Otázka: Inflace a nezaměstnanost
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): mimino94
INFLACE
- Jeden z makroekonomických ukazatelů
- Je nedílnou součástí tržní ekonomiky
- Inflace
- nárůst
- všeobecný růst cenové hladiny
- pokles kupní síly peněz (za stejné množství peněz si toho koupím méně)
- pokles hodnoty peněz
Měření inflace
- Vyjadřujeme tzv. mírou inflace
- K výpočtu používáme tzv. cenové indexy:
- Index spotřebitelských cen
- Index cen výrobků
- Deflátor HDP
Index spotřebitelských cen
- Zjišťován přímo v terénu s využitím tzv. spotřebního koše
- 714 položek ve 12 oddílech
- CPIt – index spotřebitelských cen v roce t
- I = (CPIt – CPIt-1)/(CPIt-1) x 100
Deflátor HDP
- Je to podíl nominálního a reálného HDP
- Deflátor = (HDPN)/(HDPR)
Druhy inflace
- Dělení podle rychlosti:
- Inflace mírná – jednociferná, přirozená, ceny jsou prakticky stabilní
- Inflace pádivá – dvojciferná, úspory ztrácí hodnotu, lidé upřednostňují spotřebu
- Hyperinflace – trojciferná, peníze neplní své funkce
- Dělení podle příčiny:
- Tažená inflace
- Tlačená náklady
- Dělení podle formy:
- Inflace zjevná – ceny viditelně rostou
- Inflace skrytá – indexy cen nevykazují růst cen za služby
- Inflace potlačená – vláda se jí snaží „zabrzdit“ ale to neodstraňuje problém
Důsledky inflace
- Inflace snižuje reálné důchody a bohatství – při vysoké inflaci klesá hodnota peněz, reálné mzdy klesají. Pozornost se musí věnovat tzv. transferovým platbám – stát má povinnost je valorizovat
- Vliv inflace na ekonomickou aktivitu – vyšší inflace vytváří prostředí nevhodné pro ekonomickou aktivitu, lidé se bojí vytvářet úspory, ale i dlouhodobé investice
Deflace
- Všeobecný pokles cenové hladiny, vzniká, když je na trhu přebytek zboží a nedostatek peněz, za které by se nakupovalo
- Zvyšuje se hodnota peněz, což je z krátkodobého hlediska dobré
- V dlouhodobém období klesají ceny, tržby a zisky výrobců, tito musí snížit náklady a propouštějí; obyvatelstvo má méně peněz a klesá poptávka a proto se musí snižovat ceny
NEZAMĚSTNANOST
- Základní makroekonomický ukazatel
- Nedílnou součástí ekonomiky
Z hlediska nezaměstnanosti se obyvatelstvo dělí:
- Ekonomicky aktivní
- lidé zaměstnaní
- lidé nezaměstnaní, kteří si práci aktivně hledají = registrováni na ÚP
- Ekonomicky neaktivní – jsou ti, kteří svoji pracovní sílu nevyužívají
- Z objektivních důvodů svoji pracovní sílu využívat nemohou (důchodci, tělesně postižení, děti, studenti, ženy na mateřské) – tihle lidé se nepovažují za nezaměstnané
- Nevyužívají svou pracovní sílu, protože nechtějí (lenost, nechtějí akceptovat mzdu)
Míra nezaměstnanosti
- Vyjádření nezaměstnanosti tzv. míra nezaměstnanosti
- Přirozená míra nezaměstnanosti – pohybuje se v rozmezí 2-3 %
- Plná nezaměstnanost neexistuje
- u = L / EA x 100 [%]
Druhy nezaměstnanosti
- Podle délky
- dlouhodobá – nezaměstnaní déle než 1 rok
- krátkodobá – nezaměstnaní do 1 roku
- Nedobrovolná – vadí člověku, že je nezaměstnaný, hledá si práci
- Dobrovolná – nechtějí práci, nehledají ji
- Podle příčiny
- Frikční nezaměstnanost – ta nejběžnější
- zpravidla krátkodobá
- souvisí se změnou zaměstnání
- Strukturální nezaměstnanost – souvisí s tím, že se mění struktura ekonomiky
- zvyšuje se nezaměstnanost ve vybraném odvětví ekonomiky (hornictví, hutnictví, textilní průmysl)
- řešením je rekvalifikace, ale také celoživotní vzdělání
- Cyklická nezaměstnanost – souvisí s ekonomickým cyklem
- vzniká v době, kdy se ekonomice nedaří, tzn. prochází krizí
- roste nezaměstnanost napříč všemi odvětvími (služby, zemědělství)
- Sezonní zaměstnanost – zpravidla léto, zima (zemědělství, stavebnictví, lyžařská centra)
- Frikční nezaměstnanost – ta nejběžnější
Řešení nezaměstnanosti
- Vyplácení podpory v nezaměstnanosti
- Podpora pro získávání nové kvalifikace
- Aktivní politika zaměstnanosti
- Stát určuje hranici pro odchod do důchodu
- Stát stanovuje pracovní dobu
- Vytváří podmínky pro získávání důchodů
- Podporují vybraná pracovní místa ve vybraných regionech
