Otázka: Hospodářská politika státu
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Xenča
Hospodářská politika státu
– ekonomika a politika státu spolu úzce souvisí, hospodářská politika se dotýká denně všech lidí i firem přímo i nepřímo
– její součástí je např.: zdravotní péče a úhrady za ni, výše školného, regulace výše nájemného, velikost daní, podmínky přístupu k cizím měnám apod.
– HP je ovlivňována tím, která z politických stran se při volbách dostala k moci (pravicová – podnikatelé, levicová – zaměřuje se na sociálně slabší a na „normální, obyčejné“ lidi)
– HP není neměnná, reaguje na vývoj našeho i světového hospodářství
Subjekty hospodářské politiky
– Parlament
– má 2 komory (horní: poslanecká sněmovna – 200 poslanců, dolní: senát – 81 senátorů)
– státní rozpočet je zákonem, sestavuje se vždy na 1 rok, stát plánuje, kolik vybere na daních od občanů a firem a co bude z těchto peněz financovat, parlament schvaluje návrh rozpočtu
– Vláda
– nejvyšší výkonný orgán, je základním tvůrcem konkrétní aktuální hospodářské politiky
– připravuje návrh rozpočtu a předkládá ho ke schvalování parlamentu; pokuj je rozpočet schválen, je poslanci vyjádřena důvěra
– Centrální banka (Česká národní banka)
– jejím hlavním úkolem je střežit (dohlížet) a korigovat komerční bankovní trh a množství peněz v oběhu tak, aby nedocházelo k jejich znehodnocování – inflaci (vede účet státního rozpočtu, vydává peníze)
– řídí bankovní trh
– zaměřuje se na tzv. cílování inflace – zaměřuje se hlavně na inflaci
– sídlí v Praze, řídí ji guvernér, Miroslav Singer, a 6 členů bankovní rady (v současné době je zde pouze 1 žena )
– prezident jmenuje guvernéra
Cíle hospodářské politiky
– základním cílem je dosáhnout harmonického a stabilního rozvoje společnosti, toho může dosáhnout naplňováním všech svých funkcí:
Funkce právní jistoty a bezpečí
– cílem je vytvořit právní podmínky a dodržování zákonů, jde o bezpečnost vnitrostátní i mezinárodní, ministerstvo obrany má na starost armádu a ministerstvo vnitra – policii ČR
Funkce sociální
– státní instituce provádějí přerozdělovací procesy, jde o tzv. transfery obyvatelstvu -> peníze vybrané na daních a sociální pojištění používají na výplatu důchodů, sociálních a nemocenských dávek, apod.
– státní instituce (rozpočtové, příspěvkové organizace) se starají o veřejné statky – školství, zdravotnictví, životní prostředí, infrastrukturu
– stát dále řeší nezaměstnanost aktivními i pasivními opatřeními (prostředky)
– fungující neziskový sektor: je nutnou podmínkou pro fungování celé ekonomiky; platí zásada, že neziskový sektor (školství, kultura) by mě být max. stabilní a ziskových sektor -> max. pružný a dynamický
Funkce hospodářská
– stát sám podniká za účelem dosažení zisku a rozmnožení bohatství státu, z dosaženého zisku státních podniků může být financován neziskový sektor, nebo se mohou tyto prostředky reinvestovat (Česká pošta, České dráhy, pivovar Budvar)
– stát vytváří podmínky pro úspěšné podnikání ostatních subjektů hospodářství (firem), kdy stát určuje daňové zatížení
– pravidla hospodářské soutěže: konkurenční boj, zákaz klamavé reklamy apod.
– stát zajišťuje stabilitu měny, aby chránila firmy, které obchodují se zahraničím, nebo taky stát uzavírá mezinárodní dohady o obchodování o clech, kvótách, aby umožnil co nejhladší běh obchodu
Nástroje hospodářské politiky
– Právní systém a legislativní proces
– zákony schvaluje parlament ČR, prezident se k nim vyjadřuje, schvaluje a podepisuje je
– všechny zákony najdeme ve sbírce zákonů a jsou závazné pro všechny občany ČR a všechny osoby, které se zdržují na našem území
– pokud je zákon porušen, je předmětem šetření, řeší je státní instituce podřízené vládě (policie ČR – krádeže, loupeže; FÚ – daňové nesrovnalosti; správa sociálního zabezpečení – neoprávněné vyplácení sociálních dávek; živnostenský úřad – neoprávněné podnikání)
– sporné případy řeší soudy
– Monetární (peněžní) systém
– ČNB: jinak CB (centrální banka), banka bank, emisní banka, cedulová banka
– základní úlohu hraje centrální banka (ČNB) – jejím hlavním cílem je udržet stabilitu měny (emituje nové peníze a stahuje z oběhu staré, stanovuje kurzy, provádí operace na volném trhu – CP,…)
Nástroje CB
a) Diskontní sazba: úrok, za který si komerční banky u CB dočasně ukládají volné peníze, nepřímo ovlivňuje úrokovou sazbu pro podnikatele i občany – tzv. základní sazba ČNB
-restriktivní politika:ČNB chce snížit inflaci -> zvýší diskont, banky zvýší úroky a lidé si budou méně půjčovat – bude málo peněz v oběhu
– expanzivní politika: CB zvýší množství peněz v oběhu, sníží diskont, banky sníží úroky a lidé si budou více půjčovat a do ekonomiky bude proudit více peněz a začne být výkonnější (více peněz v oběhu)
b) Repo sazba: sazba pro termínované operace s CP; je vyšší než diskont
c) Lombardní sazba: úroková sazba na úvěry obchodním bankám se zástavou CP; vyšší než repo sazba
d) Povinná výše minimálních rezerv: tj. kolik peněz si musí komerční banky bezúročně uložit u CB
e) Operace na volném trhu: CB nakupuje a prodává CP
f) Ostatní nástroje CB – úvěrové limity, minimální úroky vkladů, maximální úroky u úvěrů
– ostatní nástroje jsou využívány minimálně
– množství peněz na trhu: peníze, které máme k dispozici
– Státní rozpočet a fiskální politika
–má podobu zákona, schvaluje ho parlament ČR, podepisuje ho prezident a navrhuje ho vláda
– stát plánuje, kolik peněz bude v následujícím roce potřebovat a kolik jich získá
– schodek státního rozpočtu vzniká v 1 roce, státní dluh se zvyšuje každý rok, právě o tento schodek
a) vyrovnaný rozpočet: příjmy = výdaje
b) přebytkový rozpočet: příjmy > výdaje
c) schodkový rozpočet: příjmy < výdaje
– příjmy jsou např. daně, ze státních podniků, pojištění SP, ZP (od zaměstnanců a zaměstnavatelů);
– výdaje jsou např. sociální dávky, důchody, školství, zdravotnictví, bezpečnost, armáda
Soustava veřejných rozpočtů
– rozpočty se sestavují obvykle na 1 rok dopředu, mají vždy 2 strany (příjmy a výdaje)
– optimální podoba rozpočtu je přebytkový nebo vyrovnaný
a) Státní rozpočet: sestaví vláda, schválí parlament, je zákonem, pokud ho neschválí, nastupuje zde tzv. provizorium – hradí se jen to nejnutnější
b) Krajské rozpočty: sestavuje vedení kraje v čele s hejtmanem (Palas), schvaluje krajské zastupitelstvo
c) Městské a obecní rozpočty: sestavuje vedení obce nebo města v čele se starostou nebo primátorem, schvaluje obecní (městské) zastupitelstvo
– Důchodová a cenová politika
– stát řeší příjmy obyvatel a jejich případnou regulaci (stanovení min. mzdy 8 000 Kč), řeší regulaci cen, zboží a služeb u nájemného, elektřiny, plynu, léků, potravin… (poplatky za odpad, psa, parkoviště (městu))
– Zahraničně – obchodní politika
– stát řeší kurz koruny k zahraničním měnám, celní politiku, kvóty – dovozní, vývozní (množstevní omezení dovozu a vývozu), embargo (úplný zákaz dovozu a vývozu), uzavírání mezinárodních dohod (licence), zahraničně – obchodní zastoupení, obchodní mise našich představitelů
Hodnocení národního hospodářství
– pomůckou k hodnocení makroekonomických ukazatelů je tzv. magický čtyřúhelník
- 1. Míra inflace
- 2. Platební bilance
- 3. Nezaměstnanost (míra nezaměstnanosti)
- 4. HDP
– je jedno, co je u kterého rohu – všechno se vším souvisí a ovlivňuje to ostatní
Hdp: vyčísluje se v korunách, jde o celkový produkt, tedy množství všech statků a služeb, které ekonomika vyprodukovala za určité období (obvykle za rok) – v jednom státě
a) Hdp: (hrubý domácí produkt): souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích za určité období, výrobními faktory na území státu bez ohledu na to, zda jsou výrobní faktory vlastněny občany státu nebo cizinci, územní princip
b) HNP: (hrubý národní produkt): souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích za určité období, výrobními faktory, které jsou ve vlastnictví občanů příslušné země bez ohledu na to, zda výroba probíhala na území státu, nebo v zahraničí
– nadnárodní princip; HNP si počítá např. USA
«« Způsoby výpočtu celkového produktu
Zbožová – produkční metoda: sčítá všechny vyrobené finální statky a služby a čisté vývozy
Důchodová metoda: zcela rovnocenná metodě první, výsledek je stejný
– Platební bilance
– týká se zahraničního obchodu
– obchodní bilance se sestavuje pomocí hlášení firem, povinně ze zákona
a) Intrastat – zachycení vnitrounijního pohybu zboží, dovoz i vývoz (v rámci EU)
b) Extrastat – zachycen pohyb zboží mimo EU, dovoz i vývoz
– zachycení obchodování v rámci EU nebo mimo EU
– clo: částka, kterou platíme při nákupu zboží mimo EU (JSD)
– clo je základem pro výpočet DPH
– spotřební daň: platí konečný spotřebitel, také je základem pro výpočet DPH
«« Směry obchodní politiky
Protekcionismus (ochranářství): stát chrání domácí firmy tím, že omezuje dovoz zboží formou kvót, embarg, cel
Liberalismus: stát podporuje vývoz i dovoz zboží, kvóty, embarga a cla jsou využívány minimálně (dovoz i vývoz nijak neomezuje), naopak poskytuje dovozní a vývozní subvence – úvěry, peníze
– v rámci EU platí stejná pravidla a stejné celní sazby při dovozu zboží
– Nezaměstnanost
– je sledována státem a patří mezi nejdůležitější makroekonomické ukazatele
– nabídka práce > poptávka práce (SL > DL) = NEZAMĚSTNANOST
– nabídka práce < poptávka práce (SL < DL) = PŘEZAMĚSTNANOST
(S – supply, D -demand, L – práce)
«« formy nezaměstnanosti
a) dobrovolná: lidé, kteří jsou v produktivním věku, mohli by pracovat, ale nechtějí
b) nedobrovolně nezaměstnaní: jsou zaevidováni na úřadu práce, mělo by platit, že si práci aktivně hledají a stát pomáhá řešit tuto nezaměstnanost
EKONOMICKY AKTIVNÍ OBYVATELSTVO= patří zde všichni zaměstnaní + ti nedobrovolně nezaměstnaní
EKONOMICKY NEAKTIVNÍ OBYVATELSTVO= dobrovolně nezaměstnaní + ženy v domácnosti + studenti
MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI = (počet nezaměstnaných/ekonomicky aktivních)*100
«« Typy nezaměstnanosti (důvod, proč vzniká)
1) frikční: krátkodobá, přirozená např. při přechodu ze školy do zaměstnání, při změně bydliště, z jednoho zaměstnání do druhého; stát neřeší
2) sezónní: má spojitost s ročními obdobími v některých oborech např. nezaměstnanost stoupá v zimě ve stavebnictví, v zemědělství; je celkem přirozená, stát nijak zvlášť ji neřeší
3) strukturální (regionální a profesní): jde o masové ubývání pracovních míst v některých oborech, profesích a regionech (hornictví, hutnictví, strojírenství); stát řeší různými prostředky
4) cyklická: má spojitost s hospodářskými cykly, kdy v krizi nezaměstnanost stoupá a při hospodářském růstu naopak klesá; stát ji také řeší především, když je krize dlouhá
«« Opatření státu při řešení nezaměstnanosti
1) aktivní: rekvalifikace, podpora nových pracovních míst tím že, nabízí dobré podmínky pro investory, příspěvky na absolventská místa
2) pasivní: vyplácení podpor v nezaměstnanosti
Inflace
– ceny na trhu nejsou stabilní
Inflace: pokud peníze ztrácejí svou hodnotu, je to proces znehodnocení měny, projevuje se růstem cenové hladiny
Deflace: zvyšování hodnoty peněz, může nastat v hluboké recesi (výrobci prodávají pod cenou), opak inflace
Desinflace: zpomalení růstu inflace, také nastává v krizi, inflace není tak vysoká, jako v minulém období (zvyšuje se, ale nižším tempem než loni)
«« Typy inflace podle velikosti
Mírná (plíživá): jednociferná, přirozená, má souvislost s hospodářskými cykly, v krizi je nízká, v růstu ekonomiky se zvyšuje
Pádivá: dvojciferná, znamená, že ekonomická výkonnost státu začíná klesat
Hyperinflace: trojciferná i víceciferná, může nastat v období válek, hlubokých politických krizí, nebo když je velice špatná politika státu až bezvládí
Hospodářský cyklus
– hospodářství státu se vyvíjí v jednotlivých cyklech
– cyklický vývoj je zákonitý stejně jako růst HDP
1. Růst, konjunktura: poptávka i nabídka se zvyšuje, mzdy i ceny rostou, nezaměstnanost klesá, ale inflace se zvyšuje
2. Vrchol: poptávka začíná stagnovat, ekonomika přestává růst a přechází do krize
3. Klesání, recese, krize, deprese: poptávka a nabídka klesá, nezaměstnanost se zvyšuje, ceny stagnují nebo klesají, inflace klesá
4. Dno, sedlo: poptávka nemůže nikdy klesnout na 0, lidé musí jíst, pít, bydlet, oblečení, proto se poptávka začne zvedat
New = Čisté ekonomické bohatství (net economic welfare)
– je to ukazatel zaváděný nově v ekonomikách, měl by přesněji určit produkt dané země za rok
NEW = HNP + šedá a černá ekonomika + produkce pro vlastní potřebu – záporné externality trhu
«« Šedá ekonomika
– jde o ekonomické jevy spojené s porušováním běžných etických a morálních norem, ale nejde ještě o porušování zákonů států
– podplácení (ne korupce), známosti na úřadech, melouchaření – práce „načerno“, přilepšení, neodvádí z ní daň, šedá ekonomika narušuje hospodářskou soutěž
«« Černá ekonomika
– korupce, obchod s drogami, lidmi, úmyslné daňové úniky, nelegální obchody, zbraně, mafie, „praní špinavých peněz“ – peníze z trestné činnosti, které se dostanou do legálního oběhu
– je to souhrn ekonomických vztahů, které porušují zákony dané země
«« Záporné externality
– negativní důsledky hospodářské činnosti dopadající na okolí podniku (např. TŽ – znečištění ovzduší, ale nová příjezdová cesta je +)
