Oběžný majetek, řízení zásob a oceňování zásob

 

   Otázka: Oběžný majetek, řízení zásob a oceňování zásob

   Předmět: Ekonomie a účetnictví

   Přidal(a): veronika

 

Oběžný majetek

  • V podniku setrvává méně než jeden rok a neustále mění svoji formu
  • Např. peníze v pokladně, které použijeme na nákup materiálu, který se používá ve výrobě

 

Rozdělení:

Zásoby – oběžný majetek, který nemá peněžní formu (materiál, výrobek, polotovar, zboží, zvířata)

  • Materiál – zásoba, která slouží ke zhotovení výrobku (pneumatika v podniku, který vyrábí auta)
  • Výrobek – je to, co vznikne z materiálu ve výrobě (pneumatika v podniku, který vyrábí pneumatiky)
  • Polotovar – je to co vznikne z materiálu, ale ještě to není výrobek, je možno ho samostatně prodávat (ohoblovaná deska v podniku, který vyrábí nábytek)
  • Zboží – je to, co je nakoupeno obchodním podnikem a v nezměněné podobě prodáváno dál (pneumatika v pneuservisu)

 

Pohledávky – právo na zaplacení, které má podnik vůči jiným subjektům (pohledávky vůči odběratelům, kterým podnik např. dodal výrobek, a odběratelé ještě nezaplatili

 

Krátkodobý finanční majetek – peněžní forma oběžného majetku

  • Peníze v pokladně – hotovost uložená v pokladně (mince a bankovky)
  • Peníze na běžném účtu – peníze uložené v bance s možností okamžitého výběru
  • Ceniny – kolky, stravenky, poštovní známky, telefonní karty atd.
  • Krátkodobé cenné papíry – směnky, šeky atd.

 

Řízení zásob metodou ABC

  • Podnik si rozděluje své nakupované zásoby do tří kategorií
  • Podle toho, do jaké kategorie daná zásoba spadá, potom řídí proces jejího pořízení a nákupu

 

Kategorie A:

  • Jde o nejdůležitější zásobu
  • Nakupuje se ve velkých objemech, několik málo druhů a vynakládá si na ni nejvíce finančních prostředků
  • Tato zásoba je zpravidla základem výroby
  • Pomocí správného stanovení četnosti dodávek a jejich objemu lze ušetřit značné prostředky a k maximální úspoře nákladů (přeprava a skladování)
  • U této kategorie se používá metoda normování zásob
  • Např. v automobilce: karoserie, motory, plechy

 

Kategorie B:

  • Zásoba, která sice není objemově významná a nevynakládá se na ni tolik prostředků jak u kategorie A
  • Nedostatek těchto zásob by mohl znamenat problémy ve výrobě
  • U této zásoby se většinou sleduje minimální skladový limit                 jakmile dojde k jeho překročení, dojde automaticky k vystavení objednávky na další dodávku
  • Např. zásoba šroubů, spojovacího materiálu

 

Kategorie C:

  • Těchto zásob se pořizuje desítky a stovky druhů, které se však nakupují v malých hodnotových objemech
  • Tato zásoba se zpravidla řídí pomocí finančních normativů
  • Finanční normativ – částka, která je naplánována na útratu za tyto druhy zásob na určité období
  • Např. hygienické potřeby, kancelářské potřeby

 

Metoda JUST IN TIME (neboli „právě včas“)

  • Založena na myšlence, že nejefektivnější zásobování je takové, které nevyžaduje žádné skladové zásoby v podniku
  • Podniku tak odpadnou náklady na skladování, vázání svých finančních prostředků
  • Snaží se dosáhnout stavu, kdy dodavatelé materiálu dodávají přesně takové množství, které je v daném okamžiku třeba ve výrobě
  • Prakticky přímo do výroby v potřebném zboží
  • Tato metoda je velmi náročná na zvládnutí informačních toků mezi dodavatelem a odběratelem
  • V praxi se používá zejména v automobilovém průmyslu

 

Normování zásob

  • Cílem je stanovit optimální zásobu, která by zajistila minimalizaci nákladů na zásoby a přitom umožnila plynulý výrobní proces
  • Používá se u zásob kategorie A

 

  • SESTAVENÍ BILANČNÍ ROVNICE – umožní nám zjistit, kolik zásob musíme celkem nakoupit (např. za rok)

PZ + N = S + KZ -> N = S + KZ – PZ

N…..velikost celkového nákupu

PZ….počáteční zásoba, tuto hodnotu známe – odpovídá stavu, který můžeme zjistit z účetnictví

KZ….konečná zásoba, tato hodnota vychází ze zásobovacího plánu podniku

S……celková spotřeba zásob za rok – je třeba vypočítat z výrobního plánu podniku:

 

  • Technickohospodářských norem (THN)

S = THN (norma spotřeby materiálu / ks výrobků) * plán. Počet výrobků (je nejpřesnější)

 

  • Indexní metoda – vychází ze spotřeby minulých období

S = So * i

So……skutečná spotřeba minulých období

i……….index – např. při výrobě vyšší o 20 % bude index 1,2

 

  • Metoda výtěžnosti

 

STANOVENÍ OPTIMÁLNÍ VELIKOSTI DODÁVKY, POČTU DODÁVEK A DODÁVKOVÉHO CYKLU

  • Musíme stanovit optimální velikost jedné dodávky, tak aby podnik nemusel nést zbytečně velké náklady na skladování nebo aby nedošlo k nárůstu nákladů na dopravu
  • Ke stanovení optimální dodávky slouží Harris – Wilsonův vzorec:

Do = odmocnina: (2*N*nd)/(ns)

Do….velikost optimální dodávky v naturálních jednotkách

N……celková velikost nákupu za rok v naturálních jednotkách

Nd….náklady na 1 dodávku v Kč (doprava, mzda řidiče atd., pohonné hmoty, pojištění)

Ns….náklady na skladování 1 ks zásoby (materiál, výrobky apod.)

 

Jakmile zjistíme velikost optimální dodávky (Do), můžeme stanovit počet dodávek za rok: 
Počet dodávek za rok = N/Do

 

Pokud známe počet dodávek za rok, můžeme vypočítat dodávkový cyklus – to je počet dní mezi jednotlivými dodávkami:

 

Dodávkový cyklus (c) = 360/počet dodávek za rok

 

VÝPOČET NORMOVANÉ ZÁSOBY (OPTIMÁLNÍ VELIKOSTI ZÁSOBY)

  • Výpočet optimální velikosti zásob, která bude pro podnik znamenat minimalizaci nákladů při zajištění plynulosti výroby

 

Časová norma zásoby (ČNZ) – to je počet dní po které nám vydrží průměrná zásoba uspokojovat požadavky výroby:

           ČNZ = ½c + p +t

 

c….dodávkový cyklus (počet dní mezi jednotlivými dodávkami), násobíme jej ½ protože potřebujeme zjistit průměrnou zásobu (zásobu mezi jednotlivými dodávkami)

c……časová norma běžné zásoby

p…..časová norma pojistné zásoby (tato zásoba slouží pro případ neočekávaného výpadku v zásobování – bez ní by se výroba musela po spotřebování běžné zásoby musela výroba zastavit

t……časová n norma technické zásoby (používá se pro případ, že materiál musí před použitím ve výrobě dokvasit, dozrát apod. – např. při výrobě sýrů)

 

Pomocí ČNZ ve dnech můžeme dopočítat normu zásob (NZ) v naturálních jednotkách:

               NZ = ČNZ *s

s…..spotřeba materiálu za jeden den (tento údaj můžeme vypočítat z bilanční rovnice, kde máme údaj o celkové spotřebě za rok S jako S / 360)

 

Pomocí NZ v naturálních jednotkách můžeme dopočítat normativ zásob (FN) – optimální zásoba v peněžním vyjádření:

           FN = NZ * P

P….cena za jednotku zásoby

 

Oceňování zásob

Při pořízení zásob:

  • VE VÝŠI POŘIZOVACÍCH CEN (cena pořízení + vedlejší pořizovací náklady)

Pořizovací cena se používá u nakupovaných zásob – zejména materiál a zboží

 

  • VE VÝŠI VLASTNÍCH NÁKLADŮ

Používáme u zásob vytvořených vlastní činností – zejména nedokončené výrobky, výrobky, polotovary

 

  • VE VÝŠI REPRODUKČNÍ POŘIZOVACÍ CENY (cena stanovená zákonem o oceňování – např. na základě posudku znalce)

Používáme vzácně v případě, že zásobu jsme získali darem nebo vkladem společníků do podniku

 

Při výdeji materiálu do spotřeby:

  • FIFO – při výdeji materiálu ze skladu oceňujeme zásoby v ceně materiálu nejdříve pořízeného

 

  • LIFO – při výdeji materiálu ze skladu oceňujeme zásoby v ceně materiálu nejpozději pořízeného

 

  • Oceňujeme VÁŽENÝM ARITMETICKÝM PRŮMĚREM – zásoby přeceňujeme po každé dodávce nebo v určitých intervalech a toto ocenění používáme při výdeji materiálu

 

  • Oceňujeme SKUTEČNÝMI POŘIZOVACÍMI CENAMI – sledujeme každý kus zvlášť – tento způsob je nevhodný u rozsáhlých zásob






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: