Otázka: Inflace
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Michala
Inflace významně přispívá k ekonomické nestabilitě, zvyšuje míru nejistoty o vývoji ekonomických veličin, snižuje kupní sílu obyvatelstva.
Inflace je průměrné zvyšování celkové hladiny cen všech statků a služeb v průběhu delšího časového období (zpravidla jeden rok). Inflace je procesem znehodnocování peněz (za 100 Kč si koupím méně).
Opakem inflace je deflace – je proces zhodnocování peněz, který se projevuje poklesem cenové hladiny zboží. Peníze mají vyšší hodnotu. Deflací trpí Čína i Japonsko.
Desinflace – je proces zpomalení
Růst cen je však důsledek inflace. Mezi nejčastější příčiny inflace patří:
- Nesoulad mezi růstem mezd a produktivitou práce (mzdy rostou rychleji než produktivita práce)
- Nevyrovnaný státní rozpočet
- Záporná obchodní a platební bilance
Mírná inflace je motorem ekonomiky. Růst cen – rostou zisky – růst mezd – roste spotřeba – roste spotřeba – to vše se opakuje Pokud lidé dostávají více peněz za stejnou práci, vede to k inflaci? Ano je to tzv. Inflace tažená poptávkou – na trhu je více poptávky při stejném objemu nabídky. Zvýšená poptávka vyvolá růst cen nabídky, zaměstnanci budou volat po dalším zvýšení mezd, tím se zvýší náklady firme a dojde k novému zdražení na straně nabídky a už se rozbíhá inflační spirála. Stejného efektu dosáhneme v případě, kdy stát vydá více peněz ze státního rozpočtu, než má příjmy. To vede ke schodku SR.
Příčinou rozběhu inflační spirály může být i strana nabídky – inflace tažená nabídkou. Typickým příkladem je zvýšení cen nabídky v důsledku zdražení vstupů do výroby (materiál, energie, …). Poptávka pak volá po zvyšování mezd, to způsobí opětovné zvýšení cen nabídky a inflace bují.
Míra inflace
Je velmi důležitý makroekonomický ukazatel, a to nejen pro národní ekonomiku, její ekonomy a politiky, ale i pro mezinárodní srovnávání a rozhodování.
Míra inflace se dá vyjádřit ukazatelem:
Míra inflace = ((Cenová hladina (t) – cenová hladina (t-1))/Cenová hladina (t-1)) x 100 (%)
t – je určité období (měsíc, rok)
Měření inflace
Pomocí cenových indexů. Mezi nejčastěji používaný index je index spotřebitelských cen. Tento index měří vývoj nákladů obyvatelstva na tzv. tržní koš spotřebního zboží. Tržní koš se skládá přibližně z 5 400 položek výrobků a služeb sloužící k uspokojování každodenních potřeb domácností. Čím více položek je ve spotřebním koši, tím je údaj přesnější. Zjišťují se ceny určitého druhu zboží z různých odběrových míst:
- Průmyslové oblasti
- Venkovské oblasti
- Velké supermarkety
- Malé prodejny
Údaje českého statistické úřadu – ve spotřebním koši mají nejvíce zastoupeny položky:
33 % potraviny, 14,4 % bydlení, 10,5 % na dopravu, 7,7 % zařízení na provoz domácností
4,4 % na zdravotnictví, 9,7 % na volný čas, 4,7 % na veřejné stravování, 1,7 % na vzdělání
Druhy inflace
- Mírná inflace (plíživá) – jednociferná čísla – za mírnou inflaci považujeme inflaci v rozsahu několika procent ročně. Mírná inflace nemá negativní důsledky ani pro funkce peněz jako míry hodnot a uchovatele hodnot. Tato inflace nenarušuje ekonomický život. Ekonomika běžně funguje. Lidé nepřestávají věřit penězům.
- Inflace pádivá – dvojciferné číslo – Lidé přestávají věřit domácí měně, preferují stabilnější cizí měny nebo jiné trvalejší hodnoty (nemovitosti, zlato,…). Chod ekonomiky je narušován, ekonomická výkonnost klesá. Pádivá inflace je považována za ukazatel nezdravého hospodářského vývoje.
- Hyperinflace – trojciferné číslo a větší – ceny se zvyšují natolik rychle, že peníze přestávají plnit své funkce uchovatele hodnot a zprostředkovatele směny. Lidé preferují naturální směnu. Ekonomický systém společnosti se rozpadá, nastává chaos a anarchie. Tento stav je typický pro období válečných konfliktů, politických převratů. (Bulharsko – 1996 1085 %, Rusko 1992 mělo inflaci 2508 %, Ukrajina v roce 1992 2730 %). Miloševič k financování války v bývalé Jugoslávii vydal nekryté státní cenné papíry a dosáhl rekordní inflaci přes 2,2 milion %.
Důsledky inflace
S existencí inflace jsou spojeny i nepříznivé dopady na obyvatelstvo. Dochází například k poklesu kupní síly, k poklesu reálných mezd, k růstu sociálních nepokojů. Inflace znevýhodňuje věřitele a zvýhodňuje dlužníky.
V ČR byla po revoluci inflace nejvyšší v roce 1991 (58 %), v dalších letech se pohybovala okolo 10 %, v roce 1999 inflace poklesla až k hodnotám 3 %, roce 2009 byl pokles míry inflace na 1 % díky hospodářské krizi, v roce 2010 byla průměrná míra inflace 1,5 %, v roce 2012 byla průměrná míra inflace 3.6 %, což je pro ekonomiku ještě přijatelné, pro rok 2014 se očekává inflace okolo 1,8 %, protože hospodářská krize nedovolovala růst cen.
