Pozemní komunikace – maturitní otázka

Otázka: Pozemní komunikace

Předmět: Logistika, Doprava

Přidal(a): Nela

Dělení:

a) dle určení technického vybavení a dopravního významu

dálnice
silnice
místní komunikace
účelové komunikace

b) dle kategorie

I. písmeny:
- S- silnice s omezeným přístupem
- R- rychlostní silnice pro vozidla s rychlostí vyšší než 50km/h
- D- dálnice
- M- místní komunikace
II. zlomkem:
- v činiteli je kategorijní šířka b v metrech
- ve jmenovateli navrhovaná rychlost Vn( km/h)

Kategorijní šířka: komunikace je volná šířka silnice nebo dálnice, popř. šířka hl. dop. prostředku u místních komunikací

Navrhovaná rychlost: nejvyšší rychlost průměrného vozidla, kterou je možné bezpečně projet jakýmkoliv úsekem navrhované komunikace za normálních atmosférických podmínek, aniž bude ovlivňován provoz ostatních sil. vozidel

D27,5/120

Druh komunikace (D, R, S)
Šířka mezi vnitřními stranami svodidel nebo směrových sloupků (m)
Navrhovaná rychlost (km/h)
Dálnice musí mít nejvyšší přípustný podélný sklon 4- 4.5%, poloměr oblouku co největší 1250m.

Silnice

Jsou základem pozemních komunikací ve všech vyspělejších zemích.

Dělení:

a) dle počtu jízdních pruhů:

jedno pruhové
dvou pruhové
tří pruhové
více pruhové

b) dle počtu dop. směrů:

jedno směrné
obou směrné

c) dle rozestupu dop. směrů:

směrově rozdělené
směrově nerozdělené

d) dle účelu:

mezinárodní silnice, které jsou zapojeny do mezi. sil. dop. – E (označení)
dálkové silnice, které slouží dálkové dop. překračující asi 30% ze sil. dop.
výpadové silnice z center velkých městských aglomerací
rychlostní silnice
okružní silnice
rekreační silnice

e) dle dopravního významu:

silnice I. třídy:
- jsou určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu -1-99 ( označení)- např. I/5
silnice II. třídy:
- jsou určeny pro dopravu mezi okresy a označeny číslicemi 100- 999, např. II/238
silnice III třídy:
- jsou určeny k vzájemnému propojení obcí nebo jejich napojení na ostatní komunikace a onačeny pěti až šesticiferným číslem, např. III/54832

Místní komunikace

Nejčastěji rozdělujeme komunikace dle jejich významu, určení a technického vybavení:

a) místní komunikace I. třídy

rychlostní a hlavní městské komunikace, ve kterých jsou základními komunikacemi v hl. městě Praze a dalších statutárních městech

b) místní komunikace II. třídy

další důležité městské komunikace v hl. a statutárních městech a hl. místní komunikace v ostatních městech a obcích
všechny druhy vozidel

c) místní komunikace III. třídy

ostatní komunikace
alespoň částečně přístupné, např. prašné cesty pro 2stopá vozidla¨

d) místní komunikace IV. třídy

zbývající místní komunikace, které nejsou ani omezeně přístupné provozu ( nesmí tam vozidla)
patří sem stezky, pěšiny, samotné chodníky, stezky pro cyklisty, veřejná schodiště, podchody atd.

Místní komunikace na území měst, kde se provozuje pravidelná MHD – městské komunikace.

Dělíme je podle urbanisticko-dopravní fce.:

MR – místní rychlostní
MS – místní sběrné
MO – místní oblusžné
Nemotoristické

slouží rychlejším motorovým vozidlům
převádí soustředěné proudy vnitro městské silnice na vnější silniční dopravy
bývají napojeny na dálnice nebo rychlostní silnice
MHD zde není povolena, s výjimkou expresních autobusových linek (nemají zde zastávky)
Označení A1, A2

plní sběrnou funkci
odvádějí cílovou dopravu z těchto kom. do určitých obvodů
slouží také jako průtahy silnic a jsou určeny pro vedení nekolejových i kolejových MHD
označení B1, B2

plní obslužnou funkci a přímo zpřístupňují objekty občanské vybavenosti, obytné budovy, nemocnice, atd.
nejsou určeny pro průjezdnou dopravu
aby to lidé nezneužívali jako zkratky museli se učinit opatření (min. dopravní značkou)
nepovoluje se sběrná služba, hlavně na městských kom. s vysokou četností obchodů

Nemotoristické komunikace

slouží pouze pro pěší (D3) a cyklisty (D2)
výjimku tvoří zklidněné kom. (D1), která povoluje obslužnou dopravu za zpřísněných podmínek

Účelové komunikace

a) veřejné – polo veřejné (s povolením)- lesní cesty
b) neveřejné – jsou za plotem, nejsou přístupné všem- závodní okruhy
- slouží k určitému účelu

Dálnice

je rychlostní komunikace pro motorová silniční vozidla
nejvyšší typ pozemní komunikace

Technické parametry dálnic

navrhovaná rychlost přes 100 km/h, maximální povolená rychlost se v jednotlivých zemích světa liší
kategorijní šířka čtyřproudové dálnice průměrně 27,5 m
výhradně mimoúrovňové křižovatky
připojovací a odbočovací pruhy v maximální předepsané délce
směrové oblouky, stoupání a klesání musí dodržovat určité parametry pro daný typ terénu
v dlouhých stoupáních musí být vždy přidán stoupací pruh
střední dělící pás a krajnice musí dodržovat předepsané šířky

Zpoplatnění dálnic

dálniční poplatky se mohou platit buď:

Dálničními známkami (vydávají se na 1 rok a obvykle i na kratší časové úseky, např. na 1 měsíc)
Elektronickým mýtem nebo klasickém mýtem

Mýtný systém

Užití dálnic, rychlostních silnic a vybraných silnic 1. třídy v České republice vozidly s povolenou hmotností více než 3,5 tuny podléhá úhradě mýtného
Vozidla, která podléhají mýtnému, jsou povinně vybavena mýtným elektronickým zařízením palubní jednotkou – které komunikuje s mýtným systémem.

Cena mýtného za kilometr závisí na:

Počtu náprav
Emisní třídě
Den jízdy
Druh komunikace
Druh vozidla

Mýto:

Detekce vozidla, obrazový záznam, komunikace (mikrovlna), klasifikace vozidla

Křižovatky

křižovatka je místo, v němž se pozemní komunikace v půdorysném průmětu protínají nebo stýkají a alespoň dvě z nich jsou navzájem propojeny
jestliže se dvě silniční komunikace protínají bez vzájemného propojení, jedná se o křížení – je to také křížení dopravních cest pro různé druhy dopravy

dělení:

podle způsobu protnutí komunikace nebo půdorysného tvaru:

úrovňové
mimoúrovňové

podle počtu ramen:

trojramenné
čtyřramenné
víceramenné

Úrovňové

Mimoúrovňové

jednovětvové
deltovité
osmičkovité
kosodélné
srdcovité
čtyřlístkovité
trojlístkové
dvojlístkové
trubkovité
sdružené trubkovité
dvojlístkovité s vystřídaným dvojlístkem
rozštěpové
spirálovité
turbínové
hvězdicové

na každé křižovatce rozeznáváme 3 druhy ploch:

a) kolizní plochy – jsou dány šířkou jízdního pruhu, způsobem připojení a rozdělování vozidel a počtem předřazovacích pruhů pro daný manévr v křižovatce (nachází se zde také kolizní body)
b) nekolizní plochy
c) neprůjezdné plochy – jedná se o zvýšené ostrůvky nebo plochy ohraničeny vodorovným dop. značením

na mimoúrovňových křižovatkách se mohou nacházet:

a) křižné body – místo na mimoúrovňové křižovatce, které funguje jako úrovňová křižovatka
b) průplety – úsek na mimoúrovňové křižovatce, na kterém dochází k proplétání vozidel stejného směru
c) rampy – jsou určeny u mimoúrovňové křižovatky pro přejezd silničních vozidel z jedné komunikace na druhou odbočením po zakřivené dráze, zajišťují překonání výškového rozdílu mimoúrovňové křižovatky

rampy se dělí:

přímé
polopřímé
vratné

geometrické uspořádání křižovatek může být doplněno:

usměrňovacími ostrůvky
řadícími pruhy
rychlostními pruhy

Světelně řízené křižovatky

ve městech je na důležitých křižovatkách provoz řízen světelně
na pozemních komunikacích mimo města a obce se tento způsob řízení křižovatek používá výjimečně
princip světelného řízení křižovatky spočívá ve střídavém přidělování přednosti v jízdě jednotlivým dopravním proudům včetně chodců.

výhody:

zvýšení bezpečnosti provozu
snížení průměrného zdržení
zvýšení kapacity křižovatky
snížení spotřeby pohonných hmot

Okružní křižovatky

v ČR velký rozmach těchto křižovatek
používají se tam, kde je potřeba snížit počet dop. nehod

Výkonnost křižovatky

každá křižovatka musí mít dostatečnou propustnost
propustnost neřízené křižovatky je množství vozidel, která projedou křižovatkou za jednotku času při jejích dopravních a geometrických charakteristikách
každý proud křižovatky musí mít z důvodu zablokování křižovatky určitou rezervu, která má být větší než 150 vozidel na hodinu

rezerva Ci se vypočítá: Ci = Gi – Ni

kde:

Ci= rezerva i-tého proudu
Gi= teoretická výkonnost i-tého proudu
Ni= návrhová intenzita i-tého proudu

Kapacita komunikace

kapacita komunikace je maximální počet silničních vozidel, která mohou projet posuzovanou částí komunikace při daných podmínkách za jednotku času.
pozor na záměnu kapacita a intenzita komunikace

Intenzita dopravního proudu

je počet silničních vozidel, která projedou posuzovanou částí komunikace za jednotku času.
kapacita komunikace je maximální intenzitou dopravního proudu, kterou nazýváme návrhovou přípustnou intenzitou při daných podmínkách

o ideální intenzitě mluvíme v souvislosti s tzv. ideálními podmínkami:

a) dopravní ideální podmínky – dopravní proud je složen ze stejných automobilů, které jsou řízeny zkušenými řidiči
b) stavební ideální podmínky – dostatečná šířka jízdního pruhu (až 3,75m), šířka krajnic i nouzových pruhů, dostatečná délka rozhledu pro zastavení, nízké hodnoty podélného sklonu (do 3%) a poloměry směrových oblouků odpovídají navrhovaných rychlostem
c) povětrnostní ideální podmínky – suchý povrch vozovky, bezvětří a výborná viditelnost
ideální podmínky nebudou nikdy zcela splněny.