Otázka: Hospodaření v rámci Evropská unie
Předmět: Účetnictví
Přidal(a): danny2845
Hospodářské sjednocení Evropy
- Evropa ve 2. pol. 20. stol zaostává v dynamice ekonomického vývoje za svět. hospodář. centry (USA, Japonsko, JV Asie)
- Rozdrobenost a zkostnatělost jednotlivých národních ekonomik ->od konce 2. Sv. války politické aktivity k hospodářskému sjednocení Evropy
Mezinárodní integrace
- vzájemná spolupráce mezi státy, která vede k jejich vzájemné závislosti
Výhody:
- rozšiřuje se trh, na kterém je možné nabízet výrobky a služby
- v důsledku vyššího prodeje se zvýší výroba, a tím klesnou náklady na 1 ks
- díky ostřejší konkurenci se zvyšuje kvalita a technická úroveň produktů => srovnává se cenová hladina jednotlivých států
Dvě podoby
- Federalistická – státy se sjednotí politicky a ekonomická integrace následuje po politické (USA)
- Funkcionalistická – státy se propojují nejprve ekonomickými vazbami a politická integrace je završením (cesta Evropy)
Jednotlivé stupně této mezinárodní ekonomické integrace:
- Pásmo volného obchodu – odstranění cel mezi státy, mezi cizími státy
- Celní unie – odstranění cla + společná celní politika vůči třetím zemím, nečlenské země
- Společný trh – celní unie + volný pohyb výrobních faktorů
- Hospodářská unie – společný trh + harmonizace národních ekonomik (přiblížení dvou ekonomik státu)
- Úplná ekonomická unie – hospodářská unie + politická integrace a společná měna (17 států má propojení = společná měna – Euro)
Historie EU
- 1952 – založeno Evropské společenství uhlí a oceli
- 1957 – podpis tzv. Římských smluv o založení Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) => zakladateli byly Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko
- 1959 – Velká Británie zakládá konkurenční společenství – Evropské sdružení volného obchodu (ESVO)
- 1967 – sjednocení ESVO, EHS a EUROATOM => přechod od pásma volného obchodu k celní unii ES pro průmyslovou oblast
- 1985 – v německém městě Schengenu => podepsána smlouva o volném pohybu lidí (účinnost nabyla až v r. 1995)
- 1987 – dokončení vytvoření jednotného trhu ES (volný pohyb osob, zboží, kapitálu) => společný trh
- 1992 – podpis Maastrichtské smlouvy => smlouva o EU
- 2009 – Lisabonská smlouva => rozdělení pravomocí mezi institucemi EU a členskými státy
- EU má 27 členů, ČR členem EU v květnu 2004
Důvody vzniku EHS – Evropské hospodářské společenství:
- Ekonomický rozvoj, růst zaměstnanosti a životní úrovně
- Kontrola průmyslových odvětví (hl. Německých)
- Protiváha USA, větší trh, hromadná produkce
Specifické důvody jednotlivých států:
- Německo: politická rehabilitace, ekonomický přístup na trhy západní Evropy
- Francie: politická snaha o bezpečnost v Evropě, ekonomický zájem na společném zemědělském trhu
- 1959 Velká Británie zakládá konkurenční společenství – Evropské sdružení volného obchodu (ESVO) – VB, Rakousko, Dánsko, Norsko, Portugalsko, Švédsko, Švýcarsko
- tato společenství fungovala na principu pásma volného obchodu – odstraňování překážek ve vzájemném obchodu
Společný trh EU
- státy EU vystupují na trzích členských zemí jako jeden stát
Zakládá se na 4 svobodách
- volný pohyb zboží – neexistuje clo, množstevní kvóty, neprovádějí se kontroly
- volný pohyb služeb – je možné otevřít si bankovní účet v kterékoliv zemi a poskytovat služby kdekoliv
- volný pohyb osob – volný cestovní ruch, možnost zaměstnání, …
- volný pohyb kapitálu – lze podnikat kdekoliv
Vytyčena pravidla hospodářské unie
První kroky k úplné ekonomické unii, i zavedení jednotné měny eura
- 1995 – Finsko, Rakousko, Švédsko
- 2004 – ČR, SR, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Kypr, Malta, Estonsko, Litva, Lotyšsko
- 2007- Bulharsko, Rumunsko
EU má tři pilíře:
- Hospodářská a měnová unie:
- zavedení společné měny eura, základem tohoto pilíře
- tři společenství ESUO, EHS, Euroatom
- Společná zahraniční a bezpečnostní politika
- Spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí – větší vliv Evropského parlamentu, výzkum, vývoj, vzdělávání, zdravotnictví
Politiky EU – společné politiky
Integrace nejen v ekonomické oblasti – oblast sociální, bezpečnostní, práva …..
- v těchto oblastech členské státy zcela delegovaly své pravomoci na orgány EU
- a) obchodní politika – společný celní sazebník vůči nečlenům EU
- b) zemědělství a rybolovu – zemědělci mají určeno množství produktů, které bude od nich vykoupeno za předem zaručenou cenu (zemědělci dostávají dotace z rozpočtu EU)
- c) měnová unie – státy EU používají jednotné předpisy pro nakládání s tuzemskou měnou a zahraničními měnami
Komunitární politiky
- členské státy přenesly svou působnost na orgány EU/ES jen zčásti – např. politika soudržnosti
- cílem je vyrovnávat životní úroveň zemí a oblastí EU => vytvořeny tzv. strukturální fondy
Další oblasti spolupráce států EU
- bezpečnostní politika – ochrana před projevy mezinárodního terorismu
- Spolupráce v justici a vnitřních věcech
-
- sjednocování právních předpisů v jednotlivých zemích na základě evropských předpisů
- uplatňování jednotných norem
- zavedení evropského občanství
- propojení zdravotního pojištění
- propojení sociálních dávek
- uznání vzdělání získaného v různých zemích EU
Maastrichtská smlouva – konvergenční kritéria:
- Míra inflace nesmí překročit 1,5 % nad průměr míry inflace tří nejlepších států EU
- Celková zadluženost státu (veřejných rozpočtů) nesmí překročit 60 % HDP země
- Roční schodek veřejných rozpočtů nesmí překročit 3 % HDP země
- Úroková míra se nesmí odchylovat o více než 2 % od průměrné úrokové míry tří nejlepších států
Země, která se chce stát členem měnové unie musí minimálně dva roky před vstupem prokázat měnovou stabilitu a nesmí devalvovat svou měnu (oficiálním aktem snížit její kurz k ostatním cizím měnám)
Etapy přechodu na EURO:
- 1998 – ECP – Frankfurt n. Mohanem
- Od 1.1.1999 – zúčastněné země EMU – souběžně používaly k národním měnám zúčtovací euro (bezhotovostní platební styk)
- 1.2002 – 28.2.2002 – do oběhu bankovky a mince EURA a zároveň stahovány z oběhu národní měny
- Od 1.3.2002 – EURO jediná měna ve 12 zemích (VB, Dánsko a Švédsko – NE) Nyní + Slovinsko, Malta, Kypr, Slovensko, Estonsko
- Další státy – Monako, San marino, Vatikán, Andora, Kosovo a Černá Hora
Rozpočet EU:
- 3 základní cíle
-
- Reforma zemědělské politiky
- Regionální politika
- Strukturální politika
- Schvalován – vyrovnaný – na 7 let
Příjmy:
- 40 % DPH z členských zemí (států)
- 40 % příspěvky z členských zemí (clo, HDP)
- 20 % ostatní (dávky ze zemědělských produktů dovážených z nečlenských zemí)
Výdaje:
- 40 % na zemědělství
- 36 % na zmenšování rozdílů mezi regiony EU, řešení strukturálních problémů, (opatření proti nezaměstnanosti)
- věda, technika, administrativa, působení navenek (pomoc rozvojovým zemím)
- prostředky rozpočtu – rozděleny pomocí strukturálních fondů (soustředěné prostředky, které EU určila na dané účely -> do Národního fondu dané země (na konkrétní projekty a programy)
- dotace
Evropské instituce
- svěřování pravomocí, které byly dříve v kompetenci členských států, na evropské instituce
- = ,,INSTITUCIONÁLNÍ TROJÚHELNÍK“ 1.) Rada Evropské unie 2.) Evropská komise 3.) Evropský parlament
Evropská rada:
- vrcholným politickým orgánem
- skládá se z nejvyšších představitelů jednotlivých zemí (hlav států, předsedů vlád členských států, předsedů vlád členských států, ministrů zahraničí a představitelů Evropské komise)
- rozhoduje o nejzávažnějších politických a ekonomických otázkách
- vymezuje směry, kterými se má Unie ubírat
Rada Evropské unie (,,Rada ministrů“):
- rozhodující orgán EU
- zastupuje zájmy členských států na evropské úrovní
- nejvlivnější orgán EU
- má pravomoc vydávat právní normy EU (společně s Evropským parlamentem)
- skládá se z ministrů členských zemí
- projednávají např. problémy zemědělství, financí, zahraničních věcí
- funkce stálého předsedy (tzv. europrezidenta) – volen na 2,5 roku
- jednání v Bruselu a Lucemburku – každý půlrok předsedá Radě jiná země EU. Hlavní úkoly předsedající země = organizovat setkání Rady a reprezentovat EU navenek
Evropský parlament
- kontrolní a poradní orgán EU
- skládá se z poslanců volených přímo v členských státech
- schvaluje složení Evropské komise, právo kontrolovat její činnost
- podílí se na tvorbě zákonů
- vyslovuje souhlas s mezinárodními smlouvami a přijímáním nových členů
- pravomoci v oblasti společného rozpočtu EU
- sídlo Štrasburk, zasedá i v Bruselu a Lucemburku
Evropská komise:
- sleduje zájmy EU jako celku
- největší pravomoci má v oblasti 1. pilíře, má právo iniciovat návrhy zákonů a dohlíží na dodržování přijatých smluv
- vypracovává návrh rozpočtu EU, provádí kontrolu jeho plnění
- zastupuje EU při mezinárodních jednáních
- právo sjednávat s třetími státy dohody
- významné pravomoci při přijímání nových členů do EU
- zajišťuje kontakty s nečlenskými státy EU
- Brusel
Evropská centrální banka
- hlavním cílem je udržovat cenovou stabilitu v rámci Evropského měnového systému
- právo povolání na emisi nových bankovek
Předpisy EU
- nařízení – závazná pro všechny státy EU, stávají se součástí právního řádu ihned po schválení evropskými institucemi
- směrnice – závazné pro všechny státy EU, ale každý stát je zapracuje do svého práva cestou, kterou považuje za nejvhodnější (jsou závazné od okamžiku, kdy jsou zapracovány do národního práva)
- rozhodnutí – závazné, ale ne pro všechny členy (týkají se pouze na adresně určené členy)
- doporučení a stanoviska – nejsou závazné, ukazují cestu řešení – závisí na každém státu, zda se jimi bude řídit
Nadnárodní společnosti
- stupeň internacionalizace => proces, kdy velké korporace rozšiřují své podnikání bez ohledu na hranice státu – mohou přesouvat své aktivity do zemí s výhodnějšími podmínkami (ovlivňují legislativu, domácí i zahraniční politiku)
- holding – sdružení několika obchodních společností, v němž mateřská společnost ovládá společnosti dceřiné
