Otázka: Obchodní činnosti a cestovní ruch
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): HonzaSl
Obchodní činnosti
– terciární sektor
– výrobní odvětví – přemisťuje výrobky
– řídí ministerstvo průmyslu a obchodu
Hlavní funkce:
- Překonává nesoulad mezi místem výroby a spotřeby (továrny × kde žijí lidé)
- Překlenuje časový nesoulad mezi výrobou a spotřebou (nevýhoda v případě, když zákazníci již produkt nechtějí – nekupuji, než se informace dostane k výrobci)
- Přeměňuje výrobní sortiment (1 výrobce) na obchodní sortiment (více výrobců) – zákazník má větší výběr
- Vytváří nebo ovlivňuje poptávku (zákazníky reklamou, výrobce snižováním cen)
Obchod se dělí:
- Vnitřní obchod – obchod uvnitř 1 státu
- Zahraniční (mezinárodní) obchod – z různých států –
Dodání zboží (v EU)
Zahraniční obchod (mimo EU)
VNITŘNÍ OBCHOD
- VELKOOBCHOD
ve kterém mohou nakupovat jen podnikatelé, zboží je levnější, nakupuje se ve velkém množství, NE pro občany
- Obslužný – vlastní sklady, dováží dle objednávek
- Zprostředkovatelský – nemá vl. sklady, na základě objednávky zboží shání a dopraví odběrateli, + nižší cena, – doba dodání)
- Samoobslužný = “cash and carry“ – podnikatel si sám zajede do velkoobchodu, zaplatí, a sám si zboží také doveze à např. Makro
- MALOOBCHOD
může nakupovat kdokoliv – obyvatelé primárně, pro podnikatele nevýhodné
Typy jednotek:
- Samoobsluha – menší prodejna na vesnicích, základy potravinářského zboží a drogerie, např. COOP, ŽABKA
- Supermarket – má větší plochu, širší nabídku potravin, více nepotravinářského zboží, bývají tam obsluhované pulty, nemusí být parkoviště, např. BILLA, ALBERT
- Hypermarket – veliká prodejní plocha, velmi široký sortiment (oblečení, elektro), obsluhované úseky (maso, uzeniny), vždy parkoviště, bývají doplněny službami (čistírny, kadeřnictví, kino, výroba klíčů…), např. TESCO, GLOBUS, KAUFLAND
- Obchodní domy a nákupní centra – souhrn specializovaných obchodů a služeb, + supermarket, např. KOTVA, MY, PALLADIUM, CHODOV, METROPOLE ZLIČÍN
- Diskontní prodejna – zaměřuje se na nízké ceny, sortiment je užší, zboží není vyskládáno v regálech, nižší úroveň prodeje, např. NORMA, PENNY MARKET, LIDL
- Outlet – kde je trhový výprodej, maloobchody si otevřou outlet, min. 30% slevy, např. ŠTĚRBOHOLY
- Specializovaná prodejna – určitý druh zboží (dražší, je třeba poradit), vyžadují kvalifikované prodavače, např. ELEKTRO, ŠPERKY, HODINKY
- Prodejna na dálku – prodej přes internet nebo katalog, výhodou je možnost zboží do 14 dnů vrátit (nemožnost vyzkoušet)
- Stánkový prodej, pojízdné prodejny – dražší provoz, v sezóně, kde jsou zákazníci, např. FAMILY FROST, vysoké náklady
– výnosem obchodníka je tzv. „OBCHODNÍ ROZPĚTÍ“ = MARŽE = RABAT
= rozdíl mezi PC a NC, slouží k úhradě nákladů obchodníka a tvorbě jeho zisku
– náklady obchodu:
čisté – spojení přímo s prodejem, např. nájem, osvětlení, plat
produktivní – nesouvisí s prodejem, např. balení, doprava
2 způsoby stanovení:
- % z ceny = marže je např. 200 % z ceny
- Absolutní částkou na jednotku
2 formy:
- Obchodní přirážka
- obchodník nakoupí zboží + k tomu něco
- NC + OBCH. PŘIRÁŽKA = PC
- Obchodní srážka
- výrobce stanovil konečnou cenu pro zákazníky
- časopisy, noviny, jízdenky MHD, cigarety
- Obchodník si srazil z prodejní ceny a zbytek odvede výrobci
