Management – maturitní otázka (4)

 

   Otázka: Management

   Předmět: Marketing a management

   Přidal(a): Jana

 

Management znamená nejen vedení lidí, ale také další aktivity, kterými jsou manažerské funkce.

Tyto funkce vykonávají řídící pracovníci, které nazýváme manažeři.

Manažeři pak vzhledem ke svému zaměstnání mají určitou odpovědnost či povinnost dodržovat zákony a řídit organizaci tak, aby plnila vytyčené cíle.

 

Kromě podnikových cílů mají manažeři odpovědnost také k:

  • vlastníkům (při vyplácení zisku, proti bankrotu)
  • zaměstnancům (výplata mezd)
  • zákazníkům (dodat kvalitní produkty)
  • dodavatelům (včas zaplatit závazky)
  • konkurenci (jednat četně bez kartelových dohod)
  • okolní společnosti (ekologické vnímání, udržování okolí firmy …)

 

Základní pojmy

Manažer:

  • je zaměstnanec podniku, který je pověřený vlastníky podniku k vykonávání manažerských funkcí a rolí spojených s podnikáním
  • Odpovídá za část či celou organizaci.

 

Majitel:

  • je vlastník podniku (pouze bere dividendy z vloženého kapitálu a neřídí podnik).

 

Zaměstnanec:

  • je osoba pracující v podniku na smlouvu za mzdu.

 

Vznik a vývoj managementu

Management vznikal v průběhu několika období.

V jednotlivých časových úsecích vznikaly takzvané teorie managementu.

Základní rozdělení je na klasické a postklasické období.

 

Klasické školy managementu vznikaly od začátku 20. století do druhé světové války.

Tato doba byla příznačná převisem poptávky nad nabídkou, a proto většina podniků usilovala o zvýšení produktivity práce (zaměření na dělníka) a tím i produkce.

 

Ke klasickým teoriím patří:

Škola vědeckého řízení:

  • zakladatelem byl Američan Taylor, který formuloval pracovní úkol podle časové jednotky (norma času) a také čtyři organizace práce:
    • normalizace pracovních podmínek
    • denní výkon práce a za splnění úkolů dát vysokou mzdu a za nesplněné trestat krácením mzdy
    • výběr pracovníků na základě testů a zaměstnance pravidelně školit
    • vytvoření přátelské atmosféry na pracovišti a zlepšení organizace, tak aby vedla k vyšším výkonům
  • mezi další představitele patřil Gilberth
    • norma je založená na pohybu
    • rozdělil pohyby do třinácti skupin
    • čas považoval za konstantní
  • Baťa
    • stanovil denní úkol, který musí dělník splnit
    • zavedl pracovní dobu na 8 hodin 5 dní v týdnu
    • snažil se o vytvoření škol při závodech (vyučení vlastních dělníků)
    • snažil se provozovat podnikové prodejny a restaurace pro zaměstnance, kde měli nižší ceny
  • Ford
    • zavedl pásovou výrobu

 

Škola lidských vztahů:

  • mezi hlavní představitele patřili Mayo a Munsteberg
    • zabývali se vztahy na pracovišti
    • tvrdili, že horší vztahy mezi lidmi vedou také k horší normě výkonů
    • kladli důraz na:
      • motivaci pracovníků
      • řešení konfliktů na pracovišti
      • používání psychologických testů a testů osobnosti při obsazování volných pracovních pozic
      • lidská práce je nejdůležitější výrobní faktor

 

Škola správního řízení:

  • hlavním představitelem byl Fayol
    • zkoumal především práci a úlohu vedoucích pracovníků a sekvenční manažerské funkce
    • vedoucí pracovníky zkoumal ze dvou pohledů podle činností:
      • podnikové činnosti
      • řídící činností

 

Škola byrokratického řízení:

  • je zaměřena na organizaci firmy jako celku, kde je jasná dělba práce:
    • každou práci má vykonávat odborník, který k tomu získal potřebnou kvalifikaci
    • pro každou pracovní pozici existuje manuál a popis práce
    • v podniku je jasně stanovená hierarchie odpovědností a pravomocí
    • vše musí probíhat podle jasně stanovených pravidel, které si podnik sám vytvoří
    • příkazy musí přecházet od nejvyšších pracovníků po ty nejnižší
    • u hodnocení a profesního postupu musí být zohledněn věk a výkon zaměstnance
    • zaměstnanci se nepodílejí na zisku

 

  • tento model navrhl Weber
    • viděl podnik jako fungující stroj, který bude pracovat spolehlivě, pokud bude mít správné vedení (vedoucí pracovníci)

 

Po období klasických škol nastupují přístupy postklasické, které se rozvíjí až do dnes. Jde o tyto přístupy:

  • procesní přístup
    • vychází ze školy správního řízení, kde jsou základem sekvenční manažerské funkce (plánování, organizování, vedení, kontrola),
    • procesem se rozumí, že pod každou sekvenční funkcí jsou i průběžné funkce (plánování, rozhodování, implementace)

 

  • psychologicko-sociální přístup,
    • je založen na teoriích školy lidských vztahů
    • vychází z teorie X a Y McGregora

 

  • systémový přístup
    • jde o rozdělení manažerských funkcí podle přístupu na technické, sociální a administrativní
    • vztahy se rozdělují na formální a neformální

 

  • kvantitativní přístup
    • jde o přístup, ve kterém se manažer snaží všechny funkce kvantifikovat (převést do číselné podoby a počítat)
    • díky detailním propočtům, u kterých využívá ekonomicko-matematických metod, může lépe určit, kde se nacházejí nedostatky
    • přístup se snaží o vědecké zhodnocení situace, ale zároveň podceňuje schopnosti člověka

 

  • empirický přístup
    • zobecňuje zkušenosti z praxe pomocí statistiky a předchozího vývoje

 

Manažerské funkce

Manažer je ve firmě velmi potřebná osoba, která z pověření majitelů a vlastníků firmy vykonává manažerské funkce a role tak, aby podnik dosahoval, co největších zisků.

 

Hlavními důvody potřeby manažerů jsou:

  • výkon činností, které zajišťují plnění cílů podniku
  • organizace a usměrňování procesů v organizaci
  • tvorba strategií a strategických plánů
  • kontrola zaměstnanců a procesů ve firmě
  • zjišťování a zpracování informací z vnějšího okolí
  • vytváří podnikovou kulturu.

 

Manažerské funkce můžeme rozdělit na sekvenční a průběžné.

Sekvenční funkce jsou vykonávány v určitých časových pásmech.

 

  • Mezi sekvenční funkce patří:
    • plánování (vytyčení reálných cílů, dílčích plánů k dosažení strategie a následná koordinace činností pro uskutečnění cílů)
    • organizování (definování toho co, kdo, kdy, kde bude dělat)
    • kontrola (srovnání skutečných výsledků a výkonů s původním pánem)
    • vedení (jde o motivaci a správné nasměrování práce ostatních tak, aby bylo dosaženo stanovených cílů)

 

Průběžné manažer vykonává každodenně, a to vždy když je třeba.

  • Mezi průběžné funkce pak patří:
    • analýza (zhodnocení vnějších a vnitřních informací ve prospěch firmy)
    • rozhodování (výběr nejlepší možnosti z řady, které jsou reálně možné)
    • implementace (realizace rozhodnutí)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: