Náklady, výnosy, hospodářský výsledek – ekonomie

 

   Otázka: Náklady, výnosy, hospodářský výsledek

   Předmět: Ekonomie

   Přidal(a): Helena Božková

 

 

Náklady:

  • je to peněžní vyjádření spotřeby prostředků, služeb a práce vynaložených na vytvářené statky a poskytované služby
  • peněžní ocenění spotřeby
  • zahrnují cenu spotřebovaného materiálu, odpisy DM, mzdy a ostatní sociální náklady, cenu spotřebovaných služeb
  • v účetní praxi se do nákladů zahrnují i různé platby finanční povahy – některé daně, pokuty, penále, manka a škody
  • u plátce DPH není tato daň placená dodavatelům za materiál, služby, zboží DM součástí jejich ocenění a nepřechází do nákladů

 

Členění nákladů

Z HLEDISKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ

  • podle nákladových druhů – v jaké podobě byly vynaloženy
  • podle účelu – tj. činností a výkonů – na co byly vynaloženy
  • podle organizačních složek podniku – kde a kým byly vynaloženy
  • podle závislosti na objemu výkonů – jak se mění při změně objemu výkonů

 

ČLENĚNÍ NÁKLADŮ PODLE DRUHŮ

  • při členění nákladů podle druhů se zajímáme o to, co podnik spotřeboval – zda jde například o spotřebu materiálu, energie, opravy, cestovné, mzdy, SP, ZP, odpisy, úroky, pokuty a penále, manka a škody, …
  • externí náklady – ukazují, co bylo vynaloženo na výrobu na vstupu do systému
  • interní náklady – vznikají uvnitř podniku – odpisy, mzdy
  • náklady prvotní – jsou zachycovány v okamžiku svého vzniku poprvé
  • druhotné náklady – při spotřebě výkonů jiného střediska
    • členění:
      • spotřebované nákupy
      • služby (opravy, cestovné)
      • osobní náklady
      • odpisy a rezervy
      • ostatní a rezervy
      • ostatní provozní náklady
      • finanční náklady
      • mimořádné náklady, škody
    • náklady (rozdělení)
      • provozní (výroba, prodej, doprava, ubytování)
      • finanční činnosti (obchody s CP, získávání úvěru)
      • náklady mimořádné

 

ČLENĚNÍ NÁKLADŮ PODLE ZÁVISLOSTI NA OBJEMU VÝKONU

  • variabilní
  • fixní
  • Členění se používá pro:
    • zjištění jak změny v objemu výroby ovlivní celkové náklady podniku
    • zhodnocení návratnosti vložených prostředků
  • Návratnost
    • variabilních nákladů je zajištěna realizací výkonů podniku
    • naproti tomu fixní náklady jsou spojeny se zhotovováním určitého objemu výroby
  • členění – fixní, stálé, nepružné
    • při změně objemu výkonů se nemění – jsou nezávislé na růstu objemu výroby
    • při růstu objemu výkonů snižuje, při poklesu objemů výkonů se jejich velikost naopak zvyšuje
    • jsou vyvolány zdržováním určité kapacity a řízením podniku
    • mění se skokem – vztahují se pouze k určitému intervalu objemu výroby, při jeho překročení se mění skokem, například při rozšíření výrobní kapacity
    • relativní úspora fixních nákladů – úspory fixních nákladů dosáhneme rozložením celkových fixních nákladů na větší objem produkce
  • proměnlivé – variabilní
    • mění se při změně objemu výkonů
    • při růstu objemu výkonů se jejich celková velikost zvyšuje
    • při poklesu objemu výkonů se jejich celková velikost snižuje

 

  • ROZLIŠUJEME
    • Proporcionální
      • CN se mění přímo úměrně se změnou objemu výroby
      • průměrné N na jednotku produkce jsou konstantní
      • zvýši-li např. podnik prodej zboží o 10% a prodavači jsou odměňováni podílovou mzdou, zvýší se jejich mzda rovněž o 10%. Její podíl připadající na korunu tržeb se nemění.
    • Progresivní
      • celkové N rostou rychleji než objem výroby
      • průměrné N na jednotku rostou
      • př. práce přes čas
    • Degresivní
      • celkové náklady rostou pomaleji než objem výroby
      • průměrné N klesají
      • např. při zvýšeném objemu výroby lze lépe využít výrobní činitele

 

