Hospodářská politika – otázka z ekonomie

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

 

Otázka: Hospodářská politika

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Christines

 

 

Charakteristika hospodářské politiky

  • Hospodářská politika je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu zaměřených na kontrolu a ovlivňování ekonomického vývoje.

 

Cíle hospodářské politiky:

  • ekonomický růst, růstu HDP,
  • vysoká zaměstnanost a nízká nezaměstnanost,
  • stabilita cenové hladiny,
  • vyrovnaná bilance zahraničního obchodu.

 

Nástroje HP:

  • 1. Monetární politika – stát reguluje množství peněz v oběhu (nositelem je Česká národní banka – ČNB).
  • 2. Fiskální politika – rozpočtová, týká se státního rozpočtu (systém veřejných rozpočtů, státní rozpočet navrhuje vláda a schvaluje parlament).
  • 3. Důchodová politika (regulace mezd, regulace cen, nositelem je vláda, zprostředkovaně ČNB – hlídá inflaci; cílem je, aby mzdy a platy nerostly rychleji než výroba – zamezení inflace).
  • 4. Vnější obchodní a měnová politika (celní politika – vláda, kurzová politika – ČNB, stanovení dovozních a vývozních kvót apod.).

 

Rozhodovací procesy – například legislativní proces návrhu zákonů a jeho schválení parlamentem, rozhodovací procesy vlády, jednotlivých ministerstev, úřadu pro hospodářskou soutěž a dalších institucí.

 

Opatření – stát je v moderní společnosti demokratickou institucí, ze svých činů se musí zodpovídat a musí prokazovat, že jedná v souladu s platnou legislativou. Proto veškerá opatření státu mají písemnou podobu a podle významu je můžeme členit na zákony, podzákonná opatření, vyhlášky, metodické pokyny apod.

 

Nositeli (subjekty) HP rozumíme instituce, které ji vytvářejí a uskutečňují.

  • a) stát a jeho orgányparlament – poslanecká sněmovna a senát, projednává a schvaluje zákony; vláda – nejvyšší výkonný orgán státu, vypracovává návrhy zákonů, v HP hlavní roli, na každý rok předkládá parlamentu návrh státního rozpočtu a po schválení zajišťuje jeho plnění; ČNB – úkolem je pečovat o stabilitu měny; Krajské úřady – zabývají se řízením vybraných činností v kraji (např. zdravotnictví, kultura, školství, dopravy atd.), hospodaří na základě samostatných rozpočtů,
  • b) mezinárodní organizace (mezinárodní měnový fond, …),
  • c) nadnárodní organizace (MC´Donald, obchodní řetězce, Shell, …).

 

Cíle hospodářské politiky

Čtyři základní cíle (tzv. magický čtyřúhelník):

  • 1. Vysoká úroveň a dynamika produktu tzn. ekonomický růst, ukazatel HDP, ideální nárůst je meziroční 3-5 % (roční tempo růstu HDP).
  • 2. Vysoká zaměstnanost a nízká nezaměstnanost, udržet míru nezaměstnanosti na výši alespoň předcházejícího roku, spíše snížit (průměrná roční míra nezaměstnanosti).
  • 3. Stabilita cenové hladiny, udržet měnu na stabilní úrovni, nesmí narůstat inflace, uspokojivý nárůst do 2 % (průměrná roční míra inflace).
  • 4. Vyrovnaná bilance zahraničního obchodu, kladná (aktivní) bilance zahraničního obchodu, je nutné udržovat v rovnováze dovozy i vývozy, (saldo obchodní bilance – viz maturitní okruh zahraniční obchod).

 

Magický čtyřúhelník

  • pro snadnější představu o vývoji ekonomiky se údaje základních ukazatelů nanášejí do grafu Þ vzniká čtyřúhelník, o němž můžeme říci, že čím je větší jeho plocha, tím úspěšnější byl vývoj ekonomiky státu, není možné současně dosáhnout pozitivního vývoje všech ukazatelů Þ proto se nazývá magický,
  • graficky zobrazuje úroveň ekonomiky, úspěšnost zásahů státu do ekonomiky (4 cíle)
  • sledujeme:
    • velikost a tempo růstu celkového produktu – ukazatel: hrubý domácí produkt (HDP),
    • stabilita cen – ukazatel: míra inflace, 
    • vyrovnanost vývozů a dovozů – ukazatel: bilance zahraničního obchodu,
    • velikost a struktura nezaměstnanosti – ukazatel: míra nezaměstnanosti.

 

Nástroje hospodářské politiky

Fiskální politika

Cíle fiskální politiky:

  • udržovat ekonomický růst a vysokou zaměstnanost;
  • napomáhat zachování cenové stability,
  • utlumit výkyvy hospodářského cyklu.

 

Expanzivní fiskální politika: snižování míry zdanění a zvyšování vládních výdajů ® navrhuje se schodkový státní rozpočet a očekává se růst poptávky.

