Otázka: Plánování, organizování a organizační struktury
Předmět: Ekonomie a management
Přidal(a): c4rt3p
Plánování
Znamená vytýčit cíle a stanovit prostředky k jejich dosažení. V podniku se obvykle plánuje:
A. Objem a druhy produkce (kolik a co se bude produkovat)
B. Objem a druhy výrobních faktorů (co a kdo k tomu bude potřeba)
C. Náklady, výnosy a zisk
Plánovat můžeme na různě dlouhou dobu a podle toho rozlišujeme:
1. Strategické plánování – dlouhodobé, na několik let
2. Taktické – střednědobé, většinou na rok
3. Operativní – krátkodobé, na měsíc, týden, den
- Strategické plánování – vychází z vize, kterou mívá podnik zpracovanou na několik příštích let. Podle této vize se sestavují strategické plány.
- Doba, na jak dlouho se strategicky plánuje, záleží na tom, jak rychlé jsou inovace v daném oboru (pokud se daný obor rychle vyvíjí, bývají strategické plány na kratší dobu).
- Strategický plán dává odpověď na tyto otázky:
- – jaké je poslání podniku a jaké jsou jeho hlavní cíle
- – jaké jsou slabé a silné stránky podniku
- – jaké příležitosti a hrozby plynou z okolí
- Taktické plánování – konkretizují strategické plány, zpravidla jsou zpracovány na rok. Obvykle je to souhrnný roční podnikový plán a plány jednotlivých útvarů.
- Operativní plánování – měsíční, týdenní, denní. Úkolem je stanovit konkrétní úkoly jednotlivým útvarům podniku. Vznikají tak, že se taktické plány rozepíší na kratší dobu a pro konkrétní útvary.
- Jako operativní plány bývají nejčastěji rozepisovány plány prodeje, výroby a nákupu.
Organizování, org. struktury a dokumenty
Pokud při plánování stanovíme úkoly, je potřeba zajistit jejich splnění. K tomu slouží organizování, které znamená určit:
– jak budou organizovány činnosti podniku (např. výroba)
– jaké bude organizace vnitřně uspořádána (organizační struktury)
1. Organizování činností – při tom stanovujeme:
– jaké pracovní činnosti se budou uskutečňovat CO?
– v jakém čase KDY?
– kde se budou tyto činnosti uskutečňovat KDE?
– jaký bude postup JAK?
– co budeme potřebovat S ČÍM?
– kdo bude tyto činnosti uskutečňovat S KÝM?
To znamená, že se musí rozdělit úkoly mezi jednotlivé organizační útvary. Probíhá delegování. Při delegování se přidělují :
– úkoly (práce, povinnosti)
– pravomoc řešit tyto úkoly
– odpovědnost za jejich splnění
2. Vnitřní uspořádání organizace (Organizační struktury) – organizační struktura je vnitřní uspořádání organizace. Pokud ji zobrazíme graficky, dostaneme organizační schéma.
To znázorňuje:
– jak jsou organizovány činnosti, které v organizaci probíhají
– jaká je pravomoc a odpovědnost jednotlivých zaměstnanců (vztahy nadřízenosti a podřízenosti)
A) Organizační struktury znázorňující organizování činnosti – existují dva základní přístupy:
1. Úseková struktura
Činnosti v podniku řídí specializovaný vedoucí, odborník na určitou oblast. Podnik bývá rozdělen na odborné úseky, které se pak dále člení na odbory či oddělení.
2. Výrobková struktura
Činnosti jsou řízeny podle jednotlivých výrobků. Za jednotlivý výrobek odpovídá často samostatná divize nebo závod. Divize na rozdíl od závodu je finančně samostatná, sleduje své náklady, výnosy a zisk. Část zisku odevzdává centrále a o části si rozhoduje sama.
B) Organizační struktury znázorňující rozdělení pravomoci a odpovědnosti
1. Liniová struktura
Každý zaměstnanec mí pouze jednoho nadřízeného a příkazy přijímá pouze od něho. Výše postavený vedoucí by neměl dávat příkazy výkonným zaměstnancům, ale jejich přímému nadřízenému, který příkazy přenese.
2. Funkcionální struktura
V tomto případě má každý zaměstnanec nadřízeného, který je odborníkem ve svém oboru. Tuto strukturu jsme si již vysvětlili pod názvem úseková struktura. Podnik řídí ředitel, který může mít několik náměstků – výrobního, prodejního, ekonomického, personálního. Pravomoci vedoucích se doplňují, ale i kříží.
3. Liniově štábní struktura
Ředitel má k dispozici odborníky, kteří mu poskytují informace a rad – jsou to tzv. štábní pracovníci nebo i celé štábní útvary (např., právní oddělení, kontrolní oddělení, sekretariát, informační soustava). Tyto útvary nemají pravomoc vydávat příkazy. Dávají rady vedoucímu a ten se pak musí sám rozhodnout a vydat příkaz podřízeným. Platí tu tedy stále zásada jednoho nadřízeného.
4. Maticová struktura
Každý zaměstnanec má dva či více nadřízených. Využívá se třeba na řešení velkých projektů a organizace bývá dočasná, po skončení projektu se rozpouští.
Organizační dokumenty:
Organizační řád – stanoví, jak je podnik členěn, často se k tomu využívá organizační schéma. Vymezuje poslání a působnost jednotlivých útvarů, základní povinnosti a práva vedoucích a ostatních zaměstnanců.
Popisy funkčních míst – navazují na organizační řád. Vymezují jednotlivá funkční místa a popisují činnosti, které vykonává pracovník zastávající určité funkční místo.
Pracovní řád – upravuje důležitá práva, povinnosti a odpovědnost zaměstnanců. Vychází z obecně platných zákonů – např. zákoníku práce a konkretizuje je. Obsahuje např. vymezení pracovní doby, pracovní kázeň, uzavírání a rozvazování pracovního poměru apod.
