Mezinárodní ekonomická integrace a management

 

Otázka: Mezinárodní ekonomická integrace a management

Předmět: Ekonomie, Management

Přidal(a): Kryštof

 

 

Mezinárodní ekonomická integrace

• Dnes již nelze žádnou ekonomiku ani extrémní (KLDR) považovat jako samostatnou izolovanou bez vazeb na okolní země
• Vzájemné vztahy mohou být buď to bilaterární (dvoustranné) popř. v rámci mezinárodní organizací
• Dochází ke stále těsnějšímu propojování z řady důvodů – dochází k vytěžení surovin, potravinová nedostatečnost, nedostatek vody, klimatické změny, porušování ekologických principů a smluv, migrace, válečné konflikty, ekonomická nestabilita
• Stále silněji se prosazuje potřeba vzájemné spolupráce díky dynamickému vývoji a vědecko-technickému pokroku ve všech oblastech
• Garantem mezinárodních vztahů by měla být OSN, která zastřešuje řadu organizací, institucí a orgánů, které vyvíjejí vlastní činnost, měla by zajišťovat státní suverenitu jako základní princip mezinárodního práva

 

OSN vznikla v roce 1945 ČSR člen od počátku, hlavní instituce:

• UNESCO
• UNICEF
• WHO (zdravotnická organizace) ILO (organizace práce)

• Do systému například patří mezinárodní měnový fond, světová banka
• Disponují řadou prostředků pro udržení míru např: rada bezpečnosti může uvalit na některou zemi sankce (viz. Na Rusko, Severní Koreu,…) vysílají pozorovatelské mise

 

Mimo tyto organizace jsou také organizace vojensko-politické např.:

• NATO
• INTERPOOL
• Světová obchodní organizace (VTO, dříve GAT)
• G8 (USA, Kanada, Rusko, Japonsko, Německo, VB, Itálie)
• Červený kříž
• Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OICD)
• Evropský soud pro lidská práva, evropské sdružení volného obchodu
• Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OPEC)
• EU

 

Evropská unie

• Počátky unie respektive sdružování Evropy lze spatřovat již od cca 16. Stol, kdy Jirka z Poděbrad svažoval založení jednotného spojeného království, neprosadilo se však nic (vliv válek atd…)
• posléze po každé větší válce nastávala atmosféra vzájemného sdružování = posilování, nejsilnější se to projevilo v 20. Stol. jak po 1. Sv. v. tak více po 2. Sv. v., kdy fr. Ministr zahraničí Robert Šuman vyjádřil deklaraci na spolupráci (v Montaně) a v dubnu 1951 na základě této deklarace vzniklo ESUO (Evropské sdružení uhlí a oceli) => po válce postavit Evropu „na nohy“ ESUO podepsali BENELUX, Francie, Itálie, Německo
• 3. 1957 těchto 6 zemí založilo EUROATOM = společenství, které mělo za cíl mírové využití atomu
• Obě organizace v březnu 1957 podepsali Římské dohody => vznik EHS (evropské hospodářské společenství)
• Tyto země byly skutečně ekonomicky nejsilnější země Evropy
• Sdružily se s cílem společného trhu, který zajistil volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob
• Jejich cílem bylo dosažení celní unie
• EHS se zdárně vyvíjelo a zařadilo do svého programu sociální a environmentální politiku (ochrana ŽP)
• 1979 = byly první volby do evropského parlamentu, od té doby se co pět let konají volby
• EHS se začalo rozšiřovatjj
• Velká změna nastala v roce 1989, po pádu Berlínské zdi došlo ze sjednocení Německa a Evropa se vymanila ze Sovětského područí
• Začaly přistupovat nové země a roku 1991 (zanikl SS) byla v Maastrichtu podepsaná smlouva, kde se mimo jiné přejmenovává EHS na EU
• Dochází k dalšímu rozvoji, přistupují Finsko, Rakousko, atd…
• 1999 = vznik eura jednotné měny a spolu s ním EUROZÓNA
• 2004 = EU se rozšířila o další země ČR, Rumunsko, Bulharsko
• Postupem času se EU dále rozšiřuje na dnešních 28 zemí
• Do unie se dále chtějí přihlásit další země Makedonie, Černá Hora, Albánie, Turecko

 

Orgány EU

Rada EU

• je hlavním rozhodujícím orgánem EU
• každého zasedání se zúčastňuje ministr každé členské země agendy, které se projednává

Evropská rada

• je složena z prezidentů (případně předsedů vlády) jednotlivých členských zemí
• Schází se minimálně 4x ročně
• Setkání nejvyšších představitelů, kteří mají řešit naléhavě mezinárodní otázky
• Předseda bývá označován jako prezident EU (Donald Tusk)

