Management – základní pojmy – maturitní otázka

Otázka: Management – základní pojmy

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Anna

ZÁKLADNÍ POJMY

Proces koordinování činností skupiny pracovníků, realizovaný jednotlivcem nebo skupinou lidí za účelem dosažení určitých výsledků, které nelze dosáhnout individuální prací
Smyslem je dosáhnout produktivní práce lidí
Soubor názorů, zkušeností, doporučení, přístupů a metod, které vedoucí pracovníci (manažeři) užívají ke zvládnutí specifických činností (manažerských funkcí), jež jsou nezbytné k dosažení podnikových záměrů
Činnost mobilizující lidské i věcné činitele při respektování norem, nákladů, kvality a lhůt k uskutečnění určité akce či projektu
Umění dosáhnout toho, aby lidé udělali to, co je třeba

Slovo MANAGEMENT je používáno v následujících významech:

Činnost člověka (např. personální management)
Vědní disciplína (výuka managementu)
Vedení organizace (vrcholový management)
Dovednost člověka (uplatnění managementu)

Management je považován za vědní disciplínu, která ovšem neposkytuje nezvratná fakta è doporučení managementu jsou proměnlivá, protože jsou spojena s realitou a ta se do jisté míry neustále mění

Management

neposkytuje univerzální návody, neboť při řízení musí být respektovány faktory teritoriální, časové a další.
Opírá se o poznatky z jiných vědních disciplín è ekonomiky, matematiky, psychologie, sociologie, statistiky …..)
Obsahuje v sobě i prvky umění, které souvisí s individuálními schopnostmi manažerů, např. umění jednat s lidmi, vystupování, schopnost kvalifikovaného rozhodování
Důležitá je zde i intuice, kreativita, umění předvídat a případně i v pravou chvíli riskovat

Postavení manažera v organizaci

Historie

• Počátkem 20. století – většina velkých firem vedena jedinou osobou – obvykle majitelem

• Muselo jít o výraznou podnikatelskou osobnost è úspěch firmy je závislý přímo na této osobě (Ford, Baťa)

• V případě poklesu výkonnosti tohoto člověka è firma se dostává do potížíènutnost vzniku samostatné profese MANAŽERA (oddělení od vlastníků

• Trendy do budoucna

• Uvažuje se o tzv. ekonomické demokracii è zapojit i řadové zaměstnance do rozhodování è např. účastí na zisku, na řízení

OBSAHOVÁ NÁPLŇ SOUČASNÉHO MANAGEMENTU

2 oblasti managementu

• Základy managementu

• Manažerské postupy

Základy managementu

• Jde především o charakteristiku základních manažerských funkcí (dovedností)

Manažerské funkce:

• Plánování

• Rozhodování

• Motivování a vedení

• Organizování

• Komunikace

• kontrola

Manažerské postupy:

• Strategický management

• Operační a produkční management

• Projektové řízení

• Mezinárodní management

• Personální management

• …..

MANAGEMENT A PODNIKÁNÍ

Cíle managementu

V podnikatelské sféře – dosažení pozitivních ekonomických efektů, např. zisk, zhodnocení kapitálu, posílení pozice na trhu….
V neziskové sféře – sociální, kulturní, zdravotní záměry

PODNIKÁNÍ – všechny legální aktivity, které směřují k získání ekonomických efektů ð zisku

Základní úkoly managementu:

Určit předmět podnikání ð v čem podnikat
Stanovit a získat přiměřené zdroje k podnikání ð s čím podnikat
Vymezit postupy, pravidla, kritéria podnikání ð jak podnikat

MANAŽER využívá, respektuje a ovlivňuje:

Vnitřní faktory podnikání
- Finanční zabezpečení
- Zaměstnanci
- Know – how (znalosti, postupy, zvládnutí technologií)
- Technické zabezpečení (prostory, stroje, zařízení)
Vnější faktory podnikání
- Zákazníci
- Konkurence
- Dodavatelé
- Vědeckotechnický rozvoj
- Situace v regionu
  - Postavení a vztahy v obci
  - Infrastruktura
  - Situace na trhu práce v regionu
- Podstatné ekonomické faktory
  - Účetní předpisy
  - Daňová soustava
  - Cenová pravidla
  - Devizové kurzy
  - Úvěrové podmínky
  - Celní předpisy
- Ostatní legislativa
  - Sociální předpisy
  - Ekologické předpisy, bezpečnostní, požární, zdravotní

Role manažera a styly řízení

Existují dva pohledy na manažery:

Pohled statický – role manažera – charakterizují samotnou osobu manažera a její postavení v hierarchii organizace
Pohled procesní – dynamický – zachycující manažera při jeho řídící činnosti v organizaci

Manažery můžeme utřídit podle následujících hledisek:

Podle úrovně řízení

Hledisko úrovně řízení zdůrazňuje postavení manažera v organizaci a dělí manažery do tří základních skupin:

Vrcholový management – (top management) – nejvýše postavení řídící pracovníci, např. ředitel, náměstek ředitele, prezident společnosti a jeho viceprezidenti
- Představuje jen velice úzkou a nepočetnou skupinu nejlépe placených a pro firmu velice důležitých lidí, na jejichž umění řídit a znalostech závisí úspěch firmy

Střední management – vedoucí útvarů firmy, jsou podřízení vrcholovému vedení a zároveň jsou nadřízeni nejníže postaveným vedoucím pracovníkům
- Není zde kladen takový důraz na koncepční a strategickou práci, jejich řídicí působení má kratší časový dopad a podstatně více jsou zaměstnání operativním řízením svěřených útvarů.
- Skupinka těchto pracovníků je výrazně početnější, než tomu tak je u vrcholového managementu
Nejnižší management – manažeři na nejnižší úrovni, jsou nadřízeni pouze výkonným pracovníkům, např. mistři, vedoucí závodní jídelny apod.
- Ve firmě je nejpočetnější skupinou
- Neočekává se od ní koncepční řízení, ale především řízení operativní, perfektní znalost detailů a schopnost zvládat řešení každodenních dílčích problémů

Tato úroveň řízení je typická pro velké firmy, u středních a malých firem jsou běžné jen dvě úrovně řízení.

Řídící pyramida a poměr koncepční a operativní řídící práce:

Top management – nejvíce koncepční práce, nejméně operativní

Střední management

Nejnižší management – nejméně koncepční práce, nejvíce operativní

První Parkinsův zákon – vytvoření vlastní řídící pyramidy – vede k bujení administrativy a počtu řídících pracovníků è nižší efektivnost a ziskovost firmy

Podle stylu řízení

Autokrat – autokratický styl – vedoucí, který sám rozhoduje a přikazuje svým podřízeným bez ohledu na jejich návrhy a náměty. Detailně a systematicky kontroluje, zda byly přesně splněny jeho příkazy. Tento styl je typický v armádě. Ve firemní praxi je úspěšný všude tam, kde podřízení nemají o práci zájem, snaží se jí spíše vyhnout, nebo o práci nepřemýšlejí a jsou raději, pokud dostanou přesné pokyny, co a jak dělat. Použití také všude tam, kde je třeba se rychle rozhodovat a není čas se radit s kolektivem.
Demokrat – demokratický styl – vedoucí bere ohled na názory podřízených, o problémech diskutuje, konečné rozhodnutí však dělá sám a kontroluje jeho splnění. Výhodný je tam, kde podřízení mají zájem o práci, přemýšlí o ní a snaží se jí zlepšit. Např. při projektování, u marketingových činností, plánování a podobných tvůrčích pracích.
Liberál – liberální styl – vedoucí nepoužívá přímých řídících příkazů. Vhodné používat v organizacích, kde pracují tvůrčí pracovníci s vysokoškolským vzděláním, kteří mají vysokou vnitřní motivaci k práci – např. výzkumná pracoviště, vysoké školy. Vedoucí zde především vytváří podmínky pro dobrou práci, organizuje týmovou práci, směřuje své podřízené k naplňování cílů organizace.
Lhostejný styl řízení – pouze přenáší příkazy z vyšších stupňů řízení, nerad se sám rozhoduje, zasahuje pouze ve výjimečných případech a spíše s nevolí, v podstatě ani nekontroluje
Kompromisní styl řízení – slučuje oba možné principy mezi nutným výkonem a udržením mezilidských vztahů, charakteristickým znakem je kompromis. Z hlediska řízení nejméně vhodný, ale velmi rozšířený typ manažerů. Nejistota v řídící práci tohoto vedoucího a jeho nechuť nekompromisně rozhodovat a přikazovat podřízením nevydrží dlouho Æ bývá nahrazen méně kompromisním manažerem
Týmový styl řízení – optimální styl. Je zaměřen na výkon při udržování dobrých mezilidských vztahů. Charakteristický především pro výzkumné ústavy, vývojové a projekční kanceláře, ale i jinde.