Legislativní úprava účetnictví v ČR – maturitní otázka

 

Otázka: Legislativní úprava účetnictví v ČR

Předmět: Ekonomie a účetnictví

Přidal(a): Klára Cornelly

 

Legislativní úprava účetnictví v ČR – předpisy regulující účetnictví v ČR, české účetní standardy, základní účetní pojmy

 

Předpisy regulující účetnictví:

Účetnictví podnikatelů je v ČR upraveno následujícími předpisy:

  1. zákon 563/1991 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších předpisů
  2. Vyhláška č. 500/2000 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví
  3. České účetní standardy

 

Na účetnictví mají také silný vliv daňové zákony, zejména zákon o daních z příjmu a zákon o dph, ale i další. V neposlední řadě musí účetnictví respektovat také obchodní zákoník, zákon o cenných papírech, zákon o dluhopisech, zákon směnečný a šekový, zákon o konkurzu a zásady.

 

Zákon o účetnictví

Je nejvyšší právní normou, která reguluje účetnictví a  upravuje základní účetní pojmy a zásady.

Předmětem účetnictví je podle tohoto zákona sledovat stav a pohyb majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, nákladů, výnosů a výsledků hospodaření.

 

Zákon o účetnictví se vztahuje na:

  1. právnické osoby se sídlem na území ČR
  2. zahraniční osoby podnikající na území ČR
  3. organizační složky státu
  4. fyzické osoby zapsané v obchodním rejstříku jejiž obrat dle zákona o DPH přesáhl za předcházející kalendářní rok 25 000 000 Kč
  5. ostatní fyzické osoby, na základě dobrovolnosti

 

Tyto subjekty podléhající o zákonu o účetnictví jsou chápany jako účetní jednotky.

Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, se kterým věcně a časově souvisejí.

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do svého zániku a přitom dodržovat směrnou účtovou osnovu, uspořádání a označování účetní závěrky, obsahové vymezení těchto závěrek a účetní metody.

Účetnictví musí být vedeno jako soustava účetních záznamů, a to v českém jazyce a v české měně.

Za informační systém může být účetnictví považováno pouze jako celek.

Účetní jednotky mohou pověřit vedením svého účetnictví jinou fyzickou nebo právnickou osobu (účetní, firma), nezbavují se tím odpovědnosti za správnost účetnictví.

Účetnictví musí být vedeno tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho podkladě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

Účetnictví je možno vést v plném, nebo zjednodušeném rozsahu. Ve zjednodušeném rozsahu vedou účetnictví např. občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadační fondy, bytová družstva, příspěvkové organizace, územně samostatné celky. Ostatní vedou účetnictví v plném rozsahu.

 

Zjednodušený rozsah znamená, že podniky mohou spojit účtování v deníku a hlavní knize, nepřeceňují majetek na reálnou hodnotu, nemusí tvořit rezervy a opravné položky, v účtovém rozvrhu mohou vést pouze účtové skupiny, účetní závěrku sestavují v méně podrobném členění.

 

Účetní období je nepřetržitě po sobě jdoucích 12 měsíců. Buď se shoduje s kalendářním nebo hospodářským rokem.

Účetní případ je skutečnost, která je předmětem účetnictví.

Účetní zápis je zaznamenání účetního případu do účetní knihy na základě účetního dokladu

 

Účetní doklad je průkazný účetní záznam a má předepsané náležitosti:

  • Označení účetního dokladu
  • Obsah účetního případu a jeho účastníky
  • Peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství
  • Okamžik vyhotovení účetního dokladu
  • Okamžik uskutečnění účetního případu
  • Podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování

 

Účetní knihy, které musí účetní jednotka vést, jsou:

  1. Deník, kde jsou účetní záznamy uspořádány chronologicky
  2. Hlavní kniha, v niž jsou účetní záznamy uspořádány systematicky
  3. Kniha analytických účtů, které podrobněji rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy
  4. Knihy podrozvahových účtů, ve kterých se provádějí účetní zápisy, které nejsou uvedeny v hlavní knize

 

Účetní knihy se otevírají především ke dni vzniku povinnosti věst účetnictví a k prvnímu dni účetního období.

Uzavírají se zejména ke dni zániku povinnosti vést účetnictví a k poslednímu dni účetního období.

 

Směrná účtová osnova povinně stanovuje uspořádání a označení účtových tříd, a účtových skupin.

Účetní jednotky vedoucí účetnictví účtují na příslušných účtech, které si každoročně stanoví vnitropodnikovým předpisem v účtovém rozvrhu pro podnikatele, v němž vedou účty potřebné k zaúčtování všech účetních případů a k sestavení závěrky.

Obsah účtového rozvrhu je možno doplňovat i v průběhu účetního období dle potřeby.

 

Charakter účtů v účtových třídách:

Účty rozvahové: 0 – Dlouhodobý majetek

1 – Zásoby

2 – Finanční účty, krátkodobý finanční majetek a krátkodobé finanční úvěry

3 – Zúčtovací vztahy

4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky

Účty výsledkové: 5 – Náklady

6 – Výnosy

Zbývající účtové třídy: 7 – Závěrkové a podrozvahové účty

8, 9 – Vnitropodnikové účetnictví

 

Účetní závěrka podniku se sestavuje obvykle ke dni uzavírání účetních knih jako řádná (k poslednímu dni účetního období), nebo mimořádná ) v průběhu účetního období) a tvoří ji:

  • rozvaha
  • výkaz zisku a ztrát
  • příloha
  • popř. i přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu

 

Účetní závěrka musí být ověřena auditorem, pokud účetní jednotka za období, za které se sestavuje závěrka, a za období bezprostředně předcházející dosáhne nebo překročí:

  • jedno ze tří dále uvedených kritérií v případě akciové společnosti
  • dvě ze tří dále uvedených kritérií v případě ostatních obchodních společností a družstev, resp. Dalších účetních jednotek

 

Kritéria jsou:

  • Aktiva celkem více než 40 000 000 Kč
  • Roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč
  • Průměrný roční přepočtený stav zaměstnanců větší než 50

 

Pokud má účetní jednotka povinnost auditu, musí vyhotovit výroční zprávu.

Účetní závěrka se zveřejňuje uložením do sbírky listin obchodního rejstříku, popř. prostřednictvím komise pro cenné papíry.

 

Vyhláška č. 500/2002 Sb.

Vyhláška platí pouze v těch ustanoveních, která nejsou ošetřena Českými účetními standardy a stanoví především:

  • rozsah a způsob sestavování účetní závěrky
  • uspořádání, označování a obsahové vymezení položek aktiv a pasiv v účetní závěrce
  • účetní metody
  • metody přechodu z jednoduchého účetnictví na podvojné a jiné

 

České účetní standardy

Pro podnikatele je v současnosti v platnosti 23 standardů:

001 – Účty a zásady účtování na účtech

002 – Otevírání a uzavírání účetních knih

003 – odložená daň

004 – rezervy

005 – opravné položky

006 – kurzové rozdíly

007 – inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob

008 – operace s cennými papíry a podíly

009 – deriváty

010 – zvláštní operace s pohledávkami

011 – operace s podnikem

012 – změny vlastního kapitálu

013 – dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

014 – dlouhodobý finanční majetek

015 – zásoby

016 – krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry

017 – zúčtovací vztahy

018 – kapitálové účty a dlouhodobé závazky

019 – náklady a výnosy

020 – konsolidace

021 – vyrovnání, nucené vyrovnání, konkurs a likvidace

022 – inventarizace majetku a závazků při převodech majetku státu na jiné osoby

023 – převod o peněžních tocích

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!