Restriktivní fiskální politika: spočívá ve zvyšování míry zdanění a snižování vládních výdajů ® vytváří se přebytkový státní rozpočet.

 

Soustava veřejných rozpočtů

Státní rozpočet (dál SR):

  • nejdůležitější centralizovaný peněžní fond, který vytváří stát k plnění svých funkcí,
  • SR má podobu zákona,
  • návrh předkládá Poslanecké sněmovně vláda, návrh rozpočtu je připomínkován, projednán a schválen (nebo také ne) Poslaneckou sněmovnou,
  • rozpočtový rok je u nás kalendářní rok,
  • vyrovnaný rozpočet (příjmy = výdaje),
  • přebytkový rozpočet (příjmy vyšší než výdaje),
  • schodkový (deficitní) rozpočet (příjmy nižší než výdaje = dluh) ® ke krytí schodku rozpočtu jsou často vydávány státní dluhopisy (státní cenné papíry), dále úvěry ze zahraničí. Schodkovým rozpočtem se vytváří státní dluh.

 

Struktura SR

Příjmy státního rozpočtu

Zahrnuje tyto části:

  • daně (přímé i nepřímé),
  • pojistné sociálního zabezpečení,
  • cla a ostatní nedaňové příjmy (poplatky, pokuty).

 

Výdaje státního rozpočtu

Tvoří je dvě skupiny výdajů:

1. transferové platby – peníze určené jako platby obyvatelstvu formou sociálních dávek, důchodů, podpor v nezaměstnanosti atd.

2. vládní výdaje – peníze na chod státních institucí, veřejného školství, zdravotnictví, obrany státu, vládní investice (např. výstavba dálnic), vládní dotační programy (dotace podnikům
a organizacím, dotace krajům, obcím a státním fondům).

 

Nástroje fiskální politiky:

  • vestavěné stabilizátory (prvky, které stabilně napomáhají státnímu rozpočtu),
    působí v hospodářství dlouhodobě a automaticky jako stabilizující prvky. Patří sem zejména princip pojištění v nezaměstnanosti a sociální transfery, existence subvencí do zemědělství, atd.
  • záměrná opatření – konkrétní jednorázová nebo krátkodobá opatření vyžadující schválení parlamentem. Tvoří doplněk k vestavěným stabilizátorům. Patří sem zejména veřejné práce, konkrétní změny míry zdanění fyzických a právnických osob, konkrétní výše sociálních dávek a transferových výdajů, změny ve výši výdajů na státní správu apod.

 

Monetární politika

  • čili peněžní (měnová) a úvěrová politika,
  • je součástí a nástrojem hospodářské politiky,
  • je souhrnem opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů,
  • monetární politika je nástroj v rukou centrální banky a jejím základním cílem je hlídání
    a aktivní ovlivňování míry znehodnocení peněz – inflace.

 

Centrální banka se zaměřuje především na:

  • kontrolu množství peněz v ekonomice,
  • regulaci úrokových sazeb -> prostřednictvím svých úroků ovlivňuje úroky obchodních bank,
  • stanovení podmínek úvěrování.

 

Funkce centrální banky:

  • viz tematický celek bankovnictví

 

Monetární politika může být:

  • Restriktivní – snižování nabídky peněz v ekonomice → snížení poptávky, snížení hospodářského růstu, zvýšení nezaměstnanosti, zvýšení úroků, snížení inflace.
    • Restriktivní politika nastupuje, když roste míra inflace. Centrální banka proto usiluje o snížení množství peněz v oběhu. Začne stahovat peníze a omezovat úvěrování. V důsledku toho je méně prostředků na investování nebo se investování méně vyplatí, což vede ke snížení výroby, a tím ke snížení HDP. Pokles HDP vyvolá zvýšení nezaměstnanosti a pravděpodobně také snížení vývozu, což má negativní vliv na saldo obchodní bilance.
  • Expanzivní – zvyšování nabídky peněz v ekonomice → opačná reakce u restriktivní.
    • Jestliže se zhoršují ukazatele HDP a míry nezaměstnanosti (popř. přímo hrozí či probíhá recese), je třeba opačný přístup. Proto centrální banka zvyšuje množství peněz v oběhu a více zpřístupní úvěry. To mívá za následek růst investování, a tím růst produkce a HDP. V důsledku růstu HDP klesne nezaměstnanost, což může příznivě ovlivnit saldo obchodní bilance.

 

Nástroje centrální banky – dělí se na přímé nástroje a nepřímé nástroje.

1. Přímé nástroje centrální banky

  • jsou většinou administrativními nařízeními omezující volný bankovní trh,
  •  jsou méně časté a bývají používány na přechodnou dobu,
  • zařadíme sem především:
    • pravidla likvidity
    • uvěrové regulace (kontingenty) – určení limitů úvěrů, úvěrových stropů. Jeden z nejtvrdších přímých nástrojů.
    • povinné vklady – povinné vedení běžných účtů státních institucí u centrální banky (např. účty celní správy, účty finančních úřadů, atd.).

 

2. Nepřímé nástroje

  • působí plošně na všech subjekty finančního trhu,
  • zařadíme sem především:
    • Diskontní sazba – využívána jako základní úroková sazba, za kterou si obchodní banky půjčují peníze od centrální banky.
      • Zvýšením diskontu dochází ke zdražení peněz, obchodní banky si půjčují méně, zpomalení oběhu peněz – protiinflační restriktivní monetární politika.
      • Snížením diskontu zlevňují peníze, dochází k nárůstu úvěrů, načerpávání peněz do ekonomiky, zrychlení oběhu peněz – expanzivní monetární politika.
    • Operace na volném trhu – Centrální banka nakupuje a prodává na volném peněžním trhu státní cenné papíry (převážně státní pokladniční poukázky, popř. státní dluhopisy). Obchodní banky si také mohou půjčit u centrální banky peníze tím, že jí prodají své cenné papíry a dohodnou se na budoucím zpětném odkupu (repo obchod), nebo může jít o obchod bez budoucích ujednání (promptní obchod).
      • Centrální banka prodává státní cenné papíry, dochází k odčerpávání peněz z obchodních bank, a tím i z ekonomiky, zpomalení oběhu peněz – protiinflační restriktivní monetární politika.
      • Centrální banka nakupuje státní cenné papíry, dochází k načerpání peněz do obchodních bank, a tím i do ekonomiky, zrychlení oběhu peněz – expanzivní politika.
    • Minimální povinné rezervy obchodních bank – centrální banka nařizuje obchodním bankám, že mají povinnost určité procento primárních vkladů uložit u centrální banky jako rezervu. Tím centrální banka omezuje úvěrovou schopnost obchodních bank.
      • Zvýšení PMR dochází ke zdražení peněz, zpomalení oběhu peněz – protiinflační restriktivní monetární politika.
      • Snížení PMR dochází ke zlevnění peněz, zrychlení oběhu peněz – expanzivní monetární politika.
    • Lombardní sazba – obchodní banky si mohou půjčit u centrální banky peníze oproti zástavě cenných papírů (lombardní úvěr). Lombardní sazba bývá nejvyšší – vyšší než diskontní sazba i repo sazba.
      • Zvýšením lombardní sazby dochází ke zdražení peněz, obchodní banky si půjčují méně, zpomalení oběhu peněz – protiinflační restriktivní monetární politika.
      • Snížením lombardní sazby zlevňují peníze, dochází k nárůstu úvěrů, načerpávání peněz do ekonomiky, zrychlení oběhu peněz – expanzivní monetární politika.

 

Všechny uvedené nástroje působí na obdobném principu

  • 1.   zvýšením úrokových sazeb, povinných minimálních rezerv a prodejem cenných papírů či deviz centrální bankou dochází k odčerpávání peněz z ekonomiky, zpomalení oběhu peněz – protiinflační restriktivní monetární politika.
  • 2.   snížením úrokových sazeb, povinných minimálních rezerv a nákupem cenných papírů či deviz centrální bankou dochází k načerpávání peněz do ekonomiky, zrychlení oběhu peněz – expanzivní politika.

 

Důchodová a sociální politika

1. Důchodová politika

  • důchodovou politikou stát působí na ceny VF, zejména na mzdy, má vliv na ceny výrobků a služeb,
  • uskutečňuje se formou mzdové a cenové politiky,
  • své záměry může stát prosazovat administrativní kontrolou mezd (stanovení horní
    a dolní hranice mezd) a cen některých druhů zboží.
  • využívá se tehdy, jestliže inflace se dostane mimo kontrolu, stát hledá cestu jak stabilizovat ceny.

 

Vláda má v rukou následující nástroje důchodové a cenové politiky:

  • regulace mezd (např. stanovení minimální mzdy 8 000 Kč)
  • regulace cen – administrativním nařízením může stát stanovit u vybraných druhů zboží a služeb cenové stropy (elektřina, plyn, nájemné v bytech, voda, apod.)

 

2.  Sociální politika

  • patří sem celá široká škála opatření, od poskytování nemocenských dávek, pomoci v nezaměstnanosti, starobních důchodů až po pomoc v tísnivých životních situacích Þ dávky sociálního zabezpečení (část se poskytuje všem a část dle výše příjmů).

 

Vnější obchodní a měnová politika

1. Vnější obchodní politika

  • stát reguluje dovozy výrobků a služeb a podporuje vývozy,
  • k regulaci používá tyto nástroje:
    • kvóty (určují maximální objem zboží, které lze za určitý časový úsek dovézt do země),
    •  clo,
    • stanovení kurzů,
    • zvýhodněné úvěrování vývozců.

2. Vnější měnová politika

  • stát reguluje měnové kurzy a tak působí na toky výrobků a služeb i na příliv a odliv kapitálu.
  • Vnější obchodní a měnová politika je zaměřena především na dlouhodobou rovnováhu ve vztahu k zahraničí.

 


Další podobné materiály na webu: