Otázka: Náklady a jejich členění
Předmět: Účetnictví
Přidal(a): kristyna98
Náklady je třeba sledovat z různých hledisek, nejčastěji se člení:
Podle druhů =shodné s účetním členěním nákladů v 5. účtové třídě. Dělí se na:
- náklady provozní
Materiálové (spotřeba materiálu, paliv, energie, odpisy DM, spotřeba prací a služeb jiných podniků-opravy, přeprava, výkony spojů,…)
Mzdové (mzdy a ostatní úhrady pracovníkům za vykonanou práci)
Ostatní provozní (cestovné, nájemné,..)
- náklady finanční (úroky, pojistné,…)
- náklady mimořádné (vyskytují se nahodile, např. dary)
Většinou jde o externí náklady, protože byly získány z okolí podniku a prvotní, protože při svém vzniku byly zachyceny poprvé. Existují také náklady interní, které vznikají uvnitř podniku (odpisy, mzdy) a náklady druhotné (spotřeba výkonů jiného střediska)
Podle vztahu k objemu výroby – mezi objemem výroby a velikostí nákladů není vždy přímá závislost. Rozlišujeme:
- Náklady variabilní – při změně objemu výroby se celkové náklady mění
- Proporcionální – N se mění přímo úměrně se změnou objemu výroby, protože na jednotku produkce jsou konstantní (spotřeba základního materiálu, základní mzdy,…)
- Progresivní – celkové N rostou rychleji než objem výroby, protože průměrné N na jednotku rostou (příplatky za přesčasovou práci, odměňování formou progresivní úkolové mzdy,…
- Degresivní – celkové náklady rostou pomaleji než objem výroby, protože průměrné náklady na jednotku klesají (lepší využití materiálu a tím snížení odpadu při vyšším objemu výroby)
- Náklady fixní – jsou nezávislé na objemu výroby, v rámci dané kapacity jsou stálé, nemění se. Pokud se výrobní kapacita zvýší např. investicí do výkonnějších strojů, výstavbou nového provozu apod., změní se fixní náklady skokem a opět budou neměnné pro novou kapacitu. Při lepším využití dané kapacity průměrné náklady na jednotku klesají. (např. odpisy DM, spotřeba energie na topení, svícení,…)
Celkové náklady v podniku mají vždy složku variabilní a fixní.
Podle fází koloběhu hospodářských prostředků – pro každou fázi koloběhu jsou typické určité náklady. Podnik je sleduje a usměrňuje s cílem zajistit nepřetržitou činnost z vlastních realizovaných výnosů:
- náklady na pořízení jsou spojené s pořizováním vstupních činitelů, tedy zejména zásob a DM
- náklady na výrobu představují hlavně spotřebu materiálu, energie, mzdy výrobních dělníků
- náklady na realizaci vznikají při prodeji výrobků, např. N na skladování, mzdy skladníků, obaly…
Podle vnitropodnikových útvarů (provozy, dílny = tzv. hospodářská střediska)
- podle místa vzniku – má-li každý náklad místo svého vzniku, pak mu lze zabezpečit i příslušný zdroj a vzniklé náklady porovnat s objemem výkonů daného střediska
- podle odpovědnosti za jejich vznik – umožňuje např. posoudit a rozhodnout, které činnosti má podnik zabezpečovat sám a které nakoupit od dodavatelů
Účetní členění nákladů – 5. účtová třída, shoduje se s členěním nákladů podle druhů
- účelové = kalkulační členění nákladů
- N kalkulační – souvisejí se zhotovením a realizací výkonu, dělíme je na přímé a nepřímé
- N nekalkulační – vznikají mimořádně, náhodně, nesouvisejí s výrobkem nebo službou
V závislosti na změně – zjišťujeme N před a po nějaké změně = rozdílové náklady (změna např. techniky, technologie, objemu výroby, organizace výroby,…). Toto členění slouží k hodnocení efektivnosti a hospodárnosti. Rozlišujeme N: relevantní –změna je ovlivní a nerelevantní (utopené)-změna se jich nedotkne, budou stejné. Pokud se v určitém časovém úseku bude zvyšovat objem vyráběné produkce, vyvolá tato změna vznik dodatečných nákladů. Označují se jako náklady přírůstkové (marginální), celkové N vyvolané změnou v objemu výroby. Jsou to dodatečné N nad jejich původní výši. Přírůstkové N každé další vyráběné jednotky produkce se označují jako hraniční (mezní) N (=přírůstkové N na jednotku vyráběné produkce).
Explicitní a implicitní náklady = teoretické členění, označuje se jako manažerské pojetí nákladů. N explicitní jsou vyjádřené v penězích a jsou zachycené v účetnictví. N implicitní se vyjadřují pomocí tzv. nákladů obětované příležitosti neboli oportunitních nákladů. Vyjadřují oč firma přichází alternativním použitím prostředků (např. vlastní nemovitost, kterou používá pro vlastní podnikání. Implicitní N je ušlé nájemné, o které proto přichází. Malý podnikatel pracuje ve své firmě, implicitní N je mzda, která by mu byla vyplácená, kdyby se nechal zaměstnat a o kterou tak přichází nebo úrok, který by získal investováním svého kapitálu do jiné akce .) Implicitní N nejsou zachycené v účetnictví, ale manažer je při řízení podniku a při rozhodování zohledňuje.