Evropský parlament

• volený orgán, který má momentálně 751 členů
• V čele parlamentu je předseda parlamentu, vykonává politický dohled nad činností a mají možnost podílet se na legislativě
• Členové jsou voleni na 5 let
• Jejich zasedání se konají ve Strasbourgu, a nebo v Bruselu
• Mají vývoj, kde se projednává práce všech oborů unie
• Europoslanci se sdružují podle své politické příslušnosti do frakcí, které se odlišují svým ideovým profilem (zaměřením)
• Europoslanců je 21:

 

Evropská komise

• Je to orgán, který není nikým volen, je pouze jmenován na 5 let a prozatím má každá země svého jednoho EUROKOMISAŘE
• ten má na starost jednu agendu, nesmí hájit zájmy své země, ale výhradně zájmy unie
• předsedou parlamentu je Jean Claude Juncker
• Věra Jourová = naše eurokomisařka

 

Evropský soudní dvůr

• Sídlo = Lucemburk
• Cíl -> řešit problémy v rámci unie ve smyslu kdy občan má pocit, že mu bylo ze strany unie ukřivděno

 

Evropský účetní dvůr

• kontroluje zda-li byly dodrženy všechny příjmy a výdaje EU mimo to dělá účetní závěrku, kterou předkládá každý rok ke schválení evropskému parlamentu

 

Ombudsman

• Přijímá stížnosti občanů a institucí EU, pomáhá s jejich řešením

 

Výbory

1. Evropský hospodářský a sociální výbor – poradní orgán
2. Výbor regionů

 

Evropská investiční banka

• zřízena na podporu méně rozvinutých regionů EU, sídlí v Lucemburku

 

Evropská centrální banka

• Sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem
• Zpracovává hospodářskou a měnovou politiku EU
• kontroluje měnovou politiku jiných zemí, zodpovídá za kurz eura

 

Management

• společensko-vědní disciplína, součást ekonomie, která vznikla v podstatě okamžiku, kdy se v podniku oddělili majitelé od řídících pracovníků
• dá se definovat jako souhrn činností vedoucích pracovníků manažerů, které jsou zaměřeny pro splnění cílů v podniku
• Je řada definic avšak žádná oficiální
• chápe se, buď to jako věda nebo skupina vedoucích pracovníků

 

V podniku rozlišujeme několik úrovní, kde je:

• top management
• střední management
• manažeři první linie

 

Manažeři první linie

• jejich úroveň pak rozlišuje jejich funkce
• zahrnuje bezprostřední nadřízené dělníků a ZC (mistři, předáci, vedoucí dílen
• jsou to lidé, na které je vyvíjen tlak především v oblasti schopnosti improvizovat a okamžitě operativně řešit
• jejich řízení se nazývá operativní, koncepční

 

Střední management

• tito manažeři tvoří prostřední článek mezi vrcholovým managementem a manažery první linie
• pro ně je charakteristická práce s informacemi a přirozená autorita aby dokázali přenést informace ke koncepčnímu řízení
• v podniku jsou nezbytní pro svou informační a technickou podporu

 

Top management

• úzká skupina vrcholových pracovníků, kteří ovlivňují řízení celku
• na nich záleží, jak se bude podnik vyvíjet, kam směřovat a jaké jsou jeho vize na několik
• jsou to rozhodující činitele podniku, kteří mohou podnik zachránit nebo také zcela zlikvidovat
• záleží především na jejich schopnostech a dovednostech řídit firmu
• nejsou článkem výkonným, pouze řídícím

 

k zásadním manažerským činnostem patří:

• plánování
• organizování
• vedení
• kontrola
• -> všemi oblastmi se prolíná nejhlavnější funkce ROZHODOVÁNÍ

 

Rozhodování

• rozhodující moment celého procesu
• prochází všemi činnostmi managementu
• dá se rozdělit na několik částí, které na sebe navazují

Definovat problém

• může být problém definován číselně, písemně, ale vždy musí být zřejmé oč se jedná, co se má řešit

Návrhy řešení

• manažer by si měl udělat portfolia = několik druhů řešení, ze kterých bude vybírat
• záleží na jeho kreativitě a schopnosti vytvořit řešení
• toto nesmí být ani příliš velké (kvůli rozptylování) ale ani ne malé (protože je omezené) = musí být OPTIMÁLNÍ

Tvorba kritérií

Výběr správné varianty¨

 

Rozlišujeme tyto typy problémů

• Správně definovaný – to jsou ty, které už manažer řešil, zná, setkal se s nimi a řešení přepokládá
• Špatně strukturovaný – je nový, nesetkal se s ním a musí se mu více věnovat

 

Druhy rozhodování

• Za jistoty – řešil, ví, zná
• Za nejistoty – neví, nezná, nesekal se
• Za rizika – zná, řešil, ví, že to může dopadnout špatně
• Manažer by měl používat a) nebo méně c) a vyhýbat se b)

 

Plánování

• Plánování znamená souhrn činností, jejichž výsledkem je PLÁN
• Z každého plánu by mělo být zřejmé čeho, kdy a jak má být dosaženo, popř. kdo za splnění zodpovídá

 

Rozlišujeme tyto druhy plánů:

• Strategické – vize – jedná se o dlouhodobé plány, které spadají pod vrcholový management a stanovují výhledové cíle
• Taktické – rozpracovávají dlouhodobé vize a tvoří se na období do jednoho roku
• Operativní – jsou to rozpracované detaily plánu na měsíce popř. dekády a zpracovává je operativní management

 

Organizování

• To znamená vytváření struktur a systémů, které zabezpečují optimální plnění cílů
• V podniku se vytváří různá schémata a různé struktury
• Je věcí každého podniku, jak si tento systém zabezpečí
• Dnešní management rozeznává tyto nejčastější struktury
  • Pyramidální
  • Štábní – ve škole (ředitel, zástupce, atd…)
  • Liniová – jeden šéf a hodně podřízených
  • Kombinovaná – mix výše uvedených, ale nelze určit, který je nejlepší
• S organizováním souvisí tzv. ORGANIZAČNÍ ROZPĚTÍ – což znamená kolik podřízených je schopen „zvládnout a uřídit“ jednotlivý manažer
• S tímto souvisí PRINCIP AUTORITY, která může být:
  • přirozená
  • delegovaná (je nařízená)

 

Vedení

• vedení se nesmí plést s manipulací s lidmi
• souvisí s ní MOTIVACE = souhrn vnitřních pohnutek, které zaměstnance ovlivňují
• má na ně obrovský vliv výchova, rodina a prostředí, ve kterém vyrůstal
• STIMULACE = vnější pohnutky
• Stimulace je pak odvislá od používání ekonomických nebo mimoekonomických stimulů
• Ekonomické stimuly = peníze, mobil, auto
• Mimoekonomické stimuly = pochvala a ocenění (veřejné), kariérní růst, možnost dalšího vzdělávání apod.
• Patří zde také komunikace
• KOMUNIKACE = přenesení informací
• informace se takové sdělení o skutečnosti nebo ději, který jsme dosud neznali nebo o něm nevěděli, přičemž informaci je potřeba předat
• patří zde komunikátor (ten, kdo předává) a komunikant (ten, co přijímá)
• rozlišujeme dva základní druhy
  • verbální (slovní) – ta může být ústní i písemná
    • ústní je ideální z důvodu okamžité zpětné vazby, její nevýhodou je, že komunikátor musí umět u komunikanta udržet pozornost
  • neverbální (řeč těla) – modulace hlasu, gesta, mimika
    • komunikátor musí umět zvolit odpovídající médium, jak oslovit komunikanta (rozhlas, telefon…)

 

Kontrola

• nedílnou součástí managementu je KONTROLA, což je porovnání stavu skutečného se stavem požadovaným
• tento proces nám umožňuje korigovat negativní odchylky v činnostech
• předmětem kontroly mohou být jakékoliv činnosti
• např. zásobování, finanční apod.
• standardy jsou kritéria konané práce dnes se posuzují na bodové škále, kde se pro každou oblast vyhodnocují standardy samostatně
• kontrolní činnost se v podniku provádí dle schváleného plánu kontroly
• kontrola nemá být nikdy určitý strašák, hrozba, ale naopak pomocník, který pomáhá zkvalitňovat činnost systémů
• je to vždy přínosem

Rozdělení:

1. Z hlediska času
   • Preventivní (předběžná) – probíhá před započetím nějakého procesu
   • Průběžná – dispečer
   • Následná – spočívá v důkladném rozboru příčin
2. Z hlediska trvání
   • je nepřetržitá, uplatňuje se zde hlavně princip autokontroly
   • Periodická – a) občasná pravidelná – předem oznámená (měsíční porady, inventarizace)
   • Občasná nepravidelná – v mimořádných činnostech – po požáru, po krádeži
3. Z hlediska místa konání
   • Je přímá, provádí se konkrétně na místě
   • Nepřímá ta se provádí formou hlášení
4. Z hlediska rozsahu – celková komplexní
   • Další oblasti
   • Dílčí
5. Z hlediska systému je kontrola vnější, kdy může kontrolor subjekt, který je mimo (česká obchodní inspekce např.), kontrola vnitřní (tu si provádí kontrolní orgány sami)