Otázka: Nezaměstnanost
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Michala
Nezaměstnanost definujeme jako sociálně ekonomický jev, při kterém dochází k poruchám na trhu páce. Nezaměstnanost vzniká, jestliže nabídka pracovních sil převyšuje poptávku firem.
Rozlišujeme:
- Nezaměstnanost dobrovolnou – stát ji neřeší
- Nezaměstnanost nedobrovolnou – stát ji sleduje a pomáhá řešit:
- aktivní opatření – podpora vzniku nových pracovních míst, zaměstnávání absolventů škol, daňové úlevy při zaměstnávání postižených občanů
- pasivní opatření – vyplácené podpor v nezaměstnanosti
Měření nezaměstnanosti
V zásadě stát nezajímá dobrovolná nezaměstnanost (nechceš pracovat – nemusíš, ovšem se všemi finančními a sociálními důsledky). Měříme proto nedobrovolnou nezaměstnanost.
Měření obecné nezaměstnanosti (tak jak ji počítá Český statistický úřad)
Mira nezaměstnanosti = (nezaměstnaní, aktivně hledající práci/ekonomicky aktivní obyvatelstvo) x 100 (%)
- Ekonomicky aktivní obyvatelstvo jsou ti, co pracují plus nezaměstnaní aktivně hledající práci.
- Do ekonomicky aktivního obyvatelstva tedy nezapočteme dlouhodobě nemocné, dobrovolně nezaměstnané, ženy na MD, důchodce, studenti středních a vysokých škol. ČR 2013 byla obecná nezaměstnanost 7 % podle ČSÚ.
V ČR měří nezaměstnanost ještě Ministerstvo práce a sociálních věcí. Od ledna 2013 se sleduje nezaměstnanost podle nového ukazatele:
Míra nezaměstnanosti = podíl nezaměstnaných/počet všech obyvatel od 15 do 64 let
- tento nový ukazatel byl za rok 2013 7,68 %
Problémy měření nedobrovolné nezaměstnanosti
- stát měří nedobrovolnou nezaměstnanost pomocí ukazatele míry nezaměstnanosti
- měřit nedobrovolnou nezaměstnanost je stát schopen pouze tehdy, nahlásí-li se na ÚP a požadují jejich pomoc při vyhledávání práce nové, rekvalifikací a získávání podpory v nezaměstnanosti
- řada lidí ovšem z různých důvodů úřady práce nekontaktuje a do evidence nezaměstnaných se nedostane, z tohoto důvodu by byla oficiální míra nezaměstnanosti vyšší.
- Na druhou stranu je však řada lidí, kteří jsou evidovanými nezaměstnanými a načerno pracují, takže správně by měli být z evidence ÚP vyloučeny
Druhy nezaměstnanosti
- Frikční nezaměstnanost – je krátkodobá, vzniká v důsledku pohybu lidí za prací do nového města nebo při změně zaměstnavatele
- Strukturální nezaměstnanost – vzniká v důsledku útlumu určitých oborů v ekonomice (těžký průmysl) – strukturální nezaměstnanost je tedy vlastně důsledkem změny struktury odvětví
- Cyklická nezaměstnanost – je spojena s cyklickým vývojem ekonomiky dané země, vyvíjí se v hospodářských cyklech v období krize a sedla je vysoká
Na celonárodní úrovni řeší otázky nezaměstnanosti Rada pro sociální dialog (Tripartita)
Důsledky nezaměstnanosti
Krátkodobá nezaměstnanost do 6 měsíců – jedná se o frikční nezaměstnanost. Nezaměstnaní hledají práci a věří, že práci získají. Neztrácí svou kvalifikaci a pracovní návyky.
Dlouhodobá nezaměstnanost – rok a delší – nezaměstnaný ztrácí zájem hledat práci, ztrácí sociální jistoty, pracovní návyky a kvalifikaci. Tato nezaměstnanost je závažnější, jak pro člověka jako jedince, tak jako celek (stát).Tito nezaměstnaní končí jako bezdomovci a je zde předpoklad k trestné činnosti.
V ČR jsou místa s nezaměstnaností vyšší než 12 % (MOST, Louny, Chomutov, Severní Morava – Karviná, Ostrava). Subjekty, které řeší otázky efektivního využití pracovních sil v národním hospodářství a s tím související nezaměstnanosti, jsou tři:
- Stát
- Zaměstnanci – zastoupeni odbory
- Podnikatelé
Tomuto trojúhelníku říkáme tripartita (oficiálně Rada pro sociální dialog) a při jednáních se řeší otázky regulace mezd, zaměstnanosti, …
