Marketing a management – otázka k maturitě (2)

 

Otázka: Marketing a management

Předmět: Management

Přidal(a): JAN DVOŘÁK

 

 

Management = procesy, způsoby a metody řízení

– původ slova je zakotven v latině ve slově MANUS = RUKA

– následně další ekvivalenty např. v angličtině TO MANAGE = ŘÍDIT

– management nabývá na svém významu v období průmyslové revoluce

 

Postavení manažera v organizaci:

– pro tyto potřeby dělíme manažery do třech základních skupin

1) Vrcholový management (top management)

  • nejvýše postavení řídící pracovníci
  • jedná se o velice úzkou a ne příliš početnou skupinu lidí, kteří jsou nejlépe placeni a pro firmu velice důležití, na jejich umění řídit a znalostech závisí úspěch firmy

 

2) Střední management

  • jedná se o vedoucí útvarů firmy
  • např. vedoucí marketingového oddělení, vedoucí nákupu, vedoucí kontroly…
  • jsou podřízeni vrcholovému managementu a zároveň jsou nadřízení nejníže postaveným vedoucím pracovníkům
  • početnější skupina než vrcholový management

 

3) Nejnižší management

  • manažeři na nejnižším stupni řízení
  • např. mistr dílny…
  • tato skupina manažerů je ve firmě nejpočetnější
  • neočekává se od ní koncepční řízení, ale spíše operativní řízení

– toto členění se používá ve velkých firmách, u malých firem chybí střední management

 

Vývojové směry nauky o řízení:

– základy této ekonomické vědy jsou položeny v pracích Fredericka Taylora

– v souvislosti s rozvojem průmyslové výroby se poznatky začínají rozvíjet ve všech průmyslově vyspělých státech, dochází k rozvoji dvou směrů řízení

 

1) Technický směr

  • matematicko-ekonomické metody
  • hledání technických faktorů
  • po 2. sv. v. samostatná vědecká disciplína

 

2) Psychologický směr

  • hlavní pozornost je věnována člověku jako podstatnému výrobnímu faktoru
  • jsou zaměřeny především na:
    • motivace a způsoby vedení lidí v orientaci na optimální pracovní výkon
    • řeší vliv sociální skupin, psychologické faktory…

 

Vývoj teoretických názorů na řízení:

– nejsilnější impulzy ke zkoumání jednotlivých otázek řízení vznikají na přelomu 19. a 20. století v USA

– příčiny tohoto vývoje právě v USA

1) velký vnitřní trh chráněný cly a snadno přístupné a velké přírodní bohatství

  • v USA se rozvíjí nejprogresivněji průmyslová výroba, která vyžaduje nové metody řízení
  • postupem času je nutný přechod od extenzivního k intenzivnímu charakteru výroby

2) zkrácení pracovní doby a mohutný rozvoj průmyslu – relativní nedostatek pracovních sil, nutná intenzifikace a racionalizace práce

  • intenzifikace = maximální využití času, prostoru nebo síly k vyšším výkonům
  • racionalizace = optimální rozložení sil, prostředků či prostoru k optimálnímu výkonu

 

Klasická škola teorie řízení:

– vznik v USA na přelomu 19. a 20. století, je spojována se jménem

 

Fredericka Taylora, první fázi vývoje těchto názorů předcházejí snahy o:

  • zvýšení výkonů dělníků odstraněním ztrátových časů
  • ekonomizací výroby a minimalizací nákladů
  • nahrazením nahodilého, živelného řízení systematickým

– představitelé této teorie: Taylor, Gilbreth, Fayol, Ford

 

Frederick Winslow Taylor:

– považován za zakladatele vědeckého řízení

– snaho o zvýšení efektivity výroby

  • základním zdrojem byla intenzifikace práce

– řízení chápe jako přísnou znalost:

  • co vedoucí chce, aby lidé udělali
  • aby to udělali nejlépe, v nejkratším čase a nejlevněji

– byly stanoveny normy denního pracovního výkonu dělníka

– zvláštní pozornost je věnována sytému odměňování jako stimulačnímu prvku výkonu dělníka

  • odměny při překročení normy, ale i postihy při nesplnění

– vytvořil tzv. funkční řízení – funkční mistři – několik úseků

– je autorem časových studií a snímků pracovního dne (po celou dobu směny jsou měřeny veškeré časy u všech konkrétních dělníků)

 

Frank Gilbreth:

– není nejdůležitější udělat vše nejrychleji, ale udělat to jediným nejlepším způsobem, nejmenším počtem nejúčinnějších pohybů

– časové studie rozšířil na studie pohybové

– poprvé prokázal, že výkon pracovníka nezávisí jen na jeho fyzických a duševních schopnostech, na technice, na výši mzdy, ale i prvcích pracovních podmínek

  • osvětlení, barva, teplota, hlučnost, design pracovních nástrojů…

 

Henry Fayol:

– francouzský ekonom

– zohledňoval nákladovost výroby

– jako první rozpoznal čtyři základní funkce managementu

  • plánování
  • organizování
  • řízení
  • kontrolu

– zkoumal samu řídící činnost, tedy činnost vedoucích pracovníků

 

Henri Ford:

– rozvinul formu organizace a řízení velkovýroby

– snažil se, aby zpracovávaný předmět probíhal jednotlivými pracovními operacemi nepřerušovaně a plynule

– plynulost – pásová výroba (dopravují předměty až k dělníkovi a určoval tempo práce)

 

Management a marketing

Styl řízení:

– každé řízení má dvě stránky

1) řízení věcných procesů, tzv. procesní řízení

  • řízení procesů, činností, administrativní, technický…

2) řízení lidí, tzv. personální řízení

  • vedení pracovního kolektivu
  • zahrnuje:
    • motivaci k práci
    • vedení pracovních kolektivů

 

Styly řídící práce:

autokratický, liberální, demokratický, lhostejný, kompromisní, týmový

1) Autokratický (autoritativní) styl:

– manažer vystupuje autoritativně, nepřipouští diskuzi

– nevyžaduje, aby tomu lidé rozuměli, ale aby to vykonali

– nepřipouští kritiku

– vyžaduje disciplínu, přesnost, poslušnost podřízených

– výhody = rychlost a přesnost splnění úkolů

– nevýhody = není využit možný tvůrčí potenciál podřízených

– uplatnění např. silové složky státu

 

2) Liberální styl

– manažer je orientována na vytvoření a udržení přátelských vztahů na pracovišti

– určitý stupeň volnosti každého pracovníka

– manažer přejímá funkci konzultanta – zadává úkoly, sdělí jejich důležitost a svůj názor, připouští i kritiku a odlišené názory

– problém pokud cíle zaměstnance nejsou totožné s cílem podniku

– výhody = existuje svoboda, ale ne chaos

– je možné ho použít u kvalifikovaných odborníků

– nevýhody = nelze použít u pracovních kolektivů zaměřených na výkon – problém volnosti

– uplatnění např. výzkumné organizace

 

3) Demokratický styl

– nejvhodnější pro podnikovou sféru

– vzájemné respektování, založen na dobrých vztazích

– vedoucí nedává mnoho příkazů a spíše působí příkladem

– produktivita zaměstnanců je průměrná, ale kvalita dlouhodobá

– výhody = společné podílení manažerů a zaměstnanců na výsledcích činnosti, vzájemná motivace

– nevýhody = mohla by být časová ztráta, v souvislosti s demokratickým rozhodováním

– možnost využití = projektování, marketingová činnost…

 

4) Lhostejný styl

– manažer více méně pouze přenáší příkazy z vyšších stupňů řízení

– nerad sám rozhoduje v podstatě ani nekontroluje

– výhody = řídící činnosti tohoto manažera nejsou velké

– nevýhody = manažer v podstatě není schopný kolektiv sám řídit

– možnosti využití např. instituce orientované na uměleckou činnost

 

5) Kompromisní styl

– „líbivá politika“

– charakteristickým znakem je kompromis

– aby preference vyšších výkonů nenarážela na nevůli podřízených

– nejméně vhodný, hodně rozšířený na nižších stupních řízení – každodenní kontakt s podřízeným

– nevýhody = časté nahrazení tohoto manažera

 

6) Týmový styl

– považován za optimální

– je zaměřen na výkon a zároveň udržení dobrých vztahů

– nadřízení a podřízení se většinou od sebe příliš neodlišují

– výhody = vysoký výkon, nasazení celého týmu, pozitivní atmosféra

– možnosti využití např. výzkumné organizace, projekční kanceláře, počítačové firmy…






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: