Hospodářský výsledek – účetnictví (2)

 

   Otázka: Hospodářský výsledek

   Předmět: Ekonomie a účetnictví

   Přidal(a): Lucinka

 

HV (hospodářský výsledek)

– hospodářský výsledek (také „výsledek hospodaření“) je v ekonomice a účetnictví název pro rozdíl mezi a výnosy a náklady podniku a představuje tak zisk nebo ztrátu podniku za určité období nebo dobu

– hospodářský výsledek zjišťujeme z výkazu zisku a ztráty (výsledovky), sestavuje se měsíčně a hospodářský výsledek se uvádí kumulovaně od počátku roku

 

– zisk je důležitou součástí poměrových ukazatelů, především

– nákladové rentability – zisk/náklady

– rentability výnosů, resp. tržeb – zisk/V, resp. zisk/tržby

– rentability vlastního kapitálu – zisk/VK

– rentability podniku – zisk/veškerý podnikový kapitál

– účetní zisk je nutné odlišovat od daňového zisku, který je určován daňovými zákony

– od účetního a daňového zisku musíme odlišovat ekonomický zisk – ten zjistíme odečtením implicitních N

Cash flow

– skutečnými penězi je rozdíl mezi peněžními příjmy a peněžními výdaji, který označujeme jako cash flow

– koncepce cash flow je důsledně založena na peněžních příjmech a výdajích a vyjadřuje tak reálné toky peněz a jejich zásoby v podniku.

– cash flow je tvořen čistým ziskem a odpisy: CF = ČZ + ODP

Řízení cash flow

– zisk je účetní veličinou, nikoliv skutečnými penězi

– skutečnými penězi je rozdíl mezi peněžními příjmy (cash inflows) a peněžními

výdaji (cash outflows), který označujeme jako cash flow (peněžní tok)

– manažeři musí také zajistit, aby podnik měl v každém okamžiku, kdy je potřebuje, dostatek peněz » cash flow


Zjišťování cash flow

– pro důležitost cash flow se sestavuje zvláštní samostatný výkaz – výkaz o cash flow, který zjišťujeme dvěma metodami:

a) nepřímou metodou – vyjde se z hospodářského výsledku za období, který se upravuje o náklady a výnosy, jež nejsou peněžními výdaji a peněžními příjmy

 

čistý zisk

+     náklady neznamenající výdaje

–      náklady neznamenající peněžní příjmy

=    cash flow (rozdíl příjmů a výdajů)

 

b) přímou metodou – vypočte se jako rozdíl nákladů, které jsou současně peněžními výdaji, a výnosů, které jsou současně peněžními příjmy

 

d) Kalkulace – druhy, kalkulační vzorec

Kalkulace –  stanovení na kalkulační jednici výši nákladů a zisk

Kalkulační jednice – množství vyjádřené měrnou jednotkou, na kterou vypočítáváme kalkulaci (1 ks výrobku, 1 litr, m3)

Kalkulační množství – dopředu stanovený počet kalkulovaných jednic, kterými se kryjí náklady


Dělení kalkulace

1.  z hlediska času

  • předběžné
  • výsledné

 

2. podle rozsahu

a) kalkulace úplných nákladů

–  zahrnujeme všechny druhy nákladů spjaté nejenom s výkonem, ale   s celým chodem podniku
–  vychází z přímých a nepřímých nákladů  ( dle způsobu přidělení nákladů na kalkulační jednici)

b) kalkulace neúplných nákladů
– vychází z kritiky kalkulace neúplných nákladů
– vychází z variabilních a fixních nákladů (dle závislosti jejich výše na objemu produkce)

 

Kalkulační vzorec

1. Přímý materiál

2. Přímé mzdy

3. Ostatní přímé náklady

4. Výrobní režie

Vlastní náklady výroby

5. Správní režie

Vlastní náklady výkonu

6. Odbytové náklady

Úplné vlastní náklady výkonu

7. Zisk

Prodejní cena

8. DPH

Prodejní cena s daní

 

přímý materiál
• přesně dáno – co se spotřebuje při výrobě výrobků (i odpad), co se stává součástí výrobku
přímé mzdy
• základní mzdy (úkolové, časové) výrobních dělníků
• příplatky, doplatky ke mzdě výr. dělníků
• osob. ohodnocení, prémie výr. dělníků
ostatní přímé N
• příspěvky na sociální a zdravotní zabezpečení
• licenční poplatky (za 1 ks)

výrobní režie
– vše, co je spjato s vlastní výrobou
• mzdy režijních dělníků (mistř, plánovači,…)
• opotřebení nástrojů
• odpisy HIM (stroje, výrobní budovy)
• spotřeba energie
• režijní materiál
správní režie
• náklady řízení (jednotky) podniku
• platy THP
• odpisy správních budov
• poštovné, pojistné
odbytová režie
• skladování hotových výrobků
• propagace
• prodej
• expedice
– zpravidla se zahrnuje do správní režie, někdy i zásobovací režie
– může být ve výrobní nebo správní režii

