Kalkulace – pojem, členění, kalkulační vzorec a metody

účetnictví

 

Otázka: Kalkulace

Předmět: Účetnictví

Přidal(a): Tereza P.

 

 

KALKULACE, POJEM, ČLENĚNÍ, KALKULAČNÍ VZOREC, KALKULAČNÍ METODY

 

POJEM A ČLENĚNÍ:

  • představuje předběžné stanovení nebo následné zjištění jednotlivých složek ceny za jednotku výkonu – kalkulační jednici (1 kus výrobku, 1 pár bot, 1 m látky, 1 l mléka apod.)
  • podle doby, kdy je kalkulace sestavována, rozlišujeme:
    • a) předběžnou: sestavuje se před zahájením výroby – začátkem sledovaného období
      • podkladem jsou technickohospodářské normy spotřeby přímých nákladů a rozpočty nepřímých nákladů
    • b) výslednou: sestavuje se po ukončení výroby – po skončení sledovaného období
      • podkladem jsou údaje zjištěné z vnitropodnikového účetnictví

 

Členění nákladů v kalkulaci:

  • a) přímé (jednicové) náklady – náklady, které souvisí s výrobou určitého druhu výrobků (s kalkulační jednicí)
  • b) nepřímé (režijní) náklady – všechny ostatní náklady vyvolané výrobou výrobku nebo provedením jiného výkonu

 

KALKULAČNÍ VZOREC:

  • kalkulace se sestavují v jednotlivých složkách přímých a nepřímých nákladů, které tvoří kalkulační vzorec
  • skladba jeho položek je závislá na druhu činnosti a jijí organizaci
  • účetní jednotka si zvolí takový kalkulační vzorec, který nejlépe vyhovuje konkrétním podmínkám
  • nejčastěji poskládané kalkulační položky:
    • 1. Přímý materiál (veškeré suroviny, základní materiál, který ve výrobním procesu přechází do výrobku a tvoří jeho podstatu)
    • 2. Přímé mzdy (mzdy související přímo se zhotovením výrobku)
    • 3. Ostatní přímé náklady (všechny ostatní časově rozlišené náklady, které lze hospodárně se zřetelem k jejich významu ve struktuře nákladů stanovit nebo zjistit přímo na kalkulační jednici)
    • 4. Výrobní režie (veškeré náklady souvisící s řízením a obsluhou výrobní činnosti)
      • vlastní náklady výroby
    • 5. Zásobovací režie
    • 6. Správní režie
      • vlastní náklady výkonu
    • 7. Odbytové náklady (skladování, prodej a expedice výrobků)
      • úplné vlastní náklady výkonu
    • 8. Zisk (vypočte se jako rozdíl stanovené prodejní ceny a úplných vlastních nákladů výkonu)
      • prodejní cena včetně nebo bez DPH

 

ZPŮSOBY STANOVENÍ NÁKLADŮ NA KALKULAČNÍ JEDNICI – KALKULAČNÍ METODY:

  • přímé náklady se v předběžných kalkulacích stanoví obvykle podle technickohospodářských norem
  • postup pří stanovení režijních nákladů lze rozdělit na dvě části:
    • a) nejprve se zjistí jejich celkový objem – rozpočtované režijní náklady
    • b) další počet závisí na rozmanitosti sortimentu výroby
  • režijní náklady na jednici se dají vypočítat, když jejich rozpočtovou výši vydělíme zvolenou rozvrhovou základnou

 

Rozeznáváme dvě kalkulační techniky:

1) kalkulace dělením

  • jde o jednodušší z obou technik, ale její využití je omezené, protože se používá při stejnorodé výrobě
  • má dvě modifikace:
  • a) kalkulace prostým dělením:
    • pokud je předmětem činnosti výroba pouze jednoho druhu výrobku, rozpočtované režijní náklady se vydělí plánovaným množstvím výroby
    • příklad: na měsíc květen plánuje podnik výrobu jediného druhu výrobku v objemu 3 000 ks. Podle technickohospodářských norem činí přímý materiál 450 Kč a přímé mzdy 280 Kč na 1 kus. Rozpočtovaná výrobní režie je 900 000 Kč, rozpočtovaná správ ní režie je 480 000 Kč
      Sestavte předběžnou kalkulaci výrobku na úrovni vlastních nákladů výkonu.
    • řešení:
      1. Přímý materiál                               450 Kč
      2. Přímé mzdy                                    280 Kč
      3. Výrobní režie                                  300 Kč             (900 000 Kč/3 000 kusů)
                  vlastní náklady výroby           1 030 Kč
      4. Správní režie                                  160 Kč             (480 000 Kč/3 000 kusů)
      vlastní náklady výkonu          1 190 Kč

 

  • b) kalkulace dělením s poměrovými čísly:
    • pokud se podnik zabývá výrobou několika druhů stejnorodých výrobků (výrobky se shodnou strukturou nákladů, lišících se od sebe například pouze velikostí nebo hmotností), zajistí se rozvržení režijních nákladů pomocí poměrových čísel.
    • tato čísla vyjadřují poměr mezi náklady na jednicové druhy  výrobků
    • pro výpočet poměrových čísel se zvolí za základ jeden z výrobků, který dostane poměrové číslo 1, náklady na ostatní výrobky se pak k němu připočítají
    • příklad: podnik plánuje na druhé čtvrtletí výrobu tří druhů stejnorodých výrobků. Technologie výroby je u všech tří výrobků stejná, odlišují se pouze velikostí.
      Výrobek A má velikost 1,2 m a plánovaný objem výroby je 5 000 ks
      Výrobek B má velikost 2,0 m a plánovaný objem výroby je 10 000 ks
      Výrobek C má velikost 2,5 m a plánovaný objem výroby je 1 600 ks
    • řešení:
      a) vypočtení poměrových čísel          b) přepočet režijních nákladu
      Výrobek A       1,2/2 = 0,6                  5 000 * 0,6 = 3 000
      Výrobek B       2,0/2 = 1                     10 000 * 1 = 10 000
      Výrobek C       2,5/2 = 1,25                1 600 * 1,25 = 2 000
      celkem:           15 000

 

  • c) výrobní režie na 1 kus                    d) rozdělení nákladů
    750 000/15 000 = 50 Kč                     Výrobek A       3 000 * 50 = 150 000 Kč
    Výrobek B       10 000 * 50 = 500 000 Kč
    Výrobek C       2 000 * 50 = 100 000 Kč
                                                               celkem:                                   700 000 Kč

 

2) kalkulace přirážková

  • při výrobě několika nákladově různorodých výrobků už kalkulaci dělením použít nelze, protože jednotlivé druhy výrobků vyvolávají v jednotlivých kalkulačních položkách různou výši N
  • režijní náklady na kalkulační jednici se potom stanoví pomocí přirážky, vyjadřující poměr těchto N k rozvrhové základně (tu si sestavuje účetní jednotka sama, přičemž snahou bývá zvolit takovou rozvrhovou základu, která by byla k rozvrhovaným režijním N přímo úměrná)
  • rozvrhová základna může být:
  • a) rozvahová základna peněžní: přímé mzdy, přímý materiál, celkové přímé N
    • počítáme vždy režijní přirážku v % z této základny:
    • příklad: vy výrobním středisku se vyrábí dva druhy nákladově různorodých výrobků. Ve sledovaném období se předpokládá výroba 3 000 kusů výrobků A a 2 000 kusů výrobků B. Podle technickohospodářských norem jsou u obou výrobků tyto přímé náklady na 1 kus
    • Kalkulační položka Výrobek A Výrobek B
      1. přímý materiál                   150 Kč                         200 Kč
      2. přímé mzdy                        100 Kč                         130 Kč
      – rozpočtovaná výrobní režie činí 672 000 Kč, rozpočtovaná správní režie činí 448 000 Kč
      – za rozvrhovou základnu pro obě režie jsou zvoleny přímé mzdy – sestavte předběžnou kalkulaci výrobků
    • řešení:
      předběžná kalkulace:
      Kalkulační položka                             Výrobek A                   Výrobek B
      1. Přímý materiál                               150 Kč                         200 Kč
      2. Přímé mzdy                                    100 Kč                         130 Kč
      3. Výrobní režie (120%)                     120 Kč                         156 Kč
                  vlastní náklady výroby           370 Kč                         486 Kč
      4. Správní režie (80%)                        80 Kč                           104 Kč
                  vlastní náklady výkonu          450 Kč                         590 Kč

 

  • b) rozvrhová základna naturální:
    • strojové hodiny, normohodiny práce výrobních dělníků
    • režijní sazba v Kč na jednotku rozvrhované základny:
    • příklad: Ve výrobním středisku se vyrábí dva druhy nákladově různorodých výrobků. Ve sledovaném období je předpokládaná výroba 2 000 ks výrobků A a 3 000 kusů výrobků B. Rozpočet výrobní režie na sledované období je 935 000 Kč. Rozvrhovou základnou je spotřeba strojových hodin. Na výrobu výrobků A jsou třeba 2 strojové hodiny, na výrobek B 1,5 strojové hodiny.
    • řešení:
    • Výrobní režie na výrobek A = 110 * 2 = 220 Kč
      výrobní režie na výrobek B = 110 * 1,5 = 165 Kč

 

KALKULAČNÍ PÍSEMNOSTI:

  • 1. Kalkulační listy – obsah: druh kalkulace, kalkulační výkon, kalkulační jednice, výše jednotlivých kalkulačních položek, podpisy, datum sestavení
  • 2. Kalkulační doklady – dokládají všechny zápisy na kalkulačních listech (písemnosti, které byli použity ke stanovení údajů v kalkulaci)
  • Vnitropodnikové ceny: předběžné kalkulace mají význam ve vnitropodnikovém řízení, zejména v oceňování výkonů podnikových činností. Výkony materiální povahy (nedokončená výroba, polotovary, výrobky) se oceňují vnitropodnikovými cenami.
  • Kalkulace postupná a průběžná: v některých výrobních podnicích prochází výroba několika výrobními stupni (fázemi) – podniky textilní, hutní, potravinářské. Každá výrobní fáze tvoří technologicky uzavřený celek.
  • Produkcí počátečních výrobních stupňů jsou polotovary, které se postupně v dalších fázích zpracovávají. Pro jednotlivé výrobní fáze se zpravidla tvoří samostatná hospodářská střediska. Dochází-li k přechodu polotovarů z jednotlivých fází do dalších, kde se jejich spotřeba zahrnuje do nákladů, sestavují se dvojí kalkulace:
    • a) kalkulace postupná – v jednotlivých HS, spotřebované polotovary převzaté z předcházející fáze se uvádějí v kalkulaci samostatnou položkou
    • b) kalkulace průběžná – za podnik jako celek, spotřebované polotovary nebo jiné výkony z předchozích fází se rozčleňují do původních kalkulačních položek
💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!