Otázka: Náklady, výnosy, hospodářský výsledek
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Helena Božková
Náklady:
- je to peněžní vyjádření spotřeby prostředků, služeb a práce vynaložených na vytvářené statky a poskytované služby
- peněžní ocenění spotřeby
- zahrnují cenu spotřebovaného materiálu, odpisy DM, mzdy a ostatní sociální náklady, cenu spotřebovaných služeb
- v účetní praxi se do nákladů zahrnují i různé platby finanční povahy – některé daně, pokuty, penále, manka a škody
- u plátce DPH není tato daň placená dodavatelům za materiál, služby, zboží DM součástí jejich ocenění a nepřechází do nákladů
Členění nákladů
Z HLEDISKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ
- podle nákladových druhů – v jaké podobě byly vynaloženy
- podle účelu – tj. činností a výkonů – na co byly vynaloženy
- podle organizačních složek podniku – kde a kým byly vynaloženy
- podle závislosti na objemu výkonů – jak se mění při změně objemu výkonů
ČLENĚNÍ NÁKLADŮ PODLE DRUHŮ
- při členění nákladů podle druhů se zajímáme o to, co podnik spotřeboval – zda jde například o spotřebu materiálu, energie, opravy, cestovné, mzdy, SP, ZP, odpisy, úroky, pokuty a penále, manka a škody, …
- externí náklady – ukazují, co bylo vynaloženo na výrobu na vstupu do systému
- interní náklady – vznikají uvnitř podniku – odpisy, mzdy
- náklady prvotní – jsou zachycovány v okamžiku svého vzniku poprvé
- druhotné náklady – při spotřebě výkonů jiného střediska
- členění:
- spotřebované nákupy
- služby (opravy, cestovné)
- osobní náklady
- odpisy a rezervy
- ostatní a rezervy
- ostatní provozní náklady
- finanční náklady
- mimořádné náklady, škody
- náklady (rozdělení)
- provozní (výroba, prodej, doprava, ubytování)
- finanční činnosti (obchody s CP, získávání úvěru)
- náklady mimořádné
- členění:
ČLENĚNÍ NÁKLADŮ PODLE ZÁVISLOSTI NA OBJEMU VÝKONU
- variabilní
- fixní
- Členění se používá pro:
- zjištění jak změny v objemu výroby ovlivní celkové náklady podniku
- zhodnocení návratnosti vložených prostředků
- Návratnost
- variabilních nákladů je zajištěna realizací výkonů podniku
- naproti tomu fixní náklady jsou spojeny se zhotovováním určitého objemu výroby
- členění – fixní, stálé, nepružné
- při změně objemu výkonů se nemění – jsou nezávislé na růstu objemu výroby
- při růstu objemu výkonů snižuje, při poklesu objemů výkonů se jejich velikost naopak zvyšuje
- jsou vyvolány zdržováním určité kapacity a řízením podniku
- mění se skokem – vztahují se pouze k určitému intervalu objemu výroby, při jeho překročení se mění skokem, například při rozšíření výrobní kapacity
- relativní úspora fixních nákladů – úspory fixních nákladů dosáhneme rozložením celkových fixních nákladů na větší objem produkce
- proměnlivé – variabilní
- mění se při změně objemu výkonů
- při růstu objemu výkonů se jejich celková velikost zvyšuje
- při poklesu objemu výkonů se jejich celková velikost snižuje
- ROZLIŠUJEME
- Proporcionální
- CN se mění přímo úměrně se změnou objemu výroby
- průměrné N na jednotku produkce jsou konstantní
- zvýši-li např. podnik prodej zboží o 10% a prodavači jsou odměňováni podílovou mzdou, zvýší se jejich mzda rovněž o 10%. Její podíl připadající na korunu tržeb se nemění.
- Progresivní
- celkové N rostou rychleji než objem výroby
- průměrné N na jednotku rostou
- př. práce přes čas
- Degresivní
- celkové náklady rostou pomaleji než objem výroby
- průměrné N klesají
- např. při zvýšeném objemu výroby lze lépe využít výrobní činitele
- Proporcionální
ČLENĚNÍ N PODLE FÁZE KOLOBĚHU HOSPODÁŘSKÝCH PROSTŘEDKŮ
- význam pro řízení podniku
- podnik realizuje řadu činností, od výroby až po prodej finálních výrobků, z výnosů si utváří podmínky pro činnost
- N na pořízení
- vznikají ve fázi pořizování vstupních činitelů – zásob, DM
- N na výrobu
- vznikají ve fázi výroby a představují n na vyrobené výrobky
- např.: mzdy výrobních dělníků, spotřeba energie, materiál
- stanovují se předem v rozpočtech a kalkulacích
- N na realizaci
- vznikají při prodeji finálních výrobků
- skladování, obaly, mzdy
ÚČETNÍ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ
- provozní N
- běžné N, vztahují se k pravidelně se opakujícím činnostem
- např.: nájem, materiál, odpis, energie
- finanční N
- vznikají v souvislosti s finančními operacemi
- úroky, úvěry
- mimořádné N
- vyskytují se nahodile
- manka, opravy
ÚČELOVÉ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ
- vyjadřuje vztahy N k příčině vznik, kterou je finální výrobek
- kalkulační
- většina N příčině souvisí se zhotovením a realizací výkonů
- nekalkulační
- některé N mají mimořádný, náhodný vznik a proto je nelze přiřazovat k výrobkům
ČLENĚNÍ N PODLE ÚČELU – zp. přiřazené N k výrobkům
- rozlišujeme N přímé a nepřímé
- přímé – jednicové
- lze přímo přidat na výrobek
- např.: spotřební základní materiál
- nepřímé – režijní
- nelze přímo přiřadit na výrobek
- např.: odpisy strojů, spotřeba energie, plat vedoucích…
- účelové členění N se používá v rozpočtech a předběžné kalkulaci
- v rozpočtech se plánují N na celý objem výkonů uskutečňovaných v rámci jednotlivých činností během určitého období
- v předběžné kalkulaci se plánují N na jednotku příslušných druhů výkonů
VZTAH MEZI ROZPOČTEM A PŘEDBĚŽNOU KALKULACÍ
- Předběžná kalkulace
- u jednotlivých N se nejdříve stanový N na jednotku výkonu
- jejich vynásobením množstvím plánovaných výkonů se vypočítá celková výše N na plánovaný objem výkonů – vypracuje se rozpočet jednotlivých N
- Rozpočet
- u režijních N se nejdříve stanoví celková výše N, které se mají vynaložit během období na zajištění určitého objemu výkonů – vypracuje se rozpočet režijních N
- rozvržením pomocí zvolené rozvrhové základny se vypočítá výše N na jednici – předběžná kalkulace v položkách režijních N
- kontrola skutečné výše N během určitého období se uskutečňuje na základě evidence účetnictví a výsledné kalkulace
NÁKLADY V ZÁVISLOSTI NA ZMĚNĚ
- změny N mohou nastat v důsledku zlepšování technických, technologických, organizačních a jiných změn, nebo v důsledku změny objemu výroby
- rozdílové N
- představují výši N před a po určité změně
- jsou informace o provedené změně a slouží k hodnocení jejich efektivnosti a hospodárnosti
- změna by měla přispívat k dosažení větší efektivnosti a hospodárnosti výroby
- relevantní N
- N, kterých se změn týká
- nerelevantní N
- změna se jich netýká
- každý výrobek vyvolává vznik určitých N
- přírůstkové N
- dodatečné N nad jejich původní výši, vyvolané zvýšením produkce v rámci časového intervalu
- rozdíl celkového N ze změny v objemu produkce
- pouze dodatečné N nad původní výší CN
- předmětem kontroly a zkoumá se, zda příslušný přírůstek je vynaložen hospodárně
- při vzniku musí být vyčíslena dodatečná spotřeba materiálu, kapacitou musí být zabezpečen odbyt zvýšeného objemu
- hraniční N
- přírůstkové N další jednotky vyráběné produkce
ROZLIŠENÍ N V EKONOMICKÉ TEORII
- explicitní N
- peněžně vyjádřené N placené někomu, kdo není vlastníkem firmy – dodavatelům, zaměstnancům, manažerům
- evidují se v účetnictví
- implicitní N
- N na zdroje, které firma vlastní sama a používá v podnikání
- firma sama sobě nemusí platit
- př. budovy, které firma vlastní – neplatí nájem, ale přijde o zisk z nájmu
- neevidují se v účetnictví, ale firma s nimi musí počítat
NÁKLADOVÉ MODELY
- představují zjednodušené zobrazení reálného nákladového procesu
- slouží k získání informací potřebných k řízení nákladových procesů
- východiskem je členění N na fixní a variabilní
- předpokládá se, že variabilní N jsou lineární, fixní N jsou konstantní
- podstatou je určení rovnice přímky y = F + v * x
- y – celkový náklad
F – fixní složka celkových nákladů
v – variabilní náklady na jednotku
x – objem výroby
ZPŮSOBY VÝPOČTU
a) využití soustavy rovnic
- rovnice vytvoříme na základě známých údajů z předchozích 2 let a vypočítáme variabilní N na jednotku a fixní N
b) metoda krajních bodů
- z většího počtu známých údajů vybereme maximální a minimální, zjistíme jejich rozdíl a tyto údaje použijeme pro určení rovnice přímky
VÝNOSY
- oceněné výkony
- cena uskutečněných výstupů
- vznikají realizací nebo předáním výrobků
- základem jsou tržby za realizované výkony externím odběratelům
- plátce DPH prodávají výkony včetně DG, ta není součástí výnosů
- VÝPOČET: množství výkonů (vytvořených, prodaných) * jejich cena
ČLENĚNÍ VÝNOSŮ PODLE VÝKONŮ – ÚČELOVÉ HLEDISKO
- externí – prvotní
- prodej výkonů externím odběratelům
- interní – druhotné – vnitropodnikové
- výkony poskytované jiným organizačním útvarům v podniku
- tyto výnosy jsou druhotným nákladem útvarů, které uvedené výkony spotřebovaly
ČLENĚNÍ VÝNOSŮ Z HLEDISKA ÚČETNICTVÍ
- provozní – běžné výnosy
- finanční – úroky, výnosy z CP
- mimořádné – peníze navíc
ČLENĚNÍ VÝNOSŮ Z HLEDISKA SMĚRU ODBYTU
- výkony určené pro výrobní spotřebu
- pro nevýrobní spotřebu
- pro vývoz
ČLENĚNÍ VÝNOSŮ PODLE DRUHŮ
- zajímá se o tom, jakou podobu má výnos
- obdobně jako náklady jsou i výnosy podle druhů uspořádané v plánu nákladů a výnosů a ve finančním účetnictví
- tržby za vlastní výkony a zboží – tržby z prodeje služeb a zboží
- změna stavu vnitropodnikových zásob – změna stavu polotovarů, výrobků
- aktivace majetku vytvořeného vlastní výrobou – aktivace materiálu a zboží, DM
- ostatní provozní výnosy – tržby z prodeje DM, přijaté podkuty a penále
- finanční výnosy – např. tržby z prodeje CP, kurzové zisky, přijaté úroky
- mimořádné výnosy – například náhrada škody od pojišťovny
ŘÍZENÍ VÝNOSŮ
- aby bylo dosaženo růstu zisku podniku, je žádoucí, aby se výnosy podniku zvyšovaly a náklady klesaly
SLOŽKY VÝNOSŮ
- hlavní složkou jsou tržby, které vznikají realizací výkonů
- druhou složkou jsou ostatní výnosy – jsou málo ovlivnitelné
CO OVLIVŇUJE VÝŠI TRŽEB
- objem produkce – čím více vyrobíme a prodáme, tím vyšší budou tržby
- zvýšit objem produkce je vhodné pouze máme-li zajištěný objem
- cena za jednotku produkce
- čím vyšší bude cena, tím vyšší budou tržby
- cenová rozhodnutí jsou velmi důležitá – cena je rozhodujícím činitelem výnosnosti, ovlivňuje výši podílu podniku na trhu
- horní hranice ceny je dána konkurencí a koupěschopností poptávky
- dolní hranice je dána náklady ke stanovení ceny a optimálního objemu výroby se používá CVP analýza
- stanovení bodu zvratu – takový objem produkce, při kterém dosažené výnosy právě uradí vynaložené náklady – nevzniká zisk ani ztráta
VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ
- nejdůležitější ukazatel, který charakterizuje hospodaření podniku
- výsledek hospodaření
- výsledek činnosti podniku chápaný z finanční stránky
- rozdíl mezi celkovými výnosy a celkovými náklady za určité období vyjádřené v penězích
- vychází z výkazu zisku a ztrát – výsledovky
- duhy: provozní, finanční, mimořádný
HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK
- zisk – výnosy větší než náklady, je cílem každého podniku, je finančním zdrojem – vlastní zdroj financování, odvádí se z něho daně
- ztráta – výnosy menší než náklady, snižují se finanční zdroje podniku, zmenšuje se majetek, je-li ztráta dlouhodobá, dojde k ukončení činnosti podniku
- použití zisku
- do rezervního fondu
- investice
- odměny
- osobní spotřeba
- na dividendy
- zbytek do kolonky nerozdělený zisk
- funkce zisku
- kriteriální – zisk je kritériem rozhodování
- rozvojová – tvoří vlastní finanční zdroj
- rozdělovací – mezi zaměstnance, podnik a stát
- motivační – motiv k podnikání
- možnosti zvyšování zisk
- snižování nákladů – lepší využitá zdrojů, výrobní kapacity, zlepšit produktivitu práce
- zvyšování výnosů – volba nástroje marketingu – propagace, cena, reklama, jiné distribuční kanály, zvýšení výroby
BOD ZVRATU
- N = V, HV = 0
- množství výrobků, při kterém dosažené výnosy uhradí náklady
- minimální množství (kritické), abychom neměli ztrátu a výroba se vyplatila
- analýza bodu zvratu
- analýza vztahu mezi náklady, objemem výroby a ziskem
- výpočet bodu zvratu
- východiskem je rovnice přímky
- předpokladem je, že náklady a výnosy jsou v lineárním vztahu k objemu výroby
- N = celkové náklady
- F = celkové fixní náklady
- v = variabilní náklady na jednici
- x = objem produkce
- V = celkové výnosy
- p = jednotková prodejní cena
- x = prodané množství u rovnice výnosů
- rovnice nákladů
- N=F+v ×x
- rovnice výnosů
- V=x ×p
- bod zvratu nastává v okamžiku, kdy se výnosy rovnají nákladům (V=N)
- p ×x=F+v ×x
- F=xp-vx
- F=x ×(p-v)
- …po úpravě vzoreček pro výpočet bodu zvratu
- x= F/(p-v)
- příspěvek na úhradu p – v
- rozdíl prodejní ceny a variabilních nákladů
- informuje o tom, jak jednotlivé výrobky přispívají na úhradu fixních nákladů a k tvorbě zisku
- čím větší je příspěvek na úhradu, tím více přispívá daný výrobek k tvorbě podnikového zisku
Bod zvratu:
- TC = celkové náklady
- TR = celkové výnosy
- TC = TR
EFEKTIVNOST
- hodnotí vztah mezi výstupy a vstupy vloženými do podniku
- při výpočtu velmi záleží na vymezení vstupů
- výstup je představován
- hospodářských výsledkem tedy ziskem
- výstupy / vstupy
RENTABILITA NÁKLADŮ
- pokud za vstupy považujeme náklady vynaložené na dosažení určitého hospodářského výsledku, pak je ekonomická efektivnost charakterizována rentabilitou nákladů
- zisk/náklady
RENTABILITA VLOŽENÝCH PROSTŘEDKŮ
- pokud za vstupy považujeme vložený majetek, jehož spotřebou vznikají později náklady, pak je ekonomická efektivnost charakterizována rentabilitou vložených prostředků
- zisk/vložené prostředky
RENTABILITA VÝKONŮ
- jiný způsob vyjádření ekonomické efektivnosti
- zisk / výkony
HOSPODÁRNOST
- Vyjadřuje míru racionálnosti vynakládání hospodářských prostředků a práce, měřítkem hospodárnosti jsou náklady
- Projevuje se ve dvou formách:
- Úsporností forma – směřuje k minimalizaci vstupů při daných výstupech
- Účinnostní forma – z daného množství disponibilních prostředků se dosáhne co největších výsledků, směřuje k maximalizaci výstupů při daných vstupech
Další podobné materiály na webu:
- Náklady, výnosy a hospodářský výsledek
- Náklady a jejich členění – otázka z účetnictví
- Hospodářský výsledek – účetnictví (2)
- Náklady a výnosy – maturitní otázka z ekonomie
- Hospodaření podniku CR – ekonomie