Právní úprava účetnictví – maturitní otázka (3)

 

Otázka: Právní úprava účetnictví

Předmět: Účetnictví, Právo

Přidal(a): Michal K.

 

 

a) PŘEDMĚT, VÝZNAM A FUNKCE

Účetnictví je písemné zaznamenávání informací o hospodářských jevech podniku, a to v peněžních jednotkách.

 

Předmětem účetnictví je:

  • Stav a pohyb aktiv a pasiv (podnikatel musí mít přehled o stavu peněžních prostředků)
  • Náklady, výnosy a s tím souvisí zjištění výsledku hospodaření

 

Funkce účetnictví:

  • Poskytuje informace pro potřeby podnikatele (zda vydělal či prodělal apod.)
  • Může sloužit jako důkazní prostředek při vedení sporů (např. mezi věřitelem a dlužníkem)
  • Poskytuje informace pro rozhodování a řízení podniku (např. řídící pracovníci se rozhodují o budoucích investicích, obchodech, rozšíření nebo naopak likvidaci podniku)
  • Zjištění informací pro daňové účely
  • Údaje v účetnictví umožňují kontrolu stavu majetku a hospodaření

 

b) PRÁVNÍ NORMY

Účetnictví je upravováno soustavou právních norem a pro podnikatele v ČR ho upravuje Zákon o účetnictví. Další normou jsou prováděcí vyhlášky Ministerstva financí ČR pro jednotlivé skupiny účetních jednotek. Podrobnější výklad poskytují České standardy pro podnikatele.

Dalšími předpisy jsou: nový občanský zákoník, zákon o obchodních korporací, daňové zákony, pojišťovací zákony a zákoník práce.

 

ZÁKON O ÚČETNICTVÍ

Povinnost podle ZoÚ je vést účetnictví úplně, průkazným způsobem a správně tak, aby věrně zobrazovalo skutečnosti, které jsou jeho předmětem.

 

Účetnictví je:

  • Úplné
  • Průkazné
  • Správné

 

Obsah zákona

  • Definuje účetní jednotky (osoby, které se řídí ZoÚ)
  • Definuje předmět účetnictví a účetní období (účetním obdobím je 12 nepřetržitě po sobě jdoucích měsíců, a to je kalendářní rok nebo hospodářský rok)
  • Stanoví základní povinnosti při vedení účetnictví a při používání účetních metod (odpisování, oceňování)
  • Stanoví pravidla pro oceňování jak v průběhu účetního období, tak i k rozvahovému dni např. oceňování reálnou hodnotou
  • Definuje účetní knihy jejich otevírání a uzavírání
  • Definuje směrnou účtovou osnovu a stanoví základní požadavky na obsah účetní závěrky a jejího zveřejňování

 

Vymezení účetních jednotek

To znamená, na koho se tento zákon vztahuje, jedná se zejména o:

  • Právnické osoby
  • Fyzické osoby
  • Ostatní fyzické osoby, pokud jejich obrat přesáhl v kalendářním roku částku 25 000 000 Kč
  • Ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí

 

Povinnost vést účetnictví

Právnické osoby jsou povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku. Fyzické osoby, které přesáhli výše uvedenou částku (25 000 000 Kč) se stávají účetními jednotkami od prvního dne následujícího roku. Tato povinnosti jim vzniká od dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou. Účetnictví musí vést minimálně po dobu 5 let, a to i kdyby přesáhli v následujících letech obraty nižší než 25 mil.

 

Kategorizace účetních jednotek

Dělí se do 4 kategorií, a to, pokud nepřekračují níže uvedených kritérií:

  • Mikro účetní jednotka
    • Čistý obrat 18 mil.
    • Průměrný počet zaměstnanců během účetního období 10
  • Malá účetní jednotka
    • Čistý obrat 200 mil.
    • Průměrný počet zaměstnanců během účetního období 50
  • Střední účetní jednotka
    • Čistý obrat 1 miliard Kč
    • Průměrný počet zaměstnanců během účetního období 250
  • Velká účetní jednotka
    • Čistý obrat 1 miliard Kč
    • Průměrný počet zaměstnanců během účetního období 250

 

Pro mikro a malé účetní jednotky, nepodléhají auditu a jsou osvobozeny od povinnosti jakou jsou:

  • Nemusí sestavovat výkaz zisku a ztrát v plném rozsahu
  • Nemusí zveřejňovat zisk a ztrátu
  • Nemusí sestavovat přehled o peněžních tocích, přehled o změnách vlastního kapitálu a nemají povinnost sestavovat výroční správu.

 

Zjednodušený rozsah účetnictví

Vedou fyzické osoby, které jsou účetními jednotkami a nemají povinný audit a obchodní společnosti povedou účetnictví v plném rozsahu (to znamená včetně společností, které nemají povinný audit)

 

Účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu:

  • Sestavují účtový rozvrh
  • Mohou spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize
  • Účetní jednotky nemusí používat zásadu opatrnosti
  • Nepoužijí stanovení ZoÚ týkající se rezerv a opravných položek

 

 

c) SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA A ÚČTOVÝ ROZVRH, ÚČTOVÝ ROZVRH, VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE

-Účetní jednotky si nemohou libovolně provést označení jednotlivých účtů, ale musí vycházet z označení uvedených ve směrné účtové osnově

 

1. SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA

  • Je seznam účtových tříd a účtových skupin v rámci, kterých se dále účetní jednotka stanoví potřebné syntetické a analytické účty. Účtují zejména:
  • a) obchodní korporace (s.r.o., v.o.s., k.s., a.s.)
  • b) družstva
  • c) FO

 

Konstrukce směrné účtové osnovy

Směrná účtová osnova zahrnuje 10 účtových tříd (0-9), které se dále člení na účtové skupiny. (Přečíst všechny třídy v účtovém rozvrhu)

 

Názvy účtových tříd

  • 0-DM
  • 1-Zásoby
  • 2-Krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky
  • 3-Zúčtovací vztahy
  • 4-Kapitálové účty
  • 5-Náklady
  • 6-Výnosy
  • 7-Závěrkové a podrozvahové účty
  • Účtové třídy 8 až 9 vnitropodnikové účetnictví

 

2. ÚČTOVÝ ROZVRH

Je to seznam všech syntetických a analytických účtů, které bude v účetním období používat.

 

Syntetické účty

Jednotlivé účtové skupiny se dělí na syntetické účty. Konkrétní úprava závisí na rozhodování účetní jednotky. V účetních jednotkách, které vedou účetnictví v plném rozsahu, mají syntetické účty kromě názvu také trojmístné číselné označení. První číslice označuje účtovou třídu, druhá číslice účtovou skupinu a třetí číslice udává pořadí účtu. Například 511- opravy a udržování.

 

Analytické účty

Účetní jednotky si mohou vytvářet analytické účty, které zajišťují podrobnější členění, například podle potřeb daňových předpisů. Často se tak rozlišují jednotlivá hospodářská střediska. Například

511.100 -Opravy a udržování DHM, 511.200- Opravy a udržování drobného hmotného majetku.

 

3. VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE

Účetní jednotka si vytváří vlastní vnitropodnikové směrnice. Vnitropodnikové směrnice upřesňují účetní postupy a přístupy. Směrnice musí obsahovat den nabytí účinnosti, popřípadě období splatnosti a musí být podepsána k tomu oprávněnou osobou.

 

Mezi nejtypičtější vnitropodnikové směrnice patří:

  • Účtový rozvrh
  • Odpisový plán
  • Podpisové vzory – podpisové záznamy osob oprávněných a odpovědných za účetní a obchodní případy, jsou jednou z nejdůležitějších směrnic účetní jednotky. Pokud by záznam podepsala nekompetentní osoba může to vést až k neplatnosti daného úkonu. Jedná se například o vzory u těchto osob:
    • Odpovědných za účetní případ
    • Odpovědných za zaúčtování účetních dokladů
    • Oprávněných jednat jménem účetní jednotky
    • Oprávněných k disponování peněžními prostředky
  • Používáních měnových kurzů
    • Využívá se při podnikání valuty nebo devizy nebo eviduje majetek a závazky vyjádřené v cizí měně, musí rozhodnout, jaké kurzy bude používat v účetnictví. Nejčastějším způsobem je použití aktuálního denního kurzu platného v den uskutečnění účetního případu (kurz ČNB). Další možností je použití pevného kurzu, který musí být stanoven k určitému datu po vymezené období (stanovený k prvnímu dni, roku a měsíce).
  • Způsoby oceňování
    • Vlastních nákladů
    • Vedlejší výdajů zahrnovaných do pořizovacích cen (dopravné, provize a pojistné)
  • Oběh účetních dokladů
    • Oběh dodavatelské faktury, oběh pokladních dokladů, oběh bankovních dokladů, mzdy.
  • Zásady časového rozlišován nákladů a výnosů
    • Může být uvedeno, v kterých případech nebude účetní jednotka používat časové rozlišení, dále zda bude používat časové rozlišení s přesností na dny či měsíce.
  • Inventarizace majetku a závazků
    • Větší společnost je vhodná pro ustanovit vícečlennou inventarizační komisi, která bude odpovídat za průběh inventarizace určitého druhu majetku a zjištění skutečných stavů. Dále směrnice stanoví čestnosti a termíny provádění inventarizace s ohledem na povahu majetku a závazků.
  • Normy přirozených úbytků-směrnice by se měla dotýkat jak norem přirozených úbytků skladovaných zásob materiálu, zboží a výrobků, tak by měla zahrnovat ve výrobních podnicích normu potřeby přímého materiálu a polotovarů ve vazbě na technologické postupy.
  • Způsob účtování zásob (způsobem A nebo způsobem B)
  • Limity pro zatřídění DHM a DNM-zda účetní jednotka vychází z limitů uvedených v zákoně o daních z příjmů nebo si stanoví limity vlastní.

 

d) ÚČETNÍ ZÁSADY

Mezi obecné zásady pro vedení účetnictví patří:

  • Zásada bilanční kontinuity (A=P)
  • Zásada věcné a časové souvislosti (časové rozlišení)
  • Zásada stálosti účetních metod – účetní jednotka si na začátku období zvolí účetní metody (oceňování, odepisování)
  • Zásada věrného poctivého zobrazení skutečnosti – podstata této zásady je vykázat v účetní závěrce reálné finanční a majetkové postavení účetní jednotky, které odpovídá skutečnostem, které v průběhu účetního období nastaly. Aby splnila tento cíl, musí dodržet:
  • Zásadu opatrnosti
  • Správnosti při aplikaci platných předpisů a postupů
  • Zásada přednosti obsahu před formou – při účtování o konkrétním účetním případu musí účetní jednotka zkoumat hospodářské operace, která nastala, neboť způsob popisu může někdy zastírat, jaké skutečnosti doopravdy nastaly.
  • Zásada zákazu kompenzace – obecná zásada zakazuje vzájemné vyrovnávání mezi jednotlivými položkami aktiv a pasiv a položkami nákladů a výnosů.

 

e) ORGANIZACE ÚČETNICTVÍ

DOKUMENTACE

PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚČETNÍ DOKUMENTACE A JEJÍ VÝZNAM

  • ZoÚ vymezuje vedení účetnictví jako soustavu účetních záznamů. Účetním záznamem se rozumí data, která jsou nositeli informací o stavu a pohybu majetku a závazků, vlastního kapitálu, o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření. Účetní záznam zahrnuje prakticky veškeré písemnosti, které s účetnictvím souvisejí, počínaje účetním dokladem a konče výroční zprávou. Jednotlivé účetní záznamy musí na sebe navazovat. Předepisuje to ZoÚ, který stanová, že obsah účetního záznamu musí být prokázán obsahem jiných průkazných účetních záznamů. Nedodržení těchto zásad by mohlo vést k neprůkazným účetním záznamům.

Mezi účetní písemnosti zejména patří

  • Účetní doklady, účetní knihy, účetní závěrky y výroční zprávy, vnitropodnikové směrnice, jiné účetní písemnosti.

 

ÚČETNÍ DOKLADY

  • zákon o účetnictví ukládá účtovat na základě účetních dokladů, musí to být průkazný účetní záznam s určitými povinnými náležitostmi, může mít písemnou nebo technickou formu.

 

ČLENĚNÍ ÚČETNÍCH DOKLADŮ

  • a) podle druhu
    • fa vystavená, přijatá, skladní karta, převodka, VPD, PPD, bankovní výpisy, vnitřní účetní doklady – příjemka, výdejka
  • b) počet dokumentovaných účetních dokladů
    • jednotlivé: 1 doklad, sběrné: více dodávek stejného druhu
  • c) podle místa vzniku
    • vnější, vnitřní

 

NÁLEŽITOSTI A OBĚH ÚČETNÍCH DOKLADŮ

NÁLEŽITOSTI ÚČETNÍCH DOKLADŮ

  • a) označení účetního dokladu – číslo
  • b) obsah účetního případu a označení jeho účastníků
  • c) peněžní částka nebo údaje o ceně, množství
  • d) okamžik vyhotovení účetního dokladu
  • e) uskutečnění účetního případu
  • f) podpisy osob odpovědné za účetní případ a osob odpovědné za jeho zaúčtování

 

OBĚH ÚČETNÍCH DOKLADŮ

  • a) vystavení dokladu
  • b) příprava k zaúčtování dokladu
  • c) kontrola – formální a věcná stránka
  • d) zaúčtování
  • e) kontrola účtování
  • f) uložení – archivace dokladu
  • g) skartace po archivační době

 

DAŇOVÉ DOKLADY

  • mají zákonem předepsané náležitosti, které jsou obsahově širší než náležitosti účetního dokladu, pro různé případy existují různé druhy daňových dokladů.

 

NÁLEŽITOSTI DAŇOVÝCH DOKLADŮ

  • Vznik daňové povinnosti je signálem pro vystavení daňového dokladu s následnou povinností odvést daň finančnímu úřadu. Na druhé straně odběratel (plátce DPH) může uplatnit na nárok na odpočet daně pouze na základě daňového dokladu.
  • Předepsané náležitosti, různé druhy daňových dokladů, běžný daňový doklad zpravidla faktura, která obsahuje náležitosti běžného daňového dokladu, musí obsahovat:
    • Přesné označení kupujícího i prodávajícího
    • DIČ
    • Evidenční číslo dokladu
    • Datum vystavení
    • Datum uskutečnění zdanitelného plnění, nebo datum přijaté platby
    • Cena bez daně
    • Rozsah a předmět zdanitelného plnění
    • Údaje pro stanovení ceny, cena bez DPH, DPH 19 %, 5%

 

Zjednodušený daňový doklad – max. 10 tisíc

  • nemusí obsahovat některé náležitosti:
  • údaje o kupujícím, datum vystavení dokladu, výše ceny bez DPH, ale uvádí se DPH s cenou, vystavuje se jen v případě nákupu za hotové

 

f) ÚČETNÍ ZÁPISY

  • účetní případy se zaznamenávají účetními zápisy do účetních knih, účetní jednotky účtují v soustavě podvojného účetnictví a účtují:
    • a) V deníku, časové uspořádání
    • b) V hlavní knize, uspořádání z věcného hlediska
    • c) V knihách analytické evidenci, v nichž podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knih

 

DENÍK

  • obsahuje všechny účetní případy týkající se účetního období a každý účetní případ je v deníku zaznamenáván samostatně.

 

HLAVNÍ KNIHA

  • zahrnuje soubor všech syntetických účtů, které účetní jednotka používá a získávají se z ní nejdůležitější informace o stavu a pohybu jednotlivých složek aktiv, pasiv, nákladů a výnosů.
  • Musí obsahovat:
    • Zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha
    • Souhrnné obraty strany MD a D
    • Zůstatky účtu ke dni, ke kterému se sestavuje účetní uzávěrka

 

KNIHY ANALYTICKÉ EVIDENCE

Zaměřují se na různé oblasti účetnictví, v praxi se můžeme setkat zejména s těmito knihami:

  • Inventární kniha DHM, DNM
  • Kniha zásob (skladní karty)
  • Pokladní kniha
  • Kniha pohledávek a závazků
  • Evidence daně z přidané hodnoty
  • Inventární karty časového rozlišení
  • Inventární karty rezerv

 

g) FORMY ÚČETNÍCH KNIH

Může být různá, a to v závislosti na tom, zda se jedná o ruční nebo počítačové zpracování. Při ručním zpracování lze použít:

  • Vázané knihy
  • Volné listy

 

OPRAVY ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ

Opravy účetních zápisů lze provést:

  • Účetním způsobem
  • Neúčetním způsobem (škrtnutím chybného údaje)
  • Neúčetní způsob oprav se provádí v účetních knihách do doby účetní uzávěrky, později se musí použít účetní způsob opravy

 

Opravovat účetní zápisy lze těmito účetními způsoby:

  • Doplňkovým zápisem
    • Používá se při opravě chyb, jestliže byla zapsána nižší peněžní částka na správné účty a na jejich správné strany
    • Doúčtuje se příslušný rozdíl
  • Částečným stornem
    • Používá se, pokud byla zapsána vyšší peněžní částka na správných účtech a na jejich správných stranách
  • Úplným stornem (storno)
    • Používá se, pokud byl účetní zápis zapsán na nesprávných účtech nebo nesprávných stranách
    • Umožňuje, aby zrušený původní zápis byl napsán znovu a správně

 

VYHOTOVENÍ ÚČETNÍCH DOKLADŮ

  • Účetní doklady se mají vyhotovovat bez zbytečného odkladu, tedy ihned po zjištění skutečností, které se jimi ověřují
  • Údaje v účetních dokladech musí být zapsány prostředkem zaručujícím trvalost zápisu, aby byly po celou dobu své úschovy v účetní jednotce plně čitelné
  • Účetní doklady spojené s určitou hospodářskou činností různých pracovišť vyhotovují zpravidla právě jejich pracovníci
  • U drobných podnikatelů s menším rozsahem činnosti a s minimálním počtem zaměstnanců vyhotovuje účetní doklady zpravidla sám podnikatel, případě jím pověřený pracovník
💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Content is protected !!