Oběžný majetek podniku – ekonomie a účetnictví

 

   Otázka: Oběžný majetek podniku

   Předmět: Ekonomie a účetnictví

   Přidal(a): barrcusik

 

Členění oběžného majetku a jeho charakteristika

– jde o majetek podniku, který se používá  krátkodobě a většinou se jednorázově spotřebovává

rychle mění svou formu a během krátkého období se obrací

 

– Členění oběžného majetku:
1) zásoby
2) pohledávky
3) krátkodobý finanční majetek

 

1)      Zásoby

a)      materiálové

– suroviny, základní materiál

= hmoty, které tvoří podstatu výrobku, jsou součástí výrobku (např. papír na výrobu knihy, látka na výrobu oděvu apod.)
– pomocné látky

= hmoty, které jsou součástí výrobku, ale netvoří jeho podstatu (např. nitě při výrobě oděvu apod.)
– provozní látky

= hmoty nezbytné pro utvoření výrobku (paliva, mazadla …)
– náhradní díly

= předměty určené k uvedení hmotného majetku do původního stavu
– obaly

= slouží k ochraně a dopravě nakoupeného materiálu, zboží a výrobků (vratné, nevratné)

 

b)      zásoby vlastní výroby

– nedokončená výroba

= produkty, které prošly nějakou výrobní operací, tedy nejsou už materiálem, ale nejsou ještě hotovým výrobkem (hrnek bez ucha)

 

– polotovary vlastní výroby

= odděleně evidované produkty, které ještě neprošly všechny výrobní stupně a musí být dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním procesu nezkompletované produkty

 

– výrobky

= produkty, které prošly všemi výrobními operacemi i technickou kontrolou, mohou být předmětem prodeje

– zvířata

= mladá zvířata, zvířata ve výkrmu

 

c) zboží

= hmotný statek (přírodní nebo vyrobený) určen k prodeji.

– zboží za určitých podmínek změní svého majitele

– vlastnictví produktu přechází z prodávajícího na kupujícího (podmínkou pro přechod vlastnictví je zaplacení kupní ceny)

 

2)      Pohledávky = náš nárok na peníze, někdo nám dluží peníze

 

a) od odběratelů

– pohledávka vzniká odesláním faktur (= účetní doklad, který obsahuje množství a cenu zboží)

– pohledávka trvá až do zaplacení faktury odběratele, až obdržíme výpis z běžného účtu, že odběratel fakturu zaplatil

 

b) od zaměstnanců

– pracovníkovi vyplatíme zálohu na pracovní cestu nebo na drobný nákup


c) od společníků

– pohledávky za upsané vlastní jmění


d) od finančního úřadu

– daňové pohledávky


e) od jiných podniků

– jiný podnik nám způsobil škodu, máme pohledávku na náhradu škody


f) poskytnuté zálohy jiným podnikům

– platíme za výrobky předem, budou nám dodány později – máme pohledávku na výrobky, ne na peníze

 

3) Finanční oběžný majetek – peníze nebo cenné papíry

a) pokladna

– peníze v hotovosti (mince a bankovky)

– ceniny (kolky, známky, telefonní karty, stravenky)

 

b) běžný účet

– podnik má většinou peníze na běžném účtu, banka ho pravidelně informuje o stavu na účtu (posílá mu výpis z běžného účtu)
– na účet jdou peníze od odběratelů a platíme z něj dodavatelům

– pokladní složenka – předkládáme v bance při složení peněz na účet
– výpis z běžného účtu – banka ho zasílá při každé změně účtu, informuje o stavu běžného účtu, příjmech, výdajích a zároveň přičítá úroky a odečítá bankovní poplatky
– úroky z běžného účtu – jsou příjmem na běžný účet

– poplatky za vedení účtu – jsou výdajem z běžného účtu
– šek (= cenný papír, který vydává banka k otevíranému BÚ jeho vlastníkovi)

– šeky jsou soustředěny v šekové knížce
– vlastník účtu podepíše v bance podpisový vzor

a banka pak vydává peníze pouze na šek podepsaný shodně s podpisovým vzorem
– šekem vybíráme peníze z běžného účtu, můžeme ho vystavit na jakoukoli osobu

– při předložení šeku banka kontroluje:
– podpis podle podpisového vzoru
– občanský průkaz toho, na jehož jméno je šek vystaven
– stav našeho běžného účtu

 

c) krátkodobý finanční majetek (KFM)

– cenné papíry, které jsou majetkem firmy – podnik je kupuje,

aby na nich vydělal (zisk, úrok)
– druhy cenných papírů:
– majetkové CP

– akcie jiných podniků

– kupujeme zpět naše vydané akcie, ale můžeme je držet maximálně 3 roky, potom nám stát ukládá je buď prodat, nebo zničit

 

– podílové listy

– obdoba akcií; tyto CP kupujeme, abychom je později výhodně prodali

 

– úvěrové CP

– kupujeme CP, abychom získali úrok – koupíme dluhopis a tím    půjčíme druhé firmě na přechodnou dobu peníze, ta nám je ve lhůtě splatnosti vrátí = půjčka + úrok
– obligace
– směnky
– depozitní certifikáty

– vkladové listy
– zástavní listy
– pokladniční poukázky

 

Koloběh oběžného majetku

– vystihuje ekonomickou zásadu, která říká, že peníze vložené do zásob jsou peníze „umrtvené“ a je potřeba je co nejrychleji zpracovat a přeměnit na hotové výrobky, aby se daly prodat a přinesly tak nové peníze.

– peníze na začátku koloběhu by měly být menší než na konci (zisk firmy)

 

Ukazatelé rychlosti obratu – počet obrátek, doba obratu

Počet obrátek

– vyjadřuje, kolikrát za sledované období proběhne koloběh oběžného majetku

– výpočet:

Počet obrátek = celková spotřeba / průměrná zásoba

 

Doba obratu

= průměrná doba od nákupu materiálu do prodeje

– vyjadřuje, jak dlouho trvá koloběh oběžného majetku

– výpočet:

Doba obratu zásob = (průměrná zásoba / (tržby/360))

 

Plánování zásob – roční spotřeba materiálu, velikost nákupu

– naplánuje se spotřeba, udělá se plán nákupu

– při plánování zásob musíme vzít v úvahu:
a) normu spotřeby materiálu (je dána tabulkou)

b) jaký je stav zásob na skladě
c) objem vyráběných výrobků v příštím roce

 

– výpočet:

Velikost nákupu = spotřeba + konečná zásoba – počáteční zásoba

 

– optimální velikost zásob– průměrná zásoby by měla zajistit plynulý chod výroby a udržet zásoby za co nejnižší náklady

 

Druhy zásob (norma časová, normovaná zásoba, normativ)

1) Zásoba běžná

– zásoba, ze které se průběžně vydává materiál do výroby.

– má zajistit předpokládanou spotřebu mezi dvěma dodávkami

– její výše kolísá od max. stavu v den dodávky k min. stavu těsně před dodávkou.

– stanovení

 

2) Zásoba pojistná

– množství zásoby na skladě navíc nad běžnou zásobu pro případ, že se dodavatel opozdí s dodávkou

– vyrovnává případné odchylky v dodávkách nebo ve spotřebě.

 

3) Zásoba technická

– bývá pouze u těch druhů zásob, u kterých se požaduje z technologických důvodů určitý čas na dosušení zásoby (u dřeva) nebo dozrání (u některých sýrů) apod.

– nejsme ji schopni předčasně čerpat, protože ještě není technologicky připravená pro výdej do výroby

 

Normy zásob

1) Časová norma – říká nám, na jak dlouho průměrná zásoba vydrží

 

Čn = ½C + Zp + ZT     

C = doba mezi 2 dodávkami, ZT = technická zásoba, Zp = pojistná zásoba

 

2) Normovaná zásoba v naturálních jednotkách (ks, kg, m, l,…)

– říká nám, kolik naturálních jednotek potřebujeme k zajištění plynulé výroby

 

Zn = Čn * S                 S = průměrná denní spotřeba

 

3) Normativ (= normovaná zásoba v peněžních jednotkách)

– říká nám, kolik peněz je v zásobě vázáno

 

N = Zn * p                  p = cena za jednotku

 

Normování zásob – pro potřeby propočtu velikosti zásob se využívají normy zásob, které říkají, v jaké výši má být průměrná zásoba a kolik finančních zdrojů je v té zásobě vázáno

 

Dodávkový cyklus = doba mezi dvěma dodávkami

 

Metody řízení zásob

– každý podnik má velké množství zásob, ale ne každá zásoba má stejný význam

– cílem je optimalizace finančních prostředků, které jsou v zásobách vázány

 

1) Metoda ABC

a) Skupina A

– sem patří zásoby, které se podílejí na celkové spotřebě – velký důraz (cca 60 – 80%)

– např. základní suroviny nebo materiál potřebný pro výrobu

– používání normování zásob (výpočet norem)

– tato skupina je druhově méně početná (méně druhů zásob), finance představují velký objem (finanční náročnost)

 

b) Skupina B

– představuje podíl na celkové spotřebě – menší důraz (cca 15 – 20%)

– např. pomocné nebo provozovací látky

– tyto zásoby se dají snadno objednat

– tato skupiny představuje větší počet druhů materiálu, váže méně finančních prostředků

c) Skupina C

– zásoby, které se podílí nejmenší měrou na celkové spotřebě materiálu (cca 5 %) – malý důraz

– např. drogistické zboží, kancelářské potřeby

– tyto zásoby se nevyplatí skladovat

 

2) Metoda Just in Time

– sepíše se smlouva o dodávce materiálu, kde se dohodnou přesné termíny dodávky (dodací cykly) -> materiálové zásoby jsou přímo z nákladního auta příp. vagonu do spotřeby -> odpadají náklady na skladování materiálu

 

Logistika

– zahrnuje celý zásobovací proces, fyzický i informační tok

 

Fyzický tok                                                               Informační tok (= tok dokladů)

– dodávka                                                                  – dodací list

– převzetí – kvantita                                                  – příjemka

– přejímka – kvalita                                                    – skladová karta

– skladování                                                               – výdejka

– výdej

 

Fyzický tok                                                                           Informační tok

Příchod dodávky                               ←                               dodací list

↓                                             ←                               daňový doklad (faktura)

 

Převzetí

Přejímka                                             →                               přejímka

→                               případná reklamace

skladování                                          →                               karta zásob

→                               zaplacení

Výdej ze skladu                                 →                               výdejka






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: