Otázka: Nezaměstnanost
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): Nikola
Úvod
Nezaměstnanost představuje historicky i v současnosti jeden z nejsledovanějších a nejdiskutovanějších jevů tržního hospodářství. Na jedné straně existuje člověk, který chce a může vykonávat danou práci a na straně druhé není nikdo, kdo by ho byl ochoten za danou mzdu zaměstnat. Na pracovním trhu tak vzniká nesoulad mezi nabídkou práce lidí a poptávkou po práci firem. Problém nezaměstnanosti je především problémem individuálním. Nezaměstnaný člověk přichází o výdělek, finančně i sociálně strádá, podstupuje trauma z určité ztráty společenského postavení a v neposlední řadě přichází o kvalifikaci. Český trh práce bychom mohli označit za „polopružný“ – aktuální míra nezaměstnanosti = 5 až 7% = míra nezaměstnanosti v České republice.
Nezaměstnanou osobou rozumíme člověka staršího 15 let, který ve sledovaném období splňoval následující podmínky:
- nebyl zaměstnaný
- hledal aktivně práci
- byl připraven k nástupu do práce nejpozději do 14 dnů
Pokud osoba nesplňuje alespoň jednu z výše uvedených podmínek, je klasifikována jako zaměstnaná či ekonomicky neaktivní
Historie nezaměstnanosti v České republice
Nezaměstnanost jako taková se vyskytuje v tržních ekonomikách. Za feudalismu měli všichni nevolníci přístup k půdě (byť ne vlastní) a potřebným nástrojům, takže mohli pracovat. Také ve starověkých i novějších formách otrokářství nenechávali majitelé otroků své otroky typicky zahálet (přinejhorším je mohli prodat někomu jinému). Centrálně řízené ekonomiky, jako v bývalém Sovětském svazu a jeho satelitech, obvykle poskytovaly práci každému občanovi, a to i za cenu přezaměstnanosti. V ČSSR existovala pracovní povinnost a trestný čin příživnictví trestající osoby „soustavně se vyhýbající poctivé práci“.
1 Nezaměstnanost
V této kapitole se budu zabývat druhy nezaměstnanosti. Jednu z kapitol věnuji evidenci nezaměstnanosti, dále rozdělení aktivního obyvatelstva.
1.1 Druhy nezaměstnanosti
Dobrovolná nezaměstnanost je druhem nezaměstnanosti, kdy je osoba dobrovolně nezaměstnaná, protože nechce akceptovat práci za nabízenou mzdu.
Frikční nezaměstnanost se vyskytuje na trhu práce v důsledku mobility pracovníků. Jedná se o dobrovolné změny zaměstnání a doba nezaměstnanosti je pouze krátkým časovým úsekem, než si dotyčná osoba najde práci novou. Zároveň to může být období, kdy si hledá svou první práci. V angličtině se tyto osoby označují jako „lidé mezi dvěma zaměstnáními“ (people between two jobs). Změny ve frikční nezaměstnanosti mohou být ovlivněny situací na pracovním trhu, ale také podmínkami, které vytváří pro nezaměstnané stát. Čím větší je podpora od státu v období nezaměstnanosti, tím déle si nezaměstnaný může hledat nové zaměstnání, protože hledá takové místo, které je ochotný přijmout za určitou mzdu. Toto je ovlivněno nesouladem mezi strukturou nabídky práce a strukturou poptávky po práci.
Strukturální nezaměstnanost postihuje některá odvětví a je vyvolána nedostatečnou poptávkou po určité produkci statků. Útlum jedněch odvětví je doprovázen růstem výrob v jiných odvětvích. Nezaměstnanost, která poté vzniká je charakteristická tím, že uvolněná pracovní síla se může na trhu práce uplatnit na pracovních místech vyžadujících odlišnou kvalifikaci. Řešením tohoto problému může být rekvalifikace.
Cyklická nezaměstnanost souvisí s cyklickým poklesem výkonu ekonomiky. Vzniká, když je poptávka po práci nízká. Projevuje se poklesem pracovních míst během hospodářských krizí. Řešením bývá příchod nového hospodářského cyklu, kdy počet pracovních pozic roste.
1.1.1 Další druhy nezaměstnanosti
Sezónní nezaměstnanosti nastává tehdy, pokud je cyklická nezaměstnanost pravidelná a spojená s přírodním cyklem, poté hovoříme o sezónní nezaměstnanosti (typická „zimní nezaměstnanost“ ve stavebnictví nebo zemědělství).
Skrytá nezaměstnanost je druh nezaměstnanosti, kdy si dotyčná osoba nehledá práci a ani se jako nezaměstnaná neregistruje. Příkladem jsou vdané ženy či mladiství. Tyto osoby většinou buď na hledání zaměstnání rezignovali a nebo si práci vyhledávají přímo u zaměstnavatelů bez registrace na pracovním úřadě. Zároveň sem patří osoby s nízkou kvalifikací či vysokým věkem, které jsou odsouvány mimo trh práce.
Nepravá nezaměstnanost nastává v případě, že jsou dotyčné osoby vedené jako nezaměstnaní, ale práci si nehledají a jenom se snaží využít podporu v nezaměstnanosti. Zároveň sem patří i osoby, kteří jsou vedení jako nezaměstnaní, ale přitom pracují tzv. „na černo“.
Krátkodobá nezaměstnanost souvisí s přechodem z jednoho zaměstnání do druhého, kdy je člověk bez práce jen krátkou dobu.
Dlouhodobá nezaměstnanost se týká osob nezaměstnaných déle jak 1-2 roky. Dlouhodobě nezaměstnané dělíme na dvě skupiny. V první skupině jsou ti, kteří jsou z trhu práce vyloučeni z důvodu zdravotního, věkového či jiného handicapu. V druhé skupině jsou osoby, které o práci zájem nemají, pouze využívají výhody. Dlouhodobá nezaměstnanost nejvíce ohrožuje lidi s nízkým vzděláním, matky s malými dětmi a lidi se zdravotním postižením.
1.2 Evidence nezaměstnanosti
Data o nezaměstnanosti v ČR sledují a evidují úřady práce a také Český statistický úřad. Úřady práce vznikly během roku 1990. Tyto úřady evidují údaje o uchazečích o zaměstnání, vyplácených podporách v nezaměstnanosti, volných pracovních místech a o registrované míře nezaměstnanosti. Náplň jejich práce se však časem rozšiřovala. Např. se týká rovněž poradenství při změně či volbě zaměstnání, veřejně prospěšných prací, rekvalifikace atd.
Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání krajskou pobočku úřadu práce, v jejíž územním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání.
1.2.1 Podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání
Fyzickými osobami jsou státní občané České republiky a za stejných podmínek cizinci, kteří splňují podmínky pro zaměstnávání stanovené tímto zákonem.
Bydlištěm je:
- u státního občana České republiky adresa místa trvalého pobytu na území České republiky,
- u cizince, který je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem, adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území České republiky, a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje,
- u cizince, který není občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem, adresa místa trvalého pobytu na území České republiky
Uchazeč o zaměstnání je po celou dobu evidence zdravotně pojištěn, při splnění podmínek pobírá podporu v nezaměstnanosti, popř. podporu při rekvalifikaci.
1.2.2 Doklady potřebné při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání
Platný občanský průkaz (nutný vždy)
Zápočtový list z posledního zaměstnání nebo jiný platný doklad o ukončení zaměstnání, služebního poměru (při ukončení zaměstnání)
Potvrzení příslušné OSSZ o ukončení nebo přerušení podnikání (při ukončení SVČ)
Doklad o ukončení nebo přerušení studia (při ukončení studia)
Rodný list dítěte (po skončení péče o dítě)
Rozhodnutí ČSSZ o přiznání nebo odnětí ČID nebo ID
Rozhodnutí o přiznání ZPS (změněná pracovní schopnost, nyní osoby se zdravotním postižením)
1.3 Ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo a jeho dělení
Z hlediska postavení v ekonomickém procesu se rozlišuje ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. V prvém případě jde o obyvatelstvo, které vykonává nějaké zaměstnání nebo výdělečnou činnost, je činnost, která přispívá k vytváření společenského produktu. Do ekonomicky aktivního obyvatelstva se však zahrnují i pomáhající členové rodiny, kteří nejsou přímo odměňováni. Naproti se do něho nezahrnují ženy v domácnosti, činné při neplacených pracích v domácnosti, studenti a důchodci.
Lidé zahrnutí do ekonomicky neaktivního obyvatelstva se někdy označují jako závislí, v tom smyslu, že jejich obživa je přímo nebo nepřímo závislá na obyvatelstvu ekonomicky aktivním. Podle ekonomicky aktivního obyvatelstva k velikosti celé populace, většinou počítaný podle pohlaví pro jednotlivé věkové skupiny oddělené, se nazývá ukazatel aktivity ve smyslu ekonomické aktivity.
1.3.1 Rozdělení ekonomicky aktivního obyvatelstva
Dělí se na zaměstnané a nezaměstnané. Mezi nezaměstnané se zahrnují pouze osoby hledající zaměstnání. Mezi zaměstnané obyvatelstvo patří pouze ty osoby, které ve sledovaném čase pracují za odměnu. Část ekonomicky aktivního obyvatelstva může být v důsledku ekonomických podmínek nucena pracovat kratší směnu, než je obvyklá délka pracovní doby a než je ochotna pracovat. V takovém případě hovoříme o částečné nezaměstnanosti. Příležitostní pracovníci se nejčastěji zahrnují mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo, protože vykonávají výdělečnou činnost, pouze příležitostně. V některých zemích se však zahrnují mezi ekonomicky aktivní.
1.3.2 Rozdělení ekonomicky neaktivního obyvatelstva
Klasifikace zaměstnání poskytuje členění ekonomicky aktivního obyvatelstva podle zaměstnání. Kritériem pro vytváření skupin zaměstnání je podobnost vykonávané práce spolu s požadovanou praxí a kvalifikací.
2 Hlavní příčiny nezaměstnanosti
Ekonomické příčiny a důsledky nezaměstnanosti jsou široce diskutovány na ekonomických stránkách novin i v politických debatách. Zaměřme se nyní na skutečné příčiny nezaměstnanosti a vyvraťme některé mýty.
Média a politici jásají, když ,,otevření továry XY vytvořilo 1000 nových pracovních míst,“ a bědují když firma XY ukončí výrobu a o práci přijde 500 lidí. Politik, který poskytne dotace na záchranu ve firmy YX, se může spolehnout na takřka všeobecnou podporu veřejnosti, která mu bude vděčná, že zachránil pracovní místa.
Pracovní místa sama o sobě nejsou zárukou kvalitního života.Pracovní místa také mohou spočívat v kopání a opětovném zasypávání jam. Co když dělníci v zachráněné továrně vyrábějí zboží, které nechce nikdo kupovat? V někdejších socialistických zemích, které hrdě zdůrazňovaly, že dávají práci každému, byla řada pracovních míst právě takto neproduktivních. Podstatná je produktivita práce, přičemž pracovní místa jsou pouze prostředkem k dosažení užitečných cílů.
Každá práce je na úkor jiné práce, protože k dispozici je omezené množství pracovních sil. A nejefektivnější rozdělení práce zajistí jedině tržní systém. Jakmile dovolíme vládě vytvářet pracovní místa, přijdeme o zboží a služby, které by mohli vzniknout jinak. Vzácnou pracovní sílu si můžeme šetřit na užitečná zaměstnání.
Představme si svět, kde jako mana z nebe trvale padá vše, co potřebujeme – pizzy, boty, mobily. Byla by nám v takové Utopii k něčemu pracovní místa? Nikoliv. Čas, který je vzácným zdrojem, bychom mohli utrácet lépe – věnovat se studiu nebo povalovat se na sluníčku apod.
Protože žijeme ve světě ekonomické vzácnosti, kde žádná mana z nebe nepadá. Abychom mohli žít a kvalitně žít, musí se většina z nás živit prací. Proto bychom se měli radovat jen z pracovních míst, která znamenají tvorbu skutečných hodnot, tj. věcí na něž je někdo ochoten utratit své těžce vydělané peníze. A právě to se může dít je na volném trhu, nemohou to zařídit ani politici ani úředníci.
2.1 Minimální mzda
Minimální mzda určuje, že mzdy nesmí být nižší než vládou stanovená úroveň. Její škodlivost vysvětlíme pomocí příkladu z přírodopisu: Existují zvířata, která jsou ve srovnání s jinými slabá. Např. ježek je bezbranný, má ale naštěstí bodliny. Srnky jsou snadno zranitelné, ale naštěstí umí rychle běhat. V ekonomice lidí je to podobné. Mnozí lidé jsou relativně slabí. Tělesně postižení, mladí, příslušníci menšin, lidé bez vzdělání – ti všichni jsou na trhu slabými hráči. Vezměme si mladého člověka jen se základním vzděláním, jehož produktivita je na trhu oceněna 50 Kč za hodinu. Co se stane, když parlament schválí, že minimální odměna má být 100 Kč za hodinu? Každý, kdo by tohoto člověka najal, by utratil 50 Kč za hodinu. Představme si muže a ženu, každého s produktivitou 200 Kč za hodinu práce. Předpokládejme, že muž dostává 200 Kč a žena – ať už kvůli diskriminaci nebo z jakéhokoliv libovolného důvodu – dostává 150 Kč. Je to stejné, jako by žena měla na čela nápis „zaměstnejte mě, a vyděláte o 50 Kč za hodinu víc.“ To z ní dělá lukrativního zaměstnance i pro lehce sexistického šéfa. Když ale zákon, který nařídí platit muže a ženy stejně, diskriminační sklony takového zaměstnavatele se nemohou projevit jinak, než že ženu nezaměstná vůbec.
2.2 Srovnatelné práce
Jindy zase vlády nařizují, že zdravotní sestřičky mají dostávat stejně jako řidiči kamionů, protože prý jejich práce má „vnitřně“ stejnou hodnotu. Nařízení o zvýšení mezd sestřiček pak vede k vyšší nezaměstnanosti žen.
2.3 Pracovní podmínky
Nezaměstnanost vytvářejí i zákony, které zaměstnavatelům nařizují určité pracovní podmínky. Když např. sběrači ovoce musí mít k dispozici moderní toalety se studenou a teplou vodou, vychází to nakonec stejně jako nařízené minimální mzdy. Z ekonomického hlediska jsou totiž pracovní podmínky takřka neoddělitelné od mzdových nákladů. Pokud vláda nutí firmy vynakládat více, budou muset najmout nakonec méně lidí.
2.4 Odbory
Když existuje nařízení, že najímat se smějí jen členové odborů, znamená to diskriminaci neodborářů. To znamená pro nečleny odborů zásadní znevýhodnění, které je staví permanentně do pozice nezaměstnaných. Hlavní cíl odborů je totiž zbavit se konkurence. Odbory jsou státem chráněný kartel jako žádný jiný.
2.5 Ochrana zaměstnanců
Zákony na ochranu zaměstnání omezují proces propuštění, aby chránily zaměstnance. Když ale vláda zaměstnavatelům nařizuje, že nemohou zaměstnance propustit ať se děje co se děje, pak bude každý zaměstnavatel především váhat, zda zaměstnance vůbec zaměstná. I tento zákon, který má chránit zaměstnance ve skutečnosti zvyšuje nezaměstnanost. Stejně jako daně ze mzdy a povinně placené sociální a zdravotní pojištění, které zvyšují náklady práce a odrazují od najímání nových pracovních sil.
2.6 Sociální pojištění
Odvody z mezd, jako např. sociální pojištění znamená značné byrokratické i finanční náklady pro zaměstnavatele a drasticky zvyšuje mezní náklady zaměstnání dalších pracovníků.
2.7 Pojištění v zaměstnanosti
Povinné pojištění pro případ nezaměstnanosti zvyšuje nezaměstnanost tím, že podporuje život na sociálních dávkách místo práce. Když je nějaké chování finančně podporované, bude takového chování více. Je to doslova vládní podpora nezaměstnanosti.
2.8 Vázané živnosti
Omezení a licence také zvyšují nezaměstnanost. Většina lidí chápe, že doktoři a právníci potřebují ke svému povolání licenci. Proč ji ale mají mít chovatelé fretek, sokolníci a pěstitelé jahod? Vláda ve skutečnosti licencuje přes tisíc živností ve všech 50 státech USA. Jenda žena z Floridy si zřídila vývařovnu polévek pro chudé, ale její živnost byla okamžitě uzavřena jako nepovolená restaurace, protože neměla příslušné oprávnění. Výsledkem je, že chudí už nemají levnou polévku.
Když vláda schválí, že určité povolání nemůže být provozováno bez licence, vytváří tím právní překážku vstupu na trh. Proč musí být nezákonné provozovat bez licence kadeřnictví? Vždyť na trhu lidé umí sami posoudit, kdo stříhá dobře a kdo špatně. Když vláda na nějaké povolání požaduje licenci, je to protikonkurenční opatření. Kdo asi tak lobuje za omezení vstupu na trh kadeřníků? Kadeřníci – a ne proto, aby chránili zákazníky před špatnými sestřihy, ale aby chránili sebe před konkurencí.
2.9 Dětská práce
Je spousta povolání, které nevyžadují téměř žádné zaškolení – jako např. posekání trávníku – a které se tedy skvěle hodí pro mládež, která si chce přivydělat. Kromě peněz je taková práce dobrá i k tomu, že učí mladé, co je to práce, jak zacházet s penězi a jak šetřit nebo dokonce investovat. Ve většině zemí ale vlády diskriminují teenagery a brání jim, aby se nějak podíleli na systému svobodného podnikání. Děti dnes už ani nesmí rozvážet noviny.
2.10 Volný trh
Volný trh samozřejmě neznamená nulovou nezaměstnanost. Žijeme v reálném světě, kde se liší dovednosti i inteligence, mění se tržní preference a nikdy nikdo nemá dokonalé informace. To může vést k dočasné nezaměstnanosti způsobené trhem. Tuto nezaměstnanost Mises nazýval „katalaktickou“. Další lidé jsou dobrovolně nezaměstnaní, když čekají až najdou lepší práci.
Volný trh sice nezajistí práci každému a vždy, ale zajistí, že každý, kdo chce pracovat, bude mít šanci najít práci. K tomu je ale potřeba zrušit minimální mzdu, povinné pracovní podmínky, povinné členství v odborech, ochranu propuštění, sociální dávky a příspěvky na nezaměstnanost, regulace, licence, zákaz stánkového prodeje, zákaz dětské práce a vládní monopol na emisi peněz. Jediný účinný lék na nezaměstnanost se jmenuje volný trh.
3 Přirozená míra nezaměstnanosti
Přirozená míra nezaměstnanosti je nejnižší dlouhodobě udržitelná míra nezaměstnanosti odpovídající potenciálnímu produktu. Její výše je pro každou ekonomiku jiná a nelze ani říci, že by tato míra byla žádoucí – je prostě přirozená. V přirozené míře tedy není zahrnuta cyklická nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti v ekonomice fluktuuje okolo přirozené míry nezaměstnanosti díky hospodářským cyklům (v recesi je míra nezaměstnanosti vyšší než je přirozená míra nezaměstnanosti).
V každém období určité procento zaměstnaných ztrácí zaměstnání a určité procento nezaměstnaných nalézá práci (čistá změna v potu zaměstnaných a změna v počtu nezaměstnaných)
Lze vyjádřit:
u n = s : (s+mí)
s-míra ztráty pracovních příležitostí
mí – míra nových pracovních příležitostí
3.1 Tendence ke zvyšování nezaměstnanosti
Přirozená míra nezaměstnanosti má tendenci při plné zaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva má tendenci k neustálému růstu (trend posledních let).
Ukazují se tři příčiny – demografické změny, vládní politika a strukturální změny.
Demografické změny – souvisí s demografickou strukturou ekonomicky aktivního obyvatelstva a s rostoucí ekonomickou aktivitou dospívající mládeže, příslušníků menšin a žen (tyto skupiny mají větší tendenci k nezaměstnanosti)
Vládní politika – vyšší nezaměstnanost vlivem větších sociálních jistot vytvořených vládou – menší snaha, nižší zájem o hůře placenou práci.
Strukturální změny – dochází k vzestupné tendenci strukturální nezaměstnanosti. Ekonomika se rychle mění, zatímco pracovníci reagují na tyto změny mnohem pomaleji.
Závěr
Závěrem bych chtěla říci, že toto téma jsem si především vybrala z důvodu vážného následku na naší společnost. Nezaměstnanost je v dnešní společnosti velice aktuální problém, který je řešen, ale ne do dostatečné hloubky. Tyto nedostatky ovlivňuje rozpočtový systém a celá společnost trpí. Cílem této práce je seznámit se s ekonomickými pojmy, týkající se nezaměstnanosti, prohloubit znalosti a pochopit danou situaci do hloubky.
Zdroje
http://brightside.blog.cz/1011/priciny-a-reseni-nezamestnanosti-v-cr 29.10.2012
http://ekonomie-otazky.studentske.cz/2008/06/pirozen-mra-nezamstnanosti.html 27.1.2013
http://www.euroekonom.cz/ekonomie-clanky.php?type=lekce10 29.10.2012
http://www.euroekonom.cz/grafy-data3.php?type=cesko-nezamestnanost-mesic 28.12.2012
http://www.finance.cz/makrodata-eu/trh-prace/statistiky/mira-nezamestnanosti/ 6.12.2012
http://img.ihned.cz/attachment.php/310/32287310/ostuv358BDEFGJOj6Wbcfghpqxz0U9Rn/nezamestnanost.JPG 9.1.2013
http://ius.tulacek.eu/tnh/pfuk/tnh/zkouska/otazka-59 18.12.2012
http://www.kurzy.cz/makroekonomika/nezamestnanost/ 6.12.2012
http://www.miras.cz/seminarky/makroekonomie-08-nezamestnanost.php 30.10.2012
http://www.patria.cz/ekonomika/ukazatel/nezamestnanost.html 28.12.2012
http://www.penize.cz/nezamestnanost 8.11.2012
http://portal.mpsv.cz/sz/stat 5.12.2012
http://www.reformy.cz/zpravy/skutecne-priciny-nezamestnanosti/ 10.1.2013
http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/mpsv-v-zari-byla-mira-nezamestnanosti-8-6-62702/ 14.11.2012
http://www.vorechovsky.cz/news/graf-pro-tento-den-mira-nezamestnanosti-v-evrope-a-v-asii/ 6.1.2013