ČLENĚNÍ N PODLE FÁZE KOLOBĚHU HOSPODÁŘSKÝCH PROSTŘEDKŮ

  • význam pro řízení podniku
  • podnik realizuje řadu činností, od výroby až po prodej finálních výrobků, z výnosů si utváří podmínky pro činnost
  • N na pořízení
    • vznikají ve fázi pořizování vstupních činitelů – zásob, DM
  • N na výrobu
    • vznikají ve fázi výroby a představují n na vyrobené výrobky
    • např.: mzdy výrobních dělníků, spotřeba energie, materiál
    • stanovují se předem v rozpočtech a kalkulacích
  • N na realizaci
    • vznikají při prodeji finálních výrobků
    • skladování, obaly, mzdy

 

ÚČETNÍ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ

  • provozní N
    • běžné N, vztahují se k pravidelně se opakujícím činnostem
    • např.: nájem, materiál, odpis, energie
  • finanční N
    • vznikají v souvislosti s finančními operacemi
    • úroky, úvěry
  • mimořádné N
    • vyskytují se nahodile
    • manka, opravy

 

ÚČELOVÉ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ

  • vyjadřuje vztahy N k příčině vznik, kterou je finální výrobek
  • kalkulační
    • většina N příčině souvisí se zhotovením a realizací výkonů
  • nekalkulační
    • některé N mají mimořádný, náhodný vznik a proto je nelze přiřazovat k výrobkům

 

ČLENĚNÍ N PODLE ÚČELU – zp. přiřazené N k výrobkům

  • rozlišujeme N přímé a nepřímé
  • přímé – jednicové
    • lze přímo přidat na výrobek
    • např.: spotřební základní materiál
  • nepřímé – režijní
    • nelze přímo přiřadit na výrobek
    • např.: odpisy strojů, spotřeba energie, plat vedoucích…
  • účelové členění N se používá v rozpočtech a předběžné kalkulaci
  • v rozpočtech se plánují N na celý objem výkonů uskutečňovaných v rámci jednotlivých činností během určitého období
  • v předběžné kalkulaci se plánují N na jednotku příslušných druhů výkonů

 

VZTAH MEZI ROZPOČTEM A PŘEDBĚŽNOU KALKULACÍ

  • Předběžná kalkulace
    • u jednotlivých N se nejdříve stanový N na jednotku výkonu
    • jejich vynásobením množstvím plánovaných výkonů se vypočítá celková výše N na plánovaný objem výkonů – vypracuje se rozpočet jednotlivých N
  • Rozpočet
    • u režijních N se nejdříve stanoví celková výše N, které se mají vynaložit během období na zajištění určitého objemu výkonů – vypracuje se rozpočet režijních N
    • rozvržením pomocí zvolené rozvrhové základny se vypočítá výše N na jednici – předběžná kalkulace v položkách režijních N
    • kontrola skutečné výše N během určitého období se uskutečňuje na základě evidence účetnictví a výsledné kalkulace

 

NÁKLADY V ZÁVISLOSTI NA ZMĚNĚ

  • změny N mohou nastat v důsledku zlepšování technických, technologických, organizačních a jiných změn, nebo v důsledku změny objemu výroby
  • rozdílové N
    • představují výši N před a po určité změně
    • jsou informace o provedené změně a slouží k hodnocení jejich efektivnosti a hospodárnosti
    • změna by měla přispívat k dosažení větší efektivnosti a hospodárnosti výroby
  • relevantní N
    • N, kterých se změn týká
  • nerelevantní N
    • změna se jich netýká
  • každý výrobek vyvolává vznik určitých N
  • přírůstkové N
    • dodatečné N nad jejich původní výši, vyvolané zvýšením produkce v rámci časového intervalu
    • rozdíl celkového N ze změny v objemu produkce
    • pouze dodatečné N nad původní výší CN
    • předmětem kontroly a zkoumá se, zda příslušný přírůstek je vynaložen hospodárně
    • při vzniku musí být vyčíslena dodatečná spotřeba materiálu, kapacitou musí být zabezpečen odbyt zvýšeného objemu
  • hraniční N
    • přírůstkové N další jednotky vyráběné produkce

 

ROZLIŠENÍ N V EKONOMICKÉ TEORII

  • explicitní N
  • peněžně vyjádřené N placené někomu, kdo není vlastníkem firmy – dodavatelům, zaměstnancům, manažerům
  • evidují se v účetnictví
  • implicitní N
  • N na zdroje, které firma vlastní sama a používá v podnikání
  • firma sama sobě nemusí platit
  • př. budovy, které firma vlastní – neplatí nájem, ale přijde o zisk z nájmu
  • neevidují se v účetnictví, ale firma s nimi musí počítat

 

NÁKLADOVÉ MODELY

  • představují zjednodušené zobrazení reálného nákladového procesu
  • slouží k získání informací potřebných k řízení nákladových procesů
  • východiskem je členění N na fixní a variabilní
  • předpokládá se, že variabilní N jsou lineární, fixní N jsou konstantní
  • podstatou je určení rovnice přímky y = F + v * x
  • y – celkový náklad

F – fixní složka celkových nákladů

v – variabilní náklady na jednotku

x – objem výroby

 

ZPŮSOBY VÝPOČTU

a) využití soustavy rovnic

  • rovnice vytvoříme na základě známých údajů z předchozích 2 let a vypočítáme variabilní N na jednotku a fixní N

b) metoda krajních bodů

  • z většího počtu známých údajů vybereme maximální a minimální, zjistíme jejich rozdíl a tyto údaje použijeme pro určení rovnice přímky

 

VÝNOSY

  • oceněné výkony
  • cena uskutečněných výstupů
  • vznikají realizací nebo předáním výrobků
  • základem jsou tržby za realizované výkony externím odběratelům
  • plátce DPH prodávají výkony včetně DG, ta není součástí výnosů
  • VÝPOČET: množství výkonů (vytvořených, prodaných) * jejich cena

 

ČLENĚNÍ VÝNOSŮ PODLE VÝKONŮ – ÚČELOVÉ HLEDISKO

  • externí – prvotní
    • prodej výkonů externím odběratelům
  • interní – druhotné – vnitropodnikové
    • výkony poskytované jiným organizačním útvarům v podniku
    • tyto výnosy jsou druhotným nákladem útvarů, které uvedené výkony spotřebovaly

 

ČLENĚNÍ VÝNOSŮ Z HLEDISKA ÚČETNICTVÍ

  • provozní – běžné výnosy
  • finanční – úroky, výnosy z CP
  • mimořádné – peníze navíc

ČLENĚNÍ VÝNOSŮ Z HLEDISKA SMĚRU ODBYTU

  • výkony určené pro výrobní spotřebu
  • pro nevýrobní spotřebu
  • pro vývoz

ČLENĚNÍ VÝNOSŮ PODLE DRUHŮ

  • zajímá se o tom, jakou podobu má výnos
  • obdobně jako náklady jsou i výnosy podle druhů uspořádané v plánu nákladů a výnosů a ve finančním účetnictví
  • tržby za vlastní výkony a zboží – tržby z prodeje služeb a zboží
  • změna stavu vnitropodnikových zásob – změna stavu polotovarů, výrobků
  • aktivace majetku vytvořeného vlastní výrobou – aktivace materiálu a zboží, DM
  • ostatní provozní výnosy – tržby z prodeje DM, přijaté podkuty a penále
  • finanční výnosy – např. tržby z prodeje CP, kurzové zisky, přijaté úroky
  • mimořádné výnosy – například náhrada škody od pojišťovny

 

ŘÍZENÍ VÝNOSŮ

  • aby bylo dosaženo růstu zisku podniku, je žádoucí, aby se výnosy podniku zvyšovaly a náklady klesaly

SLOŽKY VÝNOSŮ

  • hlavní složkou jsou tržby, které vznikají realizací výkonů
  • druhou složkou jsou ostatní výnosy – jsou málo ovlivnitelné

CO OVLIVŇUJE VÝŠI TRŽEB

  • objem produkce – čím více vyrobíme a prodáme, tím vyšší budou tržby
  • zvýšit objem produkce je vhodné pouze máme-li zajištěný objem
  • cena za jednotku produkce
    • čím vyšší bude cena, tím vyšší budou tržby
    • cenová rozhodnutí jsou velmi důležitá – cena je rozhodujícím činitelem výnosnosti, ovlivňuje výši podílu podniku na trhu
    • horní hranice ceny je dána konkurencí a koupěschopností poptávky
    • dolní hranice je dána náklady ke stanovení ceny a optimálního objemu výroby se používá CVP analýza
    • stanovení bodu zvratu – takový objem produkce, při kterém dosažené výnosy právě uradí vynaložené náklady – nevzniká zisk ani ztráta

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

  • nejdůležitější ukazatel, který charakterizuje hospodaření podniku
  • výsledek hospodaření
  • výsledek činnosti podniku chápaný z finanční stránky
  • rozdíl mezi celkovými výnosy a celkovými náklady za určité období vyjádřené v penězích
  • vychází z výkazu zisku a ztrát – výsledovky
  • duhy: provozní, finanční, mimořádný

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK

  • zisk – výnosy větší než náklady, je cílem každého podniku, je finančním zdrojem – vlastní zdroj financování, odvádí se z něho daně
  • ztráta – výnosy menší než náklady, snižují se finanční zdroje podniku, zmenšuje se majetek, je-li ztráta dlouhodobá, dojde k ukončení činnosti podniku
  • použití zisku
    • do rezervního fondu
    • investice
    • odměny
    • osobní spotřeba
    • na dividendy
    • zbytek do kolonky nerozdělený zisk
  • funkce zisku
    • kriteriální – zisk je kritériem rozhodování
    • rozvojová – tvoří vlastní finanční zdroj
    • rozdělovací – mezi zaměstnance, podnik a stát
    • motivační – motiv k podnikání
  • možnosti zvyšování zisk
    • snižování nákladů – lepší využitá zdrojů, výrobní kapacity, zlepšit produktivitu práce
    • zvyšování výnosů – volba nástroje marketingu – propagace, cena, reklama, jiné distribuční kanály, zvýšení výroby

 

BOD ZVRATU

  • N = V, HV = 0
  • množství výrobků, při kterém dosažené výnosy uhradí náklady
  • minimální množství (kritické), abychom neměli ztrátu a výroba se vyplatila
  • analýza bodu zvratu
    • analýza vztahu mezi náklady, objemem výroby a ziskem

 

  • výpočet bodu zvratu
    • východiskem je rovnice přímky
    • předpokladem je, že náklady a výnosy jsou v lineárním vztahu k objemu výroby
    • N = celkové náklady
    • F = celkové fixní náklady
    • v = variabilní náklady na jednici
    • x = objem produkce
    • V = celkové výnosy
    • p = jednotková prodejní cena
    • x = prodané množství u rovnice výnosů

 

  • rovnice nákladů
    • N=F+v ×x
  • rovnice výnosů
    • V=x ×p
    • bod zvratu nastává v okamžiku, kdy se výnosy rovnají nákladům (V=N)
    • p ×x=F+v ×x
    • F=xp-vx
    • F=x ×(p-v)
    • …po úpravě vzoreček pro výpočet bodu zvratu
    • x= F/(p-v)

 

  • příspěvek na úhradu p – v
    • rozdíl prodejní ceny a variabilních nákladů
    • informuje o tom, jak jednotlivé výrobky přispívají na úhradu fixních nákladů a k tvorbě zisku
    • čím větší je příspěvek na úhradu, tím více přispívá daný výrobek k tvorbě podnikového zisku

 

Bod zvratu:

  • TC = celkové náklady
  • TR = celkové výnosy
  • TC = TR

 

EFEKTIVNOST

  • hodnotí vztah mezi výstupy a vstupy vloženými do podniku
  • při výpočtu velmi záleží na vymezení vstupů
  • výstup je představován
  • hospodářských výsledkem tedy ziskem
  • výstupy / vstupy

 

RENTABILITA NÁKLADŮ

  • pokud za vstupy považujeme náklady vynaložené na dosažení určitého hospodářského výsledku, pak je ekonomická efektivnost charakterizována rentabilitou nákladů
  • zisk/náklady

 

RENTABILITA VLOŽENÝCH PROSTŘEDKŮ

  • pokud za vstupy považujeme vložený majetek, jehož spotřebou vznikají později náklady, pak je ekonomická efektivnost charakterizována rentabilitou vložených prostředků
  • zisk/vložené prostředky

 

RENTABILITA VÝKONŮ

  • jiný způsob vyjádření ekonomické efektivnosti
  • zisk / výkony

 

HOSPODÁRNOST

  • Vyjadřuje míru racionálnosti vynakládání hospodářských prostředků a práce, měřítkem hospodárnosti jsou náklady
  • Projevuje se ve dvou formách:
    • Úsporností forma – směřuje k minimalizaci vstupů při daných výstupech
    • Účinnostní forma – z daného množství disponibilních prostředků se dosáhne co největších výsledků, směřuje k maximalizaci výstupů při daných vstupech






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: