeby na základě loňských statistik (odhadujeme)
2. stanovení spotřeby pomocí norem

• S  =  Q  x   NS

 (plánovaný objem produkce  x norma spotřeby)

NS -> kolik materiálu potřebujeme na výrobu jednoho výrobku

NS = užitečná spotřeba + norma odpadu + norma ztrát

 

Normování zásob

Časová norma zásob

• skládá se ze tří ukazatelů (v dnech) = na kolik dnů mi vydrží zásoba

 

ČNZ = ČN_b + ČN_p + ČN_t

ČNZ =   c/2  +    p    +   t

 

ČN_b = počet dní, na které by měla vydržet běžná zásoba při plynulých dodávkách

c/2           c = dodávkový cyklus, počet dnů mezi dvěma dodávkami

ČN_p = počet dní, na které by měla zásoba vydržet např. při zpoždění dodávky, většinou je známá podle zkušeností z předchozích let

p

ČN_t = počet dní, které jsou potřeba pro úpravu materiálu, než se vydá do výroby (kde se spotřebuje)

t

 

Normovaná zásoba

• představuje velikost optimální zásoby v naturálních jednotkách (ks, kg…)

NZ = ČNZ . s (jednodenní spotřeba materiálu)       s = S / 360

 

Normativ zásob

• kolik korun je vázáno v optimální zásobě

Nz = NZ . jednotková cena

 

Příklad:

Roční výroba je 200 000 ks. Norma spotřeby materiálu je 200 kg (10 Kč/kg). Dodavatelský cyklus je 30 dnů, pojistná zásoba je 10 dnů, technická zásoba je 2 dny.

1. vypočítejte celkovou roční spotřebu materiálu S = 200 000 * 200 = 40 000 t
2. průměrná denní spotřeba s = 40 000 / 360 = 111 t
3. časová norma zásob ČNZ = 15 + 10 + 2 = 27 dnů
4. normovaná zásoba NZ = 27 * 111 = 2 997 t
5. normativ zásob Nz = 2 997 * 10 = 29 970 Kč

 

Stanovení plánovaného objemu produkce

Systém tlaku

• množství produkce se určí na základě poptávky, materiál je do výroby tlačen
• výhoda = lze dopředu určit náklady na skladování
• nevýhoda = nemusíme spotřebovat všechen materiál

 

Systém tahu

• materiál je do výroby vtažen, vychází se z objednávek
• výhoda = všechen materiál se spotřebuje
• nevýhoda = nedají se určit náklady na skladování, vyžaduje velké schopnosti zareagovat

 

Plánovaný objem nákupu materiálu

• vychází se z tzv. bilance zásob (strana zdrojů = straně potřeb)

PZ + N (zdroje) = S + KZ (potřeby)

• ….počáteční zásoba na skladě na počátku sledovaného období
• ……objem nákupu na sledované období
• …….celková spotřeba materiálu během sledovaného období
• …konečná zásoba na konci plánovaného období
• pomocí této bilanční rovnice vypočítáme nákup

N = S + KZ – PZ

• pro zjištění spotřeby potřebujeme znát normu spotřeby materiálu = množství materiálu na jednotku výkonu (např. 1 kus) a navíc musím znát objem výroby

S = norma spotřeby materiálu (mat. za ks) * objem výroby (počet ks)

Př. V příštím roce chceme vyrobit 160 000 karoserií. Na 1 karoserii se spotřebuje podle normy půl tuny plechu. Chceme, aby na konci příštího roku zůstalo v zásobě 800 tun a zjistili jsme, že na počátku období činí zásoba 1 500 tun plechu. Kolik tun plechu musíme v příštím roce nakoupit?

N = 80 000 + 800 – 1 500

N = 79 300 t

 

Stanovení velikosti nákupu

• objednávání probíhá:
  • v proměnlivých termínech – klesne-li zásoba na minimální zásobu, víme, že musíme objednat
  • v pevných termínech – většinou v materiálu, který je důležitý pro plynulost výroby, většinou probíhá v pravidelných cyklech, objednávka by neměla překročit max. zásobu

 

Velikost objednávky

• můžeme zvolit některý z následujících způsobů:
  • metoda stanovení na základě současné zásoby a maximální zásoby (= co chybí do maximální zásoby) => velikost objednávky = max. zásoba – současná zásoba
  • velikost se odhadne
  • stanoví se optimální velikost objednávky
  • způsob, který minimalizuje náklady na dopravu

 

Logistika

• širší pojem pro zásobování
• fyzické toky materiálu (zboží) od dodavatele k odběrateli a zároveň taky informací (dokladové zajištění, dokumenty…)
• způsoby pořízení zásob:
  • nákup
  • vlastní výroba

 

Plánování

dodavatel =>	přeprava =>	zběžná kontrola =>	přejímka =>	skladování =>		výdej do výroby
		na základě dodacího listu zkontrolujeme počet krabic, pytlů…zda nejsou porušeny	kvantitativní – množství kvalitativní – správná jakost, barva…		musíme dodržovat technické podmínky (vlhkost, teplota), právní normy a předpisy (důležité pro reklamaci), normy zásob, veškerý pohyb materiálu evidovat

Výběr dodavatele a právní zajištění

 

Výběr dodavatele

• výběr podle následujících kritérií: cena, kvalita, vzdálenost, spolehlivost, pověst, předchozí zkušenosti apod.

 

Právní zajištění dodávek

• mezi dodavatelem a odběratelem se uzavírá Kupní smlouva (nebo Smlouva o dílo)

 

Kupní smlouva

• obsahuje: smluvní strany, předmět koupě, dodací podmínky (přeprava a místo dodání), platební podmínky (způsob a termín platby), pokuty, sankce
• povinnosti vyplývající ze smlouvy: dodat zboží a převést vlastnická práva, zaplatit a převzít zboží
• odpovědnosti:
  • za škody – zpoždění materiálu (ušlý zisk)
  • za prodlení – pozdě zaplaceno
  • za vady – právní – materiál vyroben bez licence, ze špatného materiálu

– zboží – viditelné a skryté, odstranitelné a neodstranitelné

 

Smlouva o dílo

• smlouva za práci
• dodání materiálu, včetně vytvoření díla (např. oprava, přístavba, nainstalování…)

 

Smlouva o uzavření budoucí smlouvy

• uzavře se smlouva o tom, že se uzavře smlouva v budoucnu, už v této smlouvě musí být předmět budoucí smlouvy

 

Skladování

1. centralizovaný jeden velký sklad – nižší náklady na skladování, jednodušší evidence, menší počet skladníků a přístrojů
2. decentralizovaný – skladů mám víc, ale menších, náročnější na evidenci
3. kombinovaný

 

Evidence zásob

Dodavatel

Doklady, které vystavuje dodavatel odběrateli:

1.        Dodací list – není to daňový doklad, jde fyzicky s dodávkou a slouží ke kontrole převzetí dodávky na straně odběratele; přejímka = činnost, při které dochází k převzetí a kontrole zboží a materiálu

2.        Faktura vydaná (odběratelská) – daňový doklad pro placení a zaúčtování, podklad pro výpočet DPH, obvykle je zasílána poštou, vystavuje se při předávání zboží (plnění dodávek), jejím odesláním mi vzniká pohledávka

 

Odběratel

Doklady od odběratele pro dodavatele:

1.        Příjemka – doklad o převzetí materiálu na sklad, vyplněná na základě dodacího listu, je to multidruhový doklad (má více druhá např. záchod, umyvadla, dlaždičky)

2.        Skladní karta – je to druhový doklad, na kterém se mimo jiné eviduje aktuální stav daného materiálu; na skladní kartu se na základě příjemek přičítají hodnoty a na základě výdejek se odčítají => vždy vidíme aktuální množství na skladě

3.        Faktura přijatá (dodavatelská) – daňový doklad, jejím příjmem vzniká závazek

4.        Výdejka – je to multidruhový doklad pro více druhů materiálu, slouží k výdeji materiálu ze skladu do výroby, na základě výdejky musíme odečíst na skladní kartě a vyčíslíme konečnou zásobu

5.        Kniha došlých faktur – přehled o vzniklých závazcích a termínech splatnosti (úhrady)

6.        Příkaz k úhradě – slouží pro bezhotovostní platbu z účtů odběratele na účet dodavatele

7.        Výdejový pokladní doklad – pro hotovostní platbu