Otázka: Národní hospodářství
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): ..
NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
- Základní ukazatele – HDP, HNP
- Hospodářský cyklus a jeho fáze
- Inflace
- Nezaměstnanost a její důsledky
NH je souhrn činností hospodářského charakteru, vykonávaných na území určitého státu a za účasti všech výrobních faktorů, které na tomto území fungují.
NH je základem fungování každého státu.
Tyto faktory ovlivňují úroveň NH: přírodní zdroje, rozsah a kvalita materiálu, pracovní schopnosti lidí a způsob, jakým je zorganizováno využití všech výrobních faktorů.
Na základě podobných znaků se hospodářské odvětví spojují do hospodářských sektorů. Celosvětově jsou uznávány 4 základní sektory:
Primární sektor
– Představuje PRVOVÝROBU a zahrnuje především zemědělství a myslivost, lesní hospodářství, těžební průmysl, a rybolov. S růstem ekonomické úrovně hospodářství klesá význam tohoto sektoru a snižuje se i počet pracovních míst.
Sekundární sektor
– Zahrnuje hlavně zpracovatelský průmysl, výrobu a rozvod elektřiny, plynu a vody a stavebnictví. V tomto sektoru dochází k největšímu technickému rozvoji.
Terciární sektor
– Zahrnuje veškeré služby poskytované obyvatelstvu i výrobě. Patří sem hlavně doprava, finanční služby, školství, zdravotnictví a sociální služby, velkoobchod a maloobchod, atd. V hospodářsky vyspělých zemích roste význam tohoto sektoru a zaměstnává nejvíce obyvatel.
Kvartérní sektor
– Zahrnuje vědu a výzkum, které poskytují základní informace pro všechny 3 ostatní sektory. Čím je stát vyspělejší, tím dosahuje věda a výzkum lepších výsledků.
Úroveň NH nejlépe charakterizují tyto základní ukazatele:
HDP – HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT
= Je to souhrn všech statků a služeb vytvořených za určité období výrobními faktory (práce, přírodní zdroje a kapitál) na území jednoho státu bez ohledu na to, zda jsou vlastníky domácí občané nebo cizinci.
– Vyjadřuje se vždy v peněžních jednotkách a většinou se sleduje za 1 kalendářní rok. Je to základní měřítko ekonomické úrovně státu, tzn. čím je vyšší HDP, tím je ekonomika silnější a životní úroveň obyvatelstva vyšší.
– HDP se dělí na: Nominální (vyjadřuje se v cenách běžného roku)
Reálný (přepočítává se v cenách základního roku, který je stanoven proto,
aby se vyloučil vliv inflace.)
HNP – HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT
= Je to souhrn všech statků a služeb, vyjadřujících v penězích a vytvořený za určité období výrobními faktory, které jsou ve vlastnictví občanů příslušné země, bez ohledu na to, zda výroba probíhala na území příslušného státu nebo v zahraničí.
Existují různé metody výpočtů HDP (např. výdajová metoda, příjmová neboli důchodová metoda). Výpočet HDP bývá někdy komplikovaný, protože existují různé druhy ekonomik:
- STÍNOVÁ EKONOMIKA (Je to část ekonomiky, která je zatajovaná a vyhýbá se státnímu zdanění. Není legálně podchycena, např. práce načerno, prostituce)
- ŠEDÁ EKONOMIKA (tzn. podplácení – korupce)
- ČERNÁ EKONOMIKA (např. krádeže, zpronevěry, padělání peněz, daňové úniky, mafie)
- PRÁCE V DOMÁCNOSTI (Práce žen v domácnosti není změřitelná)
HOSPODÁŘSKÝ CYKLUS
Podle vývoje HDP se hodnotí úroveň ekonomiky. V určitém období HDP roste a pak dochází ke zlomu. Tento vývoj se neustále opakuje a ekonomové jej nazývají hospodářský cyklus.
Hospodářský cyklus se skládá ze 4 fází:
1.) Expanze (rozvoj, kultura) – HDP roste, klesá nezaměstnanost, rostou investice, firmám i domácnostem se ekonomicky daří, rostoucí poptávka však vyvolává růst cen.
2.) Vrchol – Firmy produkují stále více zboží a v důsledku toho nabídka začíná převyšovat poptávku.
3.) Recese (krize, deprese) – HDP klesá, poptávka se velmi snižuje, firmy mají problémy s prodejem zboží, musí zlevňovat, některé krachují. Roste nezaměstnanost, lidi raději šetří, než utrácejí a tím se krize ještě více prohlubuje.
– Recese současně i ozdravuje ekonomiku, protože slabé firmy zkrachují, silné přežijí.
4.) Dno (sedlo) – Dochází k postupnému oživení poptávky, firmy se snaží minimalizovat náklady a tím i ceny, roste prodejnost jejich výrobků, mohou zaměstnávat další pracovníky a z toho důvodu klesá nezaměstnanost.
-Celý cyklus se opakuje, ale jeho vývoj není zcela pravidelný.
INFLACE
– Je projevem ekonomické nerovnováhy a jejím typickým rysem je růst cen. S tím souvisí i pokles kupní síly peněz. (Např. 9% -> 100Kč -> 109Kč)
– Inflaci, která JE předem očekávaná se říká ANTICIPOVANÁ.
– Inflaci, která NENÍ očekávaná se říká NEANTICIPOVANÁ.
– Podle PŮVODU se inflace dělí na 2 části:
POPTÁVKOVÁ INFLACE
– Je způsobená nadbytečnou poptávkou, tzn., že do oběhu se dostává stále více peněz, lidé a firmy je chtějí utratit ale nabídka zboží a služeb tomu neodpovídá.
– Příčinou může být:
- Rychlejší růst mezd než produktivity práce
- Nadměrné státní výdaje (např. Příliš vysoké přídavky na děti, podpora v nezaměstnanosti, dotace na zemědělství)
- Nadměrné poskytnutí úvěrů
NABÍDKOVÁ INFLACE
– Může být vyvolána růstem cen vstupů nebo neúměrným růstem nabídky.
– Příčiny jsou:
- Zvyšování nákladů z důvodu zdražování surovin, nebo z důvodu růstu mezd, např. nátlakem odborů nebo zdražováním výrobního zařízení
- Zvyšování cen výrobků od dominantních výrobců na trhu
– Podle VELIKOSTI se inflace dělí na 3 druhy:
PLÍŽIVÁ
– Je přijatelná, protože nepřesahuje tempo růstu výroby. Většinou se pohybuje do 10% a v některých případech může mít i pozitivní vliv na ekonomiku, protože podporuje vyšší kvalitu výroby a dosahování vyšších zisků.
PÁDIVÁ
– Má negativní vliv, znehodnocuje úspory, snižuje životní úroveň, obyvatelstvo nedůvěřuje státu, firmy se zbavují hotových peněz a nakupují nemovitosti a drahé kovy. Pohybuje se v desítkách a stovkách procentech.
HYPERINFLACE
– Je nad 1000% a výsledkem je většinou rozpad ekonomiky a sociální nepokoje.
VLIVY INFLACE NA EKONOMIKU:
- Postihuje skupiny obyvatel se stálými příjmy (jsou to hlavně zaměstnanci a důchodci, kteří dostávají příjem ze státního rozpočtu, jejich příjem většinou neroste, ale jeho reálná hodnota klesá).
- Znehodnocují se úspory a úvěry (úroková sazba kterou banka stanoví se většinou nemění, i když se inflace zvyšuje.
- Ztěžuje se rozhodování firem o investicích do budoucnosti, protože nikdo nedokáže odhadnout, jak se bude inflace vyvíjet.
NEZAMĚSTNANOST
– Za nezaměstnané jsou považované osoby, které jsou v produktivním věku, nevykonávají žádnou výdělečnou činnost, jsou schopní pracovat a aktivně práci hledají.
– Obyvatelstvo v každém státě se dělí:
- Ekonomicky aktivní (Jsou to většinou lidé věku 18-65 let, patří sem zaměstnaní i nezaměstnaní.)
- Ekonomicky neaktivní (např. důchodci, děti a studenti, ženy na mateřské dovolené, apod.)
– Rozlišují se 2 základní druhy nezaměstnanosti:
DOBROVOLNÁ NEZAMĚSTNANOST – Lidé z různých důvodů práci nehledají, příčinou může být např. nízká mzda, velká vzdálenost, práce pod úroveň, apod.
NEDOBROVOLNÁ NEZAMĚSTNANOST – Je více uchazečů o práci, než volných pracovních míst.
Podle PŘÍČIN vzniku se nezaměstnanost dělí:
FRIKČNÍ
– Je pouze krátkodobá a dochází k ní, když lidé hledají nové pracovní místo, např. čerství absolventi škol, lidé, kteří chtějí změnit zaměstnání.
STRUKTURÁLNÍ
– Týká se některých odvětví nebo oborů, nebo se vyskytuje v určitých regionech, např. útlum sklářské výroby.
CYKLICKÁ
– Souvisí s vývojem hospodářského cyklu ve státě, projevuje se v době, kdy klesá HDP, klesá výroba a projevuje se nižší zájem o zaměstnance.
SEZÓNNÍ
– Projevuje se v odvětvích, která jsou závislá na počasí, nebo na ročním období. Např. zemědělství, stavebnictví, cestovní ruch.
DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI:
a) Ekonomické
– Vysoké výdaje ze státního rozpočtu (sociální dávky a podpory)
– Snížené daňové odvody do státního rozpočtu
– Pomalejší rozvoj vědy a techniky
b) Sociální
– Zvýšená kriminalita
– Alkoholová a drogová závislost
– Rozpad rodin
– Sociální konflikty