- PC – OBCH. SRÁŽKA = NC
MEZINÁRODNÍ OBCHOD
– kupující a prodávající jsou z různých zemí
2 struktury:
- Teritoriální – se kterými zeměmi obchodujeme, nejvíce s Německem
- Zbožová – co vyvážíme, co dovážíme
3 části:
- Export (vývoz) = z ČR pryč
- Import (dovoz) = do ČR
- Reexport (znovu vývoz) = vývoz dovezeného zboží
- Reexport přímý – v cizině koupíme, v cizině prodáme, ale na naše území se nedostane, nemají vztahy nebo politické problémy
- Reexport nepřímý – projde přes naše území (dokončení, úprava, balení)
Obchodní bilance = dokument, který porovnává dovoz a vývoz, je součástí platební bilance
- Vyrovnaná – jestliže se vývoz rovná dovozu (=0)
- Aktivní – vývoz je větší, dostaneme více peněz
- Pasivní – vývoz je menší než dovoz
Platební bilance = souhrn všech plateb, které jdou přes hranice státu, porovnává všechny peníze, které do státu přicházejí, a které odcházejí ze státu
- Vyrovnaná – stejně peněz ve státu
- Aktivní – více peněz přijde do země, než odejde
- Pasivní – více peněz odejde, než přijde
Části platební bilance:
- 1. Běžný účet
- obchodní bilance, bilance služeb, bilance mezd, zisků a úroků, transferové platby přes hranice
- 2. Finanční účet
- zahraniční investice
- přímé – do podniků
- nepřímé – do CP
- zahraniční investice
- 3. Kapitálový účet
- pohyb peněz spojený s duševním vlastnictvím
- pohyb peněz spojený s nákupem nemovitostí obyvatelstvem
- 4. Devizové rezervy státu
- cizí měny, drahé kovy (zlato, platina) – uloženy v ČNB
- 5. Kurzové rozdíly a zaokrouhlování
- chyby způsobené zaokrouhlováním
Devizové prostředky
- Ø Valuty – cizí měna v hotovosti
- Ø Devizy – cizí měna v bezhotovostní platbě
- Ø Barter – platí se zbožím za zboží, naturální směna
– podniky se dohodnou, dodávají si zboží a poté se doplatí rozdíl v devizi
- Ø Faktoring – krátkodobé pohledávky, většina splatnost do 90 dnů
– smlouva na více pohledávek najednou + další služby (evidence, účetnictví)
- Ø Forfaiting – dlouhodobé pohledávky, většinou déle než 1 rok
– obvykle na velké projekty a akce – stavba nové továrny » smlouva jen na 1 projekt, bez dalších služeb
– O co jde? Vývozce prodá své zahraniční pohledávky specializované firmě (faktor, forfait) před lhůtou jejich splatnosti, nedostaneme sice všechny peníze, ale máme je zase hned
Zlato, drahé kovy a kameny – neobvyklý, výjimečný způsob placení (válka, reforma)
Dokumentární platby
– do financování se zapojuje banka (doklady)
– v praxi se využívá obvykle oboje zároveň
– bezpečný způsob placení
1) Dokumentární inkaso = smlouvu s bankou uzavírá prodávající (bude inkasovat)
– předá bance doklady o zboží
– banka je dá kupujícímu až po zaplacení
2) Dokumentární akreditiv = smlouvu s bankou uzavírá kupující
– dohodnou se, že banka neuvolní peníze z jeho účtu, dokud nedostane doklady, že zboží již bylo vyskladněno, je na cestě k nám…
Přístup státu k zahraničnímu obchodu
Liberalismus = stát nezasahuje, nechává svobodu a volnost obchodu
Protekcionismus = stát zasahuje do mezinárodního obchodu, omezuje
Nástroje protekcionismu:
Kvóty – omezení množství (stanoví hranice)
Embargo – úplný zákaz
Normy – technické, zdravotní, bezpečnostní à musí být splněny, na dovážené zboží
Clo – peněžní částka, kterou vybírá státem pověřený orgán za zboží, které překročí !!! „CELNÍ HRANICI STÁTU“!!!
Celní správa – pověřený orgán státu
celní úřad – vyměřuje a vybírá clo
celní ředitelství – v ČR 8, stížnosti (nesouhlas s CÚ)
generální ředitelství cel – „ministerstvo“ pro cla – nové zákony, jedná s ministry, mezinárodní jednání
3 základní funkce:
Fiskální – clo je jeden z příjmů rozpočtů
¾ cla jdou do rozpočtu EU, ¼ cla jdou do rozpočtu ČR
Cenotvorná – clo zvyšuje cenu zboží, součástí základu pro výpočet DPH:
nejdříve přidáme clo a potom DPH
Obchodně-politická – stát reguluje zahr. obchod a vztahy se státy
4 druhy cel dle účelu:
Preferenční – zvýhodňuje dovoz z některých zemí snížením celní sazby
Odvetné – zvýšené clo, odveta za opatření provedené jinou zemí – vůči jinému státu
Kompenzační – dorovnáme světovou cenu (na světovém trhu je cena nižší než na domácím)
Antidumpingové – zvyšuje dumpingové ceny – záměrně podhodnocené ceny s cílem proniknout na cizí trh
3 druhy podle pohybu zboží:
Dovozní clo = dovážené zboží
Vývozní clo = vyvážené zboží, dnes výjimečné, ptž by tím stát zvyšoval cenu zboží českých podnikatelů
Tranzitní clo – platilo se za průjezd státem
3 druhy podle způsobu stanovení celní sazby:
Valorické – % z celní hodnoty, např. clo je 11 %
Specifické – absolutní částka na jednotku zboží, např. 150Kč/1 ks
Kombinované – % z celní hodnoty, ale zároveň je stanovena minimální absolutní částka, např. 15 %, min. však 30 Kč za 1 ks
Celní sazby jsou v celním sazebníku TARIC – pro všechny země EU
Celní hodnota – částka pro výpočet cla
Metody stanovení celní hodnoty:
na základě dokladů
|
oficiální měnový kurz (ČNB) à na Kč = celá čísla á
porovnání – zjistí se, jestli na domácím trhu je podobné zboží a jeho cena se stane celní hodnotou
odvození – zjistí se, jestli se podobné zboží prodává v cizině, tato cena se zvýší o náklady na dopravu a převede se na Kč
výpočet – celní úřad požádá zahraniční výrobce o info, podle kterých vypočítá cenu
metoda posledního odvolání – celní úřad rozhodne o výši celní hodnoty
Z celní hodnoty se vypočítá clo = na Kč ↑, povinnost zaplatit do 10 dní
Cestovní ruch
– nevýrobní odvětví
– ministerstvo pro místní rozvoj
Cestovní ruch:
aktivní – cizinci v ČR, přivážejí k nám svoje peníze
pasivní – Češi v zahraničí – odvážejí s sebou naše „české“ peníze do zahraniční ekonomiky
Podle délky pobytu:
Krátkodobý – pobyt do 3 dnů (2 noci)
Dlouhodobý – pobyt nad 3 dny (noci)
průměrná délka pobytu cizinců v ČR je 3,5 dne
Podle organizace:
Organizovaný – zajištěn cestovní kanceláří
Neorganizovaný – člověk sám zařizuje
formy:
Lázeňský, kulturní (koncert), sportovní (olympiáda, mistrovství), náboženský (Mekka), poznávací (památky), služební cesty
– služby v cestovním ruchu zajišťují CK a agentury
cestovní kancelářkoncesovaná živnost
musí mít pojištění proti úpadkuchrání klienty CK proti zkrachování
kryje zájezdy (finance – v případě nutnosti)
pro využití v případě potřeby je nutné sjednat s CK kombinaci min. 2 druhů služeb (např. ubytování + strava, jiné výlety), samotný pobyt nestačí
žádá stát o povolení k založení
cestovní agenturavázaná živnost
nemusí být pojištěná
nahlásí se a je to
zprostředkovávají různé CK, neorganizují zájezdy
