Náklady, výnosy, hospodářský výsledek

 

   Otázka: Náklady, výnosy, hospodářský výsledek

   Předmět: Ekonomie

   Přidal(a): Helena Božková

 

 

Náklady:

• je to peněžní vyjádření spotřeby prostředků, služeb a práce vynaložených na vytvářené statky a poskytované služby
• peněžní ocenění spotřeby
• zahrnují cenu spotřebovaného materiálu, odpisy DM, mzdy a ostatní sociální náklady, cenu spotřebovaných služeb
• v účetní praxi se do nákladů zahrnují i různé platby finanční povahy – některé daně, pokuty, penále, manka a škody
• u plátce DPH není tato daň placená dodavatelům za materiál, služby, zboží DM součástí jejich ocenění a nepřechází do nákladů

 

Členění nákladů

Z HLEDISKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ

• podle nákladových druhů – v jaké podobě byly vynaloženy
• podle účelu – tj. činností a výkonů – na co byly vynaloženy
• podle organizačních složek podniku – kde a kým byly vynaloženy
• podle závislosti na objemu výkonů – jak se mění při změně objemu výkonů

 

ČLENĚNÍ NÁKLADŮ PODLE DRUHŮ

• při členění nákladů podle druhů se zajímáme o to, co podnik spotřeboval – zda jde například o spotřebu materiálu, energie, opravy, cestovné, mzdy, SP, ZP, odpisy, úroky, pokuty a penále, manka a škody, …
• externí náklady – ukazují, co bylo vynaloženo na výrobu na vstupu do systému
• interní náklady – vznikají uvnitř podniku – odpisy, mzdy
• náklady prvotní – jsou zachycovány v okamžiku svého vzniku poprvé
• druhotné náklady – při spotřebě výkonů jiného střediska
  • členění:
    • spotřebované nákupy
    • služby (opravy, cestovné)
    • osobní náklady
    • odpisy a rezervy
    • ostatní a rezervy
    • ostatní provozní náklady
    • finanční náklady
    • mimořádné náklady, škody
  • náklady (rozdělení)
    • provozní (výroba, prodej, doprava, ubytování)
    • finanční činnosti (obchody s CP, získávání úvěru)
    • náklady mimořádné

 

ČLENĚNÍ NÁKLADŮ PODLE ZÁVISLOSTI NA OBJEMU VÝKONU

• variabilní
• fixní
• Členění se používá pro:
  • zjištění jak změny v objemu výroby ovlivní celkové náklady podniku
  • zhodnocení návratnosti vložených prostředků
• Návratnost
  • variabilních nákladů je zajištěna realizací výkonů podniku
  • naproti tomu fixní náklady jsou spojeny se zhotovováním určitého objemu výroby
• členění – fixní, stálé, nepružné
  • při změně objemu výkonů se nemění – jsou nezávislé na růstu objemu výroby
  • při růstu objemu výkonů snižuje, při poklesu objemů výkonů se jejich velikost naopak zvyšuje
  • jsou vyvolány zdržováním určité kapacity a řízením podniku
  • mění se skokem – vztahují se pouze k určitému intervalu objemu výroby, při jeho překročení se mění skokem, například při rozšíření výrobní kapacity
  • relativní úspora fixních nákladů – úspory fixních nákladů dosáhneme rozložením celkových fixních nákladů na větší objem produkce
• proměnlivé – variabilní
  • mění se při změně objemu výkonů
  • při růstu objemu výkonů se jejich celková velikost zvyšuje
  • při poklesu objemu výkonů se jejich celková velikost snižuje

 

• ROZLIŠUJEME
  • Proporcionální
    • CN se mění přímo úměrně se změnou objemu výroby
    • průměrné N na jednotku produkce jsou konstantní
    • zvýši-li např. podnik prodej zboží o 10% a prodavači jsou odměňováni podílovou mzdou, zvýší se jejich mzda rovněž o 10%. Její podíl připadající na korunu tržeb se nemění.
  • Progresivní
    • celkové N rostou rychleji než objem výroby
    • průměrné N na jednotku rostou
    • př. práce přes čas
  • Degresivní
    • celkové náklady rostou pomaleji než objem výroby
    • průměrné N klesají
    • např. při zvýšeném objemu výroby lze lépe využít výrobní činitele

 

ČLENĚNÍ N PODLE FÁZE KOLOBĚHU HOSPODÁŘSKÝCH PROSTŘEDKŮ

• význam pro řízení podniku
• podnik realizuje řadu činností, od výroby až po prodej finálních výrobků, z výnosů si utváří podmínky pro činnost
• N na pořízení
  • vznikají ve fázi pořizování vstupních činitelů – zásob, DM
• N na výrobu
  • vznikají ve fázi výroby a představují n na vyrobené výrobky
  • např.: mzdy výrobních dělníků, spotřeba energie, materiál
  • stanovují se předem v rozpočtech a kalkulacích
• N na realizaci
  • vznikají při prodeji finálních výrobků
  • skladování, obaly, mzdy

 

ÚČETNÍ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ

• provozní N
  • běžné N, vztahují se k pravidelně se opakujícím činnostem
  • např.: nájem, materiál, odpis, energie
• finanční N
  • vznikají v souvislosti s finančními operacemi
  • úroky, úvěry
• mimořádné N
  • vyskytují se nahodile
  • manka, opravy

 

ÚČELOVÉ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ

• vyjadřuje vztahy N k příčině vznik, kterou je finální výrobek
• kalkulační
  • většina N příčině souvisí se zhotovením a realizací výkonů
• nekalkulační
  • některé N mají mimořádný, náhodný vznik a proto je nelze přiřazovat k výrobkům

 

ČLENĚNÍ N PODLE ÚČELU – zp. přiřazené N k výrobkům

• rozlišujeme N přímé a nepřímé
• přímé – jednicové
  • lze přímo přidat na výrobek
  • např.: spotřební základní materiál
• nepřímé – režijní
  • nelze přímo přiřadit na výrobek
  • např.: odpisy strojů, spotřeba energie, plat vedoucích…
• účelové členění N se používá v rozpočtech a předběžné kalkulaci
• v rozpočtech se plánují N na celý objem výkonů uskutečňovaných v rámci jednotlivých činností během určitého období
• v předběžné kalkulaci se plánují N na jednotku příslušných druhů výkonů

 

VZTAH MEZI ROZPOČTEM A PŘEDBĚŽNOU KALKULACÍ

• Předběžná kalkulace
  • u jednotlivých N se nejdříve stanový N na jednotku výkonu
  • jejich vynásobením množstvím plánovaných výkonů se vypočítá celková výše N na plánovaný objem výkonů – vypracuje se rozpočet jednotlivých N
• Rozpočet
  • u režijních N se nejdříve stanoví celková výše N, které se mají vynaložit během období na zajištění určitého objemu výkonů – vypracuje se rozpočet režijních N
  • rozvržením pomocí zvolené rozvrhové základny se vypočítá výše N na jednici – předběžná kalkulace v položkách režijních N
  • kontrola skutečné výše N během určitého období se uskutečňuje na základě evidence účetnictví a výsledné kalkulace

 

NÁKLADY V ZÁVISLOSTI NA ZMĚNĚ

• změny N mohou nastat v důsledku zlepšování technických, technologických, organizačních a jiných změn, nebo v důsledku změny objemu výroby
• rozdílové N
  • představují výši N před a po určité změně
  • jsou informace o provedené změně a slouží k hodnocení jejich efektivnosti a hospodárnosti
  • změna by měla přispívat k dosažení větší efektivnosti a hospodárnosti výroby
• relevantní N
  • N, kterých se změn týká
• nerelevantní N
  • změna se jich netýká
• každý výrobek vyvolává vznik určitých N
• přírůstkové N
  • dodatečné N nad jejich původní výši, vyvolané zvýšením produkce v rámci časového intervalu
  • rozdíl celkového N ze změny v objemu produkce
  • pouze dodatečné N nad původní výší CN
  • předmětem kontroly a zkoumá se, zda příslušný přírůstek je vynaložen hospodárně
  • při vzniku musí být vyčíslena dodatečná spotřeba materiálu, kapacitou musí být zabezpečen odbyt zvýšeného objemu
• hraniční N
  • přírůstkové N další jednotky vyráběné produkce

 

ROZLIŠENÍ N V EKONOMICKÉ TEORII

• explicitní N
• peněžně vyjádřené N placené někomu, kdo není vlastníkem firmy – dodavatelům, zaměstnancům, manažerům
• evidují se v účetnictví
• implicitní N
• N na zdroje, které firma vlastní sama a používá v podnikání
• firma sama sobě nemusí platit
• př. budovy, které firma vlastní – neplatí nájem, ale přijde o zisk z nájmu
• neevidují se v účetnictví, ale firma s nimi musí počítat

 

NÁKLADOVÉ MODELY

• představují zjednodušené zobrazení reálného nákladového procesu
• slouží k získání informací potřebných k řízení nákladových procesů
• východiskem je členění N na fixní a variabilní
• předpokládá se, že variabilní N jsou lineární, fixní N jsou konstantní
• podstatou je určení rovnice přímky y = F + v * x
• y – celkový náklad

F – fixní složka celkových nákladů

v – variabilní náklady na jednotku

x – objem výroby

 

ZPŮSOBY VÝPOČTU

a) využití soustavy rovnic

• rovnice vytvoříme na základě známých údajů z předchozích 2 let a vypočítáme variabilní N na jednotku a fixní N

b) metoda krajních bodů

• z většího počtu známých údajů vybereme maximální a minimální, zjistíme jejich rozdíl a tyto údaje použijeme pro určení rovnice přímky

 

VÝNOSY

• oceněné výkony
• cena uskutečněných výstupů
• vznikají realizací nebo předáním výrobků
• základem jsou tržby za realizované výkony externím odběratelům
• plátce DPH prodávají výkony včetně DG, ta není součástí výnosů
• VÝPOČET: množství výkonů (vytvořených, prodaných) * jejich cena

 

ČLENĚNÍ VÝNOSŮ PODLE VÝKONŮ – ÚČELOVÉ HLEDISKO

• externí – prvotní
  • prodej výkonů externím odběratelům
• interní – druhotné – vnitropodnikové
  • výkony poskytované jiným organizačním útvarům v podniku
  • tyto výnosy jsou druhotným nákladem útvarů, které uvedené výkony spotřebovaly

 

ČLENĚNÍ VÝNOSŮ Z HLEDISKA ÚČETNICTVÍ

• provozní – běžné výnosy
• finanční – úroky, výnosy z CP
• mimořádné – peníze navíc

ČLENĚNÍ VÝNOSŮ Z HLEDISKA SMĚRU ODBYTU

• výkony určené pro výrobní spotřebu
• pro nevýrobní spotřebu
• pro vývoz

ČLENĚNÍ VÝNOSŮ PODLE DRUHŮ

• zajímá se o tom, jakou podobu má výnos
• obdobně jako náklady jsou i výnosy podle druhů uspořádané v plánu nákladů a výnosů a ve finančním účetnictví
• tržby za vlastní výkony a zboží – tržby z prodeje služeb a zboží
• změna stavu vnitropodnikových zásob – změna stavu polotovarů, výrobků
• aktivace majetku vytvořeného vlastní výrobou – aktivace materiálu a zboží, DM
• ostatní provozní výnosy – tržby z prodeje DM, přijaté podkuty a penále
• finanční výnosy – např. tržby z prodeje CP, kurzové zisky, přijaté úroky
• mimořádné výnosy – například náhrada škody od pojišťovny

 

ŘÍZENÍ VÝNOSŮ

• aby bylo dosaženo růstu zisku podniku, je žádoucí, aby se výnosy podniku zvyšovaly a náklady klesaly

SLOŽKY VÝNOSŮ

• hlavní složkou jsou tržby, které vznikají realizací výkonů
• druhou složkou jsou ostatní výnosy – jsou málo ovlivnitelné

CO OVLIVŇUJE VÝŠI TRŽEB

• objem produkce – čím více vyrobíme a prodáme, tím vyšší budou tržby
• zvýšit objem produkce je vhodné pouze máme-li zajištěný objem
• cena za jednotku produkce
  • čím vyšší bude cena, tím vyšší budou tržby
  • cenová rozhodnutí jsou velmi důležitá – cena je rozhodujícím činitelem výnosnosti, ovlivňuje výši podílu podniku na trhu
  • horní hranice ceny je dána konkurencí a koupěschopností poptávky
  • dolní hranice je dána náklady ke stanovení ceny a optimálního objemu výroby se používá CVP analýza
  • stanovení bodu zvratu – takový objem produkce, při kterém dosažené výnosy právě uradí vynaložené náklady – nevzniká zisk ani ztráta

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

• nejdůležitější ukazatel, který charakterizuje hospodaření podniku
• výsledek hospodaření
• výsledek činnosti podniku chápaný z finanční stránky
• rozdíl mezi celkovými výnosy a celkovými náklady za určité období vyjádřené v penězích
• vychází z výkazu zisku a ztrát – výsledovky
• duhy: provozní, finanční, mimořádný

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK

• zisk – výnosy větší než náklady, je cílem každého podniku, je finančním zdrojem – vlastní zdroj financování, odvádí se z něho daně
• ztráta – výnosy menší než náklady, snižují se finanční zdroje podniku, zmenšuje se majetek, je-li ztráta dlouhodobá, dojde k ukončení činnosti podniku

• použití zisku
  • do rezervního fondu
  • investice
  • odměny
  • osobní spotřeba
  • na dividendy
  • zbytek do kolonky nerozdělený zisk
• funkce zisku
  • kriteriální – zisk je kritériem rozhodování
  • rozvojová – tvoří vlastní finanční zdroj
  • rozdělovací – mezi zaměstnance, podnik a stát
  • motivační – motiv k podnikání
• možnosti zvyšování zisk
  • snižování nákladů – lepší využitá zdrojů, výrobní kapacity, zlepšit produktivitu práce
  • zvyšování výnosů – volba nástroje marketingu – propagace, cena, reklama, jiné distribuční kanály, zvýšení výroby

 

BOD ZVRATU

• N = V, HV = 0
• množství výrobků, při kterém dosažené výnosy uhradí náklady
• minimální množství (kritické), abychom neměli ztrátu a výroba se vyplatila

• analýza bodu zvratu
  • analýza vztahu mezi náklady, objemem výroby a ziskem

 

• výpočet bodu zvratu
  • východiskem je rovnice přímky
  • předpokladem je, že náklady a výnosy jsou v lineárním vztahu k objemu výroby
  • N = celkové náklady
  • F = celkové fixní náklady
  • v = variabilní náklady na jednici
  • x = objem produkce
  • V = celkové výnosy
  • p = jednotková prodejní cena
  • x = prodané množství u rovnice výnosů

 

• rovnice nákladů
  • N=F+v ×x
• rovnice výnosů
  • V=x ×p
  • bod zvratu nastává v okamžiku, kdy se výnosy rovnají nákladům (V=N)
  • p ×x=F+v ×x
  • F=xp-vx
  • F=x ×(p-v)
  • …po úpravě vzoreček pro výpočet bodu zvratu
  • x= F/(p-v)

 

• příspěvek na úhradu p – v
  • rozdíl prodejní ceny a variabilních nákladů
  • informuje o tom, jak jednotlivé výrobky přispívají na úhradu fixních nákladů a k tvorbě zisku
  • čím větší je příspěvek na úhradu, tím více přispívá daný výrobek k tvorbě podnikového zisku

 

Bod zvratu:

• TC = celkové náklady
• TR = celkové výnosy
• TC = TR

 

EFEKTIVNOST

• hodnotí vztah mezi výstupy a vstupy vloženými do podniku
• při výpočtu velmi záleží na vymezení vstupů
• výstup je představován
• hospodářských výsledkem tedy ziskem
• výstupy / vstupy

 

RENTABILITA NÁKLADŮ

• pokud za vstupy považujeme náklady vynaložené na dosažení určitého hospodářského výsledku, pak je ekonomická efektivnost charakterizována rentabilitou nákladů
• zisk/náklady

 

RENTABILITA VLOŽENÝCH PROSTŘEDKŮ

• pokud za vstupy považujeme vložený majetek, jehož spotřebou vznikají později náklady, pak je ekonomická efektivnost charakterizována rentabilitou vložených prostředků
• zisk/vložené prostředky

 

RENTABILITA VÝKONŮ

• jiný způsob vyjádření ekonomické efektivnosti
• zisk / výkony

 

HOSPODÁRNOST

• Vyjadřuje míru racionálnosti vynakládání hospodářských prostředků a práce, měřítkem hospodárnosti jsou náklady
• Projevuje se ve dvou formách:
  • Úsporností forma – směřuje k minimalizaci vstupů při daných výstupech
  • Účinnostní forma – z daného množství disponibilních prostředků se dosáhne co největších výsledků, směřuje k maximalizaci výstupů při daných vstupech