Hospodářská politika a její cíle

 

   Otázka: Hospodářská politika a její cíle

   Předmět: Ekonomie

   Přidal(a): sonik

 

Hospodářská politika = soubor hospodářských, ekonomických opatření a rozhodovacích procesů a celá škála ekonomických nástrojů a prostředků

  • je možno působit na makro i mikroekonomiku

 

Subjekty HP

  • s rozhodovací pravomocí
    – vláda
    – parlament + senát
    – centrální banka
    – státní úřady a instituce

 

  • bez rozhodovací pravomoce
    – politické strany
    – zájmové organizace
    – veřejné mínění

 

Cíle HP:

  • Plná zaměstnanost – těžko dojde někdy ke 100% zaměstnanosti, protože lidé chtějí dobrou, velmi dobře placenou práce, a to snadno (přípustná míra nezaměstnanosti 2 – 6 %)
  • Cenová stabilita – cílem je stabilita všeobecné cenové úrovně působením tržního mechanismu (ještě 2 % roční růst je považován za stabilitu)
  • Uspokojivé tempo růstu ekonomiky – měří se především pomocí „MÍRY RŮSTU HDP“ nebo srovnání reálného a potenciálního HDP
  • Hospodářská rovnováha se zahraničím – cílem je dosažení stabilní, vyrovnané obchodní a platební bilance, také udržení či zvýšení stavu zásob, rezervy zlata
  • Spravedlivé rozdělování – zmírnění sociálních tvrdostí

 

Tyto obecné cíle se přeměňují v konkrétní hospodářské cíle, které jsou vyjádřeny v tzv. n – úhelníku

– čím větší je plocha tím je úspěšnější vývoj ekonomiky

– vyjadřuje jak se v jednotlivých letech vyvíjely dané makroekonomické ukazatele

– tyto cíle se dále rozpracovávají a přeměňují v konkrétní hospodářskou politiku

 

FUNKCE  STÁTU

Funkce právní jistoty a bezpečí

  • tvorba a dodržování práva
  • vynutitelnost práva
  • vnitrostátní i mezinárodní bezpečnost

 

Funkce sociální

  • přerozdělovací procesy (transfery obyvatelstvu, veřejné statky)
  • řešení nezaměstnanosti

 

Funkce hospodářská

  • stát sám podniká
  • stát vytváří podmínky pro podnikání ostatních subjektů hospodářství

 

Nástroje hospodářské politiky

  • Právní systém a legislativní proces – schválení zákonů, trestání, soudy
  • Měnový systém (monetární politika)
  • Státní rozpočet a fiskální politika
  • Důchodová a cenová politika
  • Sociální politika
  • Zahraničně obchodní politika

 

STÁTNÍ ROZPOČET

  • státní rozpočet je bilance státu, kterou předkládá vláda a schvaluje parlament
  • může být sestaven:
    1. vyrovnaný – tzn – příjmy = výdaje
    2. přebytkový – příjmy > výdaje
    3. shodkový  – příjmy < výdaje – představuje zadluženost státu

 

PŘÍJMOVÁ STRÁNKA
Daně
Cla
Sociální a zdravotní pojištění
Ostatní příjmy
Příjmy celkem

 

VÝDAJOVÁ STRÁNKA
Státní správa (úřady)
Obrana státu, školství, zdravotnictví
Transfery obyvatelstvu (důchody, dávky)
Státní zakázky (dálnice,…)
Investice do ŽP
Výdaje celkem

 

Schválený státní rozpočet má podobu zákona.

 

  1. Měnový systém (monetární politika)
  • představuje souhrn nástrojů, kterými se ČNB snaží vytvořit rovnovážný vztah mezi množstvím peněžních prostředků v oběhu a množstvím statků a služeb vytvořených v daném období

 

Narušení vztahu vede k:

inflace

  • větší množství statků a služeb než peněz
  • znehodnocení měny

deflace – zhodnocení měny

 

Nástroje měnové politiky

  • minimální rezervy – % sazbou nařizuje bankám ČNB větší – menší množství peněz v oběhu
    • nižší – větší množství peněz v oběhu
  • diskontní sazby – minimální sazby, za kterou mohou ústavy poskytovat úvěry
  • limity úvěrů – přímý nástroj ( stanovuje se v miliardách)
  • obchody s cennými papíry
    • ČNB je emituje a nabízí, když chce stáhnout peníze z oběhu
    • naopak je nakupuje, když chce emisi peněz do oběhu

 

  1. Státní rozpočet a fiskální politika státu
  • politika, která se týká státního rozpočtu

 

Snižování zadluženosti státu

  • skutečné snížení výdajů jednotlivých kapitol
    • např. snížení výdajů na školství, zdravotnictví
    • DOPAD: sníží se poptávka a tím v konečné fázi dojde i ke snížení HDP

 

  • snížení sazby daní
    • snížím sice příjmy, ale vytvořím daleko větší poptávku
    • DOPAD: velmi rychlí růst poptávky, předpoklad růstu HDP, větší objem příjmů do státní pokladny

 

  1. Důchodová a cenová politika
  • příjmy obyvatelstva a jejich případná regulace ze strany státu
  • výdaje obyvatelstva = ceny zboží a služeb a jejich státová regulace

 

Regulace mezd

  • U nás 1990 – 1995 => měla zabránit nekontrolovanému vývoji inflace
  • Stát nedovoloval soukromým firmám vyšší nárůst celkového objemu vyplacených mezd než byl stanovený limit
  • Dnes – volné působení trhu

 

Regulace cen

  • Některé ceny státem regulované – elektřina, plyn, voda, nájemné v bytech, dálkové vytápění
  • Sociálně citlivé – stát se obává neúměrných tlaků na růst cen (monopolní poskytovatelé)
  • Trvalé tendence k „deregulaci“

 

Státní dotace k cenám EU

  1. Sociální politika
  • vychází ze Zákona o státní sociální podpoře – od 1.1. 1995
  • je nástrojem státu, který je využíván v případech, kdy se jednotlivec nebo rodina ocitá v tíživé sociální situaci
  • stát vytváří sociální síť, která je založena na principu solidárnosti bohatých s chudými, bezdětných – rodin s dětmi
  • systém využívá „životní minimum“ při zjišťování nároků na některé dávky i pro určení jejich výše

 

Životní minimum = je zákonem stanovené kritérium pro posouzení potřeby sociální ochrany občana nebo rodiny

  • se ŽM (= nezbytné N na výživu, ostatní základní osobní potřeby a nebytné společné N na domácnost) se porovnává „čistý peněžní příjem“ občana nebo rodiny
  • Nárok na dávky – trvalý pobyt na území ČR
  • Čistý příjem domácnosti
  • Rodina – soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti
    Nezaopatřené dítě – po skončení povinné školní docházky a dále po této věkové hranici, pokud se
    připravuje na budoucí povolání, anebo pokud se ze zdravotních důvodů nemůže ani
    připravovat ani pracovat => nejdéle však do věku 26 let
  • Východiskem pro určení výše většiny dávek státní sociální podpory je „hranice ŽM“ => s každou valorizací ŽM se automaticky zvýší dávky => není třeba žádat
  • ŽM se valorizuje – pokud spotřební ceny vzrostou o 5 %
  • Často vznikne nárok na několik dávek SOUBĚŽNĚ
  • Dávky jsou vypláceny na účet nebo poštovními poukázkami
  • Žadatel vyplňuje základní formulář s obecnými údaji o rodině a výši příjmů rodiny
  • Systém zaváděn postupně – porodné, pohřebné (od r. 2008 zrušeno), rodičovský příspěvek (tzv. mateřská) péči o dítě do 4 let (7 let)

 

Dávky poskytované podle výše příjmů

  • Přídavek na dítě
  • Sociální příspěvek
  • Příspěvek na dopravu

 

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ OSOB V EU

Princip: osoby, které pobývají v jiném státě EU, než ze kterého pocházejí, jsou ve státě, kde pobývají, také sociálně zabezpečeny

 

Konkrétně:

  • Zaměstnanci a OSVČ hradí své pojištění ve státě, kde právě pobývají (pokud zde působí déle než 12 měsíců)
  • Peněžité dávky v nemoci a v mateřství se vyplácejí ve státě, kde je osoba pojištěna. => lékařská péče se poskytuje a hradí podle předpisů státu pobytu
  • Dávky v nezaměstnanosti lze získat v tom státě, kde byla osoba zaměstnána v době ztráty zaměstnání
  • Nárok na starobní důchod vzniká zvlášť v každém státě, kde byla osoba pojištěna, a vyplácen po částech také každým z těchto států

 

Aktivní politika zaměstnanosti

  • nová pracovní místa
  • rekvalifikace
  • podpora podnikání

 

  1. Zahraničně obchodní politika

ZO je pro ČR životní nutností, proto je třeba vytvořit účinný soubor nástrojů, které jej umožní a napomohou jeho efektivitě.

 

Nástroje

  • tvorba kurzů koruny k zahraničním měnám
  • od r. 1990 přechod ke koruně vnitřně směnit
  • od r. 1995 plně směnitelná koruna
  • od r. 1996 – radikální změna – zrušení pevného kurzu => zaveden plovoucí kurz ovlivňovaný N a P
  • od r. 1999 – sbližování v EU

 

VNĚJŠÍ MĚNOVÁ POLITIKA

  • směřuje k zabezpečení stability měnového kurzu
  • je možno se opřít o doporučení mezinárodních finančních organizací
  • MMF – IMF (mezinárodní měnový fond)
  • SVĚTOVÁ BANKA – tvořená několika institucemi z nichž nejvýznamnější je IBRD (mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj)
  • EBRD – Evropská banka pro obnovu a rozvoj

 

Mezinárodní organizace touto cestou usilují o stabilitu cen i v mezinárodním měřítku.

 

Jak působí měnový kurz na vývoz a dovoz?

ZNEHODNOCENÍ KURZU

  1. Podporuje vývoz – nezmění-li se cena v domácí (znehodnocená) měně, vyvážené zboží pro zahraničního kupce v cizí měně zlevní. Pokud ponecháme stejnou cenu v cizí měně, obdržíme více naší měny.
  2. Omezuje dovoz – zahraniční zboží se při stejné ceně v cizí měně zdražuje

 

Znehodnocení přináší VÝVOZCŮM kurzovní zisky a DOVOZCŮM kurzovní ztráty.

 

ZHODNOCENÍ KURZU má opačný vliv

  • Omezuje vývoz – zboží při nezměněné domácí ceně se pro zahraničního kupce zdražuje
  • Podporuje dovoz – zboží pro tuzemského spotřebitele se zlevňuje

 

Zhodnocení kurzu přináší VÝVOZCŮM kurzovní ztráty a DOVOZCŮM kurzovní zisky.

 

Nástroje vnější měnové politiky

K tomu, aby centrální banka ovlivnila nabídku a poptávku po měně, využívá:

a) DEVIZOVOU INTERVENCI

  • pokud kurz nadměrně klesá, ČNB svou měnu nakupuje za jiné měny => tím jednak zvyšuje poptávku a jednak svou měnu stahuje z oběhu, a tím snižuje její nabídku.
  • v důsledku toho kurz roste nebo se stabilizuje
  • k nákupu své měny ČNB využívá devizové rezervy nebo úvěry MMF
  • naopak pokud kurz nadměrně stoupá, ČNB svou měnu prodává a nakupuje jiné měny do devizových rezerv

 

b) ZMĚNY ÚROKOVÝCH SAZEB Z VKLADŮ

  • zvýšení úrokových sazeb působí na zvýšení zájmu zahraničních investorů v dané měně ukládat, a tedy na růst kurzu
  • naopak snížení úrokových sazeb způsobuje pokles kurzu
  • samotná výše kurzu nestačí – měna musí být také spolehlivá

RATING – hodnocení spolehlivosti a stability teritoria renomovanými mezinárodními společnostmi

 

Opatření používaná státy v mezinárodním obchodě

JEDNOSTRANNÁ OPATŘENÍ

  1. cla
  2. množstevní (hodnotové) kvóty – povolení k obchodu – vývozní (dovozní) licence
  3. normy a další předpisy – technické, ekologické, zdravotní a jiné normy, certifikáty
  4. prostředky používané k podpoře vývozu – informace, pojištění proti riziku nezaplacení, neplatí se clo ani DPH

 

OBCHODNÍ SMLOUVY A DOHODY – na úrovni vlád a parlamentů

  • pouze stanovují, že určité státy spolu budou obchodovat,a uvádějí jak budou vzájemně spolupracovat

 

MNOHOSTRANNÉ DOHODY MEZI STÁTY – vyšší stupeň spolupráce

WTO – světová obchodní organizace – má za cíl odstraňovat překážky v mezinárodním obchodě

  • pásmo volného obchodu
  • celní unie
  • preferenční dohody






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: