Téma: Nedostatek zdrojů
Předmět: Ekonomie, GPL
Zaslal(a): O.H.
Nedostatek zdrojů
S růstem světové populace, stoupajícími požadavky a snahou o zvýšení životní úrovně přichází i zvýšená spotřeba zdrojů. A to ať už se jedná o strategické suroviny či pitnou vodu. Přestože se velmi často mluví o brzkém vyčerpání, nedostatek těchto zdrojů není hlavní příčinou problémů, tím je především plýtvání, které vychází z velké náročnosti dnešní vyspělé společnosti. Příkladem mohou být prognózy, kdy měli zásoby nerostných surovin dojít kolem roku 2000. Čas ukázal, že situace není tak špatná a surovin je prozatím poměrně dost. Nicméně o to více bychom se měli snažit problém vyřešit předtím než k němu doopravdy dojde.
Velkou zásluhu na tom dozajista budou mít technologie. Stačí se podívat pár let zpátky, kdy předtím nepostradatelné suroviny ztrácejí své význam. Příkladem může být cena mědi, která se začala zvyšovat, protože byly pokládány tuny podmořských měděných kabelů na přenášení signálů. S příchodem družic, které fungují mnohem lépe a dalo by se říci i bezdrátově, se mědí přestalo plýtvat a ceny šly dolů. A nyní? Podle evidence světových burz v Londýně, New Yorku a Šanghaji vzrostly zásoby od počátku roku o 73%.
Problémem zůstává zvyšující se populace a nerovnost. Pokud si představíme, že by se životní úroveň rozvojových zemí vyrovnala Severu, zvýšila by se spotřeba surovin až desetinásobně. Něco takového je prakticky nepředstavitelné. Nyní je na této úrovni, myšleno životní úrovni vyspělého světa, zhruba 20% lidské populace. Oněch 20% spotřebovává 75% energie a surovin. Pokud nám má teď ropa vystačit ještě asi na 46 let, kolik let by vystačila při vymýcení nerovnosti? Nemluvě o tom, že mnoho surovin je rozmístěno nerovnoměrně, podstatná část z nich i ve výše zmíněných rozvojových zemích třetího světa. Zatímco světové zásoby uhlí jsou víceméně rozloženy rovnoměrně (25% v Severní Americe, 22% v bývalé SSSR, 22% v Asii, 15% v Evropě a zbytek oblastí pod 10%), ropa už tak rovnoměrně rozložená není. Nejvyšší podíl, téměř třetina, je na Středním východě, jedna šestina v Africe a další šestina na území bývalého SSSR. Posledních 35% zbývá na zbytek světa. A to jsou jen dvě strategické suroviny.
Stále větším problémem se stává i základní zdroj – voda. Přestože se o ní mluví jako o zdroji obnovitelném, je svým množstvím omezena. A lidé nejsou jediní, kteří ji potřebujou. Narozdíl od surovin jako zemní plyn nebo uhlí je voda životně důležitá pro všechny ekosystémy na planetě. Hydrosféra zabírá 71% zemského povrchu. Při tak ohromném čísle je přeci nemožné, aby nám voda došla, říká si spousta lidí. Pokud se ale podívají na několik dalších čísel, začnou chápat problematiku nedostatku pitné vody jinak. Z tak ohromné spousty je celkový objem sladké vody jen pouhých 2,6%. To ovšem není vše. Kolem 70% z tohoto zlomku se vyskytuje jako led a sníh v polárních oblastech, zbytek ale není jen voda, kterou my využíváme, protože skoro jedna celá polovina je ještě vázána v živých organismech jako půdní vlhkost či vodní pára. Pro nás pro lidi tedy zbývá jen maličký zlomek z té obrovské masy vody. Člověk poté začne o znečištění vodních toků přemýšlet naprosto jinak, nicméně hlavním tématem je nedostatek.
V roce 2012 OSN oznámilo, že cíl MDG (Millennium Development Goals) je v oblasti zpřístupnění vodních zdrojů o pět let dopředu. Což vnímám poměrně optimisticky. Jak jsem uváděl na začátku o zdrojích obecně, uvedu i zde. Vody je dostatek, nicméně lidstvo musí přestat plýtvat. Je nutné věnovat zvýšenou pozornost tomu, jak člověk zasahuje do hydrologického cyklu. Už od konce osmdesátých let miunlého století bylo jasné, že řízení a nakládání s vodními zdroji vyžaduje radikální změny. Naštěstí k tomu již pomalu ale jistě dochází.
Ne všechny země si mohou dovolit luxus čerpání vody z tekoucích toků. V některých oblastech jsou zcela závislí na vodě podzemní, která se ne vždy doplňuje. Některé ze zdrojů podzemní vody jsou totiž již několik desítky tisíců let uzavřeny. Tyto rezervoáry jsou tedy zdrojem vyčerpatelným. Jak moc voda mizí, je možné vidět na měření World Water Vision v roce 2000: za 50 let ubylo 10000 metrů krychlových vody na osobu za rok.
Závěrem bych tedy jen dodal, že tyto problémy se řešit dají. Lidstvo na to má prostředky i vědomosti a záleží už čistě na něm, jak dokáže své síly zkoordinovat v globálním měřítku.
Zdroje
JENÍČEK Vladimír a FOLTÝN Jaroslav. Globální problémy a světová ekonomika. 1.vydání.Praha : C. H. Beck 2003
COLOSSEUM a.s.Světové zásoby mědi vzrostly od počátku roku o 73 % [online]. Poslední změna 5.3.2015 13:45:28 [cit. 20.3.2015]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/zpravy/377482-svetove-zasoby-medi-vzrostly-od-pocatku-roku-o-73/
UNITED NATIONS.Water [online]. 2012 [cit. 21.3.2015]. Dostupné z: http://www.un.org/en/globalissues/water/
