Otázka: Právní formy podnikání
Předmět: Ekonomie
Přidal(a): lenik
Právní formy podnikání
(právní normy upravující právní formy podnikání, základní pojmy, státní podnik, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, družstvo)
Právní normy upravující právní formy podnikání
Veškerá podnikatelská činnost je právně ošetřena. Několik desítek základních právních norem vytváří obecné právní prostředí pro podnikání v České republice. Říkají nám, kdo může podnikat, jakou formou, na základě čeho, případně jak ukončit podnikatelskou činnost.
Nejvýznamnější:
– obchodní zákoník
– občanský zákoník
– zákoník práce
– zákon o konkurzu
– zákon o živnostenském podnikání
– celní a daňové zákony
-fyzické osoby (živnosti, zemědělská výroba, činnosti lékařů, makléři)
– právnické osoby (obchodní společnosti, družstva, státní podniky, živnost; VOS, KS, SRO, AS)
Obchodní společnost -> vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku
-> vzniku předchází založení
-> na základě společenské smlouvy, zakladatelské smlouvy, zakladatelské listiny
Základní pojmy
Podnikání = soustavná činnost provozovaná podnikatelem na vlastní jméno a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku
Podnikatel = osoba zapsaná v obchodním rejstříku
– osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění
– osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění např. advokát
– fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu a je zapsaná do evidence podle zvláštních předpisů
Fyzické osoby – právní subjektivita – způsobilosti k právům a povinnostem
– způsobilosti k právním úkonům (samostatně, zastoupení /plná moc/)
Právnické osoby – sdružení fyzických nebo právnických osob
– účelová sdružení majetku (nadace)
– jednotky územní samosprávy
– pokavaď to stanoví zákon
Podnik – je soubor hmotných, nehmotných a osobních složek podnikání
Obchodní firma – název, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku nebo do jiné evidence
Prokura – nejširší forma zastoupení na základě generální obchodní plné moci
– zapisuje se v obchodním rejstříku
– zmocňuje prokuristu ke všem právním úkonům
– udělit je může fyzické osobě
Obchodní tajemství – tvoří veškeré skutečnosti (obchodní, výrobní, technické), které mají skutečnou nebo potencionální hodnotu
Obchodní zákoník
- je základní a systémovou právní normou pro oblast obchodu a podnikání
- reguluje a ošetřuje obchodní a podnikatelské vztahy
- říká, kdo a jakou formou může podnikat
Sídlo právnické osoby, místo podnikání fyzické osoby – adresa zapsaná v obchodním rejstříku, nebo v jiné evidenci / např. živnostenský rejstřík/ , podnikatel je povinen zapsat sídlo, ze kterého bude řízen (musí zapsat své skutečné sídlo, jinak je možnost sankce). Sídlo PO nebude moci být v bytě, pokud to vyloženě neumožňuje povaha předmětu podnikání
Obchodní listiny – objednávka, obchodní dopisy, faktury. Jsou zde zaznamenány: údaje o firmě, jméno nebo název, sídlo nebo místo podnikání, IČO
Jednání podnikatele:
- fyzická osoba jedná osobně, případně zplnomocněný zástupce
- za právnickou osobu jedná její statutární orgán /např.jednatel/
- prokura, prokurista – jedná za právnickou osobu na základě zvláštní plné moci ohlášené u obchodního rejstříku. Prokurou může být pověřena vždy jen fyzická osoba – většinou zaměstnanec.
Podnikání zahraničních osob – podnikají za stejných podmínek jako české osoby, oprávnění podnikat vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku.
Obchodní rejstřík – je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Kdo je povinen se zapsat stanoví také zákon. Je možno se zapsat také o své vůli. Rejstříky vedou soudy a jsou přístupny každému. Každý podnikatel je veden ve zvláštní složce se sbírkou listin. Ta obsahuje vlastně jakýsi životopis firmy – údaje zapisované: firma, IČO, předmět podnikání, právní forma PO, bydliště, sídlo, statutární orgán (jméno, bydliště), prokurista. Od jejího vzniku, přes všechny změny právních poměrů, až po zánik.
Státní podnik
- právnická osoba
- má právo hospodařit s majetkem státu /typický příklad jsou České dráhy/
- zakladatelem podniku je stát, který také v zakládací listině vymezí majetek státu, který bude tvořit jmění podniku
- stát neručí za závazky podniku
- státní podniky jsou podnikatelské subjekty
- mohou být založeny pouze se souhlasem vlády
- podnik se zakládá zakladatelskou listinou
- o zrušení, splynutí, rozdělení rozhoduje zakladatel – stát
- zakladatel-stát má k podniku řadu povinností, především kontrolních
- státní podnik je povinen tvořit:
– fond kulturních a sociálních potřeb
– fond rezervní, ten je určen ke krytí ztrát a rizik a jeho výše činí min. 10% kmenového jmění
Orgány podniku:
Ředitel
- statutární orgán, řídí podnik
- jmenuje jej ministr, nebo vláda
Dozorčí rada
- musí mít minim. 3 členy, třetinu tvoří zaměstnanci /zvolení/
- projednává koncepci rozvoje podniku, výroční zprávu, účetní závěrku
- Pro ředitele a členy dozorčí rady platí zákaz konkurence.
Veřejná obchodní společnost
- o.s. mohou založit nejméně dva společníci /na rozdíl např. od s.r.o., kde může být jen jediný společník/
- společníci musí splňovat všeobecné podmínky provozování živnosti /viz živnostenský zákon/ , společníkem může být FO – splňující požadavky na vydání živnostenského oprávnění a PO (za kterou jedná statutární orgán)
- firma musí obsahovat označení v.o.s.
- k obchodnímu vedení společnosti je oprávněn každý společník v rámci dohodnutých zásad
- smlouva musí obsahovat: firma a sídlo společnosti, určení společníků a jejich sídlo nebo bydliště, předmět podnikání společnosti
- na rozdíl od ostatních typů obchodních společností není nutno při vzniku v.o.s. skládat základní kapitál
- společníci ručí za závazky společnosti celým svým osobním majetkem
- práva a povinnosti společníků se řídí společenskou smlouvou
- zisk i ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem
- statutárními orgány jsou všichni společníci /spol. smlouvou možno upravit/
- platí zákaz konkurence – společním nesmí podnikat v předmětu podnikání společností /bez svolení ostatních/
- zrušit společnost lze kromě případů platných pro všechny společnosti, také v případech, kdy zanikla právnická osoba, která je společníkem nebo smrtí společníka, pokud spol. smlouva nepřipouští dědění podílu nebo prohlášením konkursu na majetek jednoho ze společníků
Komanditní společnost
- s. je zakládána dvěma typy společníků:
komanditisté – vkládají základní kapitál, za závazky spol. ručí do výše nesplaceného vkladu zapsaného u obchodního rejstříku. Tedy pokud splatí celý vklad, již dále neručí za závazky společnosti.
– minimální výše vkladu je 5 000 Kč
komplementáři – ručí za závazky společnosti celým svým osobním majetkem
– nevkládají základní kapitál
– obchodně vedou a řídí společnost
– musí splňovat všeobecné podmínky pro provozování živnosti
- práva a povinnosti společníků se řídí společenskou smlouvou, která musí obsahovat: firmu a sídlo společnosti, určení společníků a jejich sídlo popř. bydliště, předmět podnikání, určení, kdo je komplementář a kdo komanditista, výše vkladu každého komanditisty
- statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři – jsou oprávněni k obchodnímu vedení
- komandista je oprávněn nahlížet do účetních knih a účetních dokladů společnosti
- zisk se dělí mezi komplementáře a společnost, kde si jej po zdanění komanditisté podělí podle podílů dle spol. smlouvy
- ztráta se dělí rovným dílem mezi komplementáře
- zákaz konkurence neplatí pro komanditistu
- pokud není stanoveno ve spol. smlouvě jinak podíl komanditisty na společnosti se dědí a jeho smrtí spol. nezaniká
Společnost s ručením omezením
- základní kapitál je tvořen vklady společníků
- společníci ručí za závazky společnosti do výše nesplacených částí vkladů zapsaných v obchodním rejstříku. Zápisem splacení všech vkladů ručení zaniká.
- s.r.o. může být založena jednou osobou, tato s.r.o. nemůže být jediným zakladatelem jiné společnosti
- výše základního kapitálu je nejméně 200 000 Kč
- minimální výše vkladu společníka je 20 000 Kč
- práva a povinnosti společníků se řídí společenskou smlouvou
- podíl společníka se určuje podle výše vkladu a jeho poměru k celkovému základnímu kapitálu
- obchodní podíl je možno převést na jinou osobu , je také možno jej dát do zástavy
- převody podílu a jeho zástavu je možno provést jen se souhlasem valné hromady
- obchodní podíl se dědí
- zisk se dělí mezi společníky podle poměru jejich obchodních podílů
Orgány společnosti s ručením omezeným jsou:
valná hromada
- nejvyšší orgán společnosti
- schvaluje účetní závěrky, dělení zisku, úhrady ztrát, stanovy, změny výše kapitálu
- určuje jednatele a dozorčí radu, likvidátora
- rozhoduje o vyloučení společníka, fúzích, změnách spol.smlouvy je tvořena všemi společníky a každý má jeden hlas za každých 1 000 Kč svého vkladu
- rozhoduje se alespoň prostou většinou přítomných společníků
- jednatel je povinen svolat valnou hromadu nejméně jednou za rok, o svolání mohou požádat také společníci
jednatelé
- jsou statutárním orgánem společnosti
- vykonávají obchodní vedení společnosti
- pro jednatele platí zákaz konkurence
dozorčí rada
- ustanovuje se stanoví-li tak společenská smlouva / na rozdíl od a.s., kde je povinná/
- dohlíží na činnost jednatelů, kontroluje účetnictví
- členem dozorčí rady nemůže být jednatel a na členy rady se vztahuje zákaz konkurence
Akciová společnost
- základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě
- společnost ručí za závazky celým svým majetkem, akcionáři neručí
- práva a povinnosti společníků – akcionářů jsou stanovena zakladatelskou smlouvou / u jiných obchodních společností jde o společenskou smlouvu/, pokud zakládá a.s. jen jeden zakladatel jde o zakladatelskou listinu
- zakladatelská smlouva a stanovy upravují také jak vydat, nabýt, převést akcie
- výše základního kapitálu je stanovena na minimálně 2 mil.Kč, při založení a.s. s veřejnou nabídkou akcií musí být min. 20 mil.Kč
- společnost může být založena jen jedním zakladatelem právnickou osobou, pokud a.s. zakládají fyzické osoby musí být nejméně dvě
- akcionář má právo účastnit se valné hromady, hlasovat na ní , předkládat návrh na svolání valné hromady / za určitých podmínek/
- akcionář má právo na podíl na zisku – dividendu
AKCIE:
- Akcie je cenný papír se kterým jsou spojena práva akcionáře na podíl při řízení firmy, na zisku
- mají listinnou nebo zaknihovanou podobu
- mají jmenovitou hodnotu- např. 100, 1000 Kč atd.
- je možno je převádět na jinou osobu
- jsou vystaveny buď na jméno, nebo majitele
- akcie na jméno mohou mít omezenou převoditelnost, práva s nimi spojená může vykonávat jen akcionář zapsaný v seznamu akcionářů firmy. K převodu na jinou osobu je obvykle třeba souhlas společnosti.
- akcie na majitele mají neomezenou převoditelnost, práva s nimi spojená vykonává ten, kdo je momentálně drží
- akcie je předmětem dědictví
- akcie na sebe výše právo hlasovací pro valné hromady – stanovy určí počet hlasů spojených s akcií
Orgány akciová společnosti:
valná hromada
- nejvyšší orgán společnosti , tvořena je akcionáři
- koná se nejméně jednou ročně
- je schopna se usnášet jestliže přítomní akcionáři mají akcie v nominální hodnotě nejméně 30% základního kapitálu
- rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů
- rozhoduje o změně stanov, o výši základního kapitálu, schvaluje účetní závěrku a rozdělení zisku
- volí představenstvo a dozorčí radu
představenstvo
- statutární orgán společnosti
- řídí a.s. a jedná jejím jménem, zabezpečuje obchodní vedení
- představenstvo má nejméně 3 členy a je voleno valnou hromadou, nebo dozorčí radou na max. 5-leté funkční období
- členem představenstva může být pouze bezúhonná fyzická osoba – ve smyslu ustanovení živnostenského zákona
- pro členy představenstva platí zákaz konkurence – podnikání ve stejném oboru
dozorčí rada
- dohlíží na výkon působnosti představenstva
- přezkoumává účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku
- musí být nejméně tříčlenná, počet členů musí být dělitelný třemi
- členy volí valná hromada (2/3), pokud má a.s. 50 zaměstnanců je třetina členů rady zvolena zaměstnanci
- členové jsou voleni maximálně na 5 let a musí splňovat podmínky bezúhonnosti dle živnostenského zákona
- člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva
Převládajícím trendem v řízení akciových společností je nyní tzv. „německý model„. Hlavní akcionáři jsou zastoupeni v dozorčí radě a ne v představenstvu. Dozorčí rada řídí představenstvo, které je tvořeno najatými manažery.
Družstvo
- je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem podnikání
- musí mít nejméně pět členu, nebo alespoň dvě právnické osoby
- za porušení svých závazku ručí družstvo celým svým majetkem, členové neručí za závazky družstva
- je možno ve stanovách určit členům družstva uhrazovací povinnost na krytí ztrát /max.3-násobek člen.vkladu/
- základní kapitál je tvořen členskými vklady
- výši členského vkladu určují stanovy a je stanovena pro všechny členy jednotně
- základní kapitál musí být nejméně ve výši 50 000 Kč
- členství v družstvu vzniká splacením členského vkladu, členství je možno převádět
- práva a povinnosti členů jsou určena stanovami
- členem může být právnická osoba a osoba fyzická od 15 let věku
- funkční období členů vąech orgánů družstva nesmí přesáhnout 5 let
- zákaz konkurence platí pro členy představenstva a členy kontrolní komise
Orgány družstva jsou:
členská schůze
- nejvyšší orgán družstva
- schází se nejméně jednou ročně, představenstvo svolá i na žádost kontr.komise nebo aspoň jedné třetiny členů
- schvaluje účetní závěrku, rozdělení a užití zisku
- volí členy představenstva a kontrolní komise, rozhoduje o výši základního kapitálu
- při hlasování má každý člen jeden hlas /členský vklad je totiž jednotný/
představenstvo
- řídí činnost družstva
- volí ze svých členů předsedu družstva, který řídí jednání představenstva
- představenstvo plní usnesení členské schůze
kontrolní komise
- odpovídá pouze členské schůzi a je nezávislá na jiných orgánech družstva
- projednává stížnosti členů a kontroluje činnost družstva
- musí mít nejméně 3 členy a schází se nejméně jednou za 3 měsíce
další orgány určené stanovami