Skupiny kalkulačních metod

1) kalkulace dělením

– prostá kalkulace dělením

– stupňovitá kalkulace dělením

– kalkulace dělením s poměrovými čísly

2) kalkulace přirážková

– režijní přirážka

3) kalkulace ve sdružené výrobě

– zůstatková (odečítací) metoda

– rozpočítavací metoda

– metoda kvantitativní výtěže

4) kalkulace rozdílové

– metoda standardních nákladů, neboli metoda normová

Nevýhody kalkulace úplných nákladů:
1. objem výroby není konstantní
– mění se v důsledku trhu, který často nabourává naše předpoklady
2. závěry z kalkulace úplných N jsou někdy nesprávné, nepřesné (zejména u režijní přirážky)
3. každý  výrobek má svůj zisk (u kalkulace úplných nákladů), mění se náklady,  zisk se mění na kalkulační jednici
4. knákladům se vždy přidává zisk (= kladné číslo)
– ale v mikroekonomii existuje nulový zisk nebo ztráta

 

Odstranění nedostatků pomocí kalkulací neúplných nákladů:

  • na výrobky kalkulujeme pouze variabilní náklady (= přímé náklady + variabilní část režijních nákladů
  • zbývající část režijních nákladů (= fixní část) zahrnujeme až do celkového výsledku
  • u jednotlivých výrobků se nezjišťuje zisk – zisk se chápe jako výsledek práce celého podniku, tedy všech výrobků
  • za příspěvek k tvorbě hospodářského výsledku se považuje:
    a) příspěvek na úhradu (fixních N a zisku)
    b) hrubé rozpětí (marže) – je snáze určitelná
  • „výhodnost“ výrobku = poměr krycího příspěvku k ceně výrobku (KP/C)

    – čím je vyšší výhodnost výrobku – tím je vyšší přínos k celkovému zisku podniku
    – krycí příspěvek na 1 výrobek závisí na změnách množství
    (při posuzování výhodnosti jednotlivých výrobků pro tvorbu zisku podniku použijeme ten nejvýhodnější…)


Využití kalkulace

  1. určit, jak jednotlivé výrobky přispívají k hospodářskému výsledku podniku
  2. pro určení pořadí výhodnosti výrobků (Bostonská matice)

– které výrobky podporovat, potlačovat, preferovat, zavádět do výroby

  1. stanovení optimálního sortimentu
  2. stanovení minimální prodejní ceny výrobku

– mění se při prodeji – každý mezičlánek si výrobek zdraží


e) Bod zvratu

= objem produkce, při kterém podnik neprodukuje ani ztrátu, ani zisk

      

Bod zvratu         =             fixní náklady             =               fixní náklady

(Break-even point)         cena – variabilní N 1 ks               krycí příspěvek 1 ks        

 

f) Rozpočty

Rozpočet

= plán, jehož pomocí zjišťujeme náklady a výnosy podniku nebo vnitropodnikových útvarů na jejich plánovanou činnost v určitém období.

 

Funkce rozpočtu

  1. ukládat úkoly v nákladech jednotlivým vnitropodnikovým útvarům
  2. kontrolovat hospodárnost v jednotlivých vnitropodnikových útvarech a spojovat výsledky kontroly s hmotnou zainteresovaností pracovníků
  3. poskytovat podklady pro stanovení sazeb (přirážek) režií v předběžných kalkulacích nákladů a pro zúčtování nákladů v účetnictví

Hlavní rozdíly mezi rozpočtem a kalkulací

Rozpočet

–          Vypočítává se pro určité období

–          Je zaměřen na náklady a výnosy

–          U nákladů je prvořadé hledisko odpovědnosti, tj. hledisko organizačně místní

–          Týká se vnitropodnikového útvaru

–          Je podrobnější v režijních nákladech

 

Kalkulace
–          Vypočítává se pro určitý počet výrobků
–          Je zaměřena na náklady
–          U nákladů je prvořadé hledisko účelu jejich vynaložení a místa vzniku
–          Týká se výkonů (výrobků, služeb)
–          Režijní náklady shrnuje do globálních položek (tím nevypovídá, kolik režie výrobek skutečně vyvolal, ale kolik mu bylo přiřazeno

 

Rozpočet nákladů

– vychází z marketingového plánu (plánu prodeje) a plánu produkce.

– výsledkem jsou tzv. předem stanovené náklady.

– při plánování nákladů chce podnik většinou snížit náklady

– sestavujeme:

a) pevný rozpočet nákladů

b) pružný rozpočet nákladů






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: