Otázka: Oběžný majetek, řízení zásob a oceňování zásob
Předmět: Ekonomie a účetnictví
Přidal(a): veronika
Oběžný majetek
- V podniku setrvává méně než jeden rok a neustále mění svoji formu
- Např. peníze v pokladně, které použijeme na nákup materiálu, který se používá ve výrobě
Rozdělení:
Zásoby – oběžný majetek, který nemá peněžní formu (materiál, výrobek, polotovar, zboží, zvířata)
- Materiál – zásoba, která slouží ke zhotovení výrobku (pneumatika v podniku, který vyrábí auta)
- Výrobek – je to, co vznikne z materiálu ve výrobě (pneumatika v podniku, který vyrábí pneumatiky)
- Polotovar – je to co vznikne z materiálu, ale ještě to není výrobek, je možno ho samostatně prodávat (ohoblovaná deska v podniku, který vyrábí nábytek)
- Zboží – je to, co je nakoupeno obchodním podnikem a v nezměněné podobě prodáváno dál (pneumatika v pneuservisu)
Pohledávky – právo na zaplacení, které má podnik vůči jiným subjektům (pohledávky vůči odběratelům, kterým podnik např. dodal výrobek, a odběratelé ještě nezaplatili
Krátkodobý finanční majetek – peněžní forma oběžného majetku
- Peníze v pokladně – hotovost uložená v pokladně (mince a bankovky)
- Peníze na běžném účtu – peníze uložené v bance s možností okamžitého výběru
- Ceniny – kolky, stravenky, poštovní známky, telefonní karty atd.
- Krátkodobé cenné papíry – směnky, šeky atd.
Řízení zásob metodou ABC
- Podnik si rozděluje své nakupované zásoby do tří kategorií
- Podle toho, do jaké kategorie daná zásoba spadá, potom řídí proces jejího pořízení a nákupu
Kategorie A:
- Jde o nejdůležitější zásobu
- Nakupuje se ve velkých objemech, několik málo druhů a vynakládá si na ni nejvíce finančních prostředků
- Tato zásoba je zpravidla základem výroby
- Pomocí správného stanovení četnosti dodávek a jejich objemu lze ušetřit značné prostředky a k maximální úspoře nákladů (přeprava a skladování)
- U této kategorie se používá metoda normování zásob
- Např. v automobilce: karoserie, motory, plechy
Kategorie B:
- Zásoba, která sice není objemově významná a nevynakládá se na ni tolik prostředků jak u kategorie A
- Nedostatek těchto zásob by mohl znamenat problémy ve výrobě
- U této zásoby se většinou sleduje minimální skladový limit jakmile dojde k jeho překročení, dojde automaticky k vystavení objednávky na další dodávku
- Např. zásoba šroubů, spojovacího materiálu
Kategorie C:
- Těchto zásob se pořizuje desítky a stovky druhů, které se však nakupují v malých hodnotových objemech
- Tato zásoba se zpravidla řídí pomocí finančních normativů
- Finanční normativ – částka, která je naplánována na útratu za tyto druhy zásob na určité období
- Např. hygienické potřeby, kancelářské potřeby
Metoda JUST IN TIME (neboli „právě včas“)
- Založena na myšlence, že nejefektivnější zásobování je takové, které nevyžaduje žádné skladové zásoby v podniku
- Podniku tak odpadnou náklady na skladování, vázání svých finančních prostředků
- Snaží se dosáhnout stavu, kdy dodavatelé materiálu dodávají přesně takové množství, které je v daném okamžiku třeba ve výrobě
- Prakticky přímo do výroby v potřebném zboží
- Tato metoda je velmi náročná na zvládnutí informačních toků mezi dodavatelem a odběratelem
- V praxi se používá zejména v automobilovém průmyslu
Normování zásob
- Cílem je stanovit optimální zásobu, která by zajistila minimalizaci nákladů na zásoby a přitom umožnila plynulý výrobní proces
- Používá se u zásob kategorie A
- SESTAVENÍ BILANČNÍ ROVNICE – umožní nám zjistit, kolik zásob musíme celkem nakoupit (např. za rok)
PZ + N = S + KZ -> N = S + KZ – PZ
N…..velikost celkového nákupu
PZ….počáteční zásoba, tuto hodnotu známe – odpovídá stavu, který můžeme zjistit z účetnictví
KZ….konečná zásoba, tato hodnota vychází ze zásobovacího plánu podniku
S……celková spotřeba zásob za rok – je třeba vypočítat z výrobního plánu podniku:
- Technickohospodářských norem (THN)
S = THN (norma spotřeby materiálu / ks výrobků) * plán. Počet výrobků (je nejpřesnější)
- Indexní metoda – vychází ze spotřeby minulých období
S = So * i
So……skutečná spotřeba minulých období
i……….index – např. při výrobě vyšší o 20 % bude index 1,2
- Metoda výtěžnosti
STANOVENÍ OPTIMÁLNÍ VELIKOSTI DODÁVKY, POČTU DODÁVEK A DODÁVKOVÉHO CYKLU
- Musíme stanovit optimální velikost jedné dodávky, tak aby podnik nemusel nést zbytečně velké náklady na skladování nebo aby nedošlo k nárůstu nákladů na dopravu
- Ke stanovení optimální dodávky slouží Harris – Wilsonův vzorec:
Do = odmocnina: (2*N*nd)/(ns)
Do….velikost optimální dodávky v naturálních jednotkách
N……celková velikost nákupu za rok v naturálních jednotkách
Nd….náklady na 1 dodávku v Kč (doprava, mzda řidiče atd., pohonné hmoty, pojištění)
Ns….náklady na skladování 1 ks zásoby (materiál, výrobky apod.)
Jakmile zjistíme velikost optimální dodávky (Do), můžeme stanovit počet dodávek za rok:
Počet dodávek za rok = N/Do
Pokud známe počet dodávek za rok, můžeme vypočítat dodávkový cyklus – to je počet dní mezi jednotlivými dodávkami:
Dodávkový cyklus (c) = 360/počet dodávek za rok
VÝPOČET NORMOVANÉ ZÁSOBY (OPTIMÁLNÍ VELIKOSTI ZÁSOBY)
- Výpočet optimální velikosti zásob, která bude pro podnik znamenat minimalizaci nákladů při zajištění plynulosti výroby
Časová norma zásoby (ČNZ) – to je počet dní po které nám vydrží průměrná zásoba uspokojovat požadavky výroby:
ČNZ = ½c + p +t
c….dodávkový cyklus (počet dní mezi jednotlivými dodávkami), násobíme jej ½ protože potřebujeme zjistit průměrnou zásobu (zásobu mezi jednotlivými dodávkami)
c……časová norma běžné zásoby
p…..časová norma pojistné zásoby (tato zásoba slouží pro případ neočekávaného výpadku v zásobování – bez ní by se výroba musela po spotřebování běžné zásoby musela výroba zastavit
t……časová n norma technické zásoby (používá se pro případ, že materiál musí před použitím ve výrobě dokvasit, dozrát apod. – např. při výrobě sýrů)
Pomocí ČNZ ve dnech můžeme dopočítat normu zásob (NZ) v naturálních jednotkách:
NZ = ČNZ *s
s…..spotřeba materiálu za jeden den (tento údaj můžeme vypočítat z bilanční rovnice, kde máme údaj o celkové spotřebě za rok S jako S / 360)
Pomocí NZ v naturálních jednotkách můžeme dopočítat normativ zásob (FN) – optimální zásoba v peněžním vyjádření:
FN = NZ * P
P….cena za jednotku zásoby
Oceňování zásob
Při pořízení zásob:
- VE VÝŠI POŘIZOVACÍCH CEN (cena pořízení + vedlejší pořizovací náklady)
Pořizovací cena se používá u nakupovaných zásob – zejména materiál a zboží
- VE VÝŠI VLASTNÍCH NÁKLADŮ
Používáme u zásob vytvořených vlastní činností – zejména nedokončené výrobky, výrobky, polotovary
- VE VÝŠI REPRODUKČNÍ POŘIZOVACÍ CENY (cena stanovená zákonem o oceňování – např. na základě posudku znalce)
Používáme vzácně v případě, že zásobu jsme získali darem nebo vkladem společníků do podniku
Při výdeji materiálu do spotřeby:
- FIFO – při výdeji materiálu ze skladu oceňujeme zásoby v ceně materiálu nejdříve pořízeného
- LIFO – při výdeji materiálu ze skladu oceňujeme zásoby v ceně materiálu nejpozději pořízeného
- Oceňujeme VÁŽENÝM ARITMETICKÝM PRŮMĚREM – zásoby přeceňujeme po každé dodávce nebo v určitých intervalech a toto ocenění používáme při výdeji materiálu
- Oceňujeme SKUTEČNÝMI POŘIZOVACÍMI CENAMI – sledujeme každý kus zvlášť – tento způsob je nevhodný u rozsáhlých zásob
