Národní hospodářství – otázka z ekonomie (5)

 

Otázka: Národní hospodářství

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Tereza K

 

Hospodářské činnosti

=činnosti, které směřují k uspokojování lidských potřeb

-zajišťují se hlavně v podnicích a v domácnostech

Podnik – obchodní závod (NOZ) nový občanský zákoník

Domácnost – provádí výkony malého rozsahu, které jsou určeny pro zajištění života členů domácnosti

 

Subjekty národního trhu

1.) stát

2.) domácnosti

3.) organizace

 

Organizace – členění:

a)podle zaměření a způsobu hospodaření:

       1.)ziskové organizace (=výdělečné) podniky

-cíl: dosažení zisku,

konkrétní, dá se měřit

-hospodaření: náklady = vynaložené prostředky v peněžním vyjádření

výnosy = obdržené prostředky v peněžním vyjádření

-výsledek hospodaření -> zisk, ztráta

 

       2.)neziskové organizace (=nevýdělečné) školy, nemocnice, armáda, soudy, vláda

-cíl: zlepšovat úroveň společnosti

není konkrétní, nedá se měřit

-hospodaření: příjmy

výdaje

 

b)podle vlastnictví majetku

       1.)soukromé organizace – hospodaří s majetkem, který je v soukromém vlastnictví

       2.)družstvo – hospodaří s majetkem členů družstva, kteří dávají majetek do skupinového

vlastnictví, tedy do vlastnictví družstva

       3.)státní organizace – hospodaří s majetkem, který je ve vlastnictví státu

a)státní podnik (Lesy ČR, a. s., Povodí Labe, a. s.)

b)státní neziskové organizace (organizační složky státu, příspěvkové organizace, územně

samosprávné celky)

       4.)ostatní neziskové organizace – typy PO podle OZ (korporace, fundace, ústavy)

 

Potřeby, statky, služby

Potřeby – požadavky lidí, které vyplývají z vědomí nedostatku (snažíme se odstranit)

druhy potřeb:

a)podle toho, k jaké stránce lidské osobnosti se vztahují:

1.)fyzické (jíst, bydlet)

2.)duševní (svoboda, kulturní zážitek)

b)podle toho, kolika lidí se týkají:

1.)individuální (turista se chce ve městě naobědvat)

2.)kolektivní (stravování dětí v SŠ)

 c))hlavní (učebnice)

2.)doplňkové (cvičebnice)

 

-rysy potřeb: -každý člověk může mít jiné potřeby

-potřeby se mění a rostou

-potřeby jsou hnacím motivem lidské činnosti a tedy základem celé ekonomiky

-proces uspokojování potřeb nelze nikdy ukončit

->uspokojení jedné potřeby vytváří další potřeby

-lidé uspokojují své potřeby spotřebou statků a služeb

 

Statky – produkty lidské práce nebo přírody, které uspokojují potřeby svou hotovou formou

 

Služby – cizí činnosti, které uspokojují potřeby svým průběhem

 

-druhy statků:

a)podle podstaty:

1.)hmotné – věci (auto, potraviny)

2.)nehmotné – znalosti, dovednosti, vlastnosti, nadání

b)podle použití:

1.)spotřební – slouží ke konečné spotřebě

2.)kapitálové – slouží k další hospodářské činnosti, k výrobní spotřebě

-existují veřejné statky a služby -> získáváme je zdarma, poskytuje je stát, prostředky získává z daní

 

Druhy služeb:

1.)věcné – obnovují nebo zlepšují věci

2.)osobní – působí přímo na naši osobu

 

Uspořádání národního hospodářství

Národní hospodářství = ekonomika státu, hospodářství celé země (všech podniků, domácností)

 

-uspořádání:

a) odvětvová struktura

-odvětví – část NH, kterou tvoří podniky s podobnou hlavní činností

                               1.)výroba – dobývání nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, stavebnictví

                               2.)obchod

                               3.)služby – doprava, pohostinství a ubytování, peněžnictví a bankovnictví

                               4.)veřejná správa – obrana, zdravotnictví, školství, sociální zabezpečení

 

                        b)sektorová struktura

-členění podle toho, jak mají podniky blízko k přírodním zdrojům

-sektory:

1.)primární – má nejblíže k přírodním zdrojům

-čím je ekonomika vyspělejší, tím je podíl produkce tohoto sektoru na

celkové produkci nižší (i zaměstnanost), př. lesní hospodářství

                                           

2.)sekundární – zabývá se zpracováním toho, co vyprodukuje primární

sektor, př. výroba a rozvod elektřiny, vody, plynu

                                           

3.)terciální – patří sem služby – pojišťovnictví, bankovnictví, doprava

-čím je ekonomika vyspělejší, tím je podíl produkce tohoto

sektoru na celkové produkci vyšší (i zaměstnanost)

                                            

4.)kvartální– věda, výzkum

 

-národní hospodářství řídí:

1.)Parlament ČR – má zákonodárnou moc, vydává např. obchodní zákoník, daňové zákony

2.)vláda – má výkonnou moc, její členové- ministři a ministerstva ovládají NH

3.)krajské úřady – řídí výstavbu, zdravotnictví, školství regionu

4.)Česká národní banka – centrální banka (má vliv na činnost ostatních bank)

 

-podniky v NH:

1.)malé(do 50 zaměstnanců)

2.)střední (do 500 zaměstnanců) – rychle reagují na potřeby trhu, pokrývají mezery v oblasti, na které se velkým podnikům nevyplatí podnikat

3.)velké (nad 500 zaměstnanců)

 

                     Monopol = podnik ovládá celé odvětví, má výsadní postavení

dominantní postavení – velký podnik obsadí velkou část trhu nebo většinu trhu

 

Nadnárodní společnosti

-velké národní podniky rozšíří podnikání do zahraničí

-fromy: holding = sdružení několika obchodních společností

-mateřská (holdingová) společnost ovládá dceřiné společnosti (vlastní většinový podíl jejich

akcií – tím může rozhodovat o veškerém dění v dceřiných společností)

-př. Erste group je matka České spořitelny

-holding může fungovat i v rámci 1 státu:

-pod Aeroholding patří 6 dceřiných společností: -letiště Praha, a. s.

-České aerolinie

-Holidays Czech Airlinesh

-Czech Airlines Technics

-Czech Airlines Handling

-CSA Services

 

              joint venture = nový podnik, který vznikne spojením několika rovnocenných podniků

-př. automobilka SEAT – dohodu uzavřely španělská vláda a italský FIAT

 

Globalizace = stále intenzivnější propojování světa

-další stupeň internacionalizace

-oblasti propojení: -trh zboží a služeb

-trh práce

-trh lidí

-trh kapitálu

-trh informací

 

Vývoj globalizace

Lokální úroveň – regionální podniky

Národní úroveň – národní podniky

Mezinárodní úroveň – internacionalizace

Globální úroveň – nadnárodní podniky

 

Základní ekonomické systémy

-jsou 3 a liší se tím, že různě odpovídají na základní ekonomické otázky

  1. Co a kolik se bude vyrábět?
  2. Jak a s jakým rozdělením zdrojů se bude vyrábět?
  3. Jak se členové společnosti o výsledný produkt rozdělí?

 

a) zvykový – na otázku 1 a 2 – rozhoduje náčelník kmene na základě zkušeností předchozích generací

                         na 3. otázku – podle potřeb členů kmene

 

b) příkazový na otázku 1 a 2 – subjektivně rozhoduje úzká skupina lidí, která má moc (politickou,

vojenskou), na 3. otázku – podle pravidel daných touto skupinou

 

c) tržní – na všechny otázky – objektivně řeší tržní zákony

-na 1 a 2 otázku – zákona nabídky a zákon poptávky

-na 3 otázku – zákon úspěšnosti na trhu

-centrálně plánovaná ekonomika patří do příkazového ekonomického systému

-smíšený ekonomický systém = kombinace tržního a příkazového systému (státní regulace)

 

Měření výkonnosti národního hospodářství

2 nejdůležitější ukazatelé:

1.)hrubý domácí produkt  HDP

-souhrn statků a služeb (v penězích) vytvořený za určité období (rok) výrobními faktory na území

státu bez ohledu na to, zda jsou vlastněni občany státu nebo cizinci (započítává se do něj i

produkce zahraničních produktů na našem území – Nestlé, Siemens)

-tento ukazatel je počítán na územním principu a používá se v Evropě

 

2.)Hrubý národní produkt

-souhrn statků a služeb (v penězích) vytvořený za určité období výrobními faktory ve vlastnictví

občanů příslušného státu bez ohledu na to, zda výroba probíhala na území státu nebo v zahraničí

-tento ukazatel je počítán na národním principu

-v ČR se používá jako základní měření výkonnosti NH HDP

      1.)srovnání HDP s jinými státy

      2.)srovnání v čase

poměrný ukazatel vývoje =

 

-příznivý růst HDP o 2-3% ročně

-velmi příznivý růst HDP o 4-5% ročně

-hospodářský zázrak růst o více než 10% ročně

      3.)jako měřítko pro srovnání životní úrovně

-HDP může být: 1.)nominální – udává se v běžných cenách, tedy v cenách aktuálních roku

-zahrnuje inflaci

                             2.)reálný – používá se pro vyčíslení přírůstku HDP

 

-metody výpočtu HDP:

1.)výdajová – sčítají se výdaje na:

1.)spotřebu domácností (výdaje občanů za oblečení)

2.)investice soukromých domácích podniků (výdaje na stroje, technologie, materiál)

3.)spotřebu vlády a neziskových organizací (výdaje na obranu školství)

4.)čistý vývoz (rozdíl mezi vývozem a dovozem)

2.)důchodová

-vychází z rozdělování

-sčítají se: 1.)mzdy a platy (dostávají zaměstnanci včetně dalších nákladů na zaměstnance: SP, ZP)

2.)renty (dostávají majitelé půdy)

3.)čisté úroky (=přijaté-vyplacené, dostávají majitelé kapitálu)

4.)čistý = reálný kapitál (dostávají majitelé kapitálu)

5.)odpisy

6.)nepřímé daně (spotřební, ekologická, DPH)

-obě metody výpočtu HDP ->stejný výsledek

-HDP zahrnuje nepřesnosti – neobjevuje se v něm:

      1.)netržní produkce – statky a služby, které si lidé vyrobili pro vlastní spotřebu

      2.)statky a služby, které prošly nelegálním trhem

a)šedá ekonomika = nezdaněná práce (melouchy), příjmy (úplatky), zboží, které nebylo určené

pro český trh (obchodníci s šedým zbožím nakupují neoficiálně značkové výrobky na vlastní

pěst na zahraničním trhu, kde jsou nejlevnější)

           b)černá ekonomika = příjmy z trestné činnosti, z prodeje drog

3.)Platební bilance

-zachycuje příjmy a výdaje státu ve vztahu k zahraničí

-má 2 části:

        1.)běžný účet – zahrnuje obchodní bilanci (vývoz a dovoz zboží)

-bilanci služeb (např. cestovní ruch, doprava)

-bilanci důchodů a převodů (dary, dědictví, ze zahraničí)

        2.)finanční účet (sleduje pohyb kapitálu – investice z/do zahraničí)

-rozdíl mezi příjmy a výdaji jednotlivých položek = saldo

-jestliže má platební bilance přebytek (P>V), devizové rezervy rostou

-jestliže má platební bilance schodek (P<V), devizové rezervy klesají

-je sestavována na bilančním principu, musí tedy vyjít vyrovnaná

-to, co chybí nebo přebývá, se odrazí ve změně devizových rezerv

4.)Nezaměstnanost

Formy: dobrovolná – lidé nechtějí pracovat

              nedobrovolná – lidé nemohou odpovídající práci najít (není dostatek pracovních míst)

typy (nezaměstnanost podle příčin):

    a)frikční – existuje z důvodu určitého času nutného k hledání místa

-jedná se o krátkodobou (dočasnou) nezaměstnanost, bude existovat vždy

-vzniká v době, kdy lidé hledají nové pracovní místo (změna zaměstnání, absolventi)

    b)strukturální – zaměstnanci z odvětví, která se dostávají do útlumu (těžební, hutní průmysl),

mohou mít jinou kvalifikaci, než je potřeba v odvětvích expandujících

-řešením je rekvalifikace

     c)cyklická – souvisí s hospodářským cyklem – vzniká v době, kdy klesá HDP, klesá výroba, roste

nezaměstnanost, při růstu HDP počet nezaměstnaných klesá

měření nezaměstnanosti =

 

-podíl nezaměstnaných je % nezaměstnaných z obyvatelstva ve věkové kategorii 15-64 let

5.)Inflace

=růst cenové hladiny v čase

-jinými slovy: pokles kupní síly peněz = za stejný obnos peněz je možno koupit méně

-měří se indexem spotřebitelských cen

-Český statistický úřad zajišťuje každý měsíc ceny asi 790 výrobků a služeb, ty tvoří spotřebitelský

koš, výrobek nebo služba má jinou váhu tak, aby to odpovídalo skutečnému rozložení útrat

průměrné domácnosti

-co ovlivňuje inflaci: bydlení a energie 24,8 %

potraviny 16,3 %

doprava 11,4 %

alkohol, tabák 8,2 %

-obsah spotřebitelského koše se mění – odraz měnících se nákupních zvyklostí

-vlivy inflace na ekonomiku: a)postihuje obyvatele se stálými příjmy (důchodci, státní zaměstnanci)

b)znehodnocuje vklady a úvěry – postihuje věřitele

-míra inflace v ČR v roce 2011 1,9 %

 

Hospodářský cyklus

-hospodářství se vyvíjí rovnoměrně

-s určitou pravidelností se střídá pokles a růst HDP, tento vývoj HDP se nazývá hospodářský cyklus

-cyklicky se nevyvíjí pouze národní ekonomiky, ale i světová ekonomika

-výkyvy hospodářského cyklu jsou způsobeny nesouladem mezi růstem produkce a růstem množství

peněz v oběhu

 

2 fáze hospodářského cyklu:

1.)růst = expanze

-příznivý vývoj růst HDP o 2-3% ročně

-velmi příznivý vývoj růst HDP o 4-5% ročně

-hospodářský zázrak růst HDP o více než 10% ročně

-dochází k růstu HDP alespoň za 2 čtvrtletí po sobě, poptávky (i poptávky po práci), cen a výroby

2.)pokles = recese

-jestliže se jedná o nepřetržitý pokles HDP alespoň za 2 čtvrtletí po sobě

-dochází k poklesu HDP, poptávky, produkce, k růstu nezaměstnanosti

Deprese = krize

-slabé podniky zanikají -> recese ozdravuje ekonomiku

->hospodářský cyklus = střídání expanze a recese

Vrchol = místo, kde se expanze zastaví

-dojde ke zlomu – expanze zpomaluje

-nejvyšší úroveň všech důležitých ukazatelů

-růst nabídky narazí na hranici produkčních možností ekonomiky

-růst cen narazí na koupěschopnost obyvatelstva

Dno = místo, kde se recese zastaví

-nejnižší bod






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: