Mezinárodní ekonomická integrace a management

 

Otázka: Mezinárodní ekonomická integrace a management

Předmět: Ekonomie, Management

Přidal(a): Kryštof

 

 

Mezinárodní ekonomická integrace

  • Dnes již nelze žádnou ekonomiku ani extrémní (KLDR) považovat jako samostatnou izolovanou bez vazeb na okolní země
  • Vzájemné vztahy mohou být buď to bilaterární (dvoustranné) popř. v rámci mezinárodní organizací
  • Dochází ke stále těsnějšímu propojování z řady důvodů – dochází k vytěžení surovin, potravinová nedostatečnost, nedostatek vody, klimatické změny, porušování ekologických principů a smluv, migrace, válečné konflikty, ekonomická nestabilita
  • Stále silněji se prosazuje potřeba vzájemné spolupráce díky dynamickému vývoji a vědecko-technickému pokroku ve všech oblastech
  • Garantem mezinárodních vztahů by měla být OSN, která zastřešuje řadu organizací, institucí a orgánů, které vyvíjejí vlastní činnost, měla by zajišťovat státní suverenitu jako základní princip mezinárodního práva

 

OSN vznikla v roce 1945 ČSR člen od počátku, hlavní instituce:

  • UNESCO
  • UNICEF
  • WHO (zdravotnická organizace) ILO (organizace práce)
  • Do systému například patří mezinárodní měnový fond, světová banka
  • Disponují řadou prostředků pro udržení míru např: rada bezpečnosti může uvalit na některou zemi sankce (viz. Na Rusko, Severní Koreu,…) vysílají pozorovatelské mise

 

Mimo tyto organizace jsou také organizace vojensko-politické např.:

  • NATO
  • INTERPOOL
  • Světová obchodní organizace (VTO, dříve GAT)
  • G8 (USA, Kanada, Rusko, Japonsko, Německo, VB, Itálie)
  • Červený kříž
  • Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OICD)
  • Evropský soud pro lidská práva, evropské sdružení volného obchodu
  • Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OPEC)
  • EU

 

Evropská unie

  • Počátky unie respektive sdružování Evropy lze spatřovat již od cca 16. Stol, kdy Jirka z Poděbrad svažoval založení jednotného spojeného království, neprosadilo se však nic (vliv válek atd…)
  • posléze po každé větší válce nastávala atmosféra vzájemného sdružování = posilování, nejsilnější se to projevilo v 20. Stol. jak po 1. Sv. v. tak více po 2. Sv. v., kdy fr. Ministr zahraničí Robert Šuman vyjádřil deklaraci na spolupráci (v Montaně) a v dubnu 1951 na základě této deklarace vzniklo ESUO (Evropské sdružení uhlí a oceli) => po válce postavit Evropu „na nohy“ ESUO podepsali BENELUX, Francie, Itálie, Německo
  • 3. 1957 těchto 6 zemí založilo EUROATOM = společenství, které mělo za cíl mírové využití atomu
  • Obě organizace v březnu 1957 podepsali Římské dohody => vznik EHS (evropské hospodářské společenství)
  • Tyto země byly skutečně ekonomicky nejsilnější země Evropy
  • Sdružily se s cílem společného trhu, který zajistil volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob
  • Jejich cílem bylo dosažení celní unie
  • EHS se zdárně vyvíjelo a zařadilo do svého programu sociální a environmentální politiku (ochrana ŽP)
  • 1979 = byly první volby do evropského parlamentu, od té doby se co pět let konají volby
  • EHS se začalo rozšiřovatjj
  • Velká změna nastala v roce 1989, po pádu Berlínské zdi došlo ze sjednocení Německa a Evropa se vymanila ze Sovětského područí
  • Začaly přistupovat nové země a roku 1991 (zanikl SS) byla v Maastrichtu podepsaná smlouva, kde se mimo jiné přejmenovává EHS na EU
  • Dochází k dalšímu rozvoji, přistupují Finsko, Rakousko, atd…
  • 1999 = vznik eura jednotné měny a spolu s ním EUROZÓNA
  • 2004 = EU se rozšířila o další země ČR, Rumunsko, Bulharsko
  • Postupem času se EU dále rozšiřuje na dnešních 28 zemí
  • Do unie se dále chtějí přihlásit další země Makedonie, Černá Hora, Albánie, Turecko

 

Orgány EU

Rada EU

  • je hlavním rozhodujícím orgánem EU
  • každého zasedání se zúčastňuje ministr každé členské země agendy, které se projednává

Evropská rada

  • je složena z prezidentů (případně předsedů vlády) jednotlivých členských zemí
  • Schází se minimálně 4x ročně
  • Setkání nejvyšších představitelů, kteří mají řešit naléhavě mezinárodní otázky
  • Předseda bývá označován jako prezident EU (Donald Tusk)

Evropský parlament

  • volený orgán, který má momentálně 751 členů
  • V čele parlamentu je předseda parlamentu, vykonává politický dohled nad činností a mají možnost podílet se na legislativě
  • Členové jsou voleni na 5 let
  • Jejich zasedání se konají ve Strasbourgu, a nebo v Bruselu
  • Mají vývoj, kde se projednává práce všech oborů unie
  • Europoslanci se sdružují podle své politické příslušnosti do frakcí, které se odlišují svým ideovým profilem (zaměřením)
  • Europoslanců je 21:

 

Evropská komise

  • Je to orgán, který není nikým volen, je pouze jmenován na 5 let a prozatím má každá země svého jednoho EUROKOMISAŘE
  • ten má na starost jednu agendu, nesmí hájit zájmy své země, ale výhradně zájmy unie
  • předsedou parlamentu je Jean Claude Juncker
  • Věra Jourová = naše eurokomisařka

 

Evropský soudní dvůr

  • Sídlo = Lucemburk
  • Cíl -> řešit problémy v rámci unie ve smyslu kdy občan má pocit, že mu bylo ze strany unie ukřivděno

 

Evropský účetní dvůr

  • kontroluje zda-li byly dodrženy všechny příjmy a výdaje EU mimo to dělá účetní závěrku, kterou předkládá každý rok ke schválení evropskému parlamentu

 

Ombudsman

  • Přijímá stížnosti občanů a institucí EU, pomáhá s jejich řešením

 

Výbory

  1. Evropský hospodářský a sociální výbor – poradní orgán
  2. Výbor regionů

 

Evropská investiční banka

  • zřízena na podporu méně rozvinutých regionů EU, sídlí v Lucemburku

 

Evropská centrální banka

  • Sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem
  • Zpracovává hospodářskou a měnovou politiku EU
  • kontroluje měnovou politiku jiných zemí, zodpovídá za kurz eura

 

Management

  • společensko-vědní disciplína, součást ekonomie, která vznikla v podstatě okamžiku, kdy se v podniku oddělili majitelé od řídících pracovníků
  • dá se definovat jako souhrn činností vedoucích pracovníků manažerů, které jsou zaměřeny pro splnění cílů v podniku
  • Je řada definic avšak žádná oficiální
  • chápe se, buď to jako věda nebo skupina vedoucích pracovníků

 

V podniku rozlišujeme několik úrovní, kde je:

  • top management
  • střední management
  • manažeři první linie

 

Manažeři první linie

  • jejich úroveň pak rozlišuje jejich funkce
  • zahrnuje bezprostřední nadřízené dělníků a ZC (mistři, předáci, vedoucí dílen
  • jsou to lidé, na které je vyvíjen tlak především v oblasti schopnosti improvizovat a okamžitě operativně řešit
  • jejich řízení se nazývá operativní, koncepční

 

Střední management

  • tito manažeři tvoří prostřední článek mezi vrcholovým managementem a manažery první linie
  • pro ně je charakteristická práce s informacemi a přirozená autorita aby dokázali přenést informace ke koncepčnímu řízení
  • v podniku jsou nezbytní pro svou informační a technickou podporu

 

Top management

  • úzká skupina vrcholových pracovníků, kteří ovlivňují řízení celku
  • na nich záleží, jak se bude podnik vyvíjet, kam směřovat a jaké jsou jeho vize na několik
  • jsou to rozhodující činitele podniku, kteří mohou podnik zachránit nebo také zcela zlikvidovat
  • záleží především na jejich schopnostech a dovednostech řídit firmu
  • nejsou článkem výkonným, pouze řídícím

 

k zásadním manažerským činnostem patří:

  • plánování
  • organizování
  • vedení
  • kontrola
  • -> všemi oblastmi se prolíná nejhlavnější funkce ROZHODOVÁNÍ

 

Rozhodování

  • rozhodující moment celého procesu
  • prochází všemi činnostmi managementu
  • dá se rozdělit na několik částí, které na sebe navazují

Definovat problém

  • může být problém definován číselně, písemně, ale vždy musí být zřejmé oč se jedná, co se má řešit

Návrhy řešení

  • manažer by si měl udělat portfolia = několik druhů řešení, ze kterých bude vybírat
  • záleží na jeho kreativitě a schopnosti vytvořit řešení
  • toto nesmí být ani příliš velké (kvůli rozptylování) ale ani ne malé (protože je omezené) = musí být OPTIMÁLNÍ

Tvorba kritérií

Výběr správné varianty¨

 

Rozlišujeme tyto typy problémů

  • Správně definovaný – to jsou ty, které už manažer řešil, zná, setkal se s nimi a řešení přepokládá
  • Špatně strukturovaný – je nový, nesetkal se s ním a musí se mu více věnovat

 

Druhy rozhodování

  • Za jistoty – řešil, ví, zná
  • Za nejistoty – neví, nezná, nesekal se
  • Za rizika – zná, řešil, ví, že to může dopadnout špatně
  • Manažer by měl používat a) nebo méně c) a vyhýbat se b)

 

Plánování

  • Plánování znamená souhrn činností, jejichž výsledkem je PLÁN
  • Z každého plánu by mělo být zřejmé čeho, kdy a jak má být dosaženo, popř. kdo za splnění zodpovídá

 

Rozlišujeme tyto druhy plánů:

  • Strategické – vize – jedná se o dlouhodobé plány, které spadají pod vrcholový management a stanovují výhledové cíle
  • Taktické – rozpracovávají dlouhodobé vize a tvoří se na období do jednoho roku
  • Operativní – jsou to rozpracované detaily plánu na měsíce popř. dekády a zpracovává je operativní management

 

Organizování

  • To znamená vytváření struktur a systémů, které zabezpečují optimální plnění cílů
  • V podniku se vytváří různá schémata a různé struktury
  • Je věcí každého podniku, jak si tento systém zabezpečí
  • Dnešní management rozeznává tyto nejčastější struktury
    • Pyramidální
    • Štábní – ve škole (ředitel, zástupce, atd…)
    • Liniová – jeden šéf a hodně podřízených
    • Kombinovaná – mix výše uvedených, ale nelze určit, který je nejlepší
  • S organizováním souvisí tzv. ORGANIZAČNÍ ROZPĚTÍ – což znamená kolik podřízených je schopen „zvládnout a uřídit“ jednotlivý manažer
  • S tímto souvisí PRINCIP AUTORITY, která může být:
    • přirozená
    • delegovaná (je nařízená)

 

Vedení

  • vedení se nesmí plést s manipulací s lidmi
  • souvisí s ní MOTIVACE = souhrn vnitřních pohnutek, které zaměstnance ovlivňují
  • má na ně obrovský vliv výchova, rodina a prostředí, ve kterém vyrůstal
  • STIMULACE = vnější pohnutky
  • Stimulace je pak odvislá od používání ekonomických nebo mimoekonomických stimulů
  • Ekonomické stimuly = peníze, mobil, auto
  • Mimoekonomické stimuly = pochvala a ocenění (veřejné), kariérní růst, možnost dalšího vzdělávání apod.
  • Patří zde také komunikace
  • KOMUNIKACE = přenesení informací
  • informace se takové sdělení o skutečnosti nebo ději, který jsme dosud neznali nebo o něm nevěděli, přičemž informaci je potřeba předat
  • patří zde komunikátor (ten, kdo předává) a komunikant (ten, co přijímá)
  • rozlišujeme dva základní druhy
    • verbální (slovní) – ta může být ústní i písemná
      • ústní je ideální z důvodu okamžité zpětné vazby, její nevýhodou je, že komunikátor musí umět u komunikanta udržet pozornost
    • neverbální (řeč těla) – modulace hlasu, gesta, mimika
      • komunikátor musí umět zvolit odpovídající médium, jak oslovit komunikanta (rozhlas, telefon…)

 

Kontrola

  • nedílnou součástí managementu je KONTROLA, což je porovnání stavu skutečného se stavem požadovaným
  • tento proces nám umožňuje korigovat negativní odchylky v činnostech
  • předmětem kontroly mohou být jakékoliv činnosti
  • např. zásobování, finanční apod.
  • standardy jsou kritéria konané práce dnes se posuzují na bodové škále, kde se pro každou oblast vyhodnocují standardy samostatně
  • kontrolní činnost se v podniku provádí dle schváleného plánu kontroly
  • kontrola nemá být nikdy určitý strašák, hrozba, ale naopak pomocník, který pomáhá zkvalitňovat činnost systémů
  • je to vždy přínosem

Rozdělení:

  1. Z hlediska času
    • Preventivní (předběžná) – probíhá před započetím nějakého procesu
    • Průběžná – dispečer
    • Následná – spočívá v důkladném rozboru příčin
  2. Z hlediska trvání
    • je nepřetržitá, uplatňuje se zde hlavně princip autokontroly
    • Periodická – a) občasná pravidelná – předem oznámená (měsíční porady, inventarizace)
    • Občasná nepravidelná – v mimořádných činnostech – po požáru, po krádeži
  3. Z hlediska místa konání
    • Je přímá, provádí se konkrétně na místě
    • Nepřímá ta se provádí formou hlášení
  4. Z hlediska rozsahu – celková komplexní
    • Další oblasti
    • Dílčí
  5. Z hlediska systému je kontrola vnější, kdy může kontrolor subjekt, který je mimo (česká obchodní inspekce např.), kontrola vnitřní (tu si provádí kontrolní orgány sami)






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: