Otázka: Hrubý domácí produkt
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Dudis
Makroekonomika
– je to součást ekonomie, která se zabývá subjekty a problémy NH
– základními otázkami zde je rozdělení jednotlivých subjektů – makroekonomických agregátů
– pro sledování hospodářské politiky země se používá tzv. „Magický čtyřúhelník“, „Trojúhelník“ či „Pětiúhelník“
– vždy však záleží na pojmech, které jsou obsaženy ve vrcholech
– jako nejhlavnější se jeví ukazatel HDP – hrubý domácí produkt
– používá se dnes spíše termín HNP (hrubý národní produkt), zahrnuje výkonnost ekonomiky, která je ve vlastnictví země i v zahraničí
– HDP představuje v korunovém (v peněžním vyjádření) výkonnost ek. jako celku za měření bez ohledu na to komu výrobní faktory patří
Agregátní nabídka
– představuje úhrn všech vyprodukovaných statků a služeb, které je schopna daná ekonomika vyprodukovat a nabídnout k realizaci
– z hlediska krátkodobého má rostoucí charakter, jak co do množství, tak ceny, avšak po vyčerpání prorůstových efektů stoupá jen co do ceny a stává se svislicí
– používá se ještě pojem potencionální produkt, který je pouze teoretickou orientační veličinou a udává velikost dlh. udržitelné max. (absolutní) výkonnosti ekonomiky
– AGREGATE SUPPLY – z hlediska krátkodobého stoupá a z hlediska dlh. se stává svislicí
– prori agregátní nabídce je agregátní poptávka, znamená veškeré nákupy a spotřebu v daném období
– průsečik ASS a AD je bod E (EQULIBRIUM), což znamená bod makroekonomické tržní rovnováhy
– čím blíž je bod E k ose Qp, tím více je ekonomika výkonnější a interval (QE- Qp) ukazuje nevyužité kapacity a rezervy ekonomiky v dané zemi
– může se stát, že bod E se dostane za Qp, což znamená „Přehřátou ekonomiku“, která se sebou přináší řadu ohrožení a problémů a řeší se to inflací, je to pro ekonomiku špatný jev
Makroekonomický cyklus
– v rámci NH probíhá hospodářských jevů a vzájemných interakcí mezi jednotlivými subjekty, lze však vypozorovat určité opakující se zákonitosti, které označujeme jako makroekonomický cyklus; není přesně známa jeho časová posloupnost a tedy konkrétní doba, kde které etapy nastupují, avšak všechny fáze jsou v něm zastoupeny
– společnost dosáhne určitého vrcholu, na kterém po jistou dobu přetrvává a tento čas se nazývá stagnace; při ní již ekonomika oslabuje a ztrácí své tempo růstu produkce – vzniká tzv. recese, což je etapa, během které roste nezaměstnanost, inflace, celkové se propadá výkonnost, ekonomika se propadá na pomyslné dno; nikdo neví jak dlouho tato fáze trvá a kdy konkrétně skončí; je ale zákonitá, určitě se dostaví a je v zájmu společnosti, aby propad byl prudký a rychlý, aby umožnil co nejrychlejší oživení
– po dosazení dna vlivem příchodu investic, nových technologií a dalších prorůstových efektů dochází k oživení; zde již dochází k poklesu nezaměstnanosti, inflace a HDP roste, nastává nejlepší fáze pro výkonnost a to konjunktura; zde již vykazuje ekonomika plynulý trvalý růst, až se dostane na úroveň dalšího vrcholu V2; tento měl být kvalitativně a kvantitativně výš, než V1; tato druhá fáze se nazývá expanze a je v zájmu ekonomiky, aby trvala co nejdéle v přiměřeném tempu – rovněž nejde přesně ji časově vymezit; jisté však je, že po dosažení vrcholu V2, se opět dostaví stagnace a po té recese (propad)
Makroekonomické koloběhy
1. hmotnostní (nákladový) – domácnosti, firmy, stát
2. finanční
Výpočet HDP
– pro výpočet HDP jsou dvě metody:
1) hmotnostní (nákladová) metoda
HDP = C + I + G +X
C …… nákupy domácnosti
I …… investice
G …… vládní nákupy
X …… vývoz
2) finanční
HDP = W + R + Int + P + D + Ibt
W …… mzdy, platby
R …… renta
Int …… úrok
P …… zisk
D …… odpisy
Ibt …… nepřímé daně z podnikání
INFLACE
– Vedle nezaměstnanosti se jedná o druhý nejzávažnější problém ekonomiky, který ovlivňuje výkonnost dané země na makroekonomické úrovni.
– K inflaci dochází při růstu celkové hladiny cen, pokles celkové hladiny znamená naopak deflaci.
– Monetární pojetí ekonomiky chápe inflace jako nadbytek peněz proti produkci.
– Prakticky se inflace měří jako vzestup cenové hladiny tzv. „spotřebitelských košů“ (zboží + doprava) rozdělení:
- mladá rodina bezdětná
- mladá rodina s dětmi
- důchodci
– Využívá se tří cenových indexů:
1) CPI
– index spotřebitelských cen, tento vyjadřuje změnu výdajů na nákup vymezeného spotřebního koše, statků a služeb – obsahuje 364 položek. Porovnává se změna výdajů na nákup tohoto koše vzhledem k výchozímu období (měsíc/rok). U každé položky je přiřazena váha, resp. důležitost, která je proporcionální v její významnosti v rozpočtech tří typů domácností.
2) PPI
– je to index cen výrobců a velkoskladů. Obsahuje 3400 položek, je tedy přesnější a váhy jsou založeny na čistých dodávkách.
3) DEFLATOR
– je to podíl nominálního a reálného HDP.
– Inflace je pro ekonomiku velmi negativní, jelikož vede ke znehodnocování peněz, avšak mírná inflace není pro zdravou ekonomiku škodlivá, spíše jí povzbuzuje k vyšší aktivitě.
– Inflace se určuje pomoví míry inflace tj.
– Základní typy inflací:
a) Podle tempa růstu:
- mírná (plíživá) – 0 až 10%, pro ekonomiku není až tolik škodlivá, lidé ještě stále důvěřují penězům (spoří si) a uzavírají dlouhodobé kontrakty
- pádivá – dvojciferná 10-99%, tato přestavuje již pro ekonomiku velké problémy, lidé přestávají penězům věřit, hledají alternativy a šedou ekonomiku (lidé nekupují, ale spíše směňují)
- hyperinflace – ta je v řádu stovek a tisíců procent, vede k finančnímu kolapsu soustav a bankrotu země
b) Podle příčiny:
- poptávková – se vzrůstem poptávky dochází k nárůstu cen, tedy agregátní poptávka táhne inflaci, proto se jí říká „tažená“
- nákladová – zvýšení nákladů vede k posunu nabídkové křivky a tato se nazývá „tlačená“
- Inflace se může projevovat zákeřně v tom, že poptávka se snaží vyrovnat vzrůst nabídky a naopak, což ale vede ke vzniku inflační spirály
c) Podle projevu
- otevřená – tedy všude se o ní mluví, v novinách se o ní píše
- skrytá – lidé jí vnímají, ale nikde se neuvádí
- potlačená – ta je nejbezpečnější
– Jsou i jiné typy inflací např. dovozová, odpisová, mzdová apod., ale to jsou vesměs jen modifikace (varianty) výše uvedených inflací.
