Náklady, výnosy, hospodářský výsledek

Otázka: Náklady, výnosy, hospodářský výsledek

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Helena Božková

Náklady:

je to peněžní vyjádření spotřeby prostředků, služeb a práce vynaložených na vytvářené statky a poskytované služby
peněžní ocenění spotřeby
zahrnují cenu spotřebovaného materiálu, odpisy DM, mzdy a ostatní sociální náklady, cenu spotřebovaných služeb
v účetní praxi se do nákladů zahrnují i různé platby finanční povahy – některé daně, pokuty, penále, manka a škody
u plátce DPH není tato daň placená dodavatelům za materiál, služby, zboží DM součástí jejich ocenění a nepřechází do nákladů

Členění nákladů

Z HLEDISKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ

podle nákladových druhů – v jaké podobě byly vynaloženy
podle účelu – tj. činností a výkonů – na co byly vynaloženy
podle organizačních složek podniku – kde a kým byly vynaloženy
podle závislosti na objemu výkonů – jak se mění při změně objemu výkonů

ČLENĚNÍ NÁKLADŮ PODLE DRUHŮ

při členění nákladů podle druhů se zajímáme o to, co podnik spotřeboval – zda jde například o spotřebu materiálu, energie, opravy, cestovné, mzdy, SP, ZP, odpisy, úroky, pokuty a penále, manka a škody, …
externí náklady – ukazují, co bylo vynaloženo na výrobu na vstupu do systému
interní náklady – vznikají uvnitř podniku – odpisy, mzdy
náklady prvotní – jsou zachycovány v okamžiku svého vzniku poprvé
druhotné náklady – při spotřebě výkonů jiného střediska
- členění:
  - spotřebované nákupy
  - služby (opravy, cestovné)
  - osobní náklady
  - odpisy a rezervy
  - ostatní a rezervy
  - ostatní provozní náklady
  - finanční náklady
  - mimořádné náklady, škody
- náklady (rozdělení)
  - provozní (výroba, prodej, doprava, ubytování)
  - finanční činnosti (obchody s CP, získávání úvěru)
  - náklady mimořádné

ČLENĚNÍ NÁKLADŮ PODLE ZÁVISLOSTI NA OBJEMU VÝKONU

variabilní
fixní
Členění se používá pro:
- zjištění jak změny v objemu výroby ovlivní celkové náklady podniku
- zhodnocení návratnosti vložených prostředků
Návratnost
- variabilních nákladů je zajištěna realizací výkonů podniku
- naproti tomu fixní náklady jsou spojeny se zhotovováním určitého objemu výroby
členění – fixní, stálé, nepružné
- při změně objemu výkonů se nemění – jsou nezávislé na růstu objemu výroby
- při růstu objemu výkonů snižuje, při poklesu objemů výkonů se jejich velikost naopak zvyšuje
- jsou vyvolány zdržováním určité kapacity a řízením podniku
- mění se skokem – vztahují se pouze k určitému intervalu objemu výroby, při jeho překročení se mění skokem, například při rozšíření výrobní kapacity
- relativní úspora fixních nákladů – úspory fixních nákladů dosáhneme rozložením celkových fixních nákladů na větší objem produkce
proměnlivé – variabilní
- mění se při změně objemu výkonů
- při růstu objemu výkonů se jejich celková velikost zvyšuje
- při poklesu objemu výkonů se jejich celková velikost snižuje

ROZLIŠUJEME
- Proporcionální
  - CN se mění přímo úměrně se změnou objemu výroby
  - průměrné N na jednotku produkce jsou konstantní
  - zvýši-li např. podnik prodej zboží o 10% a prodavači jsou odměňováni podílovou mzdou, zvýší se jejich mzda rovněž o 10%. Její podíl připadající na korunu tržeb se nemění.
- Progresivní
  - celkové N rostou rychleji než objem výroby
  - průměrné N na jednotku rostou
  - př. práce přes čas
- Degresivní
  - celkové náklady rostou pomaleji než objem výroby
  - průměrné N klesají
  - např. při zvýšeném objemu výroby lze lépe využít výrobní činitele

ČLENĚNÍ N PODLE FÁZE KOLOBĚHU HOSPODÁŘSKÝCH PROSTŘEDKŮ

význam pro řízení podniku
podnik realizuje řadu činností, od výroby až po prodej finálních výrobků, z výnosů si utváří podmínky pro činnost
N na pořízení
- vznikají ve fázi pořizování vstupních činitelů – zásob, DM
N na výrobu
- vznikají ve fázi výroby a představují n na vyrobené výrobky
- např.: mzdy výrobních dělníků, spotřeba energie, materiál
- stanovují se předem v rozpočtech a kalkulacích
N na realizaci
- vznikají při prodeji finálních výrobků
- skladování, obaly, mzdy

ÚČETNÍ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ

provozní N
- běžné N, vztahují se k pravidelně se opakujícím činnostem
- např.: nájem, materiál, odpis, energie
finanční N
- vznikají v souvislosti s finančními operacemi
- úroky, úvěry
mimořádné N
- vyskytují se nahodile
- manka, opravy

ÚČELOVÉ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ

vyjadřuje vztahy N k příčině vznik, kterou je finální výrobek
kalkulační
- většina N příčině souvisí se zhotovením a realizací výkonů
nekalkulační
- některé N mají mimořádný, náhodný vznik a proto je nelze přiřazovat k výrobkům

ČLENĚNÍ N PODLE ÚČELU – zp. přiřazené N k výrobkům

rozlišujeme N přímé a nepřímé
přímé – jednicové
- lze přímo přidat na výrobek
- např.: spotřební základní materiál
nepřímé – režijní
- nelze přímo přiřadit na výrobek
- např.: odpisy strojů, spotřeba energie, plat vedoucích…
účelové členění N se používá v rozpočtech a předběžné kalkulaci
v rozpočtech se plánují N na celý objem výkonů uskutečňovaných v rámci jednotlivých činností během určitého období
v předběžné kalkulaci se plánují N na jednotku příslušných druhů výkonů

VZTAH MEZI ROZPOČTEM A PŘEDBĚŽNOU KALKULACÍ

Předběžná kalkulace
- u jednotlivých N se nejdříve stanový N na jednotku výkonu
- jejich vynásobením množstvím plánovaných výkonů se vypočítá celková výše N na plánovaný objem výkonů – vypracuje se rozpočet jednotlivých N
Rozpočet
- u režijních N se nejdříve stanoví celková výše N, které se mají vynaložit během období na zajištění určitého objemu výkonů – vypracuje se rozpočet režijních N
- rozvržením pomocí zvolené rozvrhové základny se vypočítá výše N na jednici – předběžná kalkulace v položkách režijních N
- kontrola skutečné výše N během určitého období se uskutečňuje na základě evidence účetnictví a výsledné kalkulace

NÁKLADY V ZÁVISLOSTI NA ZMĚNĚ

změny N mohou nastat v důsledku zlepšování technických, technologických, organizačních a jiných změn, nebo v důsledku změny objemu výroby
rozdílové N
- představují výši N před a po určité změně
- jsou informace o provedené změně a slouží k hodnocení jejich efektivnosti a hospodárnosti
- změna by měla přispívat k dosažení větší efektivnosti a hospodárnosti výroby
relevantní N
- N, kterých se změn týká
nerelevantní N
- změna se jich netýká
každý výrobek vyvolává vznik určitých N
přírůstkové N
- dodatečné N nad jejich původní výši, vyvolané zvýšením produkce v rámci časového intervalu
- rozdíl celkového N ze změny v objemu produkce
- pouze dodatečné N nad původní výší CN
- předmětem kontroly a zkoumá se, zda příslušný přírůstek je vynaložen hospodárně
- při vzniku musí být vyčíslena dodatečná spotřeba materiálu, kapacitou musí být zabezpečen odbyt zvýšeného objemu
hraniční N
- přírůstkové N další jednotky vyráběné produkce

ROZLIŠENÍ N V EKONOMICKÉ TEORII

explicitní N
peněžně vyjádřené N placené někomu, kdo není vlastníkem firmy – dodavatelům, zaměstnancům, manažerům
evidují se v účetnictví
implicitní N
N na zdroje, které firma vlastní sama a používá v podnikání
firma sama sobě nemusí platit
př. budovy, které firma vlastní – neplatí nájem, ale přijde o zisk z nájmu
neevidují se v účetnictví, ale firma s nimi musí počítat

NÁKLADOVÉ MODELY

představují zjednodušené zobrazení reálného nákladového procesu
slouží k získání informací potřebných k řízení nákladových procesů
východiskem je členění N na fixní a variabilní
předpokládá se, že variabilní N jsou lineární, fixní N jsou konstantní
podstatou je určení rovnice přímky y = F + v * x
y – celkový náklad

F – fixní složka celkových nákladů

v – variabilní náklady na jednotku

x – objem výroby

ZPŮSOBY VÝPOČTU

a) využití soustavy rovnic

rovnice vytvoříme na základě známých údajů z předchozích 2 let a vypočítáme variabilní N na jednotku a fixní N

b) metoda krajních bodů

z většího počtu známých údajů vybereme maximální a minimální, zjistíme jejich rozdíl a tyto údaje použijeme pro určení rovnice přímky

VÝNOSY

oceněné výkony
cena uskutečněných výstupů
vznikají realizací nebo předáním výrobků
základem jsou tržby za realizované výkony externím odběratelům
plátce DPH prodávají výkony včetně DG, ta není součástí výnosů
VÝPOČET: množství výkonů (vytvořených, prodaných) * jejich cena

ČLENĚNÍ VÝNOSŮ PODLE VÝKONŮ – ÚČELOVÉ HLEDISKO

externí – prvotní
- prodej výkonů externím odběratelům
interní – druhotné – vnitropodnikové
- výkony poskytované jiným organizačním útvarům v podniku
- tyto výnosy jsou druhotným nákladem útvarů, které uvedené výkony spotřebovaly

ČLENĚNÍ VÝNOSŮ Z HLEDISKA ÚČETNICTVÍ

provozní – běžné výnosy
finanční – úroky, výnosy z CP
mimořádné – peníze navíc

ČLENĚNÍ VÝNOSŮ Z HLEDISKA SMĚRU ODBYTU

výkony určené pro výrobní spotřebu
pro nevýrobní spotřebu
pro vývoz

ČLENĚNÍ VÝNOSŮ PODLE DRUHŮ

zajímá se o tom, jakou podobu má výnos
obdobně jako náklady jsou i výnosy podle druhů uspořádané v plánu nákladů a výnosů a ve finančním účetnictví
tržby za vlastní výkony a zboží – tržby z prodeje služeb a zboží
změna stavu vnitropodnikových zásob – změna stavu polotovarů, výrobků
aktivace majetku vytvořeného vlastní výrobou – aktivace materiálu a zboží, DM
ostatní provozní výnosy – tržby z prodeje DM, přijaté podkuty a penále
finanční výnosy – např. tržby z prodeje CP, kurzové zisky, přijaté úroky
mimořádné výnosy – například náhrada škody od pojišťovny

ŘÍZENÍ VÝNOSŮ

aby bylo dosaženo růstu zisku podniku, je žádoucí, aby se výnosy podniku zvyšovaly a náklady klesaly

SLOŽKY VÝNOSŮ

hlavní složkou jsou tržby, které vznikají realizací výkonů
druhou složkou jsou ostatní výnosy – jsou málo ovlivnitelné

CO OVLIVŇUJE VÝŠI TRŽEB

objem produkce – čím více vyrobíme a prodáme, tím vyšší budou tržby
zvýšit objem produkce je vhodné pouze máme-li zajištěný objem
cena za jednotku produkce
- čím vyšší bude cena, tím vyšší budou tržby
- cenová rozhodnutí jsou velmi důležitá – cena je rozhodujícím činitelem výnosnosti, ovlivňuje výši podílu podniku na trhu
- horní hranice ceny je dána konkurencí a koupěschopností poptávky
- dolní hranice je dána náklady ke stanovení ceny a optimálního objemu výroby se používá CVP analýza
- stanovení bodu zvratu – takový objem produkce, při kterém dosažené výnosy právě uradí vynaložené náklady – nevzniká zisk ani ztráta

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

nejdůležitější ukazatel, který charakterizuje hospodaření podniku
výsledek hospodaření
výsledek činnosti podniku chápaný z finanční stránky
rozdíl mezi celkovými výnosy a celkovými náklady za určité období vyjádřené v penězích
vychází z výkazu zisku a ztrát – výsledovky
duhy: provozní, finanční, mimořádný

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK

zisk – výnosy větší než náklady, je cílem každého podniku, je finančním zdrojem – vlastní zdroj financování, odvádí se z něho daně
ztráta – výnosy menší než náklady, snižují se finanční zdroje podniku, zmenšuje se majetek, je-li ztráta dlouhodobá, dojde k ukončení činnosti podniku

použití zisku
- do rezervního fondu
- investice
- odměny
- osobní spotřeba
- na dividendy
- zbytek do kolonky nerozdělený zisk
funkce zisku
- kriteriální – zisk je kritériem rozhodování
- rozvojová – tvoří vlastní finanční zdroj
- rozdělovací – mezi zaměstnance, podnik a stát
- motivační – motiv k podnikání
možnosti zvyšování zisk
- snižování nákladů – lepší využitá zdrojů, výrobní kapacity, zlepšit produktivitu práce
- zvyšování výnosů – volba nástroje marketingu – propagace, cena, reklama, jiné distribuční kanály, zvýšení výroby

BOD ZVRATU

N = V, HV = 0
množství výrobků, při kterém dosažené výnosy uhradí náklady
minimální množství (kritické), abychom neměli ztrátu a výroba se vyplatila

analýza bodu zvratu
- analýza vztahu mezi náklady, objemem výroby a ziskem

výpočet bodu zvratu
- východiskem je rovnice přímky
- předpokladem je, že náklady a výnosy jsou v lineárním vztahu k objemu výroby
- N = celkové náklady
- F = celkové fixní náklady
- v = variabilní náklady na jednici
- x = objem produkce
- V = celkové výnosy
- p = jednotková prodejní cena
- x = prodané množství u rovnice výnosů

rovnice nákladů
- N=F+v ×x
rovnice výnosů
- V=x ×p
- bod zvratu nastává v okamžiku, kdy se výnosy rovnají nákladům (V=N)
- p ×x=F+v ×x
- F=xp-vx
- F=x ×(p-v)
- …po úpravě vzoreček pro výpočet bodu zvratu
- x= F/(p-v)

příspěvek na úhradu p – v
- rozdíl prodejní ceny a variabilních nákladů
- informuje o tom, jak jednotlivé výrobky přispívají na úhradu fixních nákladů a k tvorbě zisku
- čím větší je příspěvek na úhradu, tím více přispívá daný výrobek k tvorbě podnikového zisku

Bod zvratu:

TC = celkové náklady
TR = celkové výnosy
TC = TR

EFEKTIVNOST

hodnotí vztah mezi výstupy a vstupy vloženými do podniku
při výpočtu velmi záleží na vymezení vstupů
výstup je představován
hospodářských výsledkem tedy ziskem
výstupy / vstupy

RENTABILITA NÁKLADŮ

pokud za vstupy považujeme náklady vynaložené na dosažení určitého hospodářského výsledku, pak je ekonomická efektivnost charakterizována rentabilitou nákladů
zisk/náklady

RENTABILITA VLOŽENÝCH PROSTŘEDKŮ

pokud za vstupy považujeme vložený majetek, jehož spotřebou vznikají později náklady, pak je ekonomická efektivnost charakterizována rentabilitou vložených prostředků
zisk/vložené prostředky

RENTABILITA VÝKONŮ

jiný způsob vyjádření ekonomické efektivnosti
zisk / výkony

HOSPODÁRNOST

Vyjadřuje míru racionálnosti vynakládání hospodářských prostředků a práce, měřítkem hospodárnosti jsou náklady
Projevuje se ve dvou formách:
- Úsporností forma – směřuje k minimalizaci vstupů při daných výstupech
- Účinnostní forma – z daného množství disponibilních prostředků se dosáhne co největších výsledků, směřuje k maximalizaci výstupů při daných vstupech

Další podobné materiály na webu: