Peníze a bankovní soustava ČR – maturitní otázka

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

ekonomie

 

Téma: Peníze a bankovní soustava v ČR – maturitní otázka

Předmět: Ekonomie

Přidal(a): Veronika

 

PENÍZE A FINANČNÍ TRHY

= Peníze: speciální druh zboží, který můžeme vyměnit za všechny ostatní druhy zboží (všeobecný ekvivalent).

Vývoj peněz:

Peníze vznikly díky dělbě práce, postupem času vznikla potřeba něčeho, co by vyjadřovalo hodnotu všeho ostatního.

podoba peněz se postupně měnila:

  • zbožové – určité druhy zboží plnily funkci peněz ( např. zlato, plátno… od plátna pochází slovo platit),
  • kovové – mince ( dukáty, tolary, denáry…..),
  • papírové – bankovky,
  • v bezhotovostní podobě – na BÚ, kreditní karty apod..

Peníze měly v různých zemích různou podobu – velmi rozšířeným platidlem bylo jídlo – obilí, sýr, oblíbené byly zuby – psí, kančí apod..

Formy peněz dnes:

  • mince,
  • bankovky (papírové peníze),
  • depozita (vklady na účtech v bankách),
  • cenné papíry (např. šek – pokud jej předložíme bance, obdržíme za něj peníze, ale může se s ním i platit).

Bankovky mají několik ochranných prvků proti padělání – např. speciální papír, vodoznak, ochranná vlákna atd..

 

Funkce peněz:

jsou:

  • prostředkem směny,
  • mírou hodnot (lze jimi vyjádřit hodnotu čehokoli),
  • uchovatelem hodnot,
  • oběživem (neustálý koloběh směn nového zboží),
  • mezinárodním platidlem (EURO).

Vývoj peněz na území Čech:

Nejstarší peníze: tzv. duhovky (3. – 1. stol př.n.l ) – Keltové – většinou zlaté.

  • r. 965 navštívil Prahu židovský diplomat Ibráhím ibn Jákúb a podal zprávu : „v zemi zhotovují též lehké šátečky z tenké tkaniny v podobě síťky a jimi obchodují a provádějí směnu mezi sebou (slovo platit od plátna),
  •  po r.950 – první česká stříbrná mince – denár (Boleslav I. , Slavníkovci – vyvražděni 995),
  •  1210 – brakteáty (z lat. Bractea = plíšek) Přemysl Otakar I.,
  • 1300 – Václav II. pražský groš (pozval italské mincminstry do Kutné Hory – naleziště stříbra – oblíbené platidlo po celé střední Evropě. S pauzami se jimi platilo až do roku 1561 zlaté florény (dukáty ) poprvé za Jana Lucemburského,
  • 16. stol – tolar (stříbro vysoké kvality – mezinárodní platidlo (odtud pochází i název amerického dolaru)),
  • 17. stol – krejcary (drobné mince 1tolar = 120 krejcarů) – původně ze stříbra, pak z mědi,

Marie Terezie zavedla jednotný peněžní systém:

  • základní měnová jednotka 1 zlatý ve stříbře (1zl = půltolar = 30 krejcarů),
  • 1762 – první papírové peníze ve Stř. Evropě (tzv. bankocetle),
  • 2. 8. 1892 zavedlo Rakousko novou měnovou jednotku: koruna – haléř, tato měna zachována i po vzniku Československa, bankovky tiskne Státní tiskárna cenin – Alfons Mucha, Max Švabinský, Karel Svolinský, Adolf Brunovský, Oldřich Kulhánek (dokonce i eura má na svědomí Rakušan českého původu – Robert Kalina).

BANKOVNÍ SOUSTAVA

Vývoj:

První banky vznikly již ve starověku (Mezopotámie, Egypt..)v chrámech, kam si bohatí lidé ukládali své šperky, obilí atd. Největšího rozmachu dosáhlo bankovnictví ve středověku – s rozvojem námořní dopravy (centra Řím, Benátky, Janov apod.). K rozvoji bankovnictví přispěly i křižácké výpravy (z templářů se stali výborní bankéři) – v této době vznikly platební příkazy a směnky (např. kdo chtěl převézt peníze z Janova do Jeruzaléma, složil peníze v Janově, dostal stvrzenku a příkaz pro templáře v Jeruzalémě, aby vyplatili příslušný obnos). Ve středověku zakázala církev půjčování peněz za poplatek – úpadek bankovnictví.

V ČR: vznik samostatného Československa (28.10.1918).

  • hlavní úkoly: provedení odluky peněžního oběhu od Rakouského,
  • vytvoření vlastní měnové jednotky – koruna československá,
  • 1920 – bankovní zákon (1926 – Národní banka československá),
  • ve většině států tvoří bankovní soustavu : centrální banka + komerční banky.

1)Centrální banka (= státní instituce, nepodnikající)

  • řídící orgán: bankovní rada v čele s guvernérem,
  • v ČR plní tuto funkci ČNB,
  • sleduje vývoj všech makroekonomických veličin a celosvětový vývoj a přizpůsobuje jim svou finanční politiku.

    základní úkoly:

  1. povoluje zakládání nových bank (v Čechách cca 50 bank),
  2. sleduje množství peněz v oběhu (sleduje inflaci),
  3. vydává nové peníze (= emise) a stahuje opotřebované,
  4. regulace činnosti obchodních bank (je bankou bank):
  • poskytuje jim úvěry,
  •  drží část jejich vkladů,
  •  reguluje měnový kurs,
  •  provádí bankovní dozor (legálnost bank. operací apod.),
  1. vede účty státního rozpočtu (je bankou státní),
  2. spravuje měnové rezervy ve zlatě.

Nástroje centrální banky:

a) diskontní sazba

= základní úroková míra v ekonomice (sazba, za kterou mohou ukládat obch. banky přes noc dočasně volné peněžní prostředky v ČNB).

  • představuje dolní hranici úrokových sazeb z vkladů u obchodních bank,
  • pokud chce ČNB podporovat rozvoj podnikání v ekonomice, diskont se snižuje a naopak sazba 0,05 %).

vývoj diskontní sazby:

b) repo operace

obch. banky ukládají u centrální své nevyužité prostředky (nejčastěji na 14 dní) za určitou úrokovou sazbu (repo sazba) Pokud chce ČNB stáhnout peníze z oběhu, zvýší repo sazbu (pro obchodní banky je výhodnější ukládat své prostředky u centrální banky ) a naopak 0,25 %.

c) minimální povinné rezervy

všechny komerční banky musejí do centrální banky ukládat část svých prostředků, jejichž velikost je dána procentem z jejich závazků (= vklady klientů). Tyto peníze jsou dočasně mimo oběh a působí protiinflačně. (Pokud se zvýší sazba, mají obchodní banky méně prostředků pro poskytování úvěrů a naopak).

2)obchodní (komerční) banky

např. ČSOB, KB, Česká spořitelna, GE Money Bank (= firmy, podnikatelské subjekty). Svou činnost vyvíjejí za účelem dosažení zisku.

Zisk je dán:

  • úrokovým rozpětím (úroky z úvěrů přijaté – úroky vydané vkladatelům) banky získávají peníze levněji než je pak půjčují,
  • poplatky za poskytované služby.

Bankovní služby: sami

1. zakládání a vedení účtu

  • druhy účtů, smlouva o založení účtu, výše úroků, podpisové právo, devizový účet, balíčkování služeb apod..

2. bezhotovostní platební styk tuzemský

Příkaz k úhradě, trvalý příkaz k úhradě, příkaz k inkasu, trvalý příkaz k inkasu.

3. bezhotovostní platební styk zahraniční

  • dokumentární inkaso a akreditiv – snižuje obchodní riziko při platbách do zahraničí,
  • účastníci: příkazce (kupující),
  • banka příkazce,
  • příjemce akreditivu (prodávající),
  • banka prodávajícího.

DA = písemný závazek banky kupujícího zaplatit dohodnutou peněžní částku na účet prodávajícího, pokud budou splněny podmínky akreditivu stanovené kupujícím (např. předložení dodacího listu potvrzujícího převzetí zboží kupujícím).

4. ukládání a výběr hotovosti (přepážka, bankomat, noční trezory)

Vzhledem k rozmachu organizovaného zločinu je povinnost identifikovat klienta, který vkládá částku vyšší než 15.000,- EUR (přepočteno aktuálním kurzem) – platí, že obchody v této hodnotě musejí být realizovány bezpodmínečně bezhotovostně).

5. pojištění vkladů

Pro zvýšení bezpečnosti vkladů je zřízen Fond pojištění vkladů, z nějž se vyplácí vkladatelům určitá náhrada vkladů v případě, že některá banka zkrachuje (výše náhrady je omezena max. částkou). Fond je tvořen povinnými příděly bank.

6. platební karty

Vydávány k BÚ, umožňují vybírat hotovost nebo použít k bezhotov. platbě stanoven maximální výběr v jednom dni (ochrana banky před masivními výběry a ochrana klienta v případě ztráty).

  • debetní karty – lze je použít k placení, nedojde-li k překročení částky na BÚ,
  • kreditní karty – umožňují dostat úvěr – vybrat víc peněz, než je momentálně na účtu (ve většině případů pokud se splatí do měsíce, úrok se nepočítá),
  • některé karty lze použít i k platbám v zahraničí (EURO-Card/MasterCard).

Karty jsou vybaveny řadou ochranných prvků proti padělání (hologram, podpis. proužky k podpisu majitele, speciální tisk, magnetický proužek …).

7. šeky – viz následující učivo

8. homebanking (phonebanking, internetbanking)

9. směnárenská činnost

10. obchody s CP

11. poradenské služby

12. možnost úschovy cenností v trezorech bank

13. úvěrové operace

 

ÚVĚROVÉ OPERACE

úvěrové operace:

  • aktivní,
  • pasivní,
  • neutrální (převody mezi účty klientů).

a) pasivní (banka je v pozici dlužníka)

  • netermínované vklady občanů a firem,
  • termínované vklady,
  • úvěry od ČNB,
  • úvěry od ostatních bank,
  • emise bankovních obligací (viz následující kapitola o CP),
  • emise hypoteč. zástavních listů (viz následující kapitola o CP).

b) aktivní (banka je v pozici věřitele)

banka poskytuje úvěry, sleduje u nich:

  • výnosnost,
  • návratnost.

Pro omezení rizika prověřuje u klienta bonitu (schopnost splácet své dluhy) zkoumá jeho podnikatelský záměr a požaduje určité záruky (např. zástavy nemovitostí, ručitele, vinkulace vkladu – omezení manipulace s vkladem na účtu atd.).

Vinkulace = zajištění vkladu na účtu (např. heslem, omezením na určité datum, před nímž nesmí být vklad použit atd.).

Úrokové sazby

  • pevné – sjednaná sazba je po celou dobu trvání úvěru stejná (např. 10% p.a.),
  • pohyblivé – banky po určité době vyhlásí nové sazby (reakce na změny inflace).

Druhy úvěrů:

  • 1. kontokorentní (BÚ s možností čerpání krátkod. úvěru),
  • 2. revolvingový (opakované čerpání úvěru bez sepisování další úvěr. smlouvy),
  • 3. lombardní (jištěný zástavou movité věci),
  • 4. eskontní – banka půjčuje peníze proti zástavě směnky (eskont = odkoupení),

Firma A vystaví směnku firmě B, která je splatná po 180 dnech. Firma B zastaví směnku bance, která použije úrokovou sazbu např. 12% a 500,- Kč poplatek. Tudíž banka si strhne úrok a poplatek a zbytek zaplatí firmě B. Po půl roce zaplatí firma A bance částku, která je uvedena na směnce. Pokud by tak neučinila., obrátí se banka na původního majitele firmu B a bude požadovat zaplacení této směnky (místo toho, aby ji vymáhala na A).

  • 5. hypoteční – poskytuje se na koupi, výstavbu, modernizaci nemovitosti a je zajištěn zástavou nemovitosti,
  • 6. faktoring = odkup krátkodobých pohledávek,
  • 7. forfaiting = odkup dlouhodobých pohledávek.

TRENDY V SOUČASNÉM BANKOVNICTVÍ

  1. Banky rozšiřují svou činnost o další oblasti (zakládají nové instituce) – např. pojišťovny, leasingové společnosti (ČSOB –leasing ), stavební spořitelny (Reiffeisen Bank), podílové fondy.,
  2. individuální přístup ke klientům (každý má svého bankéře),
  3. podpora „domácího bankovnictví „– přes mobil, internet apod.,
  4. konkurence mezi bankami  snižování poplatků apod.),
  5. zvyšování image ( podpora charitativních akcí apod.).


Další podobné materiály na webu: