Otázka: Mezinárodní vztahy jako věda
Předmět: Cestovní ruch, Mezinárodní vztahy
Přidal(a): katerina.stepankova98<>gmail.com
Teorie mezinárodních vztahů
- struktury – jsou institucionálně nebo normativně předem dané parametry chování či rolí, na které se aktéři orientují
- charakter, uspořádání a struktura systému determinují chování a jednání aktérů
Hierarchie
- konstelace jednostranných vztahů v závislosti mezi státy
- Hegemon – je na vrcholu, čím níže postupujeme tím vyšší je závislost státu na hegemonovi
- opak hegemonie – všechny státy jsou si rovny neexistuje
- může existovat více hegemonních paralelních celků
Polarita
- vyjadřuje uspořádání systému, v němž určitý počet aktérů ovlivňuje a utváří jednotlivé vztahy
- odvíjí se od počtu zainteresovaných aktérů – Uni, bi, tri, multi
- Bipolarita- světový pol.sys. uspořádaný kolem dvou mocenských center (stud.válka – USA x SSSR)
- Multipolarita – světový pol.sys. uspořádán kolem tří a více mocenských center – tyto mocnosti jsou relativně podobně mocné (Rusko, Čína, USA, EU – teď, koncert velmocí 1815-1914 po napoleonských válkách PENTARCHIE Francie, Rusko, Prusko, Rakousko/RU)
- Závislost – vztah mezi nejméně dvěma veličinami
- Nezávislost – neovlivňují se
- Interdependence – vzájemná závislost (vztah vzájemných závislostí aktérů reciprocit, pojem vznikl 60.-70.leta Joseph Nye, Robert Keohan – neoliberalisté)
- Symetrie – vztah mezi aktéry či skupinami aktérů na základě rovných/přibližně stejné dělení moci
- Asymetrie – stav nerovných vztahů – jedna str. má menší/větší kontrolu a vliv na druhou, způsob rozhodování konfliktů je určován mezi aktéry hrozbou a nátlakem
Centrum, periferie, semiperiferie
- model zahrnující prostorovou dimenzi pro studium vztahů mezi vyspělými a méně vyspělými regiony, příčiny i důsledky rozdílů v dynamice vývoje v různých geo.oblastech
- Centrum – jádro, privilegované místo v rámci určitého teritoria; řídí, usměrňuje a kontroluje část stěžejních toků informací a zdrojů v systému
- Periferie – prostorová jednotka podřízená autoritě jádra, libovolná vzdálenost od jádra, nutná znalost jádra pro pochopení podstaty fungování periferie, je součástí systému ale má marginální význam pro vedení systému (kolonie VB 19.století)
- Semiperiferie – od konce 70.let, někde mezi centrem a periferii, rozvinutější než p ale nedosahuje postavení c – orientuje se na C opomíjí P
Metafory a modely
Teorie her
- pomáhají vysvětlit stav mezinárodního systému
- zjednodušují vztahy mezi aktéry – predikují možné budoucí výsledky
- jde o teoretické modely chování aktérů
- předpokládá se racionální chování aktérů, pravidla jsou neměnná, všichni ví o co se hraje, jaké jsou zisky či možné ztráty
- léta USA
- Podle – počtu hráčů a výsledku, podle rozlišení výsledku, hra s nul. a nenul. součtem
- Hra s nulovým součetem/Zero sum game – dva a více aktérů usilují o stejný obj., který je nedělitelný a nerozmnožitelný, jeden získá jeden ztrácí – nekooperují, realistický model – vítěz a poražený
- Hra s nenulovým součtem/non-zero sum game – dva a více aktérů usilují o obj.,který je dělitelný a rozmnožitelný, ztráta není prohra, vzdání se části obj. pro prospěch druhých, kooperace, liberální model, kompromis, pozitivní součet
- Vězňovo dilema – někdy je lepší být zlý (vězeň neví, zda se jeho spolupachatel přiznal a zda má zapírat či ne, přizná-li se dostane min.tr. a spolupachatel max.) za některých podmínek je podlost výhodnější (Itálie 2.sv.v)
- Hra na sraba – kdo dřív uhne prohrál – Karibská krize, Kennedy zahájil blokádu, Chruščov lodě kolem Kuby, srážkou by byla jaderná válka, na venek vyhrál Kennedy
- Lov na jelena – dilema zda lovit zajíce nebo jelena – jelen – lepší, ale musí spolupracovat a chytit ho je obtížnější, zajíc – méně výživný – konflikt spoluprace x samota
Mezinárodní vztahy jako věda
- zabývá se vztahy mezi sbj. MV tj. stát, unie, federace, MO, politické strany, humanit.org), na základě vyhodnocení vztahů mezi těmito sbj. se pokouší vysvětlit a předvídat mezinár.konflikty a hledat způsoby jejich prevence
- uznána jako věda až po 1.sv.v – poprvé pojem použil Jeremy Bentham v 18.st. Anglický filosof, ekonom, právník
- podobory – mezinár.pol., teorie MV, ekonomické MV, mezinár. pol. eko, světová pol. atd.
- čerpá z historie, práva, filosofie, politologie, geografie, eko atd.
Velké debaty
Idealismus (liberalismus, utopismus) x Realismus
- vítězí realismus – dominantní pozice za Stud. vál.
- témata idealismu i realismu; problémy války, míru, rozvoj, svoboda
- idealismus; produkt snah po 1.sv.v. vysvětlit příčiny konfliktu a dosáhnout udržitelného míru ve světě
- Idealismus – mezinárodní právo, MO, interdependence, kooperace, mír – Thomas W. Wilson (14. bodů – Společnost národů
- realismus; snaha ukázat po 2.sv.v. chybný přístup idealistů v chápání mezinár.sys., kombinuje pesimistický pohled na lidskou přirozenost s představou mocenské politiky mezi státy existujícími v mezinárodní anarchii, rozvoj a pokrok nemá v MV místo
- Realismus – mocenská politika, bezpečnost, agrese, konflikt, válka, Niccolo Machiavelli, Hans Morgenthau, Edward Carr
- Zásady realismu – paralela mezi jedincem a státem, pojetí člověka: od přírody je zlý a agresivní, stát je alfa a omega MV, v mezinárod. politice panuje chaos a anarchie, státy bojují o přežití a chtějí se prosadit, snaha vytvářet mocenskou politiku, neorealismus – uplatňování realistických zásad v současnosti (H. Kissinger)
Tradicionnalismus (realismus, idealismus) x Behavioralismus
- – 60. léta 20.století
- debata o metodologii
- přístup kombinující metody politické vědy, matematiky, přírodních věd a ekonomie (teorie her)
- Behavioralismus – důraz na zkoumání člověka v politice, empirické výzkumy chování jedince – skupin v politických vazbách, získávání a měření dat, zkoumání prostředí v němž dochází k pol. rozhodnutím
- tradicionalisté pak začali přejímat behav. metody výzkumu – debata nemá vítěze
Neorealismus x Neoliberalismus x Neomarxismus
- 70. let 20. st
- Keohane, Nye vydali knihu „Power and Independence“ – oživení liberalismu (idealismus)
- neoliberalisti x neorealisti – není žádný jasný vítěz – neorealisti jsou úspěšnější v určitých tématech a neoliberalisti v jiných, oba směry se sblíží v 80.letech a vzniká neo-neo syntéza
- souběžně se rozvíjí paradigma neomarxismu
- ústřední otázka o aktérech – jsou jimi státy (realisté) x individua a skupiny (liberálové) x třídy a ekonomické struktury (neomarxisté)
- vztahy mezi státy – realisté; politické vztahy mezi státy primárně chápou jako konfliktní (primát vojenské bezpečnosti), liberálové; pro vztahy mezi státy neexistuje jasná hierarchie hodnot (eko. a soc. témata mohou být na stejné úrovni jako vojenská), marxisté; sdílejí s realisty pohled na konfliktnost vztahů, tyto vztahy chápou jako vztahy v rámci státu a nad státem – marxisté chápou jako aktéra MV ekonomické struktury a třídy, nikoliv stát
Racionalismus (neo-neo syntéza, neomarxismus) x Reflektivismus (postmodernismus, feminismus, enviromentalismus, multikulturalismus, kritická teorie…)
- přelom 80. a 90.let
- nové teorie – postmodernismus, feminismus, normativní teorie, kritická teorie – Robert Keohane je nazval reflektivistickými teoriemi
- tato debata je o metodologii a základních tématech oboru
- reflektivistické směry přidávají témata jako je morálka a etiketa, kterých se neoliberalismus vzdal v rámci neo-neo syntézy
- na pomezí obou stojí tzv. konstruktivistický přístup – kombinuje racionalistické i reflektivistické pozice
Stát
- politické společenství které – vytváří pevný vztah mezi lidmi (společenství); vytváří systém rozkazů a poslušností (vláda, hierarchie); je nadřazeno jiným společenstvím
- teorie vzniku – násilí; vzniká vládou silnějších nad slabšími, typicky silnější stát si podrobuje slabší sousedy (Římská říše), teokratická; projev Boží vůle, mocenský vzestup určitého náboženství (středověké křesťanské státy, ISIS), patriarchální; postupné slučování lidí do větších jednotek k řešení společných záležitostí (Řecké polis), patrimoniální; na základě vlastnictví půdy – feudalismus (raně středověké státy, Moskevská Rus), společenské smlouvy; lidé se dobrovolně sdružují do státu ke své ochraně, stát existuje pouze díky jejich souhlasu, vzdávají se části vlastních práv ve prospěch celku, stát zajišťuje bezpečí a nestranná pravidla – moderní teorie vzniku státu, Thomas Hobbes (17.st.), John Locke (17.st.) Jean Jacques Rousseau (18.st.), společenská smlouva je liberální, stát vzniká zdola, jako akt jednotlivců, souhlas i tichý – narozením, žitím na tomto občanství – lze se ho vzdát
- Definiční znaky (atributy) státu – ohraničené území nad nímž má moc (právo legální použití násilí), obyvatelstvo, politický a ekonomický systém, právní subjektivita a suverenita, mezinárodní uznání
- Národ (od 19.st) a stát (použil Machiavelli 16.st.) – do velké míry dnes splývají, stát hlavně území, národ hlavně jazyk a kultura, stát – státní příslušnost, práva a povinnosti občana; národnost – příslušnost k národnosti, volitelná
- Občanství – obvykle vzniká narozením, lze získat i jiné případně se ho vzdát, práva občana využívat služby státu, povinnosti občana – platit daně, dodržovat právní normy, přispět k obraně státu
- Úkoly státu – Klasický liberalismus; ochrana vnější i vnitřní, nestranná arbitráž soudu, ochrana majetku, Moderní západní koncepce; podporovat rozvoj jednotlivců a zvyšovat kvalitu jejich života (školství, zdravotnictví, životní úroveň, sociální systém)
- Patriotismus – vlastenectví; láska k vlasti, ochota postavit se na její obranu, sloužit jí, Nacionalismus; hrdost na vlastní národ, požadavek pouze jedné národnosti, národnost určující kritériem člověka, potřeba bránit zájmy národa bez ohledu na jiné, Xenofobie; strach z cizí/jiných, snaha je odstranit
Geopolitika
- věda zabývající se vlivem geografických podmínek (moře, vegetační podmínky atd.) na světovou politiku a mocenské uspořádání – dělení světa
- Nástroje geopolitiky – vojenská síla; prosazuje zájem státu přímo nebo nátlakem – realismus, ekonomická síla; prosazuje zájem státu eko. prostředky – součást globální eko., diplomatická síla; prosazuje zájem státu diplomacií, závislá na koalici a kooperaci – idealismus
- Typy států – supervelmoc; hegemon schopný prosazovat svou vůli ve světě, omezen jen jinou supervelmocí (USA – eko. a voj., Rusko – vojensky, ČLR – eko), velmoc; není schopná po světě prosadit svou vůli, ale dokáže vojensky blokovat rozhodnutí směřující proti jejím životním zájmům (a to vč. supervelmocí), disponuje takovou silou že konflikt s ní se nevyplatí (vojensky – USA, Rusko, ČLR, Francie, UK,Pakistán, Indie, KLDR, Izrael, ex JAR, v budoucnu Irán, ekonomicky – Japonsko, Indie, EU), regionální velmoc; podobná role jako u supervelmoce akorát geograficky omezena na region (Německo a Francie v Evropě, Brazílie v JA, Irán a Turecko na BV), ostatní/slabé státy; samostatně nedokáže prosadit skoro nic, spoléhají na spojenectví a MO nebo spadají do vlivu nadřazeného státu, představa malých zemí jednajících s hegemony jako rovný s rovným je idealistická představa MV, která je navíc ahistorická, funguje jen do doby do kdy to hegemon respektuje. (mohou spadat do více typů)
Světové uspořádání do objevných plaveb
- není geopolitika – není světový systém, existují jen regionální velmoce
- řada na sobě nezávislých světových „center“ – Evropa, Střední Amerika, Indie, Čína (kolem nich periferie)
- eko velmoci – Čína, Indie a Evropa
- Pokusy o nadregionální říši – Alexandr Veliky 13. st. – neudržitelná
- dlouhodobě úspěšná – antická Římská říše, ale jen ve 3 regionech (Evropa, Sev.Afrika, BV)
Objevné plavby 15.st.
- vytváří první světový systém – obchod a říše
- s reformacemi pomohou technologickému boomu v Evropě
- začíná stagnovat Čína, Indie i islámský svět
Geopolitika 15. a 16. st.
- objevné plavby a kolonie, první světový systém – Evropa je CENTRUM
- Evropa má technologické prvenství
- Supervelmoc – Španělsko (Karel V., 1.pol. 16. st.), Portugalsko ztrácí
- rychlá modernizace ostatních zemí (reformace a obchod se supervelmocí)
Geopolitika 17. st.
- nástup nových koloniálních velmocí v Indii
- Západní kolonie (Amerika), Východní (Asie): Anglie, Francie, Nizozemí
- Supervelmoc Francie v Evropě (Ludvík XIV. král slunce – stojí proti celé Evropě neprohraje, ale nevyhraje), ve světě stále Španělsko ale slabší v Evropě
- postupný růst
Geopolitika 18. století
- mnoho válek v Evropě, rivalita/konflikt mezi UK a Francii – UK vítězí v koloniích a přebírá roli supervelmoci ve světě, v Evropě – rovnováha sil
- Francie zůstává dominantní mocností Evropy
- Rychlý rozvoj Evropy, zbytek světa zaostává
Geopolitika 19.st.
- Dokončení světového systému kolonií (závod o Afriku)
- Ve světě UK velmocí (královna moří, 2-power standard), Francie – velmoc
- V Evropě také velmoc Rusko, Rakousko (1866 Rakousko Uhersko) a Prusko (1871 Německo)
- Rychlý Evropou nerušený růst USA (1900 předstihne ekonomicky UK)
Geopolitika 20.st.
- Od 1.sv.v. ekonomická a vojenská dominance USA
- Mezi válkami centrum MV Evropa, USA – izolacionismus, supervelmoci – USA, UK, velmoci- Německo, SSSR, Japonsko, Francie
- Po 2.sv.v. supervelmoci USA a SSSR, velmoci – ČLR, UK, Francie
- léta – konec CW, unipolarita USA
Konflikty a války
- Konflikt – úsilí dvou a více stran získat statek, kterého je pro všechny nedostatek (neslučitelné zájmy)
- konflikt nemusí být násilný a může být přínosný
- Válka – právně; vyhlášena a ukončena, vždy mezi státy, normativně; ozbrojený konflikt trvající déle než rok s více než 1000 obětmi
- Přerůstání soutěže v konflikt – jedna ze stran odmítá svázání s pravidly, strany jsou velmi nevyvážené, jedna ze stran nemá možnost vítězství v rámci pravidel, zmizí autorita garantující pravidla (zhroucené státy)
- Příčiny konfliktů – moc; snaha oslabit význam druhé strany, případně likvidovat, území; snaha získat území na úkor protivníka, zdroje; snaha získat přístup a kontrolu nad zdroji surovin, prestiž; ke zvýšení mezinárodní i domácí vážnosti (bonapartismus Napoleon III.), strach; obava z napadení protivníkem – preventivní či preemptivní útok, nacionalismus; nesmiřitelné vztahy mezi národnostmi, zástupná válka; konflikt vyvolán vnějšími vlivy z obou či jedné strany, ideologie; vedeny v důsledku nesmiřitelného vidění určitého problému či celého světa, obvykle nejničivější, cílem je likvidace protivníka – náboženské a světonázorové
- typologie válek/konfliktů podle; příčiny, teritoria; globální, kontinentální, regionální, vnitrostátní, lokální, zbraní; konvenční (úmluva – konvence o nepoužívání zbraní hromadného ničení), zón bojů; pozemní, námořní, letecké, vesmírné, kybernetické, cílů; omezená (záměrem dosažení dílčího cíle), totální (záměrem zničení či obsazení protivníka) – variantou je bezpodmínečná kapitulace, ukončení bojů bez ohledu na podmínky protivníka, trvání; omezené, vleklé(zamrzlé) – častá přerušení k nabraní sil, rovnováha sil, obvykle brutální, symetrie; symetrická – dvě jasně odlišitelné strany konfliktu, asymetrická (hybridní, partyzánská, záškodnická); jedna ze stran je nejasná, splývá s civilním obyvatelstvem
Mezinárodní organizace
- organizace s mezinárodním členstvím, členy jsou nejčastěji státy, musí být minimálně 3
- Typologie podle; účastníků/zřizovatelů; IGO/NGO – vládky nevládky, smíšené, korporace… , teritoria; globální, regionální, lokální, cílů; světové/mírové, vojenské a bezpečností, ekonomické a další (např. vědecké), možnosti členství; univerzální – členem může být každý, kdo splní podmínky, exkluzivní – pouze pro některé země, trvání; neomezené, omezenené – končí po dosažení cíle
