Národní hospodářství – otázka z ekonomie (6)

 

Otázka: Národní hospodářství

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Eva

 

Národní hospodářství

  • Národní hospodářství je souhrn hospodářských činností na území daného státu, kterých se účastní ekonomické subjekty (stát, podniky, domácnosti).
  • Je to soustava všech hospodářství na území určitého státu.

 

Národní hospodářství jako systém

Národní hospodářství je systém (soustava), který se skládá ze systémů nižšího řádu (subsystémů).      Je také součástí určitého systému (soustavy) vyššího řádu. Např. systém národní hospodářství ČR je subsystémem hospodářství EU.

 

Pojem systém (soustava) = Systém, je celek, který se skládá se vzájemně souvisejících částí (subsystémů, prvků, systému) a činností, které fungují v určitém prostředí.

 

Vazby v systému = V systému vznikají určité vztahy, které se nazývají vazby. Jde o vazby mezi dvěma nebo více prvků v systému, mezi prvkem systému a systémem jako celkem. Existují vazby mezi systémem nebo jeho prvky a okolím systému. Poznáváním prvků systému a vztahů mezi nimi lze lépe poznat složení systému (strukturu systému), jeho uspořádání a jeho fungování. Poznáváním vazeb systému a okolí systému zajišťujeme, čím je systém ovlivňován zvenčí a jak sám působí na jiné systémy.

 

Okolí systému = Jiné systémy, se kterými má sledovaný systém vazby. Systém nemůže plnit své funkce sám o sobě, ale pouze v součinnosti s jiným systémem. Např. systém národního hospodářství ČR nemůže plnit své funkce, jestliže nevyřeší dovozy do ČR a vývozy z ČR, jestliže nevyřeší pohyb pracovních sil do ČR a z ČR apod.

 

Vstupy do systému = Vše co do systému vstupuje z jeho okolí. Vstupy mohou mít různou podobu. Mohou mít podobu hmotnou, např. dovoz spotřebních a kapitálových statků nebo podobu finanční, např. přijatého úvěru od Světové banky nebo podobu nehmotnou, např. pohyb informací z jiných států.

 

Výstupy ze systému = Vše co ze systému vychází, tedy vystupuje do jeho okolí. Také výstupy mohou mít různou podobu, obdobnou jako vstupy.

 

vstupy hmotné      -> SYSTÉM ->     výstupy hmotné

vstupy finanční      -> SYSTÉM ->     výstupy finanční

vstupy nehmotné      -> SYSTÉM ->     výstupy nehmotné

 

Poměr mezi výstupy a vstupy se nazývá efektivnost.

  • Efx = VÝSTUP/VSTUP = Y/X

 

Odvětvová struktura NH

Odvětvová klasifikace je v souladu s metodikou používanou ve státech EU (metodika EUROSTATU „ESA 1995“).

 

EUROSTAT = Statistický úřad Evropské unie. Je organizační složkou Evropské komise na úrovni generálního ředitelství. Úkolem Eurostatu je předkládat harmonizovaná statistická data na úrovni celé EU a zároveň poskytovat statistické srovnání regionů (NUTS) a členských států. Jeho ekonomická data také slouží jako základní a oficiální podklad pro rozhodování Evropské centrální banky, a dalších unijních institucí, v ekonomických otázkách. Jeho sídlem je Lucemburk.

 

Uvedená klasifikace se nazývá odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ).

 

1) ZEMĚDĚLSTVÍ

Činnosti: rostlinná výroba, živočišná výroba a služby pro zemědělství.

Základní evidenční jednotkou je zemědělský subjekt, který vykonává zemědělské činnosti podle OKEČ. Nejčastější formy subjektů: zemědělské podniky samostatně hospodařících zemědělců, akciové společnosti, družstva, společnosti s ručením omezeným.

Základním kapitálovým statkem je půda zemědělská (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty) X nezemědělská (lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy).

Zemědělská výroba má biologický charakter. Je závislá na přírodních a klimatických podmínkách, výraznou roli hraje sezónnost.

 

Základními výstupy jsou:

Produkce zemědělského odvětví

Představuje sumu zemědělských výrobků a služeb vyprodukovaných ze zemědělskými subjekty plus vedlejší neoddělitelné činnosti.

Mezispotřeba (meziprodukt)

Hodnota vlastních výrobků, zboží a služeb spotřebovaných vy výrobním procesu

Hrubá přidaná hodnota

Produkce zemědělského odvětvi bez mezispotřeby.

Čistá přidaná hodnota

Hodnota produkce zemědělského odvětví po odečtení spotřeby fixního kapitálu (po odečtení účetních odpisů dlouhodobého majetku).

Celkový prodej zemědělských výrobků (tržní produkce)

Veškerý prodej rostlinné a živočišné výroby obchodním a zpracovatelským organizacím i mimo tyto organizace včetně přímého vývozu.

 

2) LESNISTVÍ

Činnosti: zakládání lesa, obnova a ochrana lesa, těžba dřeva, chov a ochrana lesní zvěře.

Zakládání, obnova a ochrana lesa = pěstební činnosti

 

Kategorizace lesů:

Lesy ochranné (před větrem, erozí, povodněmi, zpevňují svahy, břehy apod.).

Lesy zvláštního určení (slouží k jiným účelům než k těžbě dřeva, např. lesy národních parků a přírodních rezervací).

Lesy hospodářské (slouží převážně k těžbě dřeva).

 

Vlastnictví lesů:

Státní lesy (Lesy ČR s. p., lesy ostatních ministerstev, lesy národních parků a školní lesní podniky).

Lesy měst a obcí (všechny lesy měst a obcí bez ohledu na způsob obhospodařování).

Soukromé lesy (lesy fyzických osob).

Ostatní lesy (lesních družstev a shora neuvedených subjektů).

 

3) PRŮMYSL A ENERGETIKA

  • Těžba nerostných surovin
  • Zpracovatelský průmysl
  • Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

 

Základními výstupy průmyslu jsou:

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

Tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům.

Tržby za prodej zboží

Tržby za prodej obchodního zboží, tedy produktů nakoupených za účelem dalšího prodeje v nezměněném stavu.

Výkony včetně obchodní marže

Tyto výkony zahrnuj tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, obchodní marži (rozdíl mezi tržbami za prodané zboží a náklady na prodané zboží), změnu stavu zásob vlastní výroby a aktivaci materiálu, zboží, služeb a dlouhodobého majetku.

 

4) STAVEBNICTVÍ

Stavební práce jsou práce na výstavbě, přestavbě, rozšíření, obnově, opravách a údržbě stálých i dočasných budov a staveb. Zahrnují i montážní práce stavebních konstrukcí a hodnotu zabudovaného materiálu a konstrukcí.

 

Základní výstupy stavebnictví:

Objem stavebních prací provedených podle dodavatelských smluv

Součet všech výkonů (stavebních prací provedených na základě smlouvy o dodávce pro konečného uživatele) vlastních a cizích (od poddodavatelů) zúčtovaných dodavatelem konečnému uživateli (stavebníkovi). Tento objem stavebních prací je členěn:

 

Stavební práce na nové výstavbě

Sem patří práce na nově pořizovaném dlouhodobém hmotném majetku (budovy, stavby) pro konečného uživatele.

 

Rekonstrukce a modernizace

Nástavby, přístavby a stavební úpravy dlouhodobého hmotného majetku s následkem změny jeho účelu nebo technických parametrů nebo rozšiřují jeho vybavenost a použitelnost

 

Stavební opravy a údržba

Práce spojené se zajištěním běžné provozní funkce stavebních objektů.

 

Ostatní stavební práce

Stavební práce, které nelze zahrnout do nové výstavby nebo stavebních oprav (demolice na místě, kde se bude stavět jiná stavba).

 

Podle směrů výstavby rozlišujeme následující druhy stavebních prací:

Bytové budovy

Nebytové budovy nevýrobní (léčebné budovy, administrativní, školské)

Nebytové budovy výrobní (budovy pro průmysl, obchod)

Inženýrské stavby (dálnice, rozvody energie, veřejné osvětlení)

Vodohospodářské stavby (přehrady)

 

5) DOPRAVA

Ekonomické subjekty, které obstarávají přemísťování nákladů a osob v těchto oborech: železniční doprava, silniční doprava, potrubní doprava, vnitrozemská doprava, letecká doprava.

 

Základní výstupy dopravy:

Výkony dopravy

Výkonem je tunový kilometr (tkm) a osobový kilometr (oskm). Jeden tkm je přeprava jedné tuny na vzdálenost jednoho kilometru. Jeden oskm je přeprava jedné osoby na vzdálenost jednoho kilometru. U nákladní železniční dopravy rozlišujeme tarifní tunový kilometr (ttkm), který charakterizuje výkon podle tarifní vzdálenosti, dále hrubý tunový kilometr (hrtkm), který je ukazatelem hrubého výkonu hnacích vozidel a charakterizuje celkový objem dopravní činnosti. Do rozpočtu vstupuje nejen hmotnost přepravovaného zboží ale i hmotnost vlastního železničního vozu bez hnacího vozidla. Čistý tunový kilometr (čtkm) vyjadřuje pouze hmotnost přepravovaného zboží. V ostatních oborech dopravy jsou výstupy obdobné.

 

Koeficient využití kapacity = dosažené tkm/dosažitelné tkm

 

6) SPOJE

Právní subjekty a jejich výkonné jednotky působící v oblasti poštovní a kurýrní činnosti a v oblasti telekomunikací. Česká pošta, státní podnik v rámci poštovních služeb zajišťuje služby poštovních zásilek a poštovních poukazů. Kromě toho provádí širokou škálu činností na základě individuálních smluvních vztahů. Výkonné jednotky komunikací zajišťují poskytování telekomunikačních služeb (vysílání, přenos a přijímáni informací jakéhokoliv druhu)

 

Základní ukazatelé:

Tržby (příjmy)

Tržby za služby, vlastní výrobky a za zboží.

 

7) ŠKOLSTVÍ

Struktura školství v ČR:

PŘEDŠKOLNÍ ZAŘÍZENÍ ODVĚTVÍ ŠKOLSTVÍ

Mateřské škola, speciální mateřská škola. Zabezpečují předškolní výchovu zpravidla pro děti ve věku od 3 do 5 let.

 

ZÁKLADNÍ ŠKOLA

Povinné vzdělání pro všechny způsobilé děti začíná obvykle ve věku 6 let a trvá 9 let. První stupeň základní školy je pětiletý, druhý stupeň je čtyřletý.

 

STŘEDNÍ ŠKOLY:

Gymnázium

Poskytuje ve čtyřletém, šestiletém a osmiletém studiu úplné střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou a je orientované především na přípravu k vysokoškolskému studiu.

 

Střední odborná škola (ŠOŠ)

Trvá zpravidla 4 roky a připravuje žáky především pro výkon odborných činností v praxi a dále připravuje pro studium na VŠ. Studium je zakončeno maturitní zkouškou. ŠOŠ mohou nabízet studium i v oborech kratších, které však nejsou zakončeny maturitní zkouškou. Specifickým typem ŠOŠ jsou konzervatoře, které mají 6 – 8 ročníků.

 

Střední odborné učiliště (SOU)

Připravuje žáky na dělnická povolání a odborné činnosti odpovídající příslušnému dvouletému nebo tříletému učebnímu oboru. Studium je zakončeno závěrečnou zkouškou. Čtyřleté obory poskytují úplně střední odborné vzdělání a ukončují se maturitní zkouškou.

 

Učiliště

Školy připravující žáky na dělnická povolání ve dvouletých učebních oborech středních odborných učilišť, u kterých byly upraveny učební plány snížením náročnosti teoretické výuky. Tyto obory jsou ukončeny vyučením.

 

VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY

Ve dvouletém až tří a půl letém studiu připravují maturanty pro kvalifikovaný výkon náročných odborných činností. VOŠ poskytují vyšší odborné vzdělání a studium je ukončováno absolutoriem. Absolvent má právo užívat za svým jménem označení DiS.

 

SPECIÁLNÍ ŠKOLY A ZAŘÍZENÍ

Jsou určeny pro děti a žáky od 3 do 19 let mentálně postižené. Mohou mít formu mateřské, základní, zvláštní, pomocné, střední odborné školy, odborného učiliště a gymnázia.

 

VYSOKÉ ŠKOLY

Na vysokých školách je možné studovat po získání úplného středního vzdělání nebo úplného středního odborného vzdělání v těchto typech studia: bakalářské studium a magisterské studium. Studium je zakončeno státní zkouškou v určitých případech i obhajobou diplomové práce. Studium doktorské zahrnuje přípravu ukončenou titulem kandidát věd nebo doktor věd.

 

8) ZDRAVOTNICTVÍ

Z hlediska vlastnictví lze členit na státní a nestátní. Zřizovatelem státních zdravotnických zařízení je Ministerstvo zdravotnictví ČR, krajské, městské nebo obecní úřady. Nestátní zdravotnická zařízení mohou provozovat fyzické a právnické osoby, které mají oprávnění dle příslušného zákona.

 

Struktura zdravotnických zařízení:

Nemocnice (lůžková a ambulantní část.

Odborné léčebné ústavy (např. pro dlouhodobě nemocné, léčebny TBC a respiračních nemocí, psychiatrické léčebny, rehabilitační ústavy, lázeňské léčebny).

Samostatná ambulantní zařízení (polikliniky, samostatné ordinace praktického lékaře, gynekologové, samostatné ordinace odborného lékaře specialisty – kožní, chirurgické, urologické).

Zvláštní zdravotnická zařízení (kojenecké ústavy a dětské domovy, dětské stacionáře, dětská centra).

Zařízení lékárenské péče (lékárny a výdejny).

Hygienická služba (hygienická stanice).

Ostatní zdravotnická zařízení (transfúzní stanice, záchranná služba, záchytné stanice).

 

9) VÝZKUM A VĚDA

Výzkumem a vývojem se rozumí systematické tvůrčí práce konaná za účelem získání nových znalostí nebo jejich využití.

 

Výzkum = systematická tvůrčí práce rozšiřující poznání, včetně poznání člověka, kultury nebo společnosti, metodami umožňujícími potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků.

 

Výzkum základní (badatelský)

Experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků.

 

Výzkum aplikovaný (užitý, cílený)

Experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získání nových poznatků zaměřených na budoucí využití v praxi. Aplikovaný výzkum, jehož výsledky se prostřednictvím vývoje využívají v nových výrobcích, technologiích a službách, se označuje průmyslový výzkum.

 

Vývoj =  Je systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k produkci nových nebo zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení k zavedení nových či zlepšených technologií, systémů a služeb, včetně pořízení a ověření prototypů, poloprovozních nebo předváděcích zařízení.

 

V ČR se výzkumem a vývojem zabývá Akademie věd ČR.

 

Sektorová struktura NH

Primární sektor = prvovýroba, těžba (získávání surovin z přírody)

  • Zemědělství a myslivost
  • Lesnictví, chov ryb
  • Těžba nerostných surovin

 

Sekundární sektor = zpracování toho co vyprodukuje prim. sektor

  • Zpracovatelský průmysl
  • Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
  • Stavebnictví

 

Terciální sektor = služby

  • Obchod, opravy mot. vozidel a spotřebního zboží
  • Pohostinství a ubytování
  • Doprava, skladování, pošty, telekomunikace
  • Finanční zprostředkování (banky, pojišťovny)
  • Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelská činnosti
  • Veřejná správa a povinná sociální péče, veterinární činnost
  • Vzdělávání
  • Zdravotnictví a sociální péče
  • Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
  • Domácnosti zaměstnávající personál
  • Ostatní zaměstnání

 

Kvartární sektor = věda a výzkum (nákup licencí)

 

Okolí NH

EVROPSKÁ UNIE:

Maastrichtská smlouva = Smlouva o Evropské unii podepsána roku 1992.

Tato smlouva určila pravidla pro hospodářskou unii, začala přípravu na úplnou ekonomickou

unii a zároveň rozhodla o zavedení jednotné evropské měny – eura.

V Maastrichtské smlouvě byly vytyčeny tři pilíře fungování unie – hospodářská a měnová  unie, spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí a společná zahraniční a bezpečnostní  politika.

 

Lisabonská smlouva

Dalším zásadním bodem ve vývoji Evropské unie se stala Lisabonská smlouva.

Byla podepsána v prosinci 2007 a v platnost vstoupila v prosinci 2009. Za Českou republiku

smlouvu podepsali Mirek Topolánek a Karel Schvwarzenberg.

Tato smlouva zrušila pilířovou strukturu EU, která byla zavedena Maastrichtskou smlouvou a

do existujících smluv (Smlouva o Evropské unii a Smlouva o založení Evropského

společenství) vnesla nové prvky. Tyto smlouvy nenahrazuje, ale novelizuje.

Lisabonská smlouva zavádí do Evropské unie demokracii a transparentnost, efektivnější

fungování unie, podporuje práva a hodnoty zajišťující svobodu, solidaritu a bezpečnost.

Touto smlouvou Evropská unie získává právní subjektivitu.

 

Evropská měnová unie

Velmi významnou záležitostí při společném hospodaření je zavedení společné měny.

Dohoda o jejím zavedení byla obsažena v Maastrichtské smlouvě v roce 1991 a v platnost

vstoupila v roce 1999. Většina členských zemí EU (kromě Velké Británie, Dánska a Švédska) vstoupila do tzv. Evropské měnové unie a v několika etapách tyto země na svém území zrušily původní měnu a do roku 2002 zavedly euro. Pro možnost tohoto přechodu byla již v roce 1998 založena Evropská centrální banka se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem.

 

Etapy zavádění eura:

  • od 1. 1. 1999 souběžné používání národních měn a eura (to zatím jen v bezhotovostní – zúčtovací podobě),
  • 2002 – 28. 2. 2002 stahování národních měn z oběhu a zavádění bankovek a mincí eura,
  • od 1. 3. 2002 se euro stává jedinou měnou i pro hotovostní platby

 

Konvergenční kritéria

K tomu, aby určitý stát mohl do Evropské měnové unie vstoupit, musí splnit tzv. konvergenční kritéria (požadavky na hospodářské ukazatele), která byla formulována již v Maastrichtské smlouvě. Hlavním důvodem pro stanovení konvergenčních kritérií je snaha zabránit ohrožení stability eura, pokud by rozvoj jednotlivých států měnové unie byl na rozdílné úrovni.

 

Kritéria tzv. nominální konvergence:

  • míra inflace nesmí překročit o více než 1,5 % průměrnou míru inflace tří států EU s nejnižší inflací,
  • celková zadluženost státu nesmí být vyšší než 60 % HDP státu,
  • roční schodek veřejných rozpočtů nesmí být vyšší než 3 % HDP státu,
  • dlouhodobá úroková sazba nesmí překročit o více než 2 % průměrnou úrokovou sazbu tří zemí EU s nejnižší inflací,
  • minimálně dvouletá stabilita kurzu domácí měny před vstupem do měnové unie a měna nesmí být devalvována.

 

Kromě výše uvedených kritérií nominální konvergence posuzují ekonomové také tzv. kritéria

reálné konvergence. Podstatou je posuzování reálné výkonnosti dané ekonomiky a možnost

jejího přibližování ekonomikám členských států EU. Tato kritéria nejsou zakotvena v žádné

smlouvě.

 

Členství České republiky

Česká republika vstoupila do EU v květnu 2004 a v prosinci 2007 byla zařazena do tzv.

schengenského prostoru, kde je umožněn volný pohyb osob bez kontrol pasů na hranicích

státu. Členem Evropské měnové unie ČR zatím není, i když se na vstup připravuje již řadu let.

 

ORGÁNY EVROPSKÉ UNIE:

Evropská unie je nadnárodní organizací a Česká republika tedy musí respektovat veškerá

usnesení řídících orgánů EU.

 

Evropský parlament má úkoly v legislativě (tvorba zákonů), oblasti kontroly a rozpočtu EU. Je

tvořen poslanci volenými v jednotlivých členských státech.

Evropská rada je nejvyšším politickým orgánem. Jejími členy jsou nejvyšší představitelé

členských států.

Rada ministrů (Rada EU), jejímž úkolem je řešení důležitých otázek v oblasti zákonodárství a

členy jsou ministři členských států EU.

Evropská komise je nejvyšším administrativním orgánem EU. Jednotlivé komisaře nominují

členské státy a schvaluje Evropský parlament.

 

Monetární politiku EU řídí Evropská centrální banka.

 

DALŠÍ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE:

 Mezinárodní měnový fond

Pro existenci České republiky je Evropská unie zásadní, ale není jedinou organizací, která

život v ČR ovlivňuje. Velký význam má i Mezinárodní měnový fond. Byl založen na sklonku 2. světové války v roce 1944, ale finanční operace zahájil až v roce 1947. Jeho hlavním úkolem bylo stabilizovat a podporovat mezinárodní měnový systém po 2. světové válce. Pro své transakce má zvláštní přepočítací jednotku Special Drawing Rights (SDR) a peníze získává z členských příspěvků.

V současnosti je jeho základním úkolem sledování vývoje národního hospodářství jednotlivých států a preventivně zasahovat při nepříznivém měnovém vývoji. V současné době má MMF 187 členů.

Česká republika (tehdy ČSR) byla zakládajícím členem, v roce 1954 vystoupila a v roce 1990

byla znovu přijata. Od roku 1993 je členem pod současným názvem.

 

Světová banka (World Bank)

Byla založena současně s Mezinárodním měnovým fondem v roce 1944. V následujících

letech postupně vznikaly další organizace, které se staly členy skupiny Světové banky.

V současné době tvoří Světovou banku tyto organizace:

 

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD), která je zaměřena na financování

dlouhodobých projektů (založena v roce 1945),

 

Mezinárodní finanční korporace (IFC) zaměřuje svou činnost na soukromé podnikatele

(založena v roce 1956),

 

Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) se soustředí na chudé země (založena v roce 1960),

 

Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (ICSID) má za úkol urovnávat spory mezi

vládami členských států a soukromými investory (založeno v roce 1966),

 

Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA), jejímž úkolem je ochrana zahraničních

investic v rozvojových státech před válečnými a politickými riziky (založena v roce 1988).

 

Ve 40. a 50. letech 20. století byla hlavním úkolem SB především podpora zemí západní

Evropy, které byly zničeny válkou. Později se zaměřila spíš na podporu zemí rozvojových.

Česká republika jako nástupnický stát ČSFR se stala rozhodnutím České národní rady od

1. 1. 1993 členem všech částí banky.

 

 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)

Organizace byla ustavena v roce 1960, jako nástupce organizace, která zajišťovala realizaci

Marshallova plánu v Evropě. Cíl činnosti je obsažen již v názvu a je jím uvolnění mezinárodního obchodu a financí, ale také hodnocení vývoje ekonomik jednotlivých zemí. Původními členy byly státy, které se zúčastnily Marshallova plánu, v současné době má OECD 34 členů. Česká republika je členem od roku 1995.

 

 Světová obchodní organizace (WTO)

Organizace byla založena v roce 1995 jako pokračovatelka GATT (Všeobecná dohoda o clech

a obchodu, uzavřena 1947). Základní náplní její činnosti je vydávání pravidel a principů pro úpravu mezinárodního obchodu, řešení obchodních sporů svých členů a organizace obchodních jednání.

V současné době má organizace 157 členů. Česká republika je členem od vzniku organizace






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: