Osobnost průvodce

Otázka: Osobnost průvodce

Předmět: Cestovní ruch a průvodcovství

Přidal(a): Kristýna Koutníková

Osobnost lze obecně charakterizovat jako souhrn (soustavu, systém) vyhraněných trvalých vlastností jednotlivce.

Osobnost utvářejí:

vnější činitelé – vrozené (fyziologické, psychologické) a získané učením / zkušeností,
vnitřní činitele – přírodní a společenské prostředí.
Vlastnosti osobnosti jsou poměrně stálé duševní znaky uspořádané do organického celku =) nejsou náhodné, ale souvisí s jinými vlastnostmi, vyplývají z nich a vzájemně se podmiňují.
Průvodce cestovního ruchu je osobnost, kterou charakterizuje souhrn duševních vlastností a schopností nezbytných pro práci v cestovním ruchu.

Základní vlastnosti a schopnosti průvodce se projevují:

smyslem pro organizaci a pořádek,
pohotovými reakcemi,
rychlou orientací v terénu i ve městě,
výbornou pamětí,
logickým, rychlým a komplexním myšlením,
vnímáním místních souvislostí,
rozlišováním podstatného a naléhavého,
správným a včasným rozhodnutím,
zájmem o místopis a práci s mapou,
zálibou cestovat,
schopností umět zajímavě hovořit,
jazykovým a řečnickým nadáním,
chutí pracovat s lidmi,
objektivně posuzovat efektivnost a kvalitu vlastního chování a vystupování.
Na základě těchto vlastností se pohotově rozhoduje, jedná a řeší vzniklé situace, z nichž mnohé jsou ojedinělé a zvláštní a není proto možné předem s nimi počítat.
Průvodce je v neustálém kontaktu s účastníky CR a tak musí mít o ně zájem, musí umět s nimi navázat kontakt, získat si svým rozvážným a cílevědomým jednáním jejich důvěru, podle věkového, sociálního, profesního či jiného složení skupiny uplatňovat individuálně a tvořivým způsobem metody své práce. Musí znát jejich psychiku a předpokládat motivy jejich konání =) musí je usměrňovat a svou autoritou předcházet nedorozuměním a konfliktům, a pokud se vyskytnou, objektivně je řešit.
Řešení problémů napomáhá situační myšlení průvodce umožňující pečlivě a objektivně analyzovat situaci, porozumět ji, vysvětlit ji a následně řešit. Při řešení každé situace je třeba být vnímavý, trpělivý, nepodléhat citům, snažit se posoudit problémovou situaci nezaujatě a objektivně.
Chování průvodce má být přirozené, přátelské, zdvořilé, slušné, taktní, a diskrétní, má se v něm projevovat osobní disciplína, sebeovládání, soustředěnost, pozornost a znalost pravidel společenského styku.
Průvodce musí svým chováním dokázat udržet návštěvníky v optimistické náladě i v kritických situacích, např.: při zpoždění dopravního prostředku, havárií, úrazu či v případě nepříznivého počasí, atd. ani v nejsložitějších situacích nereaguje přecitlivě, urážlivě ani hrubě =) klid průvodce, jeho vyrovnanost a profesionální zdatnost působí příznivě na psychiku jednotlivců, vytváří příznivou atmosféru a ovlivňuje vztah účastníků k průvodci.
Vykonávání průvodcovské činnosti vyžaduje i přiměřenou fyzickou kondici. Stupeň fyzické zátěže průvodce závisí na druhu jeho pracovního výkonu (horský původce X průvodce po kulturně-historických památkách) v každém případě požadavek dobrého zdravotního stavu je naprostou samozřejmostí. Průvodce by měl dodržovat zdravou životosprávu.
Kromě psychických a fyzických schopností vytváří a dokresluje osobnost průvodce jeho odborný profil.

Odbornost se projevuje ve vědomostech a znalostech z:

geografie cestovního ruchu,
dějin a současnosti kultury,
techniky služeb cestovního ruchu,
metodiky činnosti průvodce,
právních norem,
informatiky a administrativy,
psychologie a sociologie,
současného společensko-politického a ekonomického dění,
problémů současnosti.
=) Ideální je takový průvodce, který svou práci vykonává, jako by to byl jeho koníček.