Otázka: Makroekonomické ukazatelé
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Kája
Ekonomie
- jako vědní disciplína vzniká v druhé polovině 18. století
- je věda, zabývající se lidským jednáním ve světě omezených zdrojů a neomezených potřeb
- věda, která se zabývá společenskou realitou zvanou ekonomika
Člení se na:
- mikroekonomie – zkoumá chování jednotlivých subjektů ekonomiky (stát, podniky, domácnosti)
- makroekonomie – zkoumá a analyzuje fungování ekonomiky jako celku, k tomu slouží tyto veličiny, které vypovídají o vyspělosti ekonomiky:
- tempo růstu
- hrubý domácí produkt
- platební bilance
- obchodní bilance
- inflace
- nezaměstnanost
Hrubý domácí produkt
- souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích za určité období (1 rok) výrobními faktory na území státu, bez ohledu na to, zda jsou vlastněny občany státu nebo cizinci
Hrubý národní produkt
- souhrn statků a služeb vyjádřený v penězích za určité období (1 rok), výrobními faktory ve vlastnictví občanů příslušné země, bez ohledu na to, zda výroba probíhala na území státu nebo v zahraničí
Platební bilance
- souhrn devizových příjmů a výdajů mezi ČR a okolním světem
Obchodní bilance
- přehled dovozů a vývozů daného státu
Inflace
- zvyšování celkové cenové hladiny, statků a služeb v průběhu určitého období, v oběhu je více peněz než statků a služeb
- k měření inflace se používají různé druhy cenových indexů – nejpoužívanější:
- index spotřebitelských cen
- vyjadřuje velikost změny výdajů domácností na nákup vybraných druhů statků a služeb ve dvou po sobě jdoucích letech
- označuje se jako MÍRA INFLACE
MÍRA INFLACE = (cenová hlad. v roce + cenová hld. v roce ± 1) / (Cenová hladina ± 1) * 100
- pro měření míry inflace existují mezinárodně platné postupy, je závazně stanovený výběr typických druhů zboží a služeb – tzv. spotřební koš, u nich se pohyb cen sleduje a statisticky zpracovává
Důsledky inflace
- snižuje se kupní síla peněz
- jsou znehodnocovány úspory
- peníze přestávají plnit některé své funkce (míry hodnot, zejména uchovatele hodnot)
- přispívá k ekonomické nestabilitě
Inflace se projevují v různých formách a míře, můžeme ji proto rozdělit podle:
MÍRY INFLACE
mírná (plíživá)
- je jednociferná, v rozsahu několika % ročně
- lidé nepřestávají věřit penězům, EKO běžně funguje
pádivá
- je dvojciferná = 10-90% ročně
- lidé přestávají měřit domácí měně, preferují cizí měnu, zlato, nemovitosti
- výkonnost EKO klesá, jsou nutné zásoby státu
hyperinflace
- je trojciferná = 1000 a více % ročně
- peníze přestávají plnit své funkce, přechází se naturální směně, EKO systém se rozpadá
PODLE PŘÍČIN
tažená poptávka
- inflace je vyvolána převisem na AN, je to stav, kdy všechny EKO subjekty, firmy, domácnosti, stát, chtějí spotřebovat větší množství statků a služeb, než kolik se v EKO při stávajících cenách vyrobí. Důsledkem je nárůst cen, který by měl obnovit rovnováhu na trhu (tržní mechanismus)
- zvýšena poptávka vyvolává růst cen nabídky
- zaměstnanci, zvyšování mezd, tím se zvýší náklady, dojde k dalšímu zdražení.
tlačené náklady (tažená nabídka)
- vzniká tak, že ceny konečných jsou vytlačovány vzhůru růstem nákladů. Zvýšení cen tzv. vstupů (pohonné hmoty)
setrvačná
- inflace pokračuje i určitou dobu poté, co její příčiny odezněly. EKO subjekty se inflaci přizpůsobily, počítají s ní a automaticky jí započítávají do všech svých rozhodnutí.
- opakem inflace je deflace = více zboží na trhu, než zboží v oběhu
Nezaměstnanost
- Nezaměstnanost je stav, kdy na trhu je nabídka pracovních sil větší než poptávka po pracovní síle
- Chceme-li v ekonomice hodnotit nezaměstnanost, musíme odlišit nezaměstnanost:
Dobrovolnou
- tvoří ji lidé, kteří o práci neusilují, (např. mají hodně peněz)
- tato část nezaměstnaných není považována za problém, není potřeba se jí zabývat.
Nedobrovolná
- aktivně hledá práci
- je evidován na ÚP
- nemá zdroj finančních prostředků
- stát se musí o tuto skupinu postarat
- opatření:
- aktivní – podpora vzniku nových pracovních míst, zaměstnávání absolventů škol, daňové úlevy při zaměstnávání postižených občanů
- pasivní – podpora v nezaměstnanosti ze státního rozpočtu
Příčiny:
- mzdy nejsou pružné, tak jako ceny
- jejich změna je vázána na změny právních předpisů, jednání s odbory apod.
- podnikatelé nechtějí nahrazovat současné osvědčené pracovníky novými z řad nezaměstnaných. I kdyby byli ochotni pracovat za nižší mzdu (náklady a zapracování, neosvědčení apod.)
Nezaměstnanost přináší řadu negativních důsledků:
- EKO důsledky
- ztráta statků a služeb, které by nezaměstnaní mohli vytvořit.
- potřeba finančních prostředků na zajištění nezaměstnaných (činnost ÚP, podpory, soc. dávky, apod.)
- Sociální důsledky
- pokles životní úrovně nezaměstnaného a jeho rodiny, stres, zdravotní důsledky, kriminalita, alkoholismus, ztráta kvalifikace
Ukazatelem měření nezaměstnanosti je míra nezaměstnanosti.
Míra nezaměstnanosti = (nedobrovolně nezaměstnaní/ekonomicky aktivní obyv) * 100
Typy nezaměstnanosti
podle příčin rozlišujeme 3 typy nezaměstnanosti:
- Frikční
- normální jev v tržní ekonomice, jedná se o plynulé přecházení z jednoho zaměstnání do jiného, souvisí s životním cyklem člověka (absolvování školy, stěhování, apod.)
- rysem je krátkodobost, tato forma nezaměstnanosti je neodstranitelná, lze ji ale ovlivnit informacemi o pracovních příležitostech, mobility obyvatelstva, apod.
- Strukturální
- vyplývá ze změn ve struktuře NH – některé odvětví zanikají a tím dochází k nezaměstnanosti:
- regionální
- profesní
- může být dlouhodobá, je nutné ji řešit např. rekvalifikace
- Cyklická
- spojená s hospodářským cyklem v EKO
- může být dlouhodobá, je nutné ji řešit
Dlouhodobá a vysoká nezaměstnanost je pro stát významným negativním jevem a stát ji musí řešit.